č. j. 72 Ad 23/2019-46

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci

žalobce: P. H.

 bytem H. n. 78, X  Š.

 adresa pro doručování P. 46, X  P. 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 

o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 21. 1. 2019, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

 I. Rozhodnutí žalované ze dne 21. 1. 2019, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 19. 9. 2018, č. j. X, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod.
  2. Žalobce v žalobě namítal, že po dlouhodobé pracovní neschopnosti mu žalovaná uznala druhý stupeň invalidity ode dne 3. 7. 2018, avšak invalidní důchod žalobci nepřiznala pro nesplnění potřebné doby pojištění. V námitkách žalobce namítal, že invalidita druhého stupně nastala nejméně o deset let dříve, kdy se s hlavním onemocněním již léčil (viz lékařské zprávy MUDr. Š. ze dne 31. 3. 2008 a MUDr. T. ze dne 27. 1. 2009).
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě popsala podrobně průběh správního řízení a citovala příslušnou právní úpravu, odkázala zejména na § 26, § 38 až § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále i „ZDP“), § 5 písm. i) a § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“), a příslušná ustanovení vyhlášky o posuzování invalidity.
  4. Žalovaná vydala napadené rozhodnutí na podkladě lékařského posudku, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který konstatoval, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a že žalobce byl shledán invalidní ode dne 4. 10. 2017. Žalovaná navrhla k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“).
  5. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 21. 1. 2019.
  6. V napadeném rozhodnutí žalovaná označila v souladu s posudkem svého posudkového lékaře u žalobce jako rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti postižení podle kapitoly V položky 8b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 45 % + 10 % na celkových 55 %. Datum vzniku invalidity druhého stupně stanovila žalovaná na 4. 10. 2017 podle zprávy MUDr. Š., podle které se nepodařilo dosáhnout remise onemocnění, a pracovní zátěž v té době by vedla k hospitalizaci.
  7. V souladu s § 40 odst. 1 a 2 ZDP žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění aspoň 5 let v posledních 10 letech (ale jen 2 roky a 2 dny) nebo potřebných 10 let v posledních 20 letech (ale jen 7 let a 130 dnů). Nadto žalobce nebyl invalidní následkem pracovního úrazu. Proto mu žalovaná nemohla invalidní důchod přiznat.
  8. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě.
  9. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 25. 9. 2019 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní ve druhém stupni. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti posudková komise stanovila zdravotní postižení uvedené v kapitole V položce 8b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity s poklesem pracovní schopnosti o 45 % a tuto hodnotu navýšila o dalších 5 % na celkových 50 % s ohledem na náročnost povolání, schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti či možnosti nové kvalifikace apod.
  10. Datum vzniku invalidity posudková komise stanovila ode dne 31. 3. 2008, což byl den psychiatrického vyšetření, podle kterého již byla zřejmá psychiatrická dlouhodobá dekompenzace s nutností léčby s pracovní neschopností. Žalobce byl sledován při léčbě několik let, anamnesticky byly popsány v posudku citované funkční poruchy a suicidum, to vše z doložené dokumentace ošetřujícího odborného lékaře. K tomu posudková komise popsala všechna další onemocnění žalobce a jejich tíži a léčbu. Posudková komise popsala dále intenzivní medikaci žalobce, opakované hospitalizace a sledování stavu žalobce. Lékařské zprávy jsou založeny v posudkovém spise a soud je měl k dispozici, posudek posudkové komise odpovídal obsahu těchto lékařských zpráv, posudková komise je podrobně citovala.
  11. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  12. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
  13. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 25. 9. 2019, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
  14. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 25. 9. 2019. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky.
  15. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  16. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)         nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)         nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)          nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

  1. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  2. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  3. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 50 % ode dne 31. 3. 2008, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního ve druhém stupni, a to ode dne 31. 3. 2008 (podle vyšetření odborného lékaře), jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
  4. Protože soudní řízení správní má subsidiární a kasační povahu, soud nehodlá upřít žalobci právo na přezkoumání postupu ohledně výpočtu dob pojištění a ani nemá k dispozici veškerou dokumentaci žalobce o jeho dobách pojištění, nezabýval se za daného stavu zjišťováním splnění podmínky potřebných dob pojištění a ponechal řešení této otázky žalované pro další řízení.
  5. Krajský soud z výše uvedených důvodů zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce byl invalidní v druhém stupni, a to ode dne 31. 3. 2008.
  6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první a odst. 2 s. ř. s. Žalobce žádné náklady řízení nepožadoval a žalovaná ve sporu nebyla úspěšná a nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 7. listopadu 2019

 

 

JUDr. Martina Radkova, Ph.D. v. r.

samosoudkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.