USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce: N. V. H., zast. advokátem Mgr. Petrem Václavkem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

t a k t o:

1. Řízení se zastavuje.

2. Z účtu soudu se vrací žalobci část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč.

3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 13.342,-Kč, k rukám právní zástupce žalobce.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce podal dne 17. 5. 2019 žalobu na ochranu proti nečinnosti spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o žádosti žalobce ze dne 15. 10. 2014 o povolení k dlouhodobému pobytu. Žalobce vzal svou žalobu podáním ze dne 25. 10. 2019 zpět s ohledem na to, že žalovaný zpracoval dne 1. 10. 2019 předkládací zprávu k vydání povolení k dlouhodobému pobytu a tím ukončil svou nečinnost. 

Podle § 47 písm. a) s.ř.s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Soud proto v souladu s citovaným zákonným ustanovením řízení zastavil.

Podle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soud proto vrátí žalobci 1.000,- Kč ze zaplacených 2.000, -Kč.

Podle § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud vycházeje z obsahu spisového materiálu dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo pro pozdější chování žalovaného. Žalobce podal svou žádost prostřednictvím zastupitelského úřadu v Hanoj dne 15. 10. 2014. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 11. 7. 2019 uvedl, že dne 10. 7. 2019 vydal předkládací zprávu k vydání povolení k dlouhodobému pobytu. Žalovaný tedy učinil pozitivní úkon směřující k vyhovění žádosti žalobce bez mála po 5 letech. Soud má za to, že žalovaný byl nečinný a na tomto závěru nemění nic ani usnesení Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 14. 3. 2019, č.j.  MV-28568-2/SO-2019, kterým bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu ve věci tohoto řízení nevyhovuje z důvodu, že vzhledem k tomu, že zákonem stanovená lhůta pro vydání rozhodnutí dosud neuběhla (věc byla vrácena k novému projednání dne 13. 8. 2018).

Soud má za to, že nelze souhlasit se závěrem žalovaného, že v případě, že je prvostupňové rozhodnutí správního orgánu zrušeno, běží nová 270 denní lhůta (§ 169t odst. 6 písm. a) bod 6 zákona č. 326/1999 Sb.), ale že má být v tomto případě rozhodnuto co nejdříve tj. nejvíce do 30 dnů, ledaže by prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno před uplynutím zákonné lhůty, což se ale nestalo. Od této doby se samozřejmě odečítá doba, po kterou je řízení přerušené z důvodu výzvy k doplnění žádosti, tedy z důvodů na straně žadatele.

Prvostupňové zamítavé rozhodnutí bylo zrušeno dne 7. 9. 2018. Výzva k odstranění vad žádosti byla vyhotovena až dne 1. 10. 2018 s tím, že řízení bylo přerušeno do 30. 11. 2018. V řízení bylo pokračováno ode dne 1. 12. 2018. Výzva k seznámení se podklady pro vydání rozhodnutí byla vyhotovena až dne 28. 12. 2018. Zástupce žalobce se seznámil s podklady dne 9. 1. 2019. Dne 29. 1. 2019 zaslal zástupce žalobce vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Protože ani potom nebylo ve věci rozhodnuto, podal žalobce dne 20. 2. 2019 návrh na opatření proti nečinnosti, o kterém bylo dne 14. 3. 2019 rozhodnuto tak, že se mu nevyhovuje. Až dne 13. 5. 2019 byla vyhotovena další výzva k odstranění vad žádosti a řízení bylo přerušeno na 50 dnů. Dne 19. 6. 2019 a 3. 7. 2019 doložil zástupce žalobce do spisu listiny. Předkládací zpráva byla vyhotovena dne 10. 7. 2019. S ohledem na shora popsaný postup žalovaného v řízení soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaný byl ve věci v době podání žaloby nečinný. Žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce seznámil s podklady k rozhodnutí dne 29. 1. 2019. Nic nebránilo žalovanému, aby na druhý den vydal rozhodnutí ve věci nebo další výzvu. To však učinil až dne 13. 5. 2019, tj. v řízení žalovaný pokračoval až po 3,5 měsíci. V době podání žaloby dne 17. 5. 2019 byl žalovaný nečinný a kdyby soud o žalobě rozhodoval, vyhověl by jí. Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení.

Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (vyhláška), činí odměna právního zástupce podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky 3.100,-Kč za úkon. Podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za 3 úkonů právní služby a to, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a zpětvzetí žaloby. Podle § 13 odst. 4 vyhlášky soud přiznal žalobci dále náhradu paušálních výdajů ve výši 300,-Kč za každý úkon právní služby tedy 900,-Kč. Dále činí náklady zaplacený soudní poplatek 1.000,-Kč za žalobu. Náklady řízení činí celkem 13.342,-Kč (včetně DPH 2.142,- Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 19. listopadu 2019

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu