USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 7. 2019, č. j. R911/SP/F5/2019,

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 24. 6. 2019, č. j. 911/SP/F5/2019, Vysoká škola ekonomická v Praze stanovila žalobkyni jako studentce podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách poplatek za delší studium ve výši 21 000 Kč. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaná rozhodla zamítavě napadeným rozhodnutím. 
2. Podáním ze dne 18. 11. 2019 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v plném rozsahu, s tím že dne 30. 10. 2019, po podání žaloby, žalovaná zareagovala na žalobkyní podanou předžalobní výzvu a poplatek za delší dobu studia snížila na částku 10 500 Kč. Ačkoli žalobkyně pokládá žalobou napadené rozhodnutí za nesprávné, rozhodla se snížený poplatek zaplatit a ve sporu dále nepokračovat. Z tohoto důvodu vzala žalobu zpět.
3. Podle § 47 písm. a) s.ř.s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět;
4. Městský soud v Praze v souladu s citovaným zákonným ustanovením řízení zastavil.
5. Podle § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
6. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že je-li řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z tohoto pravidla pak zákon stanoví dvě výjimky, kdy má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Je tomu v případě uspokojení žalobce nebo pozdějšího chování odpůrce.
7. V projednávané věci žalovaný snížil vyměřený poplatek za další dobu studia o polovinu, žalobkyně se takovým postupem uspokojena necítí, avšak akceptuje uloženou povinnost zaplatit sníženou část poplatku.
8. Pokud je důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu za situace, kdy navrhovatel (žalobce) nezavinil zastavení řízení a návrh, který byl podán důvodně, vzal zpět pro chování žalovaného, pak je žalovaný povinen hradit náklady řízení. Soud v tomto případě hodnotí chování odpůrce ve vztahu k obsahu aktu, jež je návrhem napadán (zda chování odpůrce lze skutečně považovat za důvod pro zpětvzetí návrhu, (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2008, č. j.  3 Ads 58/2008-54). [Blažek, T.,Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V., Šebek, P.: Soudní řád správní - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016].
9. Důvodem zastavení řízení je procesní chování žalobkyně, která netrvá na dalším projednání žaloby a akceptuje uloženou povinnost zaplatit snížený poplatek. Na tom nic nemění ani vyjádření žalobkyně, že i nadále nesouhlasí se způsobem, jakým žalovaná stanovila výši poplatku napadeným rozhodnutím. Chování žalované proto nelze pokládat za důvod zpětvzetí žaloby, neboť tím je výlučně rozhodnutí žalobkyně v dalším soudním řízení nepokračovat. Z tohoto důvodu nejsou splněny podmínky citovaného § 60 odst. 3 s.ř.s. a Městský soud v Praze proto rozhodl že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.  
10. Podle § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
11. Současně soud rozhodl i o vrácení soudního poplatku, sníženého o 1 000,-Kč, neboť řízení bylo zastaveno před tím, než soud ve věci nařídil jednání.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. listopadu 2019

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu