č. j. 8 A 134/2019‑ 33

 

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

žalobkyně:  V. S. S.

 

zastoupená advokátkou JUDr. Lucií Vlkovou Voňkovou, Ph.D.

se sídlem: Fügnerovo náměstí 1808/3, 120 00 Praha 2

proti
žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy

 sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1

 

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu Hlavního města Prahy ze dne 30. 9. 2019, č. j. MHMP 1940184/2019, sp. zn. S-MHMP 1918806/2019

 takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) podala dne 24. 10. 2019 žalobu proti rozhodnutí Magistrátu Hlavního města Prahy ze dne 30. 9. 2019, č. j. MHMP 1940184/2019, sp. zn. S-MHMP 1918806/2019 (dále také jen „napadené rozhodnutí“).
  2. Městský soud přípisem ze dne 11. 11. 2019, č. j. 8 A 134/2019-24, žalobkyni vyzval, aby doložila kopii napadeného rozhodnutí, jakožto náležitost žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 71 odst. 2 s. ř. s., žalobkyně tak učinila podáním ze dne 13. 11. 2019.
  3. V základu sporu stojí nesouhlas žalobkyně s přijetím (resp. přestupem) její nezletilé dcery J. C., nar. X, ke vzdělávání ve 4. ročníku v Základní škole a Mateřské škole K. („dále jen ZŠ K.“), o kterém rozhodl dne 21. 6. 2019, č. j. D-54/545 ředitel této základní školy na základě žádosti, kterou za nezletilou podával její otec Ing. J. C. Otec, který má dceru svěřenou do péče se rozhodl dceru od nového školního roku přehlásit na základní školu v Praze (původně docházela na základní školu v Pardubicích). Podle žalobkyně jí tato změna znesnadní styk s dcerou, tak jak jí byl stanoven soudem (každý lichý týden od čtvrtka 18h do neděle 19h).
  4. Proti rozhodnutí o přijetí podala J. C. (dcera žalobkyně), zastoupená žalobkyní, odvolání. To žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl jako nepřípustné pro opožděnost podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
  5. Žalobkyně následně podala proti tomuto rozhodnutí vlastním jménem žalobu k městskému soudu. V ní napadenému rozhodnutí (a rovněž předcházejícímu rozhodnutí ředitele ZŠ K. o přijetí její dcery ke vzdělávání) vytýká, že v něm není dostatečně zohledněno její postavení jakožto zákonného zástupce nezl. J. C., ke které má rodičovskou odpovědnost. Podle žalobkyně bylo napadeným rozhodnutím tudíž zasaženo do jejích rodičovských práv.
  6. Městský soud se při projednání žaloby nejprve zabýval otázkou, zda je podaná žaloba způsobilá k věcnému projednání. Dospěl přitom k závěru, že žalobu je třeba odmítnout z důvodu, že byla podána osobou zjevně neoprávněnou podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
  7. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu legitimován ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.
  8. Podle odst. 2 téhož ustanovení je k podání této žaloby legitimován rovněž účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
  9. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, účastníky řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu.
  10. Podle odst. 2 téhož ustanovení, účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech.
  11. Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, v příslušném znění, žáci a studenti mají právo na vzdělání a školské služby podle tohoto zákona.
  12. Podle odst. 2 téhož ustanovení, práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.
  13. Jedinou účastnicí předešlého řízení, jehož předmětem bylo, zda má být dcera žalobkyně, nezl. J. C., přijata ke vzdělávání na ZŠ Koloděje ve 4. ročníku, byla právě nezl. J. C.. Žalobkyně v tomto řízení (v odvolacím řízení) vystupovala toliko jako zákonný zástupce své dcery. Rovněž odvolání bylo podáno jménem dcery, a tak o něm také žalovaný rozhodl. Až v žalobě k městskému soudu tedy žalobkyně vystupuje svým vlastním jménem.
  14. Jak vyplývá z výše citovaného § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona a jak v minulosti rozhodl i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2016, č. j. 4 As 280/2015), tak rozhodnutím o přijetí, resp. nepřijetí dítěte ke vzdělávání mohou být dotčena pouze práva tohoto dítěte, konkrétně jeho právo na vzdělání (viz § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona). Naopak žádné veřejné subjektivní právo rodičů rozhodováním o této otázce dotčeno být nemůže. Jak případně poznamenal NSS v citovaném rozsudku, tak „rozhodnutí o přijetí dítěte do základní školy sice má povahu správního rozhodnutí, avšak nakonec to jsou rodiče dítěte, kteří rozhodnou, zda dítě do základní školy nastoupí či nikoli. Rozhodnutí o přijetí dítěte do základní školy tudíž nezasahuje do práva rodičů vybrat v rámci výkonu jejich rodičovské odpovědnosti konkrétní základní školu a má tak pouze povahu rozhodnutí, které zakládá dítěti právo, aby se stalo žákem příslušné základní školy“ (bod 26 rozsudku). Podle NSS se tak nejedná svou povahou o ten typ rozhodnutí, kterému by bylo dítě a spolu s ním i jeho rodiče povinni se podrobit.
  15. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně nebyla účastnící předchozího řízení ani ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, neboť rozhodnutím o přijetí její dcery ke vzdělávání na ZŠ K. nemohla být přímo dotčena ve svých právech. Vliv tohoto rozhodnutí do sféry žalobkyně totiž může být toliko zprostředkovaný a není primárně zapříčiněn napadeným rozhodnutím, ale nesouladným postupem obou rodičů dítěte při výkonu rodičovské odpovědnosti.
  16. O sporech o výkon rodičovské odpovědnosti přísluší rozhodovat civilním soudům. Správní soudy jsou naopak povolány k ochraně veřejných subjektivních práv (viz § 2 s. ř. s.). V posuzované věci bylo jediným veřejným subjektivním právem, kterého se předešlé řízení týkalo a mohlo dotýkat, právo dcery žalobkyně, nezl. J. C., na vzdělání.
  17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
  18. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku usnesení.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. listopadu 2019

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.