USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci

 

žalobkyně: XX

  XX

 

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

  sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2019, č. j. MPSV-2019/225274-917/1

 

takto:

 

  1. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 11. 2019,
    č. j. MPSV-2019/225274-917/1, se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou dne 29. 11. 2019 se žalobkyně domáhá soudního přezkumu usnesení žalovaného ze dne 15. 11. 2019, kterým žalovaný rozhodl nevyhovět návrhu žalobkyně na vydání opatření proti nečinnosti Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Liberci při vyřízení její žádosti na vydání předběžného opatření.
  2. Žalobkyně namítala, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný nesdělil, jakým způsobem se vypořádal s obsahem jejího podání ze dne 10. 11. 2019, které posoudil jako žádost o vydání opatření proti nečinnosti, ačkoli v něm bylo uvedeno, že jde o žádost na vydání předběžného opatření a jde o doplnění podání ze dne 3. 11. 2019. Žalobkyně se v žalobě dále vyjadřovala k tomu, že jí nejsou vypláceny dávky hmotné nouze, ačkoli rozhodnutí úřadu práce o jejich odejmutí byla dne 26. a 27. 9. 2019 zrušena a vrácena k dalšímu řízení. A bylo rozhodnuto o zamítnutí jejích žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc. Žalobkyně navrhovala, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného, jež bylo přílohou žaloby, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
  3. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Soud je v prvé řadě povinen zabývat se tím, zda jsou splněny podmínky řízení.
  4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
  5. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
  6. V souzené věci se žalobkyně domáhá zrušení usnesení žalovaného, jímž žalovaný podle
    § 80 odst. 6 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, nevyhověl žádosti žalobkyně ze dne 10. 11. 2019, kterou vyhodnotil jako návrh na přijetí opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 4 správního řádu.
  7. Dle stávající judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. 5 Ans 2/2010-127, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná na www.nssoud.cz), opatření proti nečinnosti, resp. usnesení vydané podle § 80 odst. 6 správního řádu, není rozhodnutím ve věci, není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Jedná se o rozhodnutí, které je procesním prostředkem nápravy, jímž nadřízený správní orgán zajišťuje naplnění jedné ze základních zásad správního řízení, a to vyřizování věci bez zbytečných průtahů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2012, č. j. 9 Ans 16/2012-84).
  8. Z uvedených důvodů proto soud žalobu odmítnul v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ř. s.
  9. Soud dodává, že pokud žalobkyně jako účastník řízení o odejmutí dávek hmotné nouze nesouhlasí s výsledkem, ke kterému žalovaný (jako nadřízený správní orgán úřadu práce rozhodujícímu ve věci dávek hmotné nouze) dospěl v rámci postupu podle § 80 správního řádu o žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti, pak bezvýsledně vyčerpala opravné prostředky, které jí na ochranu proti nečinnosti poskytuje správní řád, a může se případně obrátit s nečinnostní žalobou proti úřadu práce ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s. na soud, má-li za to, že bylo povinností úřadu práce vydat meritorní rozhodnutí o nějaké její žádosti.
  10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 2. leden 2020

Mgr. Lucie Trejbalová,

samosoudkyně