č. j. 64 A 13/2019 - 31

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. a JUDr. Martina Láníčka ve věci

 

žalobkyně:  ZAFA WORK SE, IČO: 288 62 562

sídlem Biskupský dvůr 2095/8, 110 00  Praha 1

zastoupená advokátem Mgr. Vítězslavem Dohnalem

sídlem Klokotská 103/13, 390 01  Tábor

proti

žalovanému   Ministerstvo pro místní rozvoj  

sídlem Staroměstské nám. 6, 110 15  Praha 1

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2018, č. j. MMR-54536/2018-83/3545, ve věci žádosti o obnovu řízení

 

takto:

 

  1.                 Žaloba se zamítá.
  2.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

Vymezení věci

 

  1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 2. 2019 domáhal zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 3. 10. 2018, č. j. KUOK 98727/2018. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o obnovu řízení, ukončeného rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 13. 4. 2018, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hranice (dále také jen „stavební úřad“) č. j. OSUZPD/7224/17-16 ze dne 8. 12. 2017. Rozhodnutím stavebního úřadu byla zamítnuta žádost žalobce o dodatečné povolení stavby parkoviště pro osobní automobily na pozemcích parc. č. 716/3, 716/5, 790/2, 797/1, 797/2, 852/9, 852/10 a 852/19, vše v k. ú. Hranice (dále jen „Stavba“).
  2. Žalobce má za to, že byly splněny zákonem stanovené podmínky pro obnovu řízení. Záměr Stavby má být umístěn na pozemcích, které jsou územním plánem města Hranic vymezeny v zastavitelné ploše Z 39, pro kterou je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie s označením „US 10 – Hranice – Severovýchodní spojka silnic I/47 a II/440“. Rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje bylo potvrzeno zamítnutí žádosti o dodatečné povolení Stavby s odůvodněním, že stavba je částečně v nesouladu s Územním plánem Hranic, když pozemky parc. č. 716/3 a 716/5 se nachází v ploše zastavěných a zastavitelných ploch veřejných prostranství, kde je funkce dopravní a technické infrastruktury přípustná, zatímco pozemky parc. č. 790/2, 797/2 a 797/1 se nachází v zastavitelné ploše výroby a skladování – lehký průmysl s označením Z 39, kde je související dopravní a technická infrastruktura sice přípustná, ale rozhodování v tomto území je podmíněno zpracováním územní studie.
  3. Územní studie s označením „Hranice – Severovýchodní obchvat“ byla zveřejněna ke dni 7. 6. 2018. Z titulní strany této studie vyplývá, že byla zpracována v březnu 2018. Žalobce má za to, že byly splněny podmínky § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť předmětná územní studie byla zveřejněna až dne 7. 6. 2018, tedy jedná se o novou skutečnost nebo důkaz, který byl v době původního řízení neznámý a vyšel najevo až po skončení původního řízení. Podle žalobce je splněna také podmínka, že tato studie existovala v době původního řízení, neboť byla zpracována v březnu 2018, tedy objektivně existovala, avšak nebyla ještě zveřejněna. Přestože tato studie existovala, nemohl ji žalobce v původním řízení uplatnit, neboť nebyla zveřejněna. Zveřejněná územní studie může odůvodnit jiné řešení otázky, která byla předmětem původního rozhodování, neboť podle této studie jsou změny v předmětném území možné.
  4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že nebyla splněna již první podmínka pro obnovu řízení, neboť se nejednalo o dříve neznámou skutečnost, když tento závěr dovodil ze skutečnosti, že žalobce uvedl v jednom ze svých podání ze dne 2. 1. 2018 tvrzení, že dle dostupných informací je příslušná územní studie ve vysokém stádiu rozpracovanosti, případně je již schválená. Žalobce však těžko mohl v lednu 2018 vědět o zpracování územní studie, která byla zpracována v březnu 2018 a zveřejněna až v červnu 2018. Žalovaný navíc v odůvodnění napadeného rozhodnutí přirovnává zpracovanou územní studii k návrhu územního plánu; v tomto směru však jde o dva rozdílné argumenty, zejména z důvodu jejich závaznosti, když s vydáním územního plánu jsou stanoveny rozdílné právní následky.
  5. Žalovaný požadoval zamítnutí žaloby. Odkázal na napadené rozhodnutí a zdůraznil, že jen zpracovaná územní studie není skutečností ve smyslu § 100 odst. 1 psím. a) správního řádu, resp. bez ohledu na to, jde-li o skutečnost v tomto smyslu, žalobce o ní věděl. Zpracovaná územní studie je sama o sobě nevyužitelná, dokud pořizovatel neschválí, že ověřuje možnosti a podmínky změn ve smyslu § 30 odst. 4 ve vazbě na § 25 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“).

Zjištění z obsahu správních spisů

  1. Pro účely soudního přezkumu soud zjistil ze správních spisů následující skutečnosti. Žalobce požádal Krajský úřad Olomouckého kraje dne 27. 8. 2018 o obnovu řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím uvedeného správního orgánu ze dne 13. 4. 2018, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí dodatečného povolení Stavby. Rozhodnutím prvostupňového orgánu ze dne 3. 10. 2018 byla žádost žalobce o obnovu řízení zamítnuta s odůvodněním, že předmětná územní studie v době původního řízení neexistovala, neboť v té době ještě nebyla vydána. K odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, ve kterém se ztotožnil s posouzením žádosti provedeným prvostupňovým orgánem a nadto konstatoval, že i kdyby se v případě předmětné územní studie jednalo o skutečnost existující v době původního řízení, nejednalo se o skutečnost pro žalobce neznámou s ohledem na podání žalobce ze dne 2. 1. 2018 učiněné v původním řízení.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s ust. § 51 s. ř. s.
  2. Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými.
  3. Krajský soud má za potřebné zdůraznit, že žalovaný, resp. správní orgán prvního stupně, nezamítl žádost žalobce o obnovu řízení primárně z toho důvodu, že existence územní studie v průběhu řízení o dodatečné povolení stavby byla žalobci známá, ale proto, že dospěl k závěru, že existence zpracované územní studie v době původního řízení není totéž jako existence zpracované, schválení, zaevidované a zveřejněné územní studie v původním řízení, tedy jinými slovy zamítl žádost žalobce o obnovu řízení proto, že v době původního řízení územní studie v tomto smyslu neexistovala a není tudíž naplněna základní podmínka pro povolení obnovy řízení, tedy existence určité skutečnosti nebo důkazu v době původního řízení. Zpracovanou, avšak nechválenou a nezveřejněnou územní studii přitom přirovnal ke konceptu rozhodnutí, který není podkladem pro rozhodování. Pouze nad rámec pak žalovaný konstatoval, že i kdyby se v případě předmětné územní studie jednalo o skutečnost existující v době původního řízení, nejednalo se o skutečnost pro žalobce neznámou s ohledem na podání žalobce ze dne 2. 1. 2018 učiněné v původním řízení.
  4. Žalobní námitka uplatněná žalobcem se tak v zásadě míjí se stěžejním důvodem, pro který bylo odvolání žalobce zamítnuto.
  5. Krajský soud se ztotožňuje s právním posouzením žalovaného, neboť zcela přisvědčuje závěru, že byla-li územní studie zveřejněna až po pravomocném ukončení původního řízení o dodatečném povolení Stavby, nemůže tato studie představovat skutečnost, která existovala v době původního řízení; na tom nemůže ničeho změnit, že v době původního řízení mohla být či byla územní studie zpracována. Územní studie se totiž stává neopominutelným podkladem pro rozhodování až po svém vložení do evidence územně plánovací činnosti ve smyslu § 30 odst. 5 stavebního zákona (blíže srov. také Machačková, J. a kol.,: Stavební zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 118-119). Zveřejnění totiž nutně předchází schválení využití územní studie pořizovatelem ve smyslu cit. § 30 odst. 5 stavebního zákona. Před schválením využití a zveřejněním tak územní studie nemůže vyvolávat žádné právní účinky.
  6. Pokud se jedná o v zásadě jedinou vznesenou žalobní námitku, a sice, nesprávnost závěru žalovaného o vědomosti žalobce o existenci územní studie již v době původního řízení, je nutné skutečně korigovat závěry žalovaného, neboť z podání žalobce ze dne 2. 1. 2018 nelze bez dalšího dovodit vědomost o existenci územní studie, přičemž logicky, dospěl-li žalovaný (ke správnému) závěru o neexistenci územní studie v době původního řízení, nemohl žalobci současně vytýkat vědomost o existenci územní studie. Nicméně, tento nesprávný závěr žalovaného nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť toto obstojí právě pro správný závěr žalovaného o tom, že předmětná územní studie v době původního řízení neexistovala a není tudíž naplněna podmínka stanovená § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. Proti tomuto závěru nadto žalobce v žalobě žádným způsobem nebrojil. Tedy, ani důvodnost žalobcovy námitky nemůže vést ke zrušení napadeného rozhodnutí.  

 Závěr a náklady řízení 

  1. Krajský soud tedy uzavírá, že žalobu důvodnou neshledal, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Ostrava 19. prosince 2019

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje P. S.