USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

 žalobce: P. P.

 proti

 žalovanému: Ministerstvo vnitra

 sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2019, č. j. OAM-303/ZA-ZA12-HA08-2019,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Soud ustanovuje žalobci z důvodu neznámého místa pobytu opatrovníka, a to Organizaci pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 939/4, 190 00 Praha 9.

Odůvodnění:

Žalobce podal u krajského soudu žalobu, kterou se domáhá přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím mu nebyla udělena mezinárodní ochrana v České republice podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).

Krajský soud dne 1. 10. 2019 zjistil z databáze žadatelů o mezinárodní ochranu, že žalobce měl propustku k odchodu do soukromí platnou do 31. 5. 2019. Po tomto datu není v databázi evidován pobyt žalobce. Žalovaný k dotazu soudu dne 10. 10. 2019 sdělil, že mu není známo současné místo pobytu žalobce, dle elektronické evidence Ministerstva vnitra ČR byl naposledy hlášen na shora uvedené adrese, kde měl pobývat do 31. 5. 2019. Ze sdělení Policie ČR – Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 7. 10. 2019 vyplývá, že Policie ČR nemá informace k aktuálnímu místu pobytu žalobce.

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud ve správním soudnictví zastaví řízení, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

V daném případě soud vyvinul úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). S ohledem na to, že místo pobytu není známo ani soudu, ani žalovanému, ani Policii ČR, a nelze jej zjistit ani z dostupných databází, uzavírá soud, že místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) nelze zjistit.

Krajský soud tedy rozhodl o zastavení předmětného řízení podle § 47 písm. c), ve spojitosti s § 33 písm. c) zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Krajský soud zároveň ustanovil žalobci opatrovníka pro doručení písemnosti podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.

Poučení:

Proti rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 1. listopadu 2019

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce