číslo jednací: 31 Az 6/2019-36
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci
žalobkyně: H. G.
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, IČ 00007064
odbor azylové a migrační politiky
Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 3. 2019, č. j. OAM-992/ZA-ZA12-K09-2018, ve věci mezinárodní ochrany
takto:
Odůvodnění:
Soud je přesvědčen, že tímto postupem byly vyčerpány všechny dostupné možnosti ke zjištění místa pobytu žalobkyně, a proto jí ustanovil pro řízení před krajským soudem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za použití § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“),opatrovníka.
Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení shora identifikovaného rozhodnutí, jímž jí žalovaný ve smyslu ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů neudělil mezinárodní ochranu.
V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobkyně dne 28. 8. 2019 svévolně opustial Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a její současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 18. 12. 2019 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobkyně.
Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 23. 12. 2019 sdělila, že žalobkyně byla ubytována v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí v období 13. 12. 2018 – 28. 8. 2019. Dne 28. 8. 2019 byla vyřazena z evidence ubytovaných z důvodu svévolného odchodu. Od té doby nemají žádné informace o pobytu žalobce. Ředitelství služby cizinecké policie na dotaz soudu dne 6. 1. 2020 sdělilo, že žalobkyně byla vedena jako žadatelka o udělení mezinárodní ochrany do 21. 11. 2018. Od 13. 12. 2018 byla ubytována v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí a to až do svévolného odchodu dne 28. 8. 2019. Současné místo pobytu jim není známo. Žalovaný na dotaz soudu dne 6. 1. 2020 sdělil, že mu současné místo pobytu žalobkyně není známo, když žalobkyně Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí svévolně opustila dne 28. 8. 2019.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.
Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobkyně, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobkyně bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však opustila dne 28. 8. 2019. Aktuální místo pobytu žalobkyně není známo krajskému soudu ani žalovanému.
Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.
Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.
Poučení:
Poučení k výroku I.
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení k výroku II. a III.
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 16. ledna 2020
JUDr. Magdalena Ježková v. r.
samosoudkyně