č. j. 22A 92/2018 - 35

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

 

žalobkyně:             L. T.

zastoupená advokátem Mgr. Ing. Martinem Janotou

sídlem 28. října 1727/108, 702 00  Ostrava

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28.října 117, 702 18  Ostrava

 

 

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.9.2018 č.j. MSK 126109/2018, ve věci územního rozhodnutí

 

takto:

 

 

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 21.9.2018 č.j. MSK 126109/2018 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ing. Martina Janoty, advokáta se sídlem 28. října 1727/108, 702 00  Ostrava.

 

 

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobkyně se domáhala přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jako opožděné její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Hlučín (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 23.7.2018 č.j. HLUC/33767/2018/OV/Hl, ve věci územního rozhodnutí          o umístění souboru staveb „Rodinný dům, kryté stání, ČOV, přípojky inž. sítí, vsak“ na pozemcích parc. č. 291/3, 290/1, 290/2 a 854/2 v k. ú. Vřesina u Opavy.
  2. Žalobkyně namítla, že provozovatel poštovní služby se jí neúspěšně pokusil doručit dne 30.7.2018 zásilku, obsahující rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. Na výzvě k vyzvednutí této zásilky bylo uvedeno, že si ji nemůže vyzvednout tentýž den, ale až od následujícího dne, tedy nejdříve dne 31.7.2018. Žalobkyně si zásilku vyzvedla dne 10.8.2018 a podala včas odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně dne 27.8.2018 (dne 25.8.2018 byla sobota). Žalovaný však nesprávně vycházel z toho, že zásilka byla připravena k vyzvednutí již dne 30.7.2018, a zamítl odvolání jako opožděné. Žalobkyně navrhla jako důkaz výzvu provozovatele poštovních služeb a výpis informací k zásilce z aplikace www.postaonline.cz.  
  3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že na doručence, která se vrátila správnímu orgánu 1. stupně, bylo uvedeno, že zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí ode dne 30.7.2018. Žalovaný se neměl jak dozvědět, že pošta vyloučila den 30.7.2018 z možnosti vyzvednout zásilku. S odkazem na judikaturu žalovaný uvedl, že poštovní doručenka byla veřejnou listinou pouze do 1.7.2000, i nadále má však důkazní váhu. K tomu, aby správní orgán neunesl své důkazní břemeno týkající se doručení rozhodnutí, postačí, když žalobce znevěrohodní údaje na doručence předestřením jiné srovnatelné pravděpodobné verze reality.
  4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že na doručence, vrácené poštou od žalobkyně, je skutečně uvedeno prohlášení doručujícího orgánu, že adresát nebyl zastižen a zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí od 30.7.2018. Žalobkyně si zásilku vyzvedla osobně dne 10.8.2018.
  6. Soud u jednání doplnil dokazování navrženými důkazními prostředky, z nichž vzal za prokázané, že předmětná zásilka byla pro žalobkyni připravena k vyzvednutí u pošty ve Vřesině u Hlučína až od 31.7.2018, neboť rubrika „můžete vyzvednout dnes (30.7.2018) je ve výzvě zcela proškrtána, a dále uvádí „nejpozději však do 10.8.2018“. Tomu odpovídá i informace z aplikace www.postaonline.cz, v níž je uvedeno: 30.7.2018 – doručování zásilky, 31.7.2018 – uložení zásilky, adresát nezastižen, 10.8.2018 – dodání zásilky.
  7. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
  8. Rozhodujícím pro počátek doručovací lhůty je tedy okamžik (den), kdy je zásilka připravena k vyzvednutí - kdy má adresát poprvé možnost si ji vyzvednout. Žalobkyně v dané věci prokázala, že zásilka pro ni byla připravena k vyzvednutí až od 31.7.2018, posledním dnem lhůty byl proto 10.8.2018 (s ohledem na § 40 odst. 1 písm. a/ správního řádu). Žalobkyně tak dostatečným způsobem znevěrohodnila údaj uvedený na doručence, z níž vycházel žalovaný (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27.4.2006 č.j. 2 Afs 158/2005-82). Předtisk prohlášení provozovatele poštovních služeb na předmětné doručence počítá pouze s možností, že den, kdy adresát nebyl zastižen, je totožný se dnem, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Jak bylo prokázáno v tomto případě (a jak je ostatně známo soudu  i z vlastní zkušenosti), praxe může být jiná, zásilky mohou putovat nejprve zpět do depa a teprve poté na poštu, kde si ji adresát může vyzvednout. Tomuto trendu by ovšem měla odpovídat  i doručenka, neboť z ní čerpá správní orgán rozhodující údaje. 
  9. Krajský soud tedy rozhodnutí žalovaného zrušil v souladu s § 78 odst. 1 s.ř.s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s.
  10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyniny náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady právního zastoupení (3 úkony právní služby po 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč – převzetí věci, sepis žaloby a účast          u jednání, v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), náklady právního zastoupení pak byly navýšeny o příslušnou částku DPH. Podání ze dne 5.3.2019 nepovažuje soud za podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky, když se jednalo o odpověď na výzvu podle § 53 s.ř.s., v níž žalobkynin zástupce opakoval důvody uvedené již v žalobě. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který ji v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

Ostrava 18. prosince 2019

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje