USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci

žalobkyně: H. D., narozená dne „X“,

  bytem „X“,

  zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Filípkem,

  sídlem Československé armády 2112, 434 01  Most,

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

  sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2017, č. j. „X“,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého zástupce, domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 11. 2017, č. j. „X“, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2017, č. j. „X“. Uvedeným rozhodnutím ze dne 3. 10. 2017 zamítla žalovaná žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Most ze dne 12. 9. 2017 není žalobkyně invalidní, neboť pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil 10 %.

Dne 18. 10. 2019 bylo soudu doručeno podání, v němž žalobkyně sdělila soudu, že podanou žalobu bere zpět, jelikož si u žalované podala nový návrh, kterým jí bylo v celém rozsahu vyhověno.

Dle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je dostatečně jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení tohoto soudního řízení, soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. řízení o předmětné žalobě zastavil.

Z důvodu zastavení řízení současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 1. listopadu 2019

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce