ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Volkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

žalobce: PhDr. PaedDr. N. Š., narozený dne X

bytem P. 416/50, X  O.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje

sídlem Jeremenkova 40a, 779 11  Olomouc

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č. j. KUOK 56730/2019, ve věci bodového hodnocení,

takto:

I.  Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 7. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2019, č. j. KUOK 56730/2019, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Olomouce (dále též „správní orgán I. stupně“ či „správní orgán“) ze dne 20. 2. 2019, č. j. SMOL/048900/2019/OARMV/DPD/Bat, kterým byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty námitky proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů ze dne 10. 7. 2018.

B. Žaloba

2. Žalobce navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil. Konkrétně namítal:

a)    nerespektování odvolacích důvodů a ignorování předložených důkazů včetně odlišné rozhodovací praxe odvolacích orgánů. Přílohou doplněného odvolání bylo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 49924/2014, ze kterého vyplývá, že je běžnou praxí posuzovat v řízení o námitkách proti záznamu bodů jednotlivé podklady z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů. Tato praxe vyplývá i z rozhodnutí jiných správních orgánů (viz rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 126113/2014 ze dne 22. 10. 2014 a č. j. MSK 121761/2014 ze dne 12. 11. 2014 a dále rozhodnutí Městského úřadu Písek č. j. MUPI/2014/34902-CH-nám.BH/3 ze dne 19. 1. 2015). Žalobce s odkazem na zásadu legitimního očekávání, dle které mají správní orgány ve skutkově podobných či totožných případech povinnost postupovat stejně, namítal, že v důsledku odlišného postupu odvolacích orgánů došlo k narušení rovnosti účastníků před zákonem;

b)   nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů. Žalobce namítal, že žalovaný i přes podané odvolání neposuzoval jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, nýbrž se zabýval toliko oznámeními Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků. Tato oznámení však dle názoru žalobce nemohou sama o sobě představovat dostatečný podklad pro záznam bodů.

Žalobce dále zpochybňoval řádné vyplnění pokutových bloků ze dne 23. 2. 2018 a 4. 6. 2017, přičemž u pokutového bloku ze dne 23. 2. 2018 namítal následující nedostatky: v kolonkách 1 – 4 není přesně označena osoba přestupce, kdy údaje jsou částečně nečitelné a částečně neúplné, neboť chybí rodné číslo a datum narození, rovněž ověření totožnosti není dostatečné; v kolonce 5 nejsou uvedeny čitelně a přesně datum a čas spáchání přestupku, u místa spáchání přestupku chybí úplné označení obce a ulice, které jsou označeny ve zkratce, z popisu přestupkového jednání pak nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností, která tím měla být porušena; v kolonce 6 nelze ze zkratkovitého a částečně nečitelného zápisu právní kvalifikace zjistit, o jakou konkrétní právní normu se jedná, a ve výsledku ani posoudit oprávněnost uložené sankce; z kolonky č. 7 nevyplývá konkrétní forma zavinění, v kolonce 8 není zřetelná a úplná výše sankce, v důsledku čehož není možné ověřit, zda koresponduje s jejím písemným přepisem; z kolonek 9 až 11 nevyplývá konkrétní místo vydání rozhodnutí ani údaje o oprávněné osobě, která je vydala, a to včetně jejího podpisu, rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí nejsou dostatečně určitá, konečně z rozhodnutí není zřetelný ani podpis přestupce. Tytéž námitky pak žalobce uplatňoval i v souvislosti s pokutovým blokem ze dne 4. 6. 2017 s tím rozdílem, že u kolonky 7 nenamítal zápis formy zavinění a dále vady týkající se výše uložené sankce nevztahoval ke kolonce 8, ale ke kolonce 7.

C. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 20. 8. 2019, kdy navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedl, že žalobní námitky jsou shodné s námitkami uvedenými v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, se kterými se žalovaný v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal. Dle žalovaného žalobce zcela nerozlišuje řízení o vlastním přestupku od řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Pokud chce žalobce zpochybňovat jednotlivá rozhodnutí (pokutové bloky), musí využít mimořádných opravných prostředků a teprve v případě jejich pravomocného zrušení může dojít k odečtu bodů v registru řidičů. Žalobcem uplatněné námitky tak nespadají do řízení o bodovém hodnocení přestupků, nýbrž do oblasti přestupků. Žalovaný pak uzavřel, že ve věci bylo dle jeho názoru postupováno v souladu se zákonem, a to s respektem k zachování procesních práv žalobce.

D. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu

4. Žalobci bylo dne 7. 7. 2018 doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení spolu s výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění ze dne 28. 6. 2018, č. j. SMOL/159338/2018/OARMV/ER/Val, proti kterému žalobce brojil námitkami.
5. Správní orgán I. stupně rozhodnutím o námitkách ze dne 24. 8. 2018, č. j. SMOL/200994/2018/OARMV/DPD/Bat, námitky žalobce zamítl a provedené záznamy potvrdil. Žalovaný na podkladě odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 30. 11. 2018, č. j. KÚOK 120402/2018 výše uvedené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k opětovnému projednání a rozhodnutí s tím, že se správní orgán I. stupně nezabýval způsobilostí jednotlivých podkladů, na jejichž základě byly zaznamenány body v bodovém hodnocení. Jestliže žalobce v řízení před správním orgánem rozporoval konkrétní vady nejen bloku ze dne 4. 6. 2017, ale i ze dne 23. 2. 2018, pak si měl správní orgán vyžádat rovněž tento pokutový blok a přezkoumat jeho způsobilost pro zápis bodů.
6. Správní orgán I. stupně ve věci opětovně rozhodl rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019, č. j. SMOL/048900/2019/AORMV/DPD/Bat, přičemž námitky žalobce proti provedenému záznamu 7 bodů ke dni 26. 5. 2018 za trestný čin podle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, 3 bodů ke dni 23. 2. 2018 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu a 2 bodů ke dni 4. 6. 2017 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu v registru řidičů zamítl a provedené záznamy potvrdil. Správní orgán si, vázán právním názorem žalovaného, opatřil pokutové bloky ze dne 4. 6. 2017 a 23. 2. 2018, které následně porovnal s údaji obsaženými v oznámeních Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků, přičemž v obou případech dospěl k závěru, že údaje spolu zcela korespondují, jsou dostatečně konkrétní, srozumitelné a čitelné.
7. Žalobce se proti shora uvedenému rozhodnutí bránil odvoláním, ve kterém namítal, že se správní orgán I. stupně nezabýval způsobilostí jednotlivých podkladů (rozhodnutí, na jejichž podkladě byly body zaznamenány) a vycházel pouze z oznámení o uložení blokové pokuty. Tento postup je přitom s ohledem na rozhodovací praxi Krajských úřadů Moravskoslezského kraje a Jihočeského kraje (která žalobce blíže nerozvedl ani k odvolání nepřipojil) nutno považovat za nesprávný. Žalobce dále namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů, přičemž uvedl konkrétní vady pokutových bloků ze dne 23. 2. 2018 a 4. 6. 2017.
8. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Námitku žalobce, dle které se správní orgán I. stupně nezabýval způsobilostí rozhodnutí, na jejichž základě byly body zaznamenány, přitom shledal nedůvodnou. Žalovaný v odůvodnění dále uvedl, že si správní orgán opatřil a do spisu založil všechny příslušné podklady, na jejichž základě byly body zaznamenány, přičemž způsobilost těchto podkladů řádně posoudil a vyhodnotil. Na stránkách 3 až 5 se pak správní orgán dle názoru žalovaného řádně vypořádal s námitkami žalobce k obsahovým nedostatkům pokutových bloků ze dne 23. 2. 2018 a 4. 6. 2017, přičemž dospěl k názoru, že byly vyplněny řádně, čitelně a srozumitelně. Kontrolou údajů v jednotlivých pokutových blocích nebyl zjištěn žádný rozpor s oznámeními o uložení pokuty. Žalovaný se v tomto ohledu zcela ztotožnil se skutkovými i právními závěry správního orgánu. K námitce žalobce stran tvrzené rozhodovací praxe jiných krajských úřadů žalovaný uvedl, že tímto není vázán.
9. Součástí správního spisu jsou:

a)      pokutový blok ze dne 23. 2. 2018, č. b. X, obsahující: N. Š., datum narození X, trvale bytem P. 416/50, O., totožnost ověřena z OP: X, ŘP: X a popis přestupkového jednání: „23. 2. 2018 10:39 hod. Dolní Újezd – Skoky 32, směr jízdy na obec Lipník nad Bečvou rychlost v obci 50/88/85 – po odchylce § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb. RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je „125c/1 f 3 zák. č. 361/2000 Sb.“, forma zavinění nedbalostní. Celková výše uložené pokuty byla 1 000 Kč, slovy jedentisíc Kč. Dále bylo uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, označení oprávněné úřední osoby č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce včetně data a místa převzetí pokutového bloku;

b)      pokutový blok ze dne 4. 6. 2017, série X, č. b. X, obsahující: N. Š., datum narození X, trvale bytem P. 416/50, O., okres O., totožnost ověřena z OP: X, ŘP: X a popis přestupkového jednání: „4. 6. 2017 v 14:52 hod Hranice, ul. ČSA → Drahouše  § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. překročení nejvyšší (?) rychlosti v obci R 50/70/67 po odchylce, RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je „125c/1 f 4 zák. č. 361/2000 Sb.“ Celková výše uložené pokuty byla 500 Kč, slovy pětset Kč. Dále bylo uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, označení oprávněné úřední osoby č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce včetně data a místa převzetí pokutového bloku;

c)      oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 26. 2. 2018, č. j. KRPM-26764/PŘ-2018-140806, obsahující mimo jiné: jméno Š. N., datum narození X, trvale bytem P. 416/50, X  O., dne 23. 2. 2018 v 10:39 hod., místo Dolní Újezd – Skoky č. p. 32, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o 20 km/h a více, dovolená rychlost 50 km/h, naměřená rychlost 88 km/h, rychlost po odečtu 85 km/h, tím porušil § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 23. 2. 2018 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 1 000 Kč;

d)      oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 5. 6. 2017, č. j. KRPM-72935/PŘ-2017-140806, obsahující mimo jiné: jméno Š. N., datum narození X, trvale bytem P. 416/50, X  O., dne 4. 6. 2017 v 14:52 hod., místo Hranice IV – Drahotuše, ulice ČSA, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o více než 5 km/h a méně než 20 km/h, dovolená rychlost 50 km/h, naměřená rychlost 70 km/h, rychlost po odečtu 67 km/h, tím porušil § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 23. 2. 2018 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 500 Kč.

E. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud ověřil, že žalobu podala osoba k tomu oprávněná, po vyčerpání řádných opravných prostředků a žaloba splňuje všechny formální náležitosti. Žalobce podal žalobu ve lhůtě dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Je tedy věcně projednatelná.
11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř .s.). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl bez jednání.
12. Jednotlivé žalobní námitky posoudil krajský soud takto:

ad a) nerespektování odvolacích důvodů a ignorování předložených důkazů včetně odlišné rozhodovací praxe odvolacích orgánů

13. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné, přičemž každý žalobní bod je způsobilý projednání v té míře obecnosti, ve které byl formulován. Míra preciznosti žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit.
14. V návaznosti na výše řečené soud podotýká, že se nemohl reálně zabývat námitkou stran tvrzeného nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, neboť žalobce v žalobě žádným způsobem neuvedl, o jaký konkrétní odvolací důvod se má jednat. Z tohoto důvodu proto soud pouze obecně konstatuje, že dle obsahu správního spisu (viz body 7 a 8 rozhodnutí) se žalovaný v napadeném rozhodnutí se všemi námitkami žalobce vypořádal.
15. Pokud jde o tvrzené nezohlednění rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 49924/2014, které mělo být přílohou doplněného odvolání, krajský soud uvádí, že dle obsahu správního spisu žalobce toto rozhodnutí nenavrhnul ani nepředložil, námitka je tedy nedůvodná.
16. Pokud se týká tvrzeného porušení zásady legitimního očekávání, pak krajský soud uvádí následující: Zásada ochrany legitimního očekávání, jejímž atributem je rovněž zásada ochrany očekávání jednotnosti v rozhodování správních orgánů, je formulována v § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř.“), tak, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (případně i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Této zásady se lze stěží dovolávat odkazem na tři rozhodnutí jiných správních orgánů v téže agendě. Tato zásada tak byla žalobcem nesprávně aplikována.

ad b) nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů

17. Žalobce v prvé řadě namítal, že správní orgán I. stupně při svém rozhodování vycházel toliko z oznámení Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků, přičemž se vůbec nezabýval i jinými podklady pro zápis bodů do registru, konkrétně rozhodnutími v blokovém řízení. Tento názor žalobce krajský soud shledává nesprávným, neboť je v rozporu s obsahem správního spisu. Krajský soud shledal, že správní orgán I. stupně si v řízení opatřil pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů do registru řidiče, jejichž nedostatky žalobce namítal, tyto jsou součástí správního spisu, a správní orgán se oběma podklady (tj. nejen oznámením Policie ČR, ale i samotnými pokutovými bloky) zabýval a údaje v nich obsažené vzájemně porovnával, aby zjistil, zda mezi nimi nejsou nějaké odchylky, což jednoznačně vyplývá ze strany 3 a 4 rozhodnutí správního orgánu. Správní orgán I. stupně stejně jako následně žalovaný žádné odchylky nezjistily. Tato námitka žalobce tak není důvodná.
18. Pokud jde o řádné vyplnění pokutových bloků ze dne 23. 2. 2018 a 4. 6. 2017, pak soud k jednotlivým žalobcem tvrzeným nedostatkům předně uvádí, že byť se tato žalobní námitka na první pohled jeví jako konkrétní, neboť žalobce namítá vady konkrétních částí (kolonek) pokutových bloků, přesto je svým obsahem toliko obecná a navíc zjevně bez návaznosti na projednávanou věc. Žalobce jen obecně tvrdí, nečitelnost, neúplnost či nepřesnost v bloku povinně těch kterých vyplňovaných údajů, a to i u těch kolonek, které jsou bez jakýchkoli pochyb čitelné a řádně vyplněné. Žalobce např. tvrdí nesrozumitelnou zkratku názvu obce, avšak na bloku ze dne 4. 6. 2017 je uvedeno: Hranice, ul. ČSA → Drahouše,  na bloku ze dne 23. 2. 2018  je uvedeno: Dolní Újezd – Skoky 32, směr jízdy na obec Lipník nad Bečvou. Krajský soud tak za situace, kdy žalobce blíže nespecifikoval nedostatek v názvu obce, může toliko konstatovat, že vymezení místa v pokutovém bloku zkratku názvu neobsahuje, dle soudu je označení obce (Hranice, Drahotuše, Dolní Újezd-Skoky, Lipník nad Bečvou) úplné.
19. K ostatním žalobcem namítaným nedostatkům pokutových bloků krajský soud uvádí následující: V pokutovém bloku ze dne 23. 2. 2018 je řádně a čitelně vyplněno křestní jméno i příjmení přestupce včetně jeho data narození (N. Š., datum narození X, trvale bytem P. 416/50, O.). K nutnosti uvádění rodného čísla na bloku krajský soud uvádí, že se nejedná o jeho obligatorní součást v případě, že lze identitu přestupce bezpečně zjistit z jiných vyplněných údajů, v tomto případě z celého jména a data narození. V tomto ohledu je námitka žalobce nedůvodná. Rovněž nelze souhlasit s námitkou žalobce stran nedostatečného ověření jeho totožnosti, neboť byla ověřena a čitelně zapsána z předloženého řidičského a občanského průkazu, které jsou pro zjištění totožnosti zcela dostačující (totožnost ověřena dle OP: X, ŘP: X). Pokud jde o popis skutku, pak je v pokutovém bloku uvedeno čitelně konkrétní datum spáchání přestupku včetně uvedení hodiny i minuty. Místo spáchání přestupku je dostatečně vymezeno obcí (Dolní Újezd – Skoky 32) i směrem jízdy (na obec Lipník nad Bečvou), přičemž, jak uvedeno výše, žádný z údajů není uveden ve zkratce, jak tvrdí žalobce. Z popisu skutkového stavu a právní kvalifikace uvedených v bloku ze dne 23. 2. 2018 („rychlost v obci 50/88/85 – po odchylce § 18/4 zák. č. 361/2000 Sb. RZ X“) je jednoznačné, čeho se žalobce dopustil, tedy že se žalobce dopustil přestupku podle § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, tím, že s autem poznávací značky RZ X překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, tj. 50 km/h, když mu byla naměřena rychlost 88 km/h, po odchylce stanovena na 85 km/h. Z uvedeného, byť, jak je pro bloková řízení typické, relativně zkratkovitého a stručného popisu, bez jakýchkoli pochyb vyplývá jednoznačný závěr o skutkovém stavu (konkrétní překročení povolené rychlosti určitým autem v určitý čas a na určitém místě), stejně jako jeho subsumpce pod příslušnou právní normu. Na tomto způsobu popisu není ničeho, co by mohlo působit v jakémkoliv ohledu neurčitě, neúplně či nečitelně, ostatně tento způsob záznamu na pokutových blocích opakovaně jako řádný a dostatečný aproboval Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích, např. ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39. Rovněž pokud jde o uloženou pokutu, nelze přisvědčit názoru žalobce, že by se jednalo o nejasný či částečně nečitelný zápis, neboť z pokutového bloku jednoznačně vyplývá, že pokuta byla uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3) zákona o silničním provozu. Na určitosti této právní normy neubírá skutečnost, že jednotlivá čísla a písmena byla oddělena lomítkem. Námitka, dle které z bloku nevyplývá forma zavinění, je rovněž nedůvodná, neboť v bloku je přeškrtnutá forma úmyslu, a contrario je zřejmé, že přestupek byl spáchán ve formě nedbalostní. Ke stejnému závěru lze dojít při posouzení úplnosti a zřetelnosti uložené sankce, neboť v pokutovém bloku je čitelně uvedeno číslo 1 000 Kč, které se shoduje se slovním přepisem („jedentisíc“). Ani ostatní námitky týkající se tohoto bloku nejsou důvodné, neboť z něj jednoznačně a čitelně vyplývá místo a den vydání („v Dolní Újezd – Skoky dne 23. 2. 2018“), podpis, číslo i razítko oprávněné osoby a konečně i datum převzetí a podpis žalobce.
20. K totožným závěrům krajský soud dospěl i při posouzení náležitostí přestupkového bloku ze dne 4. 6. 2017, s výjimkou následujících odlišností: datum narození žalobce obsahuje rovněž čtyřčíslí, které se vyskytuje v rodném čísle za lomítkem. V tomto ohledu se tedy námitka žalobce stran absence rodného čísla zcela míjí s obsahem pokutového bloku. Rovněž z popisu přestupkového jednání („4. 6. 2017 v 14:52 hod Hranice, ul. ČSA → Drahouše  § 18/4 z. č. 361/2000 Sb. překročení (nejvyšší?) rychlosti v obci R 50/70/67 po odchylce, RZ X“) lze, stejně jako u předchozího pokutového bloku, učinit jednoznačný závěr o čase i místě spáchání přestupku, popisu skutkového stavu a jeho náležité právní kvalifikaci. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že ulice byla zapsána pouze jako „ul. ČSA“, což je u názvu ulice či náměstí  Československé armády běžně užívaná zkratka v celé ČR, stejně jako fakt, že slovo před slovem „rychlosti“ je z kopie pokutového bloku hůře čitelné, neboť z kontextu věci a právní kvalifikace lze jednoznačně vyvodit, že došlo k překročení nejvyšší povolené rychlosti. Za zkratkovitou či nečitelnou nelze objektivně považovat ani právní kvalifikaci přestupku (§ 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb.) či výši uložené pokuty (500 Kč) odpovídající jejímu slovnímu vyjádření („pětset“).
21. Závěrem krajský soud dodává, že všechny údaje uvedené v pokutových blocích zcela korespondovaly s oznámeními Policie ČR o uložení pokuty příkazem, která jsou součástí správního spisu (viz odst. 9 tohoto rozsudku).
22. Krajský soud tedy uzavírá, že žalovaný nepochybil, pokud zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

F. Závěr a náhrada nákladů řízení

23. Jelikož krajský soud neshledal žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 6. prosince 2019

JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r.

předsedkyně senátu