č. j. 22 A 61/2019 - 24

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

 

žalobce:  TEAM OF PASSION s. r. o., IČO 05047226

                                  sídlem U Nemocnice 837/2, Petřkovice, 725 29  Ostrava

   zastoupený advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem

   sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00  Ostrava

   

proti

žalovanému:   Krajské státní zastupitelství v Ostravě

   sídlem Na Hradbách 1836/21, 729 01  Ostrava 1

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného

 

takto:

 

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu dne 9. 8. 2019 domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje ve vydání přípisu ze dne 12. 1. 2018, č. j. 1 KZN 4188/2016 adresovaného Československé obchodní bance a. s. (dále jen „ČSOB“), na základě kterého došlo k odnětí všech finančních prostředků žalobci, čímž se cítí přímo zkrácen na svých právech, přičemž mu v souvislosti s tímto vznikla škola ve výši 745 404,66 Kč. 
  2. Krajský soud se nejprve zabýval pravomocí soudu o předmětné věci rozhodovat.
  3. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soudy ve správním soudnictví rozhodují o

a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),

b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,

d) kompetenčních žalobách.

  1. Podle § 82 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
  2. Podle § 83 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah; jde-li o zásah ozbrojených sil, veřejného ozbrojeného sboru, ozbrojeného bezpečnostního sboru nebo jiného obdobného sboru, který není správním orgánem, anebo příslušníka takového sboru, je žalovaným správní orgán, který takový sbor řídí nebo jemuž je takový sbor podřízen, a u obecní policie obec.
  3. Žalobce se podle žalobní narace domáhá určení, že vydání přípisu žalovaným ze dne 12. 1. 2018, č. j. 1 KZN 4188/2016, jehož obsahem je instrukce ČSOB, aby převedla žalobcovy finanční prostředky na valutový účet Regionální prokuratury v Katovicích, je nezákonným zásahem.
  4. Krajský soud ve stručnosti uvádí, že bylo zjištěno následující. Žalovaný vykonává dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení, a to ve věci vedené policejním orgánem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru hospodářské kriminality, pod sp. zn. KRPT- 262326/TČ-2016-070082, pro podezření ze spáchání trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a), b) c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a), b) TZ a neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, 3 písm. b) TZ, kdy jednou ze stíhaných osob je polský občan K. J. W. jednající za společnost žalobce. Úkony trestního řízení byly zahájeny dne 10. 11. 2016, kdy byl vyhotoven záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 zákona
    č. 141/1961 Sb., o trestním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“). Usnesením policejního orgánu ze dne 11. 11. 2016, č. j. NCOZ- 8347-10/TČ-2016-412301-E bylo podle § 79a TŘ rozhodnuto o zajištění peněžních prostředků vedených u ČSOB pro žalobce, až do výše 100 000 000 Kč. Dne 7. listopadu 2017 požádal žalovaný Krajskou prokuraturu v Katovicích, Polsko, o převzetí trestního řízení vedeného na území ČR. Následně sdělila Krajská prokuratura v Katovicích přípisem ze dne 14. 12. 2017, že žádosti o převzetí trestního řízení bylo vyhověno, a že zajištěné peněžní prostředky byly polskou prokuraturou uznány jako věcný důkaz, a je proto žádáno o jejich převedení na účet Krajské prokuratury v Katovicích. Přípisem ze dne 12. 1. 2018 informoval žalovaný banku ČSOB o rozhodnutí polské prokuratury, a z toho vyplývající nutnosti převodu finančních prostředků na účet polské prokuratury. 
  5. Jak vyplývá mimo jiné z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 4. 11. 2011, č. j. 2 As 93/2011- 79: „Z hlediska dělby státní moci spadá státní zastupitelství do moci výkonné (viz čl. 80 Ústavy ČR), což se odráží do jeho postavení a působnosti vymezené zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Státní zastupitelství je zřízeno jako soustava úřadů státu, jež jsou určeny k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti státního zastupitelství. Stěžejním úkolem státního zastupitelství, výslovně stanoveném i v čl. 80 odst. 1 Ústavy, je zastupování státu veřejnou žalobou v trestním řízení. Z ústavního zakotvení státního zastupitelství lze dovozovat, že se nejedná o „správní úřad“ ve smyslu čl. 79 Ústavy, nýbrž že jde o specifický státní orgán moci výkonné, který je ve specifickém vztahu podřízenosti k ministerstvu spravedlnosti (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004, I. ÚS 573/02, N 41/32 SbNU 397, a zejména nález ze dne 28. 6. 2011, Pl. ÚS 17/10, č. 232/2011 Sb., vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).“
  6. Krajský soud vyhodnotil, že v daném případě není dána jeho pravomoc ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. předmětnou věc rozhodovat. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný vydal napadený přípis ze dne 12. 1. 2018 v rámci probíhajícího trestního řízení jakožto orgán činný v trestním řízení, nikoliv orgán správní. Postupy státního zastupitelství týkající se kokrétního trestního řízení nepodléhají překumné pravomoci správních soudů, ale podléhají institutům trestního řádu. Tento závěr koresponduje s opakovanými názory NSS o skutečnosti, že orgány činné v přípravném řízení trestním, a to Policie ČR a státní zastupitelství, nevystupují jako správní orgán ve smyslu
    § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nevykonávají působnost ve veřejné správě, a tudíž jejich úkony nemohou podléhat přezkumu ve správním soudnictví (k tomu srov. např. rozsudky NSS ze dne 21. října 2008, č. j. 8 As 28/2008-29 či rozsudek NSS ze dne 13. 2. 2019, č. j. 10 As 281/2018-29.)
  7. Z výše uvedených důvodů je podle závěru krajského soudu předmětná žaloba vyloučena z přezkumu ve správním soudnictví, jelikož žalovaný v předmětné věci vystupoval jako orgán činný v trestním řízení, nikoliv jako správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. Proto krajský soud v souladu s ust.  § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu odmítl pro nedostatek podmínek řízení, který je neodstranitelný.
  8. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
  9. Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ust. § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.

 

Poučení:

 

Proti výrokům I. a II. tohoto usnesení je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Proti výroku III. tohoto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

Ostrava 14. listopadu 2019

 

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje