USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci

žalobce:   A.H., nar. X

bytem X                      

proti

žalovanému:   Městský soud v Praze

sídlem Spálená 2, Praha 2

v řízení o žalobě proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2019, č. j. 5 A 96/2019 - 45

takto:

1. Žaloba  se  o d m í t á.

2. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.  

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2019, č. j. 5 A 96/2019 - 45, kterým byla odmítnuta žaloba žalobce směřující proti usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 8 A 46/2019-42-44, jímž byla odmítnuta žaloba žalobce taktéž proti usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 1. 2019, č. j. 5 A 253/2018-9.                           

2. Soud se před tím, než se zabýval žalobou samotnou, musel vypořádat s otázkou, zda žalobou napadené rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví.

3. Podle ustanovení § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.

4. Podle ustanovení § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. Podle ustanovení § 4 odst. 2 s. ř. s. ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

5. Ze shora uvedeného ustanovení § 4 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že je pod písm. a) tohoto ustanovení definován pojem „správní orgán“. K tomu, aby bylo možno považovat určitý subjekt ze správní orgán ve smyslu uvedené definice, tedy za orgán, jehož rozhodnutí je oprávněn soud v rámci správního soudnictví přezkoumávat, musí být současně splněny tři znaky: za prvé – musí se jednat o orgán moci výkonné nebo jiný typ orgánů v definici uvedený, za druhé – tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a za třetí – toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.

6. V nyní projednávané věci žalobce napadá usnesení Městského soudu v Praze, tedy usnesení vydané v rámci řízení o posouzení jeho správní žaloby. Městský soud v Praze při vydávání tohoto usnesení nepůsobil jako správní orgán, nýbrž vykonával svou působnost v oblasti soudní moci. To znamená, že nevystupoval jako správní orgán, nerozhodoval v oblasti veřejné správy. Proto není v daném případě dána pravomoc správních soudů k přezkumu napadeného rozhodnutí. 

7. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Přezkoumávání nyní žalobou napadeného usnesení Městského soudu v Praze nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Není proto splněna podmínka řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný. Z uvedeného důvodu proto soud žalobu podle ustanovení § 46 odstavec 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. 

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odstavec 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

9. Soud netrval na uhrazení soudního poplatku za podanou žalobu, a to s ohledem na ustanovení § 6a odstavec 4 a § 10 odstavec 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nichž se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu.

10.                                                                           Vzhledem k tomu, že žalovaným v této věci je Městský soud v Praze, tedy tentýž soud, který rozhoduje o žalobě, považuje soud za vhodné poukázat na to, že v obdobné věci se stejnými účastníky Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 12. 11. 2015 č. j. Nad 282/2015 – 30 tak, že k projednání a rozhodnutí dané věci je příslušný Městský soud v Praze, neboť s přihlédnutím k zásadě procesní ekonomie se nejeví jako vhodné (ale ani nutné) takový návrh postupovat jinému krajskému soudu za situace, kdy není sporu o tom, že návrh žalobce je zjevně neúspěšný, neboť se nejedná o věc spadající do správního soudnictví, a nelze než jej odmítnout pro neodstranitelný nedostatek pravomoci soudů ve správním soudnictví.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 14. října 2019

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu