[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci
žalobce: P. S.
t.č. Věznice Karviná, PS 42, Fryštátská 178, 733 01 Karviná
zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Bártou
sídlem Purkyňova 787/6, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 6. 2019, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované č. j. R-27.3.2019-423 ze dne 27. 3. 2019, o zamítnutí žádosti o invalidní důchod,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokátka Mgr. Ladislava Bárty se určuje částkou 2 600 Kč a bude mu vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
- Rozhodnutím ze dne 6. 6. 2019, č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 3. 2019, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 7. 3. 2019 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 25 %.
- Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal porušení zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Podle žalobce posudkoví lékaři nesprávně posoudili jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. v poklesu pracovní schopnosti. Žalobce poukázal na to, že k poškození jeho zdraví u něj došlo při výkonu funkce v zaměstnání, resp. „v postavení v oblasti duševního vlastnictví, které mu bylo odpovědnými institucemi utajováno“. Trpí psychickým onemocněním, hepatitidou B a C, pro kterou nemůže vykonávat práci kuchaře a práci v potravinářství, či jako osoba samostatně výdělečné činná v hostinské činnosti.
- Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 6. 6. 2019, č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné, žalobcem předloženým znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. B. B. a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 4. 10. 2019 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 6. 2. 2019 podal žádost o invalidní důchod. Dne 7. 3. 2019 byl jeho zdravotní stav posouzen lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné se závěrem, že není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a stanovil pokles pracovní schopnosti 20 % podle kapitoly XI, oddílu F, položky 1a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. S ohledem na další postižení zdravotního stavu toto hodnocení zvýšil o 5 %, celkem tedy hodnotil pokles pracovní schopnosti 25 %. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 27. 3. 2019 k zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař České správy sociálního zabezpečení dne 30. 5. 2019 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 7, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., podle které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 10 %. S ohledem na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti zvýšil toto hodnocení podle ust. § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 % na celkových 20 % poklesu pracovní schopnosti. Následně žalovaná vydala žalobou napadené rozhodnutí, kterým jak shora uvedeno, námitky žalobce zamítla a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 3. 2019.
- Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise ze dne 4. 10. 2019 krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace žalobce od praktického lékaře MUDr. J. N., z nálezů laboratoře Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj ze dne 12. 2. 2019 a ze spisové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je podle posudkové komise psychická porucha. Jedná se o disociální poruchu osobnosti se zhoršenou sociální adaptabilitou, odmítáním dodržování pravidel zákonů společnosti, s nevyrovnanými postoji a chováním i zvýšenou afektivní dráždivostí, lhaním, útěky apod. Žalobce je psychiatricky léčen a užívá léky. Při tomto zdravotním stavu není schopen vykonávat práci na rizikových pracovištích, ve výškách, u obráběcích a rychle jdoucích strojů. Z důvodu postižení jater hepatitidou není schopen ani výkonu práce v kuchyni a jiných stravovacích zařízeních. Tento stav k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí podřadila posudková komise pod kapitolu V, položku 7a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % a s ohledem na omezení pracovní schopnosti v oblasti stravování a pohostinství z důvodu hepatitidy C zvýšila míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 20 %.
- Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 6. 6. 2019 nebyl invalidní v žádném stupni. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20 % a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – psychiatra, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise stanovila u žalobce jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu disociální poruchu s abusem návykových látek a pokles pracovní schopnosti stanovila stejně jako posudkový lékař v rámci řízení o námitkách žalobce podle kapitoly V, položky 7a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 10 %, přičemž toto hodnocení zvýšila podle ust. § 3 odst. 2 citované vyhlášky o dalších 10 %, celkově tedy na 20 %. Ze strany žalobce proti posudku posudkové komise nebylo namítáno, že by trpěl jiným zdravotním omezením, než jak bylo v diagnostickém souhrnu onemocnění uvedeno anebo to, že posudková komise pominula při vypracování posudku podstatnou zdravotní dokumentaci žalobce. Proti posudku PK MPSV ČR byla právním zástupcem žalobce vznesená jediná námitka spočívající v tom, že se posudek nedostatečně zabýval odlišným hodnocením rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce na rozdíl od posudku podaného lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné dne 7. 3. 2019, podle něhož je rozhodující příčinou zdravotní omezení uvedené v kapitole XI, oddílu F, položce 1a přílohy k citované vyhlášce. S touto námitkou krajský soud nemůže souhlasit, neboť chronická hepatopatie po hepatitidě B v roce 2012 a hepatitidě C v roce 2016 je v diagnostickém souhrnu v posudku uvedena jako lehká porucha bez léčby, tento nález není pokročilý, neboť u žalobce nebyla zjištěna cirhóza ani fibróza. Krajský soud proto nepřistoupil na důkazní návrh žalobce, aby v tomto směru byl vyžádán od posudkové komise MPSV ČR doplňující posudek.
- Jelikož u žalobce k datu 6. 6. 2019 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 3. 2019, jímž byla žalobci žádost o invalidní důchod zamítnuta.
- Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.
- Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
- Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za jeho zastupování v rozsahu 2 úkonů právní služby po 1 000 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč, celkem tedy 2 600 Kč v souladu s ust. § 7 a § 9 odst. 2 a ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava 7. listopadu 2019
JUDr. Petr Indráček
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje