č. j. 30 A 138/2017 - 47  

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci

 žalobce: Pankrácká společnost, z. s. , IČO: 26666154

 sídlem Hudečkova 12/1097, 140 00 Praha 4

 zastoupen JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou

 se sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1

 proti

 žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje

 se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. srpna 2017, č. j. KUKHK-25003/ZP/2017-4,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1. Rozhodnutím ze dne 28. 8. 2017, č. j. KUKHK-25003/ZP/2017-4, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Městského úřadu Trutnov, odboru životního prostředí (dále také „správní orgán I. stupně“) ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 59952/2017, a potvrdil je. Tímto prvoinstančním správním rozhodnutím nebyl žalobce shledán účastníkem správního řízení týkajícího se ochrany přírody a krajiny, vedeného pod sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu, v níž popsal, že správní orgán I. stupně zahájil dne 31. 5. 2017 řízení o povolení kácení lip rostoucích mimo les na pozemcích p. p. č. 236/6 a 232/9 v k. ú. Trutnov vedené pod sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017 (dále jen „řízení o kácení dřevin“). Informace o zahájení řízení byla sdělena na úřední desce správního orgánu I. stupně a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.  Žalobce podal do tohoto řízení přihlášku dne 12. 6. 2017, ale ta byla shledána správním orgánem I. stupně za opožděnou, jelikož osmidenní lhůta pro oznámení účasti spolků ve smyslu ustanovení § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), uplynula dne 8. 6. 2017. Správní orgán I. stupně proto rozhodl ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to tak, že neshledal žalobce účastníkem řízení o kácení dřevin.
  2. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a věcně nesprávné. Poukázal na skutečnost, že dne 12. 6. 2017 podal správnímu orgánu I. stupně nejen přihlášku k účasti v zahájeném řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, vedeném pod sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017, dle ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK, ale zároveň požádal o informování o zahajovaných řízeních ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2  ZOPK. Žalobce naznal, že na základě tohoto úkonu měl právo, aby byl správními orgány předem informován o všech zásazích a správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny na uvedených územích.
  3. Sdělil, že svou žádost ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK podal a zároveň přihlášku k výše uvedenému řízení o kácení dřevin zaslal správnímu orgánu I. stupně do datové schránky do osmi dnů, kdy se o předmětném řízení informoval. Žalobce dále uvedl, že mu zahájení řízení nebylo doposud řádně oznámeno. Má totiž za to, že ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK určuje počátek běhu lhůty pro individuální oznámení a oznámení prostřednictvím úřední desky. Určení počátku běhu lhůty nelze považovat za zmocnění správního orgánu oznamovat žalobci tyto informace oběma způsoby. V tomto směru poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, č. j. 6 As 38/2013-23, z něhož vyplývá, že správnímu orgánu není dána možnost, aby libovolně volil mezi individuálním doručením oznámení dle ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK nebo doručením veřejnou vyhláškou, jako by šlo o rovnocenné alternativy, z nichž má na výběr. Žalobce je toho názoru, že z výše uvedeného ustanovení nelze dovozovat, že správní orgán I. stupně měl možnost žalobci doručovat oznámení o zahájení řízení veřejnou vyhláškou. Žalobce k problematice doručování dále podotkl, že ZOPK nemá speciální úpravu doručování, proto se subsidiárně použije správní řád, předpokládá se tak doručování do datové schránky. Namítl, že zveřejnění oznámení na úřední desce správního orgánu lze shledat za postup zcela nadstandardní, proto se užívá například v případě řízení s velkým množstvím účastníků (viz ustanovení § 144 správního řádu).
  4. Žalobce zastává názor, že se může, jakožto spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, účastnit správního řízení, při kterém mohou být dotčeny zájmy chráněné ZOPK, aniž by byl o konání tohoto řízení správním orgánem informován. Jestliže mu nebylo probíhající řízení zákonným způsobem oznámeno, nemohla začít běžet lhůta, ve které by měl povinnost správnímu orgánu I. stupně oznámit své účastenství. Opačný závěr by totiž vedl k tomu, že postupem správního orgánu by občanská sdružení, spolky a pobočné spolky, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny a které předem požádaly o informování o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK, byly zcela vyloučeny z účastenství v řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2010, č. j. 6 As 46/2009-99).
  5. Žalobce uvedl, že se informaci o tom, že probíhá předmětné řízení (pozn. soudu - řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les vedené pod sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017) dozvěděl dne 10. 6. 2017 poté, co nahlédl na elektronickou úřední desku správního orgánu I. stupně, kde bylo v tu dobu oznámení o zahájení tohoto řízení vyvěšeno. Žalobce má za to, že se přihlásil do řízení včas.
  6. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby krajský soud zrušil jak žalované rozhodnutí, tak i rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu, event. aby nadepsaný soud zrušil pouze napadené rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě zopakoval skutkový stav případu a konstatoval, že námitky žalobce považuje za neoprávněné. Žalovaný uvedl, že v době oznámení zahájení řízení, tj. 31. 5. 2017, neměl k dispozici žalobcovu žádost o informace, kterou žalobce podle § 70 odst. 2 ZOPK podal až dne 12. 6. 2017, a to současně s oznámením účasti v předmětném řízení. Žalovaný upozornil na to, že povinností příslušných orgánů státní správy je předem informovat o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních (nikoliv o těch řízeních, která byla již zahájena), při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK. Žalovaným bylo dále podotknuto, že tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně a musí být věcně a místně specifikována. Žalovaný má za to, že správní orgán I. stupně této své povinnosti vůči spolkům, které mají řádně podanou žádost dle § 70 odst. 2 ZOPK, dostál.
  2. Žalovaný dále poukázal na zákonnou úpravu ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK, který stanovuje podmínku, že: „občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
  3. Dnem sdělení informace ve smyslu ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK byl den 31. 5. 2017, kdy správní orgán I. stupně oznámil pod spis. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017 prostřednictvím úřední desky úřadu informaci o zahájení řízení o povolení kácení dřevin. Od tohoto dne započal běh osmidenní lhůty pro oznámení účasti občanských sdružení v řízení. Žalovaný proto zastává názor, že v posuzovaném případě skončila stanovená osmidenní lhůta pro oznámení účasti spolků v řízení dne 8. 5. 2017, tj. v době, kdy žalobce ještě ani nepodal k správnímu orgánu I. stupně žádost o informace ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK. Žalovaný znovu zopakoval, že žalobce tak učinil až dne 12. 6. 2017.
  4. Tento postup správního orgánu I. stupně byl žalovaným shledán za zákonný a to i proto, že: „Opačný postup, tj. v praxi často žádané přiznávání účasti v řízení spolkům bez ohledu na ZOPK stanovenou osmidenní lhůtu, by mohlo dle názoru krajského úřadu takovým spolkům (a ostatně i žalobci) přiznat jistou exkluzivitu v řízeních nad spolky, které mají řádně podanou žádost o informace a zákonem stanovenou osmi denní lhůtu pro oznámení účasti v řízení naplňují. ZOPK v § 70 odst. 3 stanovená osmidenní lhůta by v takovém případě potom pozbývala smyslu.“
  5. Žalovaný v závěru v plné míře odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně a zastal názor, že v napadeném rozhodnutí byly všechny žalobcem uplatněné námitky vypořádány. Žalovaný je toho názoru, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech, své rozhodnutí považuje za zákonné a navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.


IV. Replika žalobce

  1. V replice ze dne 17. 1. 2018 poukázal žalobce v prvé řadě na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2012, č. j. 7 As 25/2012-21, kde upozornil na následující část jeho odůvodnění: „Je-li občanské sdružení založeno teprve po zahájení správního řízení a podá-li žádost podle ust. § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, pak je třeba jej informovat o již zahájených řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a umožnit mu účast v nich, lze-li toho ještě dosáhnout bez neúnosného prodloužení řízení.“ A rovněž pasáž téhož rozsudku zastávající domněnku že: „Občanské sdružení, které existuje v době, kdy je oznámeno nařízení veřejného ústního jednání, se již nemůže po konání tohoto jednání stát účastníkem řízení a tedy ani uplatňovat námitky“. Z takto nastíněných judikatorních závěrů žalobce dovodil, že časový okamžik, po němž se již není možné stát účastníkem řízení je konání veřejného ústního jednání, tedy okamžik pozdější než ten, kdy se přihlásil do předmětného správního řízení (pozn. - žalobce podal přihlášku k řízení dne 12. 6. 2017, ústní jednání se konalo dne 21. 7. 2017 – č. l. 7 správního spisu).
  2. Žalobce dále konstatoval, že žádost dle ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK  a současně oznámení dle ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK nemusí být podány před zahájením správního řízení o umístění stavby. Pokud je dodržena zákonem stanovená lhůta, je správní orgán povinen jednat s občanským sdružením, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, jakožto s účastníkem řízení (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 3. 2011, č. j. 15 Ca 156/2009-72).
  3. Závěrem žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2011, č. j. 7 As 2/2011-52 v němž je uvedeno, že: „smyslem a účelem jejich účasti ve stavebních řízení není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod.“ S tímto názorem se žalobce ztotožnil a dodal, že hlavním cílem při interpretaci právních norem by měl být veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny. Na závěr doplnil informace o své dlouholeté činnosti, včetně účastí na desítkách správních řízeních a další.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vyšel přitom ze skutkového a právního stavu, který byl dán v době rozhodování správního orgánu. Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), když strana žalující ani žalovaná na výzvu krajského soudu nevyjádřila nesouhlas s takovým postupem.   
  2. Správní orgán I. stupně zahájil dne 31. 5. 2017 k žádosti řízení o povolení kácení 16 lip srdčitých rostoucích mimo les na pozemcích p. p. č. 236/6 a 232/9 v k. ú. Trutnov vedené pod sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017. Informace o zahájení řízení byla sdělena na úřední desce správního orgánu I. stupně a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup dne 31. 5. 2017. Zde byla také uvedena informace o tom, že občanská sdružení nebo jejich organizační složky, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, jsou oprávněny požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byly předem informovány o všech zásazích a zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK. Taktéž byl správním orgánem I. stupně zveřejněn zákonný postup dle ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK, který opravňuje subjekty (uvedené výše) účastnit se tohoto správního řízení, pokud oznámí svou účast do osmi dnů ode dne, kdy jim bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno. Za den sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jeho písemného vyhotovení nebo první den jeho zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  3. Žalobce přihlášku ze dne 10. 6. 2017, kterou se zamýšlel tohoto řízení zúčastnit, doručil správnímu orgánu I. stupně dne 12. 6. 2017. Současně s přihláškou k řízení o kácení dřevin podal i žádost o informování o zahajovaných řízeních ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK.  Také oznámil správnímu orgánu I. stupně, že obsah sdělení o zahájení kácení byl na úřední desce v den vyvěšení dne 31. 5. 2017 v 16:14 hod ještě jednou změněn a to téhož dne v 16:18:55 hod. Správní orgán I. stupně následně rozhodl ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 správního řádu tak, že neshledal žalobce účastníkem řízení o kácení dřevin (usnesením ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 59952/2017). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítl v podstatě pouze to, že není povinností, aby žádost spolku o získávání informací ze strany správního orgánu ve smyslu ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK předcházela samotnému přihlášení tohoto environmentálního spolku do řízení, kterého se chce zúčastnit. O odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.
  4. Krajský soud předesílá, že není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012 – 47).
  5. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, které deklarovalo, že žalobce není účastníkem řízení o kácení dřevin. Podstatou projednávané věci je tak výklad ustanovení § 70 odst. 2 a odst. 3 ZOPK. Zásadní otázka, kterou bylo třeba v  řízení před krajským soudem zodpovědět, je ta, zda správní orgán dodržel vůči žalobci zákonný postup, jehož podmínky jsou vymezeny právě ve zmiňovaném v § 70 ZOPK, a zda žalobce podal svoji žádost o účastenství v daném správním řízení včas.
  6. Dle § 70 odst. 2 ZOPK občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen "občanské sdružení"), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
  7. Dle § 70 odst. 3 ZOPK  je občanské sdružení oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  8. Dle krajského soudu, správní orgán I. stupně v předmětném správním řízení postupoval v souladu se shora citovanými ustanoveními. Předně považuje za najisto postavené, že dnem  sdělení informace o zahájení řízení o kácení dřevin ve smyslu ustanovení § 70 odst. 3 ZOPK byl den 31. 5. 2017, kdy správní orgán I. stupně oznámil tuto informaci pod spis. zn. 2017/4149/ŽP/ZAM, č. j. 53699/2017, prostřednictvím úřední desky Městského úřadu Trutnov a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Námitky žalobce týkající se otázky následné změny takto zveřejněného údaje podrobně vysvětlil v odůvodnění svého rozhodnutí jak správní orgán I. stupně, tak i žalovaný. S tímto vysvětlením se krajský soud ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje. Tato otázka je navíc pro posouzení shora vymezeného předmětu řízení irelevantní, protože k uvedené změně došlo ještě téhož dne. Na počátek běhu osmidenní lhůty dle § 70 odst. 3 ZOPK tedy tato skutečnost nemá žádný vliv. Ta počala běžet ode dne 31. 5. 2017.
  9. A to i ve vztahu k žalobci. Pokud jde totiž o způsob, jakým měl správní orgán I. stupně shora uvedenou skutečnost žalobci oznámit, pak ten nutně plyne ze skutečnosti, že k uvedenému dni neměl správní orgán od žalobce doručenu žádost ve smyslu § 70 odst. 2 ZOPK. O jeho zájmu (a možná ani existenci) o zasílání informací o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, tedy v daný okamžik nevěděl a vědět nemohl.
  10. V souvislosti s tím odkazuje krajský soud na právní závěr Nejvyššího správního soudu obsažený v rozsudku ze dne 18. 8. 2011, č. j. 9 As 40/2011-51, který vychází v interpretaci ustanovení § 70 odst. 2 a odst. 3 ZOPK z následující premisy: „Případné účastenství občanského sdružení ve správním řízení se odvíjí od jeho oznámení, které je limitováno osmidenní lhůtou, jejíž běh počíná dnem, kdy bylo občanskému sdružení zahájení daného řízení ze strany příslušného správního orgánu oznámeno. Tato oznamovací povinnost správního orgánu není dána en bloc, takový výklad by byl zjevně absurdní, ale je zjevně adresná. Oznamovací povinnost správního orgánu se odvíjí od znalosti toho, vůči komu má být uplatněna, tj. komu má být zahájení řízení oznámeno. Adresátem této oznamovací povinnosti je pouze takové občanské sdružení, které si o příslušné oznámení platně požádalo a avizovalo tím svoji vůli a připravenost hájit zájmy ochrany přírody a krajiny v každém jednotlivém správním řízení, které se jich může dotýkat.“
  11. Tento výklad ustanovení § 70 odst. 2 a 3 ZOPK považuje krajský soud za správný a logický.  Není povinností správního orgánu vyhledávat potencionální možná občanská sdružení, kterým by doručoval všechna oznámení o zahajovaných řízeních, ale jen a pouze na základě postupu dle ustanovení § 70 odst. 2 ZOPK je mu dáno najevo, která občanská sdružení mají zájem tyto informace skutečně obdržet. K tomuto závěru dospěl i Nejvyšší správní soud, který uvádí, že: „Při výkladu ustanovení § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny totiž nelze odhlédnout od interpretačního pravidla, že zákonodárce je v zásadě regulativně racionální, což v daném případě znamená, že se snažil stanovit podrobnější pravidla, která však účasti občanských sdružení nikterak nebrání, pouze určitým způsobem strukturují jejich postup.“ (viz shora již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu).
  12. Teprve za situace, kdy správnímu orgánu byla doručena žádost spolku dle § 70 odst. 2 ZOPK, musí být takový spolek informován správním orgánem o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, adresně (doručením písemného vyhotovení informace), nikoliv pouze jejím zveřejněním na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právě na tuto problematiku dopadají právní závěry žalobcem odkazovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, č. j. 6 as 38/2013-23. O takovou situaci ale v projednávané věci nešlo. Správní orgán I. stupně tedy oznámil informaci o zahájení předmětného správního řízení ve vztahu k žalobci v souladu s citovanými ustanoveními ZOPK.
  13. V návaznosti na tento závěr je pak zřejmé, že žalobce zákonem stanovenou lhůtu, v níž se mohl jako účastník do daného správního řízení přihlásit, nedodržel. Tato lhůta totiž skončila dne 8. 6. 2017, žalobce doručil svoji přihlášku správnímu orgánu I. stupně dne 12. 6. 2017. A ze shora uvedených právních závěrů krajského soudu plyne, že se tak nestalo v důsledku pochybení správního orgánu.  Pokud žalobce uvádí, že informaci o zahájeném správním řízení zachytil z úřední desky Městského úřadu Trutnov až 10. 6. 2017, byl to důsledek toliko toho, že tuto úřední desku v předchozích dnech pozorně nesledoval. Respektive, sledovat by ji nemusel, kdyby správnímu orgánu před tím doručil svoji žádost dle § 70 odst. 2 ZOPK. Pak by jej správní orgán musel o zahájení předmětného správního řízení informovat adresně.
  14. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci a právní závěry krajského soudu nejsou rovněž další odkazy žalobce na judikáty Nejvyššího správního soudu vztahující se k § 70 ZOPK přiléhavé. V posuzované věci nebyl žalobce založen mezi okamžikem zahájení předmětného správního řízení a nařízením veřejného ústního jednání, nedošlo ani k tomu, že by žalobce podal společnou žádost dle § 70 odst. 2 a odst. 3 ZOPK po zahájení správního řízení, ovšem v zákonné osmidenní lhůtě od oznámení o zahájení správního řízení na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Žalobcem odkazovaná judikatura tedy vycházela z odlišných skutkových stavů.
  15. Krajský soud je sice ve shodě se žalobcem toho názoru, že životní prostředí je hodnotou, jejíž ochrana by měla být realizována za aktivní participace všech složek občanské společnosti, ale v tomto případě by prominutí určeného zákonného postupu vůči žalobci znamenalo jeho bezdůvodné zvýhodnění oproti těm spolkům, které by zákonné podmínky řádně splnily.
  16. Vzhledem k výše uvedenému proto krajský soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a proto ji ve výroku I. tohoto rozsudku podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

VI. Náklady řízení

  1. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady nad rámec běžné úřední činnosti vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 22. října 2019

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu