USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci
žalobkyně: N. S., narozena x
státní příslušnice Ukrajiny
bytem x
zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Bednaříkem
sídlem Bartolomějská 291/11, 110 00 Praha 1
proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
sídlem Olšanská 2176/2, 130 00 Praha 3
v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 8. 8. 2019, č. j. CPR-29337-3/ČJ-2018-
930310-V243, a ze dne 9. 8. 2019, č. j. CPR-29337-4/ČJ-2018-930310-V243,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se elektronickým podáním, doručeným soudu dne 15. 8. 2019 a označeným jako
žaloba proti rozhodnutí správního orgánu a návrh na zahájení řízení (dále jen „žaloba“),
domáhala ochrany proti dvěma v záhlaví označeným rozhodnutím žalované vydaným ve věci
správního vyhoštění a nákladů spojených s řízením o správním vyhoštění.
2. Žaloba byla vyhotovena pod hlavičkou Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a v jejím
úvodu je uvedeno, že žalobkyně je zastoupena Mgr. Pavlem Bednaříkem, toho času advokátem
shora jmenované advokátní kanceláře (dnes advokátem Advokátní kanceláře Bednařík s. r. o.),
což bylo soudu doloženo plnou mocí, kterou žalobkyně dne 11. 5. 2018 zmocnila Mgr. Bednaříka
k zastupování. V závěru žaloby je uvedeno jméno a příjmení žalobkyně. Žaloba ve formátu pdf
byla odeslána z datové schránky Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a nebyla opatřena
uznávaným elektronickým podpisem, o čemž svědčí údaj „Podpis není připojen (žádný podpis)“
uvedený v záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu
Krajského soudu v Praze (viz č. l. 8 soudního spisu).
3. Do dnešního dne nebyla soudu doručena žaloba téhož obsahu v listinné podobě či v elektronické
podobě s uznávaným podpisem ani žaloba téhož obsahu z datové schránky advokáta Mgr. Pavla
Bednaříka či z datové schránky žalobkyně.
4. Soud se předně zabýval tím, zda jsou splněny všechny předpoklady věcného projednání žaloby,
přičemž shledal, že k žalobě neměl vůbec přihlížet a zahajovat o ní soudní řízení,
a to z následujících důvodů:
5. Podle § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“) platí, že „[p]odání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením
nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové
podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být
předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží“. Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. musí být z každého podání
zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
6. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je podáním, jímž se disponuje řízením, a tedy se jedná
o procesní úkon, který nelze učinit jakoukoli formou. Elektronicky lze podání učinit
prostřednictvím e-mailu a opatřit jej uznávaným elektronickým podpisem, přičemž platí,
že pokud je podání ve věci samé podáno prostřednictvím e-mailu bez uznávaného elektronického
podpisu, je třeba ho do tří dnů potvrdit písemným podáním shodného obsahu, jinak se k němu
nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016-16,
publikované pod č. 3549/2017 Sb. NSS a dostupné na www.nssoud.cz).
7. Elektronicky lze podání učinit též prostřednictvím informačního systému datových schránek.
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) může
fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba „provádět úkon vůči orgánu veřejné moci,
má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové
schránky.“ Podle § 18 odst. 2 téhož předpisu „[ú]kon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo
pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon
učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více
z uvedených osob.“ Ustanovení § 8 odst. 3 zákona o elektronických úkonech pak stanoví,
že „[k] přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen
statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby
zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena.“
8. Výkladem shora citovaných ustanovení se podrobně zabýval Nejvyšší soud ve svém stanovisku
ze dne 1. 5. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, dostupném na www.nsoud.cz. Nejvyšší soud shledal,
že elektronický dokument, který byl zaslán prostřednictvím datové schránky odesílatele, nemusí
být podepsán uznávaným elektronickým podpisem, neboť se podle § 18 odst. 2 zákona
o elektronických úkonech považuje za podepsaný, tj. má z hlediska jeho podpisu stejné právní
účinky jako elektronický dokument v podobě datové zprávy podepsaný uznávaným
elektronickým podpisem. Avšak „[j]e-li část datové zprávy (např. některá z příloh) podepsána jinou osobou,
a to jakýmkoli typem podpisu včetně tzv. jednoduchého podpisu ve smyslu čl. 3 bodu 10. nařízení č. 910/2014
[dříve § 2 písm. a) zák. č. 227/2000 Sb.], zákonný účinek (obdobný fikci) vlastnoručního podpisu se vůči této
části neuplatní, neboť tato část je podepsána skutečně, tj. elektronicky ve smyslu čl. 3 bodu 10., čl. 3 bodu 12.
nebo čl. 26 nařízení č. 910/2014 [dříve podle § 2 písm. a) nebo b) zák. č. 227/2000 Sb.].“ Z toho pak
Nejvyšší soud dovodil, že pokud je některá část datové zprávy podepsána jiným než
uznávaným elektronickým podpisem jiné osoby, než pro kterou je datová schránka
zřízena (typicky jednoduchým nebo zaručeným elektronickým podpisem), považuje se tato část
datové zprávy za vadné elektronické podání osoby, která připojila svůj elektronický
podpis. Proto je toto podání v elektronické podobě třeba doplnit podle § 42 odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“ nebo
„občanský soudní řád“) listinným originálem nebo elektronicky, tj. podáním s uznávaným
elektronickým podpisem nebo autentizovaným prostřednictvím systému datových schránek; jinak
se k takovému podání nepřihlíží. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, č. 2041/2010 Sb. NSS, tzv. jednoduchým elektronickým
podpisem je například pouhý naskenovaný podpis či pouhé jméno odesílatele uvedené v e-mailu.
9. Podrobně se dopady citovaného stanoviska zabýval Mgr. Jan Podaný (který se na problematiku
elektronických dokumentů dlouhodobě odborně specializuje), jenž upozornil na to, že datová
schránka právnické osoby, v níž advokát vykonává advokacii, je ve vztahu k jednání advokáta
(jako zástupce účastníka) datovou schránkou cizí. V případě podání z cizí datové schránky je
přitom vyloučena fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, a proto je
nutné takové podání řádně elektronicky podepsat uznávaným elektronickým podpisem podatele
(neboť u podepsaného podání je lhostejné, z jaké datové schránky bylo vůči orgánu veřejné moci
odesláno a kým). V návaznosti na stanovisko Nejvyššího soudu pak také upozornil na to,
že pokud podání ve věci samé učiněné z cizí datové schránky není řádně podepsáno uznávaným
elektronickým podpisem, nebude se k němu bez včasného a řádného doplnění přihlížet. Naopak
také platí, že nesprávné přihlížení soudu k nepodepsanému návrhu ve věci samé (na které
se nevztahuje ani fikce podpisu) zakládá zmatečnostní vadu [viz PODANÝ, J. Dopady stanoviska
Nejvyššího soudu k dokumentům v elektronické podobě a praktická doporučení pro advokáty
(2. díl). Bulletin advokacie, 2017. Dostupné na: http://www.bulletin-advokacie.cz/dopady-
stanoviska-nejvyssiho-soudu?browser=mobi]. Názor, že nelze přihlížet k elektronickému podání
ve věci samé, které soudu došlo z datové schránky jiné osoby než právního zástupce účastníka
s tím, že podpis na podání nebyl uznávaným elektronickým podpisem a v zákonné lhůtě nedošlo
k doplnění podání, aproboval také Ústavní soud, a to kupříkladu v usnesení ze dne 25. 10. 2017,
sp. zn. II. ÚS 3511/16, dostupném na http://nalus.usoud.cz.
10. Soudní řád správní na rozdíl od občanského soudního řádu výslovně nestanoví, že je třeba
podání v elektronické podobě, které nebylo řádně podepsáno, doplnit ve lhůtě 3 dnů
předložením jeho originálu nebo písemným podáním shodného znění (srov. § 42 odst. 2 a 3
o. s. ř.), a tedy by bylo na absenci uznávaného elektronického podpisu možné nazírat i jako
na chybějící náležitost podání, k jejímuž doplnění je podatele třeba vyzvat. Nejvyšší správní soud
ovšem dal ve výše citovaném rozsudku č. j. 7 As 274/2016-16 jasně najevo, že soud nemá
vyzývat k odstranění nedostatku podpisu na podání v elektronické podobě, nýbrž nemá k podání
ve věci samé, jež nebylo řádně podepsáno a do tří dnů doplněno, vůbec přihlížet. I ve vztahu
k podáním, jejichž záměrem bylo zahájit řízení podle soudního řádu správního a s nimiž není
spojena tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, lze tedy
analogicky vycházet z § 42 odst. 2 o. s. ř. a ze závěrů citovaného stanoviska Nejvyššího soudu.
11. V právě souzené věci byla žaloba v samém závěru podepsána jednoduchým elektronickým
podpisem žalobkyně, která byla zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Bednaříkem. Odeslána však
byla z datové schránky právnické osoby – Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o., tedy
z cizí datové schránky, která nebyla datovou schránkou žalobkyně ani datovou schránkou
advokáta, jenž byl zmocněn k tomu, aby jménem žalobkyně činil vůči soudu procesní úkony a ty
též podepisoval vlastním jménem. Za daných podmínek se tudíž neuplatnila fikce podpisu
ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech. Protože žaloba nebyla ve lhůtě tří dnů
potvrzena písemným podáním shodného obsahu (zejména elektronickým podáním opatřeným
uznávaným podpisem advokáta nebo odeslaným z datové schránky advokáta či vlastnoručně
podepsaným podáním v listinné podobě), neměl k němu soud v intencích § 37 odst. 2 věty druhé
s. ř. s. vůbec přihlížet.
12. Zdejší soud však řízení o žalobě zahájil, poučil žalovanou o možnosti namítat podjatost
samosoudce, vyzval ji k předložení správního spisu a vyjádření k žalobě (přípis ze dne 19. 8. 2019,
č. l. 9 soudního spisu) a následně poučil též žalobkyni o možnosti vznést námitku podjatosti
samosoudce, zaslal jí k replice vyjádření žalované a vyzval ji, aby sdělila, zda souhlasí
s rozhodnutím bez nařízeného jednání (přípis ze dne 26. 8. 2019, č. l. 12 soudního spisu). Dne
11. 9. 2019 soud dále vyzval žalovanou, aby doložila doručenku, kterou ve správním spise
postrádal (č. l. 13 soudního spisu).
13. V situaci, kdy soud zahájil řízení o podání, k němuž neměl vůbec přihlížet, je jediným možným
postupem odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nejsou splněny podmínky
řízení (nebyl podán návrh na zahájení řízení) a tato vada je neodstranitelná (srov. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 136/2016-35, ze dne 8. 2. 2017,
č. j. 9 As 114/2016-34, či ze dne 21. 2. 2019, č. j. 9 As 422/2018-54).
14. K tomuto postupu soud přistoupil i při vědomí toho, že v nedávné době ve věcech řešených
jinými samosoudci za obdobné procesní situace vydal na základě žaloby, jež byla odeslána
z datové schránky Advokátní kanceláře Poupětová/Poupě s. r. o. a nebyla řádně podepsána
zastupujícím advokátem, rozsudek ve věci samé (to se týká řízení sp. zn. 42 A 10/2019 a sp. zn.
52 A 9/2019). Ačkoli postup soudu v těchto již ukončených věcech mohl v žalobkyni, resp. jejím
zástupci vzbudit přesvědčení, že podaná žaloba byla učiněna v náležité formě a bude projednána,
nemůže očekávání, které bylo založeno nesprávným postupem soudu, vést k prolomení zákona.
Nesplnila-li žalobkyně na samém počátku formální požadavky kladené na podání žaloby, není
možné připustit podání, o němž nemělo být vedeno řízení, k meritornímu přezkumu (přiměřeně
srov. již zmiňovaný rozsudek č. j. 9 As 422/2018-54).
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle níž žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba
odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem
Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných
náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení
soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových
stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 20. září 2019
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r. samosoudce