[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: B. Ž.

bytem N. 520, X  Š.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2018, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2018, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2018, č. j. X. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod, protože jí poklesla pracovní schopnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %.
2. V žalobě žalobkyně namítala, že vážnost její psychické nemoci byla podhodnocena. Žalobkyně podrobně popsala vývoj jejího dětství s tyranizujícím otcem a domácí násilí, které páchal na mamince a sestře žalobkyně a dále poukázala na šikanu ze strany kolegy v práci. Žalobkyně podrobně popsala zdravotní následky citovaných událostí i léčbu. Svá tvrzení žalobkyně doložila lékařskými zprávami.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.
4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 28. 8. 2018.
5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku OSSZ Olomouc ze dne 30. 4. 2018 žalobkyně nebyla invalidní, protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil jen 30 %.
6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení potvrdil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně není invalidní a její postižení odpovídá kapitole V položce 5c vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 25 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že postižení žalobkyně je nanejvýš středně těžké a že žalobkyně je schopna se zapojit do pracovního procesu s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností, na celý úvazek a je schopna rekvalifikace. Pro žalobkyni je vhodná práce fyzicky a psychicky méně náročná, ne ve větším kolektivu a s vyloučením noční práce.
7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 27. 3. 2019. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu prvního stupně ode dne 21. 3. 2018. Posudkově odpovídá hodnocení žalobkyně kapitole V položce 5c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 35 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. na horní hranici stanoveného rozmezí, a to s přihlédnutím k tíži hlavního zdravotního postižení a dopadu do osobnostní roviny. Předchozí posouzení bylo podhodnocené s ohledem na dlouhodobý průběh a evidenci onemocnění a opakované hospitalizace. Remise nemoci dosáhla žalobkyně jen jednou a trvá nutnost vícečetné medikace. Vznik invalidity posudková komise určila datem psychiatrického nálezu, podle kterého je zřejmé splnění podmínek invalidity.
8. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
9. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
10. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 27. 3. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
11. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 8. 11. 2018. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
12. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

14. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
15. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
16. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
17. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to ode dne 21. 3. 2018 (datum psychiatrického nálezu), jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
18. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to ode dne 21. 3. 2018.
19. Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení nepožadovala a soud ze spisu žádné nezjistil, proto jí je nepřiznal, a neúspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, to vše podle § 60 odst. 1 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 23. dubna 2019

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně