č. j. 17 Ad 7/2019 - 34

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

 

žalobce:  M. J.

 

proti

 

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2018, ve věci invalidního důchodu,

 

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 2. 2019 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2018, č. j. X, kterým byl žalobci snížen stupeň invalidního důchodu z třetího na první stupeň.
  2. Žalobce v žalobě vytkl napadenému rozhodnutí předně to, že v něm žalovaná nedostatečně vysvětlila, proč přistoupila ke změně původních závěrů. Dále pak, že zdravotní stav žalobce nebyl posouzen komplexně, posudková hodnocení jsou nesprávná a neodpovídají tomu, že se žalobcův stav nijak nezměnil k lepšímu.
  3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že pokládá svoje dosavadní výstupy za přesvědčivé, zohledňující veškerou dostupnou relevantní dokumentaci, kdy z posudku vyhotoveného na popud uplatněných námitek se podává, proč dokladovaná postižení původní intenzity nadále nedosahují.
  4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 12. 12. 2018 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce je vyučen a pracoval jako frézař – horizontář, tesař a stavební dělník, následně byl osobou samostatně výdělečně činnou. Žalovaná rozhodla prvostupňovým rozhodnutím dne 15. 10. 2018 o změně stupně invalidního důchodu na I. stupeň na základě posudku lékaře OSSZ Opava ze dne 19. 7. 2018, který za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označil zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a pokles pracovní schopnosti žalobce hodnotil 35%. Po podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalované vypracovala lékařka ČSSZ pro potřeby napadeného rozhodnutí dne 10. 12. 2018 nový posudek, který rovněž označil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdravotní postižení dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., konkrétně pak chronický bolestivý syndrom krční a bederní páteře při degenerativních změnách, se stavem po operaci meziobratlové ploténky, s přetrvávající závažnou dysfunkcí krčního segmentu, s projevy kořenového iritačně zánikového syndromu, funkční postižení středně těžké. Na rozdíl od posudku lékaře OSSZ byl pokles pracovní schopnosti hodnocen na horní hranici rozmezí daného řečenou vyhláškou, tedy 40%.
  6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6. 6. 2019 a jeho doplnění ze dne 19. 9. 2019, které krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 12. 12. 2018, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise a další lékařky s odborností neurologie, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) řečeného zákona, kdy šlo o pokles pracovní schopnosti o 40 %. Posudková komise konstatovala, že výše uvedené shodné posudkové závěry stran rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce lékařů OSSZ a ČSSZ lze potvrdit. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce posudková komise taktéž shledala postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy v rozmezí stanoveném touto vyhláškou pro pokles pracovní schopnosti od 30 % do 40 %, hodnotila na horní hranici 40 %. K dotazu soudu pak v doplnění řečeného posudku uvedla, že ke snížení míry poklesu pracovní schopnosti z 70% na 40% došlo proto, že zdravotní stav se v mezidobí od předcházejícího hodnocení upravil do funkční podoby, kdy již není možné hodnotit výše, než oněmi 40%, přičemž předchozí posudkové zhodnocení bylo provedeno za účelem doléčení po pracovní neschopnosti v rámci pooperačního stavu.
  7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).
  8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
  9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek a jeho doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek (po doplnění) podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby.
  10. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  11. Podle § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
  12. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. Závěry posudkové komise se nadto zcela shodují jak se závěry posudkového lékaře OSSZ, tak se závěry posudkové lékařky žalované, a žalobce nepředložil žádný důkaz, který by tyto konzistentní závěry zpochybnil.
  13. Nelze ani přisvědčit žalobcově námitce, že v napadeném rozhodnutí nebylo vysvětleno, proč bylo přikročeno ke změně původního závěru o invaliditě III. stupně. Napadené rozhodnutí obsahuje důkladnou úvahu nad stavem aktuálním ke dni napadeného rozhodnutí, přičemž právě tento je pro ně rozhodný. V posudku, který nechal zpracovat krajský soud, posudková komise vysvětlila, v čem spatřuje zlepšení zdravotního stavu žalobce, a proč v důsledku toho změnila stupeň invalidity žalobce tak, jak je uvedeno shora; posudek je tak úplný, celistvý a přesvědčivý, když bez zdůvodnění, proč komise dospěla k závěru o snížení invalidity, by těmto kritériím nemohl dostát (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 4 Ads 61/2010 - 63). Krajský soud pouze opakuje, že podle závěrů posudkové komise se zdravotní stav žalobce po operaci upravil do té míry, že nemá takový funkční dopad, jak tomu bylo v předchozím posudkovém hodnocení ve výši 70%, které se odvíjelo od nedostatečného doléčení po operaci. Jedná se o závěr odborný, ze kterého soud vychází, když současně v řízení nebyla zjištěna žádná skutečnost, se kterou by tento závěr byl v rozporu.
  14. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 10. 2018, kterým přiznala žalobci invalidní důchod prvního stupně. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  15. Soud závěrem považuje za vhodné výslovně upozornit na skutečnost, že při změně zdravotního stavu je možné žádat o změnu výše invalidního důchodu. Invalidní důchodce pak bude za tím účelem opětně přezkoumán stran míry poklesu pracovní schopnosti.
  16. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

Ostrava 30. října 2019

 

 

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje