USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobce: z. M. I., narozen X

naposledy bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 20. 6. 2018, č. j. X,

takto:

I.                        Řízení se zastavuje.

II.                      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslanou dne 3. 7. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne ze dne 20. 6. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky svému rozhodnutí ze dne 14. 12. 2015, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdila. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 310/2017 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobce ze dne 2. 9. 2015 o změnu výše starobního důchodu.
2. Dne 31. 10. 2019 soud obdržel podání žalované, podle nějž žalobce dosud nezjištěného dne z. Soud tuto skutečnost ověřil též nahlédnutím do výpisu z agendového informačního systému Evidence obyvatel.
3. Protože podle ustanovení § 63 zákona o důchodovém pojištění mohou být nároky na dosud nevyplacené dávky ze systému důchodového pojištění předmětem právního nástupnictví, když do práv z. nastupují postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti, zabýval se soud možností, zda v dané věci přichází do úvahy právní nástupnictví v řízení o nároku žalobce.
4. V odpovědi ze dne 15. 11. 2019 na dotaz soudu sdělil notář JUDr. Ivan Houdek, který vystupuje jako soudní komisař v řízení o p. žalobce (vedeno u Okresního soudu v P. pod sp. zn. 9 D 652/2019), že žalobce byl n. dne 6. 6. 2019 ve svém bytě b. z. ž. Jeho p. vypravilo město P. Následně kontaktované děti žalobce sdělily, že jej nejméně X let neviděly. Žalobce byl r., p. děti s ním ve společné domácnosti nežily.
5. Podle ustanovení § 64 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
6. Podle § 107 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) obsaženého v části třetí o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
7. Podle § 107 odst. 5 o. s. ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
8. Protože soud z odpovědi soudního komisaře zjistil, že se žalobcem nežil v době jeho s. nikdo ve společné domácnosti, přičemž současně ani žádné z dětí z. (žalobce měl X děti narozené v letech X až X, jedná se tedy dnes o osoby starší X let) zjevně nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby mělo nárok na s. d. po žalobci, lze bezpečně uzavřít, že zde není žádného právního nástupce, který by mohl ve smyslu § 63 zákona o důchodovém pojištění nastoupit do práv žalobce, o něž se v tomto soudním řízení jedná. V daném případě je tak zjevné, že v řízení o žalobě již nelze dále pokračovat. Proto soud postupoval podle § 107 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a řízení o žalobě zastavil.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž v případě, že řízení bylo zastaveno, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. listopadu 2019

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

samosoudce