[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph. D., ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/24929-916, sp. zn. SZ/MPSV-2017/137211-916,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou prostřednictím právního zástupce v zákonem stanovené lhůtě domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2018, č. j. MPSV-2018/24929-916, sp. zn. SZ/MPSV-2017/137211-916, kterým bylo k odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem, ze dne 21. 6. 2017, č.j. 205481/17/DC, jímž byl žalobci přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od dne 7. 3. 2017 trvale, změněno tak, že slova „rozhodl na základě žádosti o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením“ byla nahrazena slovy „rozhodl na základě řízení zahájeného z moci úřední ve věci změny nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením“, ve zbytku bylo rozhodnutí úřadu práce potvrzeno.

Žaloba

1. V žalobě žalobce namítal, že žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ (dále jen „průkaz TP“), avšak předtím byl žalobci ode dne 1. 8. 2016 trvale přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“), a to rozhodnutím úřadu práce ze dne 30. 11. 2016. Zdravotní stav žalobce se nijak nezlepšil, naopak se postupně zhoršuje, což bylo doloženo aktuálními lékařskými zprávami. Žalovaným bylo zjištěno, že žalobce je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť neobsahuje odůvodnění osvětlující, jak je možné, že za stále stejné právní úpravy a objektivního zhoršení zdravotního stavu žalobce bylo dospěno k zásadně odlišnému závěru, neboť funkční postižení pohyblivosti a orientace žalobce bylo posouzeno jako méně závažné, než bylo v předchozím rozhodnutí úřadu práce ze dne 30. 11. 2016. V části posudkové hodnocení je uvedeno, že žalobce je orientován osobou, místem i časem správně, ačkoliv ze zprávy o psychologickém vyšetření ze dne 22. 11. 2017 PhDr. F. plyne, že se žalobce dostatečně neorientuje místem, a to i v místě, kde bydlí a potřebuje doprovod manželky. Sám žalovaný z této zprávy cituje. V hodnocení zdravotního stavu byla zcela pominuta zjištěná roztroušená skleróza, kvůli které má žalobce potíže s rovnováhou, pociťuje výpadky paměti a k běžným činnostem potřebuje doprovod družky. Žalobce navrhl, aby soud zopakoval veškeré dokazování provedené žalovaným, tj. veškeré lékařské zprávy a posudková hodnocení.

Vyjádření žalovaného k žalobě

2. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž zrekapituloval dosavadní průběh řízení a k žalobním námitkám uvedl, že dle jeho názoru bylo přihlédnuto ke všem doloženým podkladům. K dispozici měla posudková komise dostatečnou podkladovou dokumentaci, aktuální odborné lékařské zprávy, se kterými se vyrovnala. Posudková komise si vyžádala i konzultaci odborného lékaře z oboru psychiatrie, jak je v posudku uvedeno. Posudkový lékař zhodnotil zdravotní stav jak z hlediska orientačních schopností, tak i z hlediska pohybových schopností. Žalovaný postupoval v souladu s platnými právními předpisy a posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace bylo vypracováno na základě objektivních podkladů, tedy na základě dostatečné zdravotní dokumentace i na základě funkčních důsledků zdravotního postižení. Posudková komise pozvala žalobce k jednání, ten se však nedostavil a omluvil se, že by nezvládl cestu do Ústí nad Labem veřejnou hromadnou dopravou a požádal o projednání věci bez osobní účasti.

Posouzení věci soudem

3. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se po řádném poučení, že může vyslovit souhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřil.
4. Napadené rozhodnutí soud přezkoumával podle části třetí dílu prvního hlavy druhé s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.
5. Soud přezkoumal v rámci žalobních námitek skutkový a právní stav věci a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
6. Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále jen „zákon o poskytování dávek“) má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.
7. Dle odst. 2 téhož ustanovení má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
8. Dle odst. 3 téhož ustanovení má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
9. Podle § 34b odst. 3 zákona o poskytování dávek při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.
10. Podle § 35 odst. 1 zákona o poskytování dávek řízení o změně nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením se zahajuje též z moci úřední; podnět k řízení z moci úřední může podat také okresní správa sociálního zabezpečení, pokud na základě výsledku posouzení zdravotního stavu zjistí posudkově významné skutečnosti, které jsou rozhodné pro nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením.
11. Podle přílohy 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále jen „vyhláška“) lze za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace považovat zdravotní stavy středně těžkého omezení funkce dvou končetin.
12. Soud se zabýval namítanou nepřezkoumatelností žalobou napadeného rozhodnutí, neboť z něj dle žalobce není patrno, proč došlo k odnětí průkazu ZTP/P. Již v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 3. 3. 2017 bylo citováno ustanovení § 35 odst. 1 zákona o poskytování dávek a bylo uvedeno, že dne 21. 2. 2017 byla doručena úřadu práce žádost o kontrolní posouzení zdravotního stavu. Skutečnost, že se jednalo o nové řízení zahájené z moci úřední, jehož předmětem byla kontrola zdravotního stavu a splnění podmínek pro udělení průkazu ZTP/P je zmíněno i v rozhodnutí úřadu práce ze dne 21. 6. 2017 a v žalobou napadeném rozhodnutí. Na základě lékařských posudků o zdravotním stavu oba správní orgány uzavřely, že žalobce splňuje podmínky pouze pro udělení průkazu TP a soud konstatuje, že závěry jejich rozhodnutí, které tvoří jeden celek, jsou jasné a srozumitelné, a tudíž přezkoumatelné.
13. Z obsahu předloženého správního spisu soud dále zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku posudkové komise, která je v těchto věcech dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci“), povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise pro účely odvolacího správního řízení nově posoudila celkový stav žalobce a zaujala posudkový závěr o jeho zdravotním stavu ve smyslu přílohy 4 vyhlášky. Posudková komise dospěla k závěru, že předchozí závěr posudkového lékaře MUDr. P. O. Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 7. 3. 2017 je zcela správný. Posudková komise totiž shodně jako posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín dospěla k závěru, že žalobce je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek, a dále shodně vyhodnotili, že  zdravotní stav žalobce odpovídá funkčním postižením uvedeným v příloze č. 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky, tedy středně těžké omezení funkce dvou končetin. Žalobce tedy není osobou se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ustanovení § 34 odst. 3 či odst. 4 zákona o poskytování dávek, a že nejde o zdravotní stav uvedený v příloze 4 odst. 2 či odst. 3 vyhlášky.
14. Posudková komise tedy nekvalifikovala tak jako v předchozím řízení postižení žalobce jako neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy podle přílohy č. 4 bod 3 písm. n) vyhlášky, ale vyhodnotila postižení žalobce jako méně závažné. Soud konstatuje, že zákon o poskytování dávek počítá i se změnou předchozího rozhodnutí, a to buď vlivem změny zdravotního stavu, právní úpravy, nebo nového přehodnocení předchozích posudkových závěrů, jako tomu bylo v tomto případě. Soud poznamenává, že zatímco v předchozím řízení byl zdravotní stav žalobce posouzen pouze jednou posudkovou lékařkou, v tomto řízení, které je předmětem přezkumu soudem, došlo k posouzení zdravotního stavu žalobce jak posudkovým lékařem, tak i posudkovou komisí. Soud dále upozorňuje, že jak vyplývá z posudku posudkového lékaře MUDr. O., bylo vycházeno i z výsledků sociálního šetření provedeného u žalobce dne 10. 3. 2017, které závěry posudkových lékařů potvrzuje.
15. Ke zprávě PhDr. F. ze dne 22. 11. 2017 soud uvádí, že z posudku je patrno, že byla brána v úvahu a tvrzení, že žalobce „neví, který je den, měsíc – nezajímá se o čas“ je uvedeno v části věnující se subjektivnímu popisu obtíží žalobce, nikoliv v objektivních zjištěních. Soud neshledal důvodnou ani námitku, že nebylo vztato v úvahu, že u žalobce byla zjištěna roztroušená skleróza, neboť z posudkového hodnocení vyplývá opak. Rovněž tak se posudkové zhodnocení zabývalo i významností dopadů zjištěné duševní choroby.
16. Soud vzhledem k tomu, že považuje obsah správního spisu za úplný a vypracované lékařské posudky za objektivní a přesvědčivé, nepřistoupil proto k dokazování, jak navrhoval žalobce.
17. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve výroku ad I. rozsudku podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
18. Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. ve výroku ad II. rozsudku nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 5. prosince 2019

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

samosoudce