č. j. 18 A 44/2018 - 22

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobce: J. Š.

zastoupeného JUDr. Radkem Bechyně, advokátem

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2018 č. j. MSK 54188/2018, sp. zn. DSH/10484/ 2018/Sru, o dopravním přestupku

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

1.    Rozhodnutím ze dne 9. 10. 2018 č. j. MSK 54188/2018, sp. zn. DSH/10484/2018/Sru žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu změnil rozhodnutí Magistrátu města Opavy ze dne 27. 2. 2018, č. j. MMOP 26305/2018 tak, že text ve věci skutku č. 1 „…čímž úmyslně spáchal…“ změnil na text „…čímž z nedbalosti spáchal…“ a text ve věci skutku č. 2 „…čímž úmyslně spáchal…“ změnil na text „…čímž z nedbalosti spáchal…“ a text „… pokuta ve výši 6 000 Kč…“ změnil na „… pokuta ve výši 5 300 Kč…“ a ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným tím, že dne 16. 1. 2018 v době okolo 16:45 hodin na silnici I. třídy č. 11 v úseku této silnice u mostu č. 11 - 128a přibližně v km 252, ve směru jízdy na Ostravu, jako řidič osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Superb, RZ X, ačkoli to nebylo nutné k objíždění, odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, nerespektoval vodorovnou dopravní značku V 1a „Podélná čára souvislá“, oddělující jízdní pruhy s protisměrným provozem, neboť v úseku platnosti této dopravní značky jel nalevo od této značky. Tímto jednáním měl žalobce porušit ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o silničním provozu“) v návaznosti na přílohu č. 8 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které jsou pod písmeny a) až j), nesplnil nebo porušil povinnost stanovenou v hlavě II. tohoto zákona, čímž měl úmyslně spáchat přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Současně rovněž ve stejném úseku silnice I. třídy č. 11, jako řidič předmětného osobního motorového vozidla, nerespektoval svislou dopravní značku B 21a „Zákaz předjíždění“, v úseku platnosti této dopravní značky předjížděl pomaleji jedoucí nezjištěné osobní motorové vozidlo. Tímto jednáním měl žalobce porušit ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, tedy předjížděl vozidlo v případě, kdy to bylo obecnou, místní nebo přechodnou úpravou na pozemních komunikacích zakázáno, čímž se měl úmyslně dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona o silničním provozu. Žalobci byla za uvedené přestupky uložena pokuta ve výši 6 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Současně mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč.

 

2.    Žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které uvedl, že bylo z jeho strany navrženo provedení místního šetření, které by nepochybně napomohlo k přesnému zajištění místa spáchání přestupku. S ohledem na skutečnost, že místo není jakýmkoli způsobem upřesněno v žádné části rozhodnutí, vyvstává otázka, zda bylo vůbec řádně a přesně zajištěno již prvoinstančním správním orgánem. Správní orgán sice tvrdí, že došlo k manévru, kdy měl obviněný předjíždět pomaleji jedoucí vozidlo, ovšem toto vozidlo není blíže určené a není jakkoli zajištěno. Změna způsobu zavinění z úmyslu na nedbalost tak, jak byla provedena v napadeném rozhodnutí, mění zcela podstatu věci a tedy dle názoru žalobce nepostačuje pouze oprava rozhodnutí v rozsahu, jakým byla provedena. Dále žalobce namítal, že v rámci celého řízení mu nebyly prokázány materiální znaky daného jednání, tedy že svým jednáním kohokoli ohrozil či narušil veřejný zájem, když v celém napadeném rozhodnutí není konstatováno, koho svým jednáním ohrozil.

 

3.    Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 10. 1. 2019 popíral oprávněnost všech shora uvedených žalobních bodů.

 

4.    Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 10. 2018 č. j. MSK 54188/2018, sp. zn. DSH/10484/2018/Sru, připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, jakož i z připojeného správního spisu Magistrátu města Opavy, sp. zn.  1645/2018/DOPR a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ustanovením § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.

5.    Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:

 

-        z oznámení o dopravním přestupku ze dne 16. 1. 2018 sepsaného na místě silniční kontroly, že dne 16. 1. 2018 v 16:45 hodin na spojce pozemních komunikací č. 56 a č. 11 žalobce jako řidič motorového vozidla Škoda Superb, RZ X, nerespektoval vodorovné a svislé dopravní značení „B 21a zákaz předjíždění“, jelikož předjel jiné osobní motorové vozidlo, i když je to obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Žalobce toto oznámení vlastnoručně podepsal, ale dále se k uvedenému jednání nevyjádřil. Výše uvedené jednání žalobce obsahuje i oznámení přestupku ze dne 16. 1. 2018 č. j. KRPT-15653-2/PŘ-2018-070616;

     z úředního záznamu ze dne 16. 1. 2018, že obsahuje stejný popis přestupku, jak je shora uvedeno, přičemž je v něm dále poznamenáno, že si policejní hlídka všimla na silnici č. 11 na spojce pozemních komunikací č. 56 a č. 11 u mostu č. 11-128a osobního motorového vozidla Škoda Superb, RZ X, které ve směru k silnici č. 11 (směr hypermarket Globus) předjíždí jiný osobní automobil (typ a RZ nezjištěna), ačkoliv je to na této pozemní komunikaci svislým dopravním značením „B 21a – zákaz předjíždění“ zakázáno. Řidič vozidla hlídce sdělil, že si je porušení vědom, avšak vozidlo, které předjížděl, jelo dle jeho slov nepřiměřeně pomalu. Dále jsou ve spise založeny situační fotografie a mapka, ve které je poznamenán směr jízdy žalobce a místo spáchání přestupku (pořízené z webových stránek);

 

     z oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne 18. 1. 2018, že správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 26. 2. 2018 v 8:05 hod. K tomuto ústnímu jednání správní orgán I. stupně předvolal i zasahující policisty nstržm. Bc. S. M. a stržm. T. K.;

 

     z přípisu zmocněnce žalobce ze dne 22. 2. 2018, že zmocněnec žalobce sdělil správnímu orgánu I. stupně, že nevyužije právo účasti na ústním jednání ve věci. Zmocněnec žalobce navrhoval správnímu orgán I. stupně, aby doplnil dokazování o výslech zasahujících policistů. K tomuto přípisu je připojena plná moc ze dne 24. 1. 2018, kterou žalobce zmocnil advokáta JUDr. Radka Bechyně k zastupování v řízení o přestupku;

 

     z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně ze dne 26. 2. 2018, že se k tomuto jednání nedostavil žalobce ani jeho zmocněnec. Správní orgán I. stupně u tohoto ústního jednání vyslechnul jako svědka Bc. S.M., který uvedl, že toho dne, kdy došlo k silniční kontrole žalobce, byl velitelem hlídky a současně řidičem služebního vozidla. Projížděli po silnici I. třídy č. 11, v místě spojky mezi Kauflandem a Globusem, když byli asi v polovině té spojnice, tak v protisměru jelo nějaké osobní vozidlo, byla již tma, takže značku vozidla neví. Všiml si, že to osobní vozidlo v protisměru začalo předjíždět další vozidlo. Osobní vozidlo, které předjíždělo, přejelo přes plnou čáru, která byla zřetelně viditelná, přičemž toto předjíždějící vozidlo celou svojí šířkou nepřejelo do protisměru, neboť v tomto místě je silnice široká. K předjíždění došlo v místě za prvním mostem ve směru jízdy od Kateřinek. Tento předjížděcí manévr pozorovali asi ze vzdálenosti 200 m. Poté, co bylo předmětné osobní motorové vozidlo - Škoda Superb bílé barvy dojeto, došlo k silniční kontrole. Ve vozidle byl pouze řidič, který řekl, že ví, co udělal. Ví, že se v tomto úseku silnice nesmí předjíždět a vymlouval se na to, že vozidlo, které předjížděl, jelo pomalu. Na otázku správního orgánu I. stupně, jaký byl stav vodorovného a svislého dopravního značení, odpověděl, že co se týče vodorovného dopravního značení, tak v místě, ve kterém k předjíždění došlo, byla naprosto zřetelná plná čára oddělující oba protisměrné jízdní pruhy. Co se týče svislého dopravního značení, tak toto zkontrolovali, přičemž značka zákaz předjíždění byla viditelná a nezakrytá a nejevila žádné známky manipulace. Dále uvedl, že toho dne byla již tma, ale viditelnost byla dobrá, nepršelo ani nesněžilo a nebyla mlha. Dále byla jako svědek vyslechnuta T. K., která uvedla, že toho dne, kdy došlo k silniční kontrole žalobce, byla členkou autohlídky a seděla vpravo vepředu na místě vedle řidiče – kolegy M. Projížděli po silnici I. třídy č. 11, což je spojnice S1 v místě spojky mezi Kauflandem a Globusem. Při průjezdu touto spojnicí asi někde v její polovině, kousek za prvním mostem ve směru od Kateřinek, uviděla, jak se v protisměru předjíždějí dvě vozidla. Toto viděla na vzdálenost asi 200 m, přičemž viditelnost byla dobrá, bylo sice již šero, ale nebyla mlha, nesněžilo ani nepršelo. Vozidlo, které přejíždělo, bylo Škoda Superb bílé barvy. Předjíždějící vozidlo přejelo při předjíždění přes plnou středovou dělící čáru, která byla zřetelně viditelná. Poté, když vozidlo zastavili, zjistili, že je v něm pouze řidič. Ten tvrdil, že vozidlo má z půjčovny a věděl, že v tomto úseku je předjíždění zakázáno. Tvrdil, že ten řidič, který jel před ním, jel pomalu. Na otázku správního orgánu I. stupně, jaký byl stav vodorovného a svislého dopravního značení, odpověděla, že vodorovné dopravní značení bylo neporušeno, bylo viditelné v místě přejíždění. Co se týče svislého dopravního značení, tak svislá dopravní značka zákaz předjíždění je stabilně umístěna na stožáru veřejného osvětlení za křižovatkou od Kateřinek. Značku zkontrolovali, byla na svém obvyklém místě, nebyla zakryta, poškozena nebo jinak nečitelná;

 

     dne 27. 2. 2018 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupcích žalobce.

 

6.    Součástí správního spisu je blanketní odvolání žalobce, které podal prostřednictvím svého zmocněnce, proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, usnesení správního orgánu I. stupně ze dne 21. 3. 2018, jímž byla žalobci stanovena lhůta pěti pracovních dní k doplnění odvolání. Dne 31. 3. 2018 bylo zmocněncem odvolání doplněno. Poté byla věc předložena s odvoláním žalovanému, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

 

7.    V projednávané věci krajský soud především postupoval v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 věty první s.ř.s., podle kterého soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

 

8.    K jednotlivým žalobním bodům uvedeným v žalobě žalobce uvádí krajský soud následující:

 

-       žalobce namítal, že nebylo přesně zjištěno místo spáchání přestupku. Krajský soud je toho názoru, že výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně obsahuje zcela jasně a určitě místo spáchání přestupků, přičemž přestupky žalobce byly spáchány na silnici č. 11 v úseku této silnice u mostu č. 11-128A, přibližně 252 km, ve směru jízdy na Ostravu, což vyplývá z oznámení přestupku ze dne 16. 1. 2016, z úředního záznamu z téhož dne a z výpovědi zasahujících policistů. Krajský soud nemá žádné pochybnosti o tom, kde byl přestupek žalobce spáchán a souhlasí s žalovaným, že místo spáchání přestupku bylo dostatečně upřesněno, přičemž místní šetření či zajištění místa spáchání přestupku by bylo nadbytečné, neboť by nepřineslo žádné nové poznatky a skutečnosti;

 

-       žalobce namítal, že nebyl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. K této námitce krajský soud uvádí, že prvoinstanční správní orgán se věcí podrobným způsobem zabýval, jak je zřejmé z odůvodnění jeho rozhodnutí, přičemž ke stejným závěrům dospěl i žalovaný. Krajský soud se s jejich závěry plně ztotožňuje, a proto na ně v dalším i plně odkazuje, neboť jinak by jen jinými slovy opakoval totéž. Krajský soud dospěl k závěru, že přestupkové jednání žalobce bylo dostatečně zdokumentováno a prokázáno. Oznámení o přestupku a úřední záznam ze dne 16. 1. 2018, plánek místa spáchání přestupků a důkaz svědeckou výpovědí zasahujících policistů nstržm. Bc. S. M. a stržm. T. K., byly za daného stavu dostatečné k objasnění skutkového stavu věci. Z listinných důkazů obsažených ve správním spise vyplývá, že v úseku platnosti dopravního značení V 1a „Podélná čára souvislá a B 21a „Zákaz předjíždění“, které byly zřetelně viditelné, žalobce předjížděl jiné osobní motorové vozidlo a výše uvedená dopravní značení nerespektoval, přičemž není podstatné, že motorové vozidlo, které předjížděl, není blíže specifikované;

 

-       žalobce namítal, že změna způsobu zavinění z úmyslu na nedbalost tak, jak byla provedena v napadeném rozhodnutí, mění zcela podstatu věci a tedy dle názoru žalobce nepostačuje pouze oprava rozhodnutí v rozsahu, jakým byla provedena. Krajský soud k této žalobní námitce uvádí, že žalobce nemohl být v důsledku napadeného rozhodnutí zkrácen na svých právech tím, že žalovaný změnil výrok týkající se zavinění tak, že skutek č. 1 i 2 žalobce spáchal z nedbalosti, ba naopak tato změna ve způsobu zavinění je logicky ve prospěch žalobce. Žalovaný postupoval v souladu s ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť touto změnou výroku nehrozila žalobci újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se;

 

-       dále žalobce namítal, že v rámci celého řízení mu nebyly prokázány materiální znaky daného jednání, tedy že svým jednáním kohokoli ohrozil či narušil veřejný zájem. Ani tato žalobní námitka není důvodná, neboť správní orgán I. stupně i žalovaný se v odůvodnění svých rozhodnutí patřičně zabývali a prokázali materiální znaky přestupků žalobce a krajský soud na ně v podrobnostech odkazuje. Materiální stránkou přestupku se rozumí jeho společenská nebezpečnost, porušení či ohrožení zájmu společnosti. V projednávané věci žalobce nerespektoval vodorovné dopravní značení V 1a „Podélná čára souvislá“ a svislé dopravní značení B 21a „Zákaz předjíždění“, čímž nepochybně byl ohrožen zájem společnosti na bezpečném provozu na pozemních komunikacích, když toto jednání je bezpochyby ohrožující pro další účastníky silničního provozu. Závěrem krajský soud poznamenává, že v projednávané věci se nejednalo o hraniční případ překročení nejvyšší dovolené rychlosti popisovaný v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 104/2008-45 ze dne 14. 12. 2009 a sdílí názor žalovaného, že ze spisové dokumentace nevyplývají žádné významné okolnosti, které by vylučovaly naplnění materiálního znaku přestupků, a dále zdejší soud podotýká, že materiálním znakem přestupku je ohrožení nebo porušení zájmů společnosti, nikoli ohrožení konkrétní osoby.

 

 

9.    Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl rozsudkem bez jednání se souhlasem účastníků řízení podle § 51 odst. 1 s.ř.s.

 

10.                        Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. 

 

  

Ostrava 14. listopadu 2019

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje