[OBRÁZEK]č. j. 30 A 129/2017- 88

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a
soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci

žalobce: Spolek Sluneční stráň Dolní Dvůr, z. s.

se sídlem Dolní Dvůr č. p. 39, 543 42 Dolní Dvůr

proti

žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje

se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové

za účasti: Ing. T. P.

zastoupené JUDr. Milenou Duškovou, advokátkou
se sídlem AK ve Vrchlabí, Krkonošská 155, PSČ 543 01

 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2017, č. j. KUKHK-
8753/ZP/2017-11,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Městský úřad Vrchlabí, jako příslušný vodoprávní úřad, povolil rozhodnutím ze dne 9. 12.
2016, č. j. ŽP/19473/2015-31, Ing. T. P. (osobě zúčastněné v tomto soudním přezkumném
řízení), a to jeho výroky I. podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění (dále jen „vodní zákon“),

[OBRÁZEK]2 30 A 129/2017

 nakládání s vodami – odběr podzemních vod pro zásobování objektu č. p. x na stav. parc. č. x
v kat. území x z vodního zdroje – vrtané studny na poz. parc. č. x tamtéž, výrokem II. stanovil
podle § 9 odst. 1 vodního zákona podmínky pro nakládání s těmito vodami, výrokem III. podle
§ 15 odst. 1 vodního zákona a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“), dodatečně povolil stavbu
vrtané studny na pozemku par. č. x v katastrálním území x pro zásobování objektu č. p. x na st.
parc. č. x, v obci x, výrokem IV. stanovil podle § 15 odst. 3 vodního zákona ve spojení s ust. §
115 stavebního zákona podmínky pro provedení uvedené stavby a výrokem V. rozhodl o
námitkách účastníka řízení (nyní žalobce). Proti tomuto prvoinstančnímu správnímu
rozhodnutí podal žalobce včas odvolání, o němž rozhodl žalovaný žalovaným rozhodnutím tak,
že z jeho výrokové části vypustil výrok V., v ostatním je potvrdil. Žalobce podal proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2017, č. j. KUKHK-8753/ZP/2017-11, včas žalobu, kterou
odůvodnil následujícím způsobem.

I. Obsah žaloby

2. V jejím úvodu žalobce shrnul předmět žalovaného rozhodnutí. Na podporu svého žalobního
tvrzení přitom odkazoval mimo jiné i na „Zákres výskytu zvláště chráněných druhů rostlin“
(KRNAP Mapa LHC 502210 Vrchlabí, dlouhodobě platný podklad Správy KRNAP označený
také „6/2/08 Mlád+ŠP“), vypracovaný Ing. A. M. a RNDr. Š. – bývalými pracovnicemi Správy
KRNAP, a „Podklad ze Správy KRNAP – Inventarizační průzkum uznávané odbornice Doc.
RNDr. J. M., CSc. z roku 2006“ realizovaný mimo jiné i v místě průzkumného vrtu HV-5 na
poz. parc. č. x v kat. území x ve vlastnictví Ing. T. P., jakož i na všechny právní akty Správy
KRNAP a Ministerstva životního prostředí a další podklady založené ve správních spisech,
které však žalobce již blíže nespecifikoval.

3. Žalobce namítal protiprávnost realizace předmětného vrtu HV-5 a jeho napojení na č.p. x
v obci x, kterou spatřoval v kontextu „návaznosti na uvedené důkazy ze systému správního
soudnictví obsažené jako důkazy a písemnosti v rámci správního řízení ve věci a problematice
dle vyjádření odborníků České státní geologické služby a jiných odborníků možného podezření
z precedentní protiprávní „legalizaci“ v s právním řádem ČR nesouladné PROTIPRÁVNÍ,
realizace tzv. „černé stavby“ nejprve tzv. realizace “průzkumného vrtu HV-5“ bez patřičných
správních povolení (speciálního stavebního úřadu) - později v rámci správního řízení též ze
strany správních úřadů a třetích osob; nesprávně flexibilně variabilně v různých fázích
správního řízení označované jako např.: „průzkumný vrt“, „vrt“, „studna“, „vrtaná studna“,
apod., resp. – označované(ho) HV-5 na ppč. x v k.ú. a obci x“ a jejího následného
PROTIPRÁVNÍM ZPŮSOBEM realizovaného napojení bez příslušných správních povolení
na objekt č.p. x na st.p.č. x, vše ve vlastnictví Ing. T. P. (dále též označované v jednoduchosti
jako „protiprávní způsob realizace vrtu HV-5 a jejího protiprávního napojení č.p. x, vše v k.ú.
x“).

4. Žalobce se důrazně ohrazuje proti všem nepravdivým tvrzením od všech třetích stran (nejen ze
strany Ing. P. či její právní zástupkyně), což může doložit nejen fotografickou či video
dokumentací s identifikací data a času předmětných důkazů. Žalobce ale v prvotní fázi nechce
zahlcovat soud při prvotním podání žaloby rozsáhlou důkazní nejen fotodokumentací, resp.
video dokumentací a navrhuje a navrhuje a žádá o možnost předložení (doslání) důkazů až po
zahájení soudního řízení a zjištění možností výbavy soudu k provedení takových důkazů,
přičemž několik důkazů - fotografií zachycující předmětné protiprávní jednání bylo zasláno do
správního spisu.“

5. Krajský soud citoval předchozí pasáž ze žaloby s jasným cílem ukázat na její značnou obecnost,
přestože bylo na žalobci samotném, aby specifikoval žalobní body tak, aby z nich bylo patrno,
z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné.
Uvedenými nedostatky přitom trpí nejen tato část žaloby.

Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.

[OBRÁZEK]3 30 A 129/2017

6. Žalobce dále navrhoval provést důkazy usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2015, sp. zn.
IV. ÚS 3811/14, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2014, č. j.: 1 As
100/2014-36, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2014, č. j.: 9A 240/2010-48.
A pokračoval s tím, že:

7. „Žalobce má za to, že všechny dotčené správní úřady (oba vodoprávní úřady, resp. Správa
KRNAP jako dotčený orgán při správním rozhodování předmětné záležitosti), jakož i některé
najaté externí odborné dodavatelské subjekty, popř. další subjekty) se ve svých právních aktech
(rozhodnutích, závazných stanoviscích, posudcích, zprávách, atd. …), resp. dodaných
písemných podkladech nedostatečně, ani objektivně správně, nevypořádaly a nezohlednily s a
do spisu s doložené(ými) důkazy, doloženou nejen faktickou skutečností v terénu předmětné
lokality z hlediska dlouhodobého registrovaného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin,
ustálenou praxí ve správním soudnictví, jakož ani s objektivní soudobou situací v předmětném
místě, ani s různým (různě rigidním) přístupem Správy KRNAP jako dotčeného úřadu u
různých žadatelů / (spolu)vlastníků v předmětné lokalitě (nejen v rámci vodoprávní
problematiky), resp. různě rigidním přístupem a postupem orgánu ochrany a přírody a krajiny
(Správy KRNAP) při ochraně předmětů přírody v předmětné oblasti a okolí registrovaného
výskytu zvláště chráněných druhů rostlin (dlouhodobě evidovaných různými subjekty), ale i
vodoprávní úřady se nedostatečně, ani objektivně správně, nevypořádaly a nezohlednily řešenou
problematiku ve vztahu k vodoprávní problematice při procesování průzkumných vrtů
významně ovlivňující dlouhodobé sousedské vztahy a záležitosti, jakož i správní a právní situaci
v rámci vodoprávní problematiky (při správní povolovací činnosti), při aplikaci rozličného
nestejného přístupu správních úřadů (vodoprávních úřadů i Správy KRNAP) k žadatelům a
dalšími skutečnostmi a problematikami uvedených ve spisové dokumentaci.

8. Žalobcem byla identifikována velká chybovost v podkladech a s právním řádem nesouladných
(nezákonných) postupech minimálně ze strany několika správních úřadů, včetně chyb
uvedených v podkladech externě dodávaných odborných subjektů.

9. Správa KRNAP (jako dotčený správní úřad) neprovedla, jako v jiných případech v předmětné
lokalitě Sluneční stráně Dolní Dvůr v (bezprostředním) okolí dlouhodobě evidované a
registrované (nejen na Správě KRNAP, ale i v územním plánu obce Dolní Dvůr) „botanické
lokalitě z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin“ (též předmětů ochrany přírody a
krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v případech
na „sousedních“ pozemcích v nedalekém (několik jednotek či desítek metrů vzdálené lokalitě),
resp. v případě zamýšlených investičně stavebních investorských infrastrukturních záměrů
v průběhu celé vegetační sezony, resp. několika sezón (z důvodu chování a rozličného výskytu
zvláště chráněných druhů rostlin vyskytujících se v nadzemních částech „nepravidelně“ se
v časovém horizontu během roku, resp. vegetačního života rostlin, atd. …), před vlastní
realizací (navíc protiprávním způsobem bez stavebního povolení) rigidně vyžadované
v sousedství podrobný aktuální inventarizační botanický průzkum.“

10. K prokázání těchto skutečností žalobce navrhoval provést důkazy výzvou Městského úřadu
Vrchlabí ze dne 26. 11. 2015, č. j.: ŽP/17414/2015-2, k bezodkladnému zastavení prací na
stavbě „Nepovolená stavební činnost – Studna na p. p. č. x pro zásobování objektu na st. p. č. x
v k. ú. x“, oznámením o zahájení řízení o odstranění stavby studny na poz. parc. č. x, která byla
zahájena bez povolení vodoprávního úřadu, fotografiemi a foto + video dokumentací.

11.Žalobce dále konstatoval, že mu není známo přivolení vodoprávního úřadu k předmětnému
průzkumnému vrtu před jeho realizací a za nepřípadnou označil argumentaci vodoprávních
úřadů o možnosti vydat v daném místě dodatečné povolení na vrtanou studnu, neboť jde o
území s registrovaným výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Žalobce přitom odkazoval
na případ „v nedaleké několik desítek metrů vzdálené lokalitě“, o čemž bude zmínka ještě dále.
Žalobce v podstatě srovnával projednávaný případ se svým neúspěšným záměrem v dané

Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.

4 30 A 129/2017

 lokalitě. V jejich rozdílném posouzení spatřoval neuplatňování kontinuity ustálené rozhodovací
praxe, v důsledku čehož podle něho vznikají škody na předmětech ochrany přírody a krajiny a
je dáván návod pro širokou veřejnost, jak obcházet právní řád.

12. V další části žaloby se žalobce ohrazoval proti všem nepravdivým a účelovým tvrzením, co
poškozovaly jeho a veřejné zájmy v dané lokalitě, poukazoval na to, že ze strany správních
orgánů byly vydávány správní akty tak, aby připadaly na doby státních svátků a dny volna,
v čemž spatřoval šikanózní přístup, zmiňoval, že pečuje o nemocnou matku, jejíž zdravotní stav
vyžaduje klid. V této souvislosti zmínil, že je jeho rodině ze strany sousedů znemožňována od
roku 2013 komunikační dostupnost nemovitosti č. p. x v x motorovými vozidly. Jinými slovy,
namísto konkrétních tvrzení k nezákonnosti napadeného rozhodnutí o dodatečném povolení
vrtané studny převažují osobní stesky žalobce nad sousedskými vztahy v daném prostoru.
V tomto duchu pokračuje žalobce i v závěru žaloby, v němž Ing. P. vyčítá způsob užívání
vodovodního řadu vedoucího od pramenního jímání S-2 na poz. parc. č. x u č. p. x, uvádí, že
správní orgány nerespektují zásadu rovného přístupu ke všem osobám v místě, a to
v souvislosti s povoleními k vypouštění odpadních vod či ohledně skupinového vodovodu pro
nemovitosti č. p. x, x, x, x, x a x v x.

13.Vzhledem k tomu žalobce navrhoval zrušit jak žalované rozhodnutí Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje, tak i rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu (Městského
úřadu Vrchlabí ze dne 9. 12. 2016, č. j. ŽP/19473/2015-31), jež mu předcházelo, jakož i
závazná stanoviska Správy KRNAP a Ministerstva životního prostředí, která však žalobce nijak
neoznačil.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

14.Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 20. 11. 2017, a to velmi krátce, když se v něm
pouze odkázal na odůvodnění žalovaného rozhodnutí s tím, že je považuje za zákonné.
Navrhoval proto žalobu zamítnout.

III. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení k žalobě.

15. Její právní zástupkyně se k věci vyjádřila podáním ze dne 15. 3. 2018. Konstatovala, že žalobce
uvádí v podstatné části žaloby důvody a argumentace, které již uplatňoval v odvolání proti
prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí. Proto se odkázala na obsah svého vyjádření k němu.
Podle něho má rozhodnutí za souladné s příslušnými právními předpisy, neboť v průběhu
řízení bylo prokázáno, že stavba studny vyhovuje požadavkům dle § 129 odst. 3 stavebního
zákona. Bylo rovněž prokázáno, že je tato stavba v souladu se zájmy chráněnými zákonem č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a že vydáním rozhodnutí nebudou ohroženy zájmy
společnosti ani nepřiměřeně ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků řízení.

16. K věci dále dodala, že realizace průzkumného vrtu HV-5 nebyla předmětem řízení před
prvoinstančním správním orgánem, a proto nemůže být ani předmětem soudního přezkumu.
Ohradila se rovněž proti tvrzením žalobce, že vytvořila situaci, která způsobila závažné
onemocnění jeho matky a že by prosazovala své zájmy na úkor zájmů veřejných. Dodala, že
realizovaná stavba studny, ani její napojení na č. p. x, nijak nekoliduje se skupinovým
vodovodem v dané lokalitě. Vzhledem k tomu navrhovala žalobu zamítnout.

IV. Skutková zjištění a právní závěry krajského soudu

17.Krajský soud projednal žalobu veřejně dne 3. 9. 2019. Žalobce se k tomuto jednání, byť na něm
trval, bez jakékoliv omluvy nedostavil, přestože byl k němu řádně předvolán. Předvolání
k jednání bylo odesláno do datové schránky žalobce dne 13. 8. 2019, dodáno do datové
schránky bylo téhož dne a doručeno fikcí dne 23. 8. 2019. Neúčast žalobce tak nebránila ve

Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.

5 30 A 129/2017

smyslu § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen
„s.ř.s.“), projednání a skončení věci.

18.Vzhledem k tomu, že žalobce označil za žalované dva orgány veřejné správy, a to jednak
Krajský úřad Královéhradeckého kraje a dále Ministerstvo životního prostředí, přičemž
k soudnímu přezkumu nenavrhoval žádné správní rozhodnutí vydané druhým z nich, bylo na
místě předně stanovit stranu žalovanou. Krajský soud konstatoval, že žalovaným je pouze
Krajský úřad Královéhradeckého kraje a předmětem žaloby jím vydané správní rozhodnutí ze
dne 4. 8. 2017, č. j. KUKHK-8753/ZP/2017-11. V žalobcem namítané věci totiž Ministerstvo
životního prostředí žádné správní rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. nevydalo a žalobce
sám žádné takové rozhodnutí v žalobě ani neoznačil. K dotazu v tomto směru pak
Ministerstvo životního prostředí nadepsanému krajskému soudu sdělilo, že bylo označeno za
žalovaného „zřejmě z titulu vydání blíže neidentifikovaného závazného stanoviska, u nějž není
uvedeno jeho číslo jednací ani datum vydání“. To jsou tedy důvody, pro které jednal krajský
soud jako se žalovaným pouze s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje (viz § 69 s.ř.s.).

19.Pověřený pracovník žalovaného a právní zástupkyně osoby zúčastněné na řízení (Ing. T. P.)
setrvali při jednání krajského soudu na svých dosavadních stanoviscích a navrhovali žalobu
zamítnout. Po projednání žaloby přezkoumal krajský soud žalované rozhodnutí podle části třetí,
hlavy první a druhé, dílu prvního s.ř.s. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který
tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl
vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním
závěrům.

20. Jak již bylo uvedeno výše, o dodatečném povolení studny na poz. parc. č. x v kat. území x,
určené pro zásobování objektu č. p. x, na st. parc. č. x v témže katastrálním území a o nakládání
s podzemními vodami z tohoto odběru, rozhodl Městský úřad Vrchlabí - odbor životního
prostředí, jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad, dne 9. 12. 2016 pod č. j.
ŽP/19473/2015-31. Výroky tohoto rozhodnutí, označené římskými čísly I. až IV. doplnil
příslušnými podmínkami, ve výroku V. rozhodl o námitkách žalobce. Tento výrok byl ale
žalovaným z prvoinstančního rozhodnutí vypuštěn.

21.Prvoinstanční správní orgán popsal v odůvodnění rozhodnutí průběh povolovacího řízení.
Nejprve konstatoval, že při místním šetření dne 10. 11. 2015 zjistil, že předmětná stavba studny
byla zahájena bez jeho přivolení, když byl proveden průzkumný vrt a byl zahájen výkop pro
přívodní vodovod k objektu č. p. x. S ohledem na to zahájil dne 26. 11. 2015 řízení o odstranění
stavby předmětného vodního díla. Zároveň poučil stavebníka - účastníka řízení, Ing. T. P., že
má možnost podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby dle §
129 odst. 2 stavebního zákona, jakož i žádost o povolení k odběru podzemních vod.

22. Žádost o dodatečné povolení stavby vodního díla byla předložena vodoprávnímu úřadu dne 11.
12. 2015 a byla doložena celou řadou dokladů a stanovisek, mimo jiné projektovou
dokumentací zpracovanou Ing. A. K., ČKAIT 0601291, projektem prací průzkumného HG
vrtu HV-5, vypracovaného společností Global – Geo, s.r.o., závěrečnou zprávou
z průzkumného HG vrtu HV-5, vypracovanou společností Global – Geo, s.r.o., závazným
stanoviskem Správy KRNAP ze dne 13. 11. 2015, zn. KRNAP 07629/2015, a vyjádřením
Obvodního báňského úřadu ze dne 29. 9. 2014, zn. SBS 29458/2014/OBÚ-09/1.

23.Souběžně bylo vedeno vodoprávního řízení o vydání povolení k nakládání s podzemními
vodami. Vodoprávní úřad přiznal žalobci v řízení postavení jeho účastníka a umožnil mu
seznámit se s obsahem správního spisu. Na základě právě vyjádření žalobce k věci vyzval
vodoprávní úřad stavebníka k doplnění podkladů pro rozhodnutí. Ty byly dodány úřadu dne 7.
7. 2016, a to konkrétně závazné stanovisko Správy KRNAP – OSS ze dne 30. 6. 2016, zn.
KRNAP 04487/2016, potvrzení k žádosti o trvalé odnětí ZPF ze dne 8. 6. 2016, č. j.

Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.

6 30 A 129/2017

ŽP/7432/2016, vyjádření Obce Dolní Dvůr ze dne 16. 6. 2016, vyjádření ČEZ Distribuce, a.s.,
ze dne 27. 5. 2016, zn. 0100579309 a vyjádření CETIN, a.s., ze dne 27. 5. 2016, č. j. 622084/16.

24.Dne 27. 10. 2016 oznámil vodoprávní úřad účastníkům řízení ukončení shromažďování
podkladů pro rozhodnutí. Žalobce se k nim vyjádřil podáním ze dne 21. 11. 2016. Poté rozhodl
vodoprávní úřad ve věci, přičemž na straně sedmé odůvodnění prvoinstančního správního
rozhodnutí uvedl v základních rysech důvody svého rozhodnutí, které dále rozvedl na straně
třinácté a čtrnácté odůvodnění tohoto rozhodnutí. S námitkami žalobce se vodoprávní úřad
vypořádal v odůvodnění rozhodnutí na celkem téměř šesti stránkách, a to velmi podrobným
způsobem. Žalovaný shledal závěry prvoinstančního vodoprávního úřadu ve věci správnými.

25. K žalobním námitkám třeba nejdříve uvést, že řízení podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu
prvního s.ř.s. (správní soudnictví) je ovládáno disposiční zásadou. Proto krajský soud mohl
posuzovat nezákonnost napadeného rozhodnutí jen na základě skutečností uvedených
žalobcem v žalobě. Ačkoliv byly námitky žalobce koncipovány značně nesourodě a
nekonkrétně, přesto z nich bylo možno vyvodit následující.

26. K námitce ohledně protiprávního způsobu realizace vrtu HV-5 a jeho napojení na č. p. x třeba
předně uvést, že vodoprávní úřad označil jejich realizaci za nepovolenou, tedy stejně jako
žalobce. Jako nepovolenou stavbu ji také řešil, když dne 26. 11. 2016 zahájil řízení o jejím
odstranění. Tato skutečnost je žalobci ostatně známa, když kopii oznámení o zahájení řízení o
odstranění sám přiložil k žalobě. V uvedeném směru proto nebylo nutno provádět navrhované
dokazování. Vodoprávní úřad postupoval v řízení jednak podle § 115 odst. 1 vodního zákona,
podle něhož postupují vodoprávní úřady, pokud tento zákon nestanoví jinak, při řízení o
věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se
vodních děl a vodohospodářských úprav (v přezkoumávané věci jde o vodní dílo) a dále podle §
129 odst. 2 stavebního zákona.

27. Podle tohoto ustanovení stavebního zákona „Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby
uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o
možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li
žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že
byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník
stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o
odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení,
žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující
pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní
rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle §
90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby
jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna
oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků
řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v
územním a stavebním řízení.“

28. Z uvedeného je tak zřejmé, že ne každá nepovolená (tzv. „černá“) stavba musí být odstraněna,
že v našem právním řádu jsou mechanismy, při jejichž naplnění ji lze dodatečně povolit.
Samozřejmě při splnění příslušných zákonem stanovených podmínek. V tom případě nelze
mluvit ani o nějaké „protiprávní precedenční legalizaci“. Dlužno též zdůraznit, že předmětem
rozhodnutí orgánů veřejné správy a následně soudního přezkumu byl výsledek protiprávní
činnosti stavebníka, nikoliv jemu předcházející jeho dílčí stadia. Je tak např. zcela bez významu,
jak byla stavba označována v době před jejím dodatečným povolením (např. průzkumný vrt,
vrt, studna či vrtaná studna, jak žalobce uvádí).

29. Pokud pak k této části žaloby žalobce navrhoval provedení důkazů foto + video dokumentací,
případně důkazů jiných, třeba konstatovat, že žalobce srozumitelně neobjasnil, co by jimi

Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.

7 30 A 129/2017

vlastně mělo být prokázáno. Krom toho je krajskému soudu ani nepředložil, takže již jen
z tohoto důvodu nepřicházelo jejich provedení v úvahu.

30.Žalobce dále navrhoval provést důkazy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 5.
2014, č. j.: 9A 240/2010-48, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2014, č. j.: 1
As 100/2014-36, a usnesením Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3811/14.
Všechna tato rozhodnutí se týkají rozhodnutí Správy KRNAP ze dne 5. 5. 2010, jímž nebyla
žalobci a dále JUDr. L. M. podle § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, povolena výjimka ze základních podmínek ochrany ohrožených zvláště chráněných
rostlin (bledule jarní, prstnatec listenatý) nezbytná k realizaci záměru „Zřízení manipulačních
ploch na parc. č. x a x v k. ú. x“. Dlužno poznamenat, že započatého rovněž bez přivolení
příslušného správního orgánu, a proto se staly terénní úpravy na nich provedené předmětem
řízení o jejich odstranění. Požadované výjimky se jmenovaným nepodařilo dosáhnout ani po
posouzení dané věci Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem, jak je z jejich
rozhodnutí, na něž žalobce odkazoval, zřejmé.

31. Těmito rozhodnutími nebylo třeba provádět důkazy, neboť se nyní přezkoumávaného případu
věcně přímo netýkají. Žalobce se na ně odvolává evidentně s cílem poukázat na nerovnost
rozhodování ze strany Správy KRNAP, když porovnává postup Správy KRNAP v jeho výše
popsaném případě a v nyní přezkoumávané věci. Podle žalobce totiž byla vrtaná studna
povolena v území s registrovaným výskytem zvláště chráněných rostlin, tedy v té samé lokalitě,
v níž on se svým záměrem neuspěl (vzdálené jen několik desítek metrů od ní), což dokládal
přílohami k žalobě (viz přílohy na č.l. 26 a 27 soudního spisu – mapa LHC 502210 Vrchlabí
s platností od 1. 1. 2003 – 31. 12. 2012 s vyznačením zmíněných chráněných rostlin s popisem
lokality). Tyto podklady si měl žalobce opatřit přímo na Správě KRNAP, přičemž z nich podle
žalobce plyne, že v přezkoumávané věci postupovala Správa KRNAP při ochraně přírody a
krajiny nesprávně.

32.Krajský soud k těmto podkladům předně uvádí, že mají časově omezenou působnost do 31. 12.
2012, že z nich nevyplývá jejich aktuálnost k době, kdy byla vrtaná studna (vrt) předmětem
řízení o odstranění. Ta se totiž započala řešit až v roce 2015. Především však z nich nelze
dovodit jejich relevanci, když jde o nikým neautorizované fotokopie, z nichž není zřejmý jejich
původ a účel. Naproti tomu správní spis obsahuje zcela jednoznačná závazná stanoviska Správy
KRNAP ze dne 13. 11. 2015, zn. KRNAP 07629/2015, a ze dne 30. 6. 2016, zn. KRNAP
04 487/2016, tedy příslušného orgánu státní správy ochrany přírody a krajiny na území
Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Těmito závaznými stanovisky byl
dán souhlas k umístění a povolení stavby vrtané studny na poz. parc. č. x v kat. území x,
přívodního vodovodu a elektrické přípojky pro objekt č. p. x na stav. parc. x, včetně změny
před jejím dokončením, a k vydání povolení k nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje.
Obě tato závazná stanoviska byla žalobci zaslána, takže jejich obsah zná, přesto z nich krajský
soud cituje k žalobou napadeným otázkám ochrany přírody a krajiny následující: