USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

žalobce: K. K., narozen „X“,

  bytem „X“,

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

  sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2019, č. j. „X“,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo dne 17. 9. 2019 doručeno podání žalobce ze dne 13. 9. 2019, ve které bylo toliko uvedeno, že žalobce podává žalobu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 7. 2019, č. j. „X“; žalobce dané rozhodnutí žalované k žalobě nepřipojil.
2. Dle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) platí, že z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti čemu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno. V § 37 odst. 5 s. ř. s. je mimo jiné uvedeno, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Dále je v tomto ustanovení uvedeno, že nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne. Aby soud v rámci správního soudnictví mohl uskutečnit řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí v intencích § 65 a násl. s. ř. s., je nutné, aby žaloba obsahovala kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) i náležitosti podle § 71 odst. 1 s. ř. s.

Jelikož podání žalobce ze dne 13. 9. 2019 nešlo vyhodnotit jako perfektní žalobu dle shora zmíněných ustanovení s. ř. s., a z tohoto důvodu jej zatím nebylo možné podrobit soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví, soud proto usnesením ze dne 23. 9. 2019, č. j. 54 Ad 4/2019-2, vyzval žalobce v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad tohoto podání. Konkrétně soud žalobce vyzval k tomu, aby uvedl žalobní body, z nich musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s], uvedl návrh výroku rozsudku [§ 71 odst. 1 písm. f) s. ř. s.] a též doložil opis (kopii) rozhodnutí, jehož správnost má soud přezkoumat. Ke splnění shora uvedených povinnosti soud žalobci stanovil lhůtu čtrnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Žalobce byl soudem v závěru usnesení rovněž poučen v tom směru, že nebudou-li vady jeho podání ze dne 13. 9. 2019 ve stanovené lhůtě odstraněny, a pro tento nedostatek nebude možno v řízení pokračovat, soud řízení o tomto návrhu odmítne.

3. Písemnost obsahující předmětné usnesení byla žalobci řádně doručena dne 26. 9. 2019, a to vhozením do schránky na jím v podání uvedené adrese (viz doručenka založená v soudním spisu). Žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání ze dne 23. 9. 2019 nijak nereagoval.
4. Vzhledem k výše uvedenému soud podání žalobce ze dne 13. 9. 2019 dle § 37 odst. 5 s. ř. s. z důvodu nedostatku podmínek řízení výrokem ad I. odmítl, neboť i přes doručenou výzvu soudu nebyly nedostatky podání ze dne 13. 9. 2019 řádně a včas odstraněny, a v řízení nelze proto pokračovat. Soud v tomto rozhodnutí vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2004, č. j. 4 Azs 53/2003-45, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 Azs 53/2003-66, oba dostupné na www.nssoud.cz).
5. V důsledku odmítnutí návrhu současně soud v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože dané řízení je od soudního poplatku osvobozeno. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 21. října 2019

Mgr. Ladislav Vaško v.r.

samosoudce