59 A 58/2018-37

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

 

žalobce: XX

  bytem XX

 

proti

žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci

  sídlem Rumjancevova 149/10, Liberec 1

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2018, č. j. ZKI LI-O-6/169/2018-7,

 

takto:

 

 

  1. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrální inspektorátu v Liberci ze dne
    2. 5. 2018, č. j. ZKI LI-O-6/169/2018-7, se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:
 

I. Vymezení věci
 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Česká Lípa (dále jen „katastrální úřad“) ze dne XX, č. j. XX, jako nepřípustné. Výrokem I. usnesení katastrálního úřadu bylo s účinky ode dne 24. 11. 2017 zrušeno převzetí výsledku zeměměřické činnosti - elaborátu zjišťování hranic neřešených pozemků při komplexní pozemkové úpravě
    v k. ú. XX, vydané shora uvedeným katastrálním úřadem ve formě osvědčení dne 24. 11. 2017, sp. zn. XX, podle § 74 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), a podle § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.
    Výrokem II. bylo s účinky ode dne 24. 11. 2017 zrušeno sdělení katastrálního úřadu ze dne
    24. 11. 2017, sp. zn. XX, kterým bylo vydáno kladné stanovisko k převzetí výsledku zeměměřických činností - elaborátu zjišťování hranic neřešených pozemků při komplexní pozemkové úpravě v k. ú. x ve smyslu § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o pozemkových úpravách
    a pozemkových úřadech“), § 56 odst. 5 katastrální vyhlášky a podle § 154 a násl. správního řádu.
  2. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že dle závěru č. 60 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 10. 2007 ustanovení § 156 správního řádu upravuje nápravu vad úkonů správních orgánů vydaných podle části čtvrté správního řádu.  Pro posouzení přípustnosti odvolání proti usnesením, kterými se napravují vady či ruší úkon vydaný podle části čtvrté, je nutné vycházet z § 76 odst. 5 správního řádu, podle kterého se účastník může odvolat jen proti takovému usnesení, které se mu podle zákona oznamuje. Na vydání usnesení,
    kterým se úkon vydaný podle části čtvrté správního řádu ruší pro nezákonnost, se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení, takové usnesení se vyhotovuje v písemné formě a oznamuje dotčeným osobám a s ohledem na právní jistotu dotčených osob
    a možnost dotčených osob se k postupu správního orgánu vyjádřit, nelze vyloučit podání odvolání dotčenou osobou. Za dotčenou osobu lze však dle žalovaného v posuzovaném případě považovat pouze Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Liberecký kraj - pobočka Česká Lípa (dále jen „Státní pozemkový úřad“), se kterým byla v postupu při provádění pozemkových úprav katastrálním úřadem uzavřena dne 11. 7. 2014 dohoda podle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve které byly stanoveny podmínky a způsob zpracování pozemkových úprav. Za dotčenou osobu nelze ve vztahu ke katastrálnímu úřadu považovat zhotovitele zeměměřických prací společnost XX která měla soukromoprávní smluvní vztah
    se Státním pozemkovým úřadem, který byl ukončen s účinností ke dni 3. 11. 2017 na základě odstoupení od smlouvy o dílo Státním pozemkovým úřadem. Za dotčenou osobu nemůže být dle žalovaného považován ani žalobce, který byl jako fyzická osoba ve smluvním vztahu
    ke zhotoviteli, který ho pověřil mimo jiné k předávání výsledků zeměměřických činností
    za platnosti smlouvy o dílo. Závěrem žalovaný uvedl, že usnesení katastrálního úřadu ze dne
    5. 2. 2018, č. j. PUP-5/2014-501-55, lze vytknout to, že je v něm nesprávně označen okruh usnesením dotčených osob, tato vada však nezpůsobuje jeho nezákonnost.

 

II. Žaloba
 

  1. Žalobce v žalobě namítal porušení zásady dvoustupňového správního řízení, nesprávné vymezení dotčených osob, porušení zásady dobré víry, základních zásad přezkumného řízení i zásady materiální pravdy. Tvrdil, že neměl v průběhu odvolacího řízení možnost brojit proti závěru žalovaného, že jeho odvolání je nepřípustné. Takový postup považoval za rozporný s § 36 odst. 3 správního řádu. Dle žalobce žalovaný také naprosto nedostatečně zdůvodnil, proč žalobce nepovažuje za dotčenou osobu, a vůbec se nezabýval tím, že elaborát předal katastrálnímu úřadu právě žalobce. Žalobce namítal, že usnesením katastrálního úřadu i napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho právní sféry a minimálně ve vztahu k výroku I. usnesení byl žalobce dotčenou osobou dle § 74 odst. 2 katastrální vyhlášky.

 

III. Vyjádření žalovaného

 

  1. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný zopakoval, že smlouva se zhotovitelem zeměměřických prací společností XX a Státním pozemkovým úřadem byla ukončena s účinností
    ke dni 3. 11. 2017. Pouze na základě této smlouvy mohl žalobce ve věci pozemkové úpravy
    v k. ú. x jednat s katastrálním úřadem, patrně jako zmocněný zástupce společnosti
    XX.

IV. Replika žalobce

 

  1. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce replikou, v níž zdůraznil, že katastrální úřad
    ho minimálně ve vztahu k § 74 katastrální vyhlášky za dotčenou osobu považoval,
    a nepřípustnost či včasnost odvolání má v první řadě zkoumat a posuzovat tento prvostupňový správní orgán. Stanovení okruhu dotčených osob nebo účastníků řízení je ve správním řízení skutečností podstatnou, a pokud by se prvostupňový správní orgán a žalovaný v této podstatné záležitosti neshodly, měl mít žalobce možnost se k tomuto názorovému obratu žalovaného vyjádřit. V opačném případě dochází k rozporu se zásadou legitimního očekávání a ochrany dobré víry. Dle žalobce je údajné ukončení smlouvy o dílo mezi Státním pozemkovým úřadem
    a firmou XX pro posuzovanou věc irelevantní, nicméně od smlouvy odstoupila
    již dříve společnost XX na základě předchozího oznámení žalobce o ukončení zeměměřických činností plynoucích z této smlouvy o dílo na konci června 2017 z důvodu porušování obecně závazných právních předpisů ze strany orgánů státní správy v oblasti katastru a zeměměřictví.

V. Posouzení věci soudem

 

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení
    dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
    ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou, kterou je správní soudnictví ovládáno, vycházeje přitom
    ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

  1. Podle § 156 odst. 2 správního řádu vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu
    s právními předpisy a které nelze opravit podle odstavce 1, zruší usnesením správní orgán, který je vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované vyjádření nebo osvědčení vydáno anebo sdělení učiněno,
    nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze vydat po dobu, po kterou trvají účinky vyjádření, osvědčení nebo sdělení. Na tento postup se přiměřeně použijí ustanovení hlavy IX části druhé o přezkumném řízení.

 

  1. Rozhodnutí o zrušení jiných úkonů správních orgánů dle části čtvrté správního řádu v přezkumném řízení podle § 156 odst. 2 správního řádu považuje ustálená judikatura
    za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a umožňuje jejich samostatný soudní přezkum
    v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. A to přesto, že samotné takto zrušované úkony podle části čtvrté správního řádu se za rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. nepovažují
    (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu, ze dne 13. 2. 2018, č. j. 7 As 92/2017 - 43,
    ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 166/2016 - 56, ze dne 22. 6. 2016, č. j. 1 As 154/2015 - 50,
    ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 As 170/2015 - 58, ze dne 11. 1. 2016, č. j. 5 As 5/2014 - 24,
    ze dne 7. 5. 2015, č. j. 7 As 16/2015 - 76, ze dne 21. 1. 2015, č. j. 3 As 58/2014 - 75,
    ze dne 27. 3. 2014, č. j. 4 Aps 7/2013 - 25, č. 3046/2014 Sb. NSS a ze dne 5. 4. 2013,
    č. j. 7 As 109/2012 - 23, či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2013,
    č. j. 7 A 86/2011 - 42, č. 2955/2014 Sb. NSS).

 

  1. Účelem úkonů podle části čtvrté správního řádu není autoritativně zakládat, měnit, rušit,
    či závazně určovat práva a povinnosti jednotlivců, neboť k tomuto účelu je určena jiná množina správních aktů, tj. především rozhodnutí (srov. § 9 a 67 správního řádu). I tyto tzv. jiné úkony ovšem mohou do právní sféry jednotlivců tak či onak zasahovat, přinejmenším mohou
    (podle okolností) zakládat jejich legitimní očekávání v souladu se zásadou správnosti správních aktů. Právě proto zákonodárce zakotvil ve správním řádu pravidlo, že odstranění vadných úkonů podle části čtvrté se má dít cestou formalizovaného správního řízení zakončeného usnesením, proti němuž je možné podat opravný prostředek. Obdobný závěr vyplývá i ze závěru č. 60
    ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 10. 2007
    k „přezkumnému řízení“ podle § 156 odst. 2 (dostupné na http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-radu.aspx). Poradní sbor zde sice prezentuje názor, že nejde o správní řízení v pravém slova smyslu, nicméně jde o formalizovaný „postup“,
    u něhož „dotčené osoby“ musí mít právo se vyjádřit, respektive brojit proti rozhodnutí (usnesení) v tomto „řízení“ vydanému, a to odvoláním. Poradní sbor dále výslovně připouští uplatnění prostředků na ochranu před nečinností správního orgánu podle § 80 správního řádu. Účelem těchto institutů je, jak výslovně uvádí poradní sbor, ochrana práv „dotčených osob“, respektive jejich právní jistota, že předmětný úkon může být zrušen jen za podmínek stanovených zákonem a jen zákonem stanoveným způsobem.

 

  1. Převzetí výsledku zeměměřické činnosti - elaborátu zjišťování hranic neřešených pozemků
    při komplexní pozemkové úpravě vydané ve formě osvědčení podle § 74 odst. 4 katastrální vyhlášky i sdělení katastrálního úřadu, kterým bylo vydáno kladné stanovisko k převzetí výsledku zeměměřičských činností - elaborátu zjišťování hranic neřešených pozemků při komplexní pozemkové úpravě ve smyslu § 9 odst. 6 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a § 56 odst. 5 katastrální vyhlášky lze dle krajského soudu kvalifikovat jako osvědčení, resp. sdělení ve smyslu § 154 a násl. správního řádu a lze je proto zrušit postupem dle § 156
    odst. 2 správního řádu.

 

  1. V posuzované věci se vede spor o to, zda žalobce byl „dotčenou osobou“ v řízení vedeném podle § 156 odst. 2 správního řádu a mohl proti vydanému usnesení uplatnit řádný opravný prostředek.

 

  1. Dle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav
    a náležitostech návrhu pozemkových úprav Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky pouze zaměřené a v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona (nesměňované), podmínky stanovené katastrálním úřadem (§ 6 odst. 6 zákona) a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se řešených pozemků, katastrálním úřadem předávány.
  2. Dle § 9 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu pozemkových úprav (dále jen "návrh") nebo návrh, popřípadě jeho část v nezbytných případech sám zpracuje.
  3. Dle § 56 odst. 5 katastrální vyhlášky Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.
  4. Dle § 74 odst. 2 katastrální vyhlášky Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1
    písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.
  5. Dle § 74 odst. 4 katastrální vyhlášky Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.
  6. Z citovaných ustanovení dle krajského soudu vyplývá, že dotčenou osobou v posuzované věci může být skutečně pouze Státní pozemkový úřad, který s katastrálním úřadem uzavřel v postupu při provádění pozemkových úprav dne 11. 7. 2014 dohodu podle § 10 odst. 1 vyhlášky
    č. 13/2014 Sb., ve které byly stanoveny podmínky a způsob zpracování komplexních pozemkových úprav v k. ú. x. Dle § 56 odst. 5 katastrální vyhlášky je Státní pozemkový úřad tím, komu katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností a provedené kontrole vydá stanovisko k výsledkům těchto činností. Za dotčenou osobu nelze považovat zhotovitele zeměměřičských prací společnost XX která měla soukromoprávní smluvní vztah
    se Státním pozemkovým úřadem. Tento vztah byl navíc ukončen před převzetím výsledku zeměměřické činnosti - elaborátu zjišťování hranic neřešených pozemků při komplexní pozemkové úpravě v k. ú. XX, o této skutečnosti není mezi stranami sporu. Soud souhlasí s žalovaným, že za dotčenou osobu nemůže být proto považován ani žalobce, který byl jako fyzická osoba ve smluvním vztahu ke zhotoviteli, který ho pověřil k předávání výsledků zeměměřických činností.

 

  1. Závěrem krajský soud konstatuje, že žalovaný nebyl povinen seznamovat žalobce se svými hodnotícími úvahami před vydáním napadeného rozhodnutí. Taková povinnost nevyplývá
    ani z § 36 odst. 3 správního řádu, kterého se žalobce v této souvislosti dovolává.

 

VI. Závěr a náklady řízení

 

  1. Ze shora uvedených důvodu soud zamítl podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou.

 

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s.,
    dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi,
    který ve věci úspěch neměl. Žalovanému, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec dne 4. října 2019

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu