30A 115/2017 -82

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka ve věci

 

žalobkyně:

J.K. , 

zastoupené Mgr. Liborem Michalcem, advokátem, Bezručova 184/29, 301 00 Plzeň,

proti

 

žalovanému:

Magistrát města Plzně, IČ 0075370, Škroupova 4, 306 23 Plzeň,

 

 

za účasti osoby zúčastněné na řízení:

 

M.Ch., 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2017, čj. MMP/111871/17,  

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá. 
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

[I] Předmět řízení

 

  1. Rozhodnutím Úřadu městského obvodu Plzeň 2 – Slovany (dále jen „prvoinstanční správní orgán“ nebo „stavební úřad“) ze dne 19. 1. 2017, čj. UMO2/00962/17 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“ nebo „dodatečné povolení stavby“), bylo k žádosti M.Ch. dle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů, a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydáno dodatečné povolení stavby Úpravy stávajícího rodinného domu: přístavba zastřešené terasy, přístavba balkónu nad vstupem do RD včetně přestřešení balkónu, úpravy podkroví s vysazením vikýře, Plzeň, x(dále jen „stavba“) na pozemcích parc. č. x, x v k. ú. x; byl stanoven obsah stavby (výrok I.) a podmínky pro dokončení stavby (výrok II.).
  2. K odvolání žalobkyně bylo rozhodnutím Magistrátu města Plzně ze dne 2. 5. 2017, čj. MMP/111871/17 (dále jen „napadené rozhodnutí“) podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změněno prvoinstanční rozhodnutí tak, že podmínka č. 20 po provedené změně zní: „Drenážní potrubí z perforovaných PVC trubek flexibilních, do kterého byly zaústěny lapače střešních splavenin pro dešťové svody ze střech rodinného domu a přístaveb, bude odstraněno. O odstranění drenážního potrubí bude proveden zápis do stavebního deníku.“ V podmínce č. 20 se vypouští: „případně vyplněno betonovou směsí (zainjektování potrubí tekutou betonovou směsí). Způsob provedení bude zaznamenán do stavebního deníku.“ (výrok A); pokud se týká částí výroku změnou nedotčených, podané odvolání bylo zamítnuto a prvoinstanční rozhodnutí bylo v těchto částech potvrzeno (výrok B).
  3. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 7. 2017, Krajskému soudu v Plzni (dále jen „soud“) doručenou téhož dne, domáhala zrušení výroku B napadeného rozhodnutí Magistrátu města Plzně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
  4. Územní řízení a stavební řízení jsou upraveny stavebním zákonem.
  5. Správní řízení je upraveno správním řádem.

[II] Žaloba

  1. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tak, že výrok B) napadeného rozhodnutí je stižen takovou vadou, která způsobuje jeho nezákonnost, což v důsledku vedlo k tomu, že byla porušena její veřejná subjektivní práva. Žalobkyně byla v prvé řadě přesvědčena, že zejména výrok B) napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů vedoucích k jeho vydání, což způsobuje jeho nezákonnost. Dle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků, podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Obsahem odůvodnění rozhodnutí vydaného správním orgánem by tak měl být zejména rozbor a zhodnocení podkladů a uvedení úvah, kterými se žalovaný při jejich hodnocení řídil, přičemž by měly být uvedeny konkrétně důvody, proč byly aplikovány právě dané předpisy a proč byly aplikovány způsobem, který vedl k výslednému rozhodnutí. Obdobné požadavky je třeba klást i na vypořádání se s námitkami a návrhy účastníků, tedy i žalobkyně.
  2. Výše uvedený zákonný požadavek však ze strany žalovaného nebyl absolutně žádným způsobem realizován, neboť k námitkám a důkazům předloženým ze strany žalobkyně v průběhu stavebního řízení, resp. v rámci odvolacího stavebního řízení se žalovaný prakticky vůbec nevyjádřil, natož aby je hodnotil a zohlednil toto zhodnocení do odůvodnění napadeného výroku.
  3. V rámci odvolacího řízení proti prvoinstančnímu rozhodnutí byly žalobkyní v odvolání namítány skutečnosti, zejména ve vztahu k nevyhovujícímu řešení stavby z hlediska odvodu dešťových vod, kdy žalobkyně listinnými důkazy, znaleckým zkoumáním, fotodokumentací a dokonce videozáznamem prokazovala destrukční vlivy vztahující se k pozemkům, ke kterým jí svědčí věcné právo.
  4. První námitkou je nesoulad prvého výroku prvoinstančního rozhodnutí se skutečností, neboť stavebním úřadem byl nesprávně zjištěn skutkový stav stavby, neboť na str. 2 pod bodem 3) výroku I. tohoto rozhodnutí bylo uvedeno, že: „ - součástí stavby je likvidace dešťových vod ze střechy rodinného domu včetně střech přístaveb (celková odvodňovaná plocha střech činí 106 m2), vody ze střech stékají do okapů, z okapů třemi svody do lapačů střešních splavenin, lapače střešních splavenin jsou napojeny na ležaté dešťové kanalizační potrubí, které je zaústěno do stávajícího potrubí stávající kanalizační přípojky, která je zaústěna do jednotného kanalizačního řadu uloženého v ulici x (způsob likvidace dešťových vod je odsouhlasen statutárním městem Plzeň, Technickým úřadem, odborem rozvoje a plánování Magistrátu města Plzně, vyjádření ze dne 20. 4.2016, zn.: MMP/064269/16).
  5. Ve skutečnosti však byly a jsou všechny svody střešních splavenin svedeny na povrch a žádný svod není sveden do kanalizačního potrubí. Ve výkresu, který je přílohou průvodní zprávy pod názvem „Likvidace dešťových vod ze střech přístavby RD na pozemku st. x a č. x v k. ú. x“, vypracovanou Ing. K. H. pod názvem „Přístavba RD na poz. st. x a č. x v k. ú. x, obsah výkresu – „Situace, číslo výkresu 1“, je zakresleno na východní straně RD stávající potrubí dešťové kanalizace DN 125, které zahrnuje dva svody ústící do uličního splaškového řadu ulice x. Toto potrubí střešních splavenin podle fotodokumentace, která byla žalobkyní založena do stavebního spisu, ústí pouze na povrchu a vsakuje se do zeminy – není napojeno na uváděné ležaté kanalizační potrubí.
  6. Všechny čtyři stávající svody dešťové vody tohoto RD č. p. x (dva na východní straně, jeden na jižní straně a jeden na západní straně) neústí do žádné kanalizace. Střešní splaveniny se z nich pouze vsakují do povrchové zeminy, což je patrné z přiložené fotodokumentace, předložené ze strany žalobkyně do stavebního spisu.
  7. Již samotný nesoulad výše uvedené části výroku I. prvoinstančního rozhodnutí se skutečností následně znemožňoval zákonnost celého navazujícího výroku II. prvoinstančního rozhodnutí, a toto rozhodnutí mělo být ze strany žalovaného jako odvolacího stavebního úřadu celé zrušeno a věc měla být znovu projednána.
  8. V návaznosti na výše uvedený nesoulad žalobkyně dále rozporovala podklad podaný do stavebního spisu nazvaný jako „Hydrotechnická situace“ s podpisem a razítkem Statutárního města Plzeň, Magistrátu města Plzně, odboru rozvoje a plánování (vyjádření pro územní souhlas MMP/064269/16).
  9. Žalobkyně v návaznosti na výše uvedené předložila žalovanému svůj plánek Hydrotechnické situace se současným stavem (neboť stavební úřad toho zjevně nebyl ani schopen), kdy modře byly vyznačeny okapové svody střešních splavenin, červeně byly vyznačeny neoprávněné stavby popisované ve zprávě vypracované RNDr. J. V. a nazvané jako „Znalecké posouzení Průvodní zprávy „Přístavba rodinného domku na poz. st x a x v k. ú. x (projektant K. H.)“ se zaměřením na odstraňování srážkových vod z parcely k. č. x a na posouzení možného vlivu těchto srážkových vod na sousední pozemky a stavby“ str. č. 2 odst. Technické prostředky.
  10. Z tohoto znaleckého posouzení jednoznačně vyplývá, jak přesně mají být odstraněny tyto nepovolené stavby a rovněž je zde zdůvodněna nemožnost jejich dalšího používání tak, jak je tomu činěno do dnešního dne, kdy je tento strav ze strany žalovaného, resp. stavebního úřadu bez zevrubného prověření tolerován.
  11. Nepovolené stavby skládající se ze dvou dvorních vpustí propojených ležatým KG potrubím o průměru 100 jsou následně napojeny na perforované drenážní potrubí a pokračují do nově vznikající přístavby RD (což mj. žalobkyně doložila přiloženou fotodokumentací, která je i součástí stavebního spisu). Toto drenážní potrubí dále pokračuje podél západní zdi nově vznikající přístavby RD a má ústit do vsakovací jímky tak, jak je to naznačeno v plánku Hydrotechnické situace, kterou vypracoval Ing. M. K. v září 2015, a to pod názvem „Posouzení vsakování srážkových vod na p. p. č. x“ (součástí spisové dokumentace stavebních řízení). Ve skutečnosti však tato drenáž touto údajnou vsakovací jímkou jen prochází, obloukem se stáčí na západ a končí u rozhraní s pozemkem č. x (viz rovněž přiložená fotodokumentace).
  12. K této námitce bylo v napadeném rozhodnutí pouze obecně konstatováno: „Stávající likvidace dešťových vod není předmětem řízení o dodatečném povolení. Dodatečné povolení se týká výše uvedených objektů. Dle rozhodnutí stavebního úřadu budou dešťové vody nové přístavby likvidovány prostřednictvím napojení na veřejnou kanalizaci. Odvolací orgán se s námitkou neztotožňuje.
  13. Žalobkyně má za to, že takové odůvodnění, na základě kterého je vystavěn výrok II. napadeného rozhodnutí, je jednak zcela rozporný s nikterak nezměněným či zrušeným výrokem I. prvoinstančního rozhodnutí, a zároveň je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů vedoucích k jeho vydání, což způsobuje en block jeho nezákonnost.
  14. Jako druhou námitku žalobkyně uvedla nesoulad výroku II. bodu 17. prvoinstančního rozhodnutí se skutečností, neboť ze strany stavebníka bylo zjevně drenážní potrubí (popisované v posledním odstavci týkající se první námitky této žaloby) v rozích rozestavěné stavby svisle napojeno dvakrát plynové potrubí o průměru cca 250 – 300 mm, která má tvořit střešní svody (viz rovněž přiložená fotodokumentace obsažená ve stavebním spise), což není v souladu se stanovenými podmínkami stavby, konkrétně výrokem II. bodem 17. prvoinstančního rozhodnutí, podle kterého pro provedení stavby mohou být použity jen takové výrobky, které splňují technické požadavky na stavby stanovené nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební prvky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb.
  15. Žalovaný se s touto námitkou v napadeném rozhodnutí vypořádal pouze tím, že operuje s pojmem – zákonem nikterak nedefinovaným – „provizorní stav“ do vydání dodatečného povolení stavby. Z výše uvedeného důvodu má žalobkyně rovněž celý výrok B) napadeného rozhodnutí za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů vedoucích k jeho vydání, což způsobuje jeho nezákonnost.
  16. Třetí námitkou byla skutečnost, že stavební úřad se žádným způsobem nevypořádal s námitkou neexistence vsakovací jímky. Na neexistenci vsakovací jímky žalobkyně upozorňovala stavební úřad již prostřednictvím zápisu v Protokolu ze dne 19. 10. 2015. Žalobkyně ve svém odvolání namítla, že stavebník - osoba zúčastněná na tomto řízení M.Ch. - ve svém Vyjádření k doplněným podkladům ze dne 11. 3. 2016, které předložila stavebnímu úřadu, explicitně uvedla, že na jejím pozemku byla zbudována vsakovací jímka o rozměrech 1,1 x 1,5 x 3 m. V Hydrotechnické situaci datované dnem 20. 4. 2016 však žádná vsakovací jímka zakreslena není.
  17. Žalobkyně k tomu dále dodala, že příp. likvidaci této vsakovací jímky v období 09/2015 – 04/2016 fakticky nezaznamenala, a to přesto, že vykopání, odvoz a následný závoz cca 5 m2 štěrku a zeminy by jistě zaznamenatelné s ohledem na časovou náročnost celé akce bylo.
  18. Žalobkyně měla za to, že žalovaný se s touto námitkou, stejně tak jako stavební úřad, žádným způsobem nevypořádal, a proto je výrok B) napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů vedoucích k jeho vydání, což způsobuje jeho nezákonnost.

[III] Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 22. 8. 2017, v němž nejprve připomněl, že napadeným rozhodnutím částečně potvrdil prvoinstanční rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 19. 1. 2017, čj. UM02/00962/17, a druhým výrokem změnil podmínku č. 20.
  2. Původní podmínka rozhodnutí umožňovala vyřešit stávající drenážní potrubí, které přestalo být potřebné, buď likvidací anebo vyplněním betonovou směsí. Nová podmínka je formulována tak, že drenážní potrubí bude odstraněno.
  3. Předmětem výše uvedených řízení jsou úpravy existujícího rodinného domu spočívající v přístavbě zastřešené terasy, přístavbě balkónu nad vstupem do RD včetně přestřešení balkónu a úpravě podkroví s vysazením vikýře. Předmětem sporu je především řešení otázky odvodu či vsakování dešťových vod z předmětného objektu. Řešení likvidace dešťových vod je součástí výroku prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že dešťové vody ze střechy rodinného domu včetně přístaveb budou sváděny do okapů, z těch budou svedeny do lapačů střešních splavenin a lapače střešních splavenin jsou napojeny na ležaté kanalizační potrubí, které je zaústěno do stávající kanalizační přípojky, která je zaústěna do jednotného kanalizačního řadu uloženého v ulici x. Způsob likvidace dešťových vod je odsouhlasen statutárním městem Plzní, Technickým úřadem, odborem rozvoje a plánování, a to vyjádřením ze dne 20. 4. 2016, zn.: MMP/064269/16, jako vlastníkem kanalizace, do které budou dešťové vody sváděny.
  4. Původně byla navrhována vsakovací jímka. S ohledem na to, že daná věc byla v průběhu řízení shledána jako konfliktní, přistoupil stavebník na řešení, které je součástí výroku rozhodnutí.
  5. Zde je třeba podotknout, že v okamžiku vydání prvoinstančního rozhodnutí nebyla stavba dokončena a měla by být realizovaná v souladu s rozhodnutím vydaným stavebním úřadem. Zda byla stavba realizována v souladu se stavebním povolením, bude zkoumáno při převádění předmětné stavby do užívání.
  6. Žaloba ve všech bodech směřuje proti stávajícímu stavu rozestavěné stavby a nereaguje na to, jak byla stavba skutečně povolena.
  7. Na okraj žalovaný podotkl, že předmětný záměr nezasahuje do stávající splaškové kanalizace, na kterou je objekt napojen. Součástí spisu je projektová dokumentace (v oranžových deskách), která obsahuje výkresy s řešením, které koresponduje s výrokem rozhodnutí, tedy je navržena likvidace dešťových vod prostřednictvím kanalizace. Tato projektová dokumentace byla upravena na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2016, čj. MMP/181064/16, kterým bylo prvoinstanční rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání.
  8. Podle názoru žalovaného je na obecné závěry ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí jen obtížně možno reagovat, neboť žalobkyně konkrétně neuvedla důvody nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, tedy v čem spatřuje rozpor s § 68 odst. 3 správního řádu. Žalobkyně se soustředila na prokazování rozporu rozhodnutí s faktickým stavem v místě stavby a nereagovala na projektovou dokumentaci, která je součástí spisu, a v podstatě ani na řízení, které ve věci proběhlo.
  9. Pokud je dešťová voda ze střech celého objektu navržena tak, že bude svedena do kanalizace, lze si jen obtížně představit destrukční vliv této vody na sousední pozemky. Pokud žalobkyni vznikla škoda v důsledku provádění předmětné stavby, jde podle názoru žalovaného o soukromoprávní otázku.
  10. Stran první námitky žalovaný uvedl, že řízení o odstranění stavby a následně řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno v určité fázi rozestavěnosti stavby, která nebyla dokončena. Stav na dokončované stavbě se přirozeně vyvíjí. Stavba je vyprojektovaná a povolená tak, aby dešťová voda byla svedena do kanalizace. Pokud stavba není dokončena, je přirozené, že stávající stav neodpovídá tomu, který byl navržen.
  11. Žalovaný ve předmětné věci vydal rozhodnutí ze dne 25. 7. 2016, čj. MMP/181064/16, které je součástí správního spisu pod č. 34. Tímto rozhodnutím bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí ze dne 31. 3. 2016, čj. UMO2/04685/16, a věc byla vrácena k novému projednání. Hlavním důvodem zrušení původního prvoinstančního rozhodnutí bylo nedořešení otázky odvodu dešťových vod. Následně byla projektová dokumentace dopracována, doložena do spisu (nahrazeny výkresy v původní dokumentaci) a tento stav byl následně projednáván. Otázky hydrotechnické situace, vsakovací jímky a vsakování dešťových vod ze střechy předmětného objektu tak již vůbec nebyly předmětem řízení.
  12. Ohledně druhé námitky žalovaný sdělil, že drenážní potrubí má být podle podmínky č. 20 prvoinstančního rozhodnutí odstraněno. Jde o podmínku, která byla změněna napadeným rozhodnutím. Naplnění této podmínky bude kontrolováno při převádění stavby do užívání.
  13. Stran třetí námitky žalovaný zopakoval, že otázka vsakovací jímky byla řešena v předchozím řízení, jehož výsledkem bylo vydání rozhodnutí ze dne 25. 7. 2016, čj. MMP/181064/16, kterým odvolací správním orgánem zrušil prvoinstanční rozhodnutí a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. V řízení, které předcházelo vydání aktuálně napadeného rozhodnutí, nebyla otázka vsakovací jímky vůbec řešena, protože před novým projednáním byla projektová dokumentace upravena na řešení odtoku dešťových vod do kanalizace.
  14. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. 

[IV] Replika žalobkyně

  1. Žalobkyně v replice ze dne 16. 1. 2018 argumentaci žalovaného odmítla.
  2. Pokud žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se žalobkyně soustředí na prokazování rozporu rozhodnutí s faktickým stavem v místě stavby a nereaguje na projektovou dokumentaci, která má být součástí stavebního spisu, vychází žalovaný při své argumentaci účelově z teoretického předpokládaného stavu, který však nemusí nikdy nastat a nadále zcela ignoruje faktický stav stavby, která byla původně tzv. černou stavbou.
  3. Pokud žalovaný tvrdí, že stav dokončované stavby se přirozeně vyvíjí, nutno podotknout, že se jednalo o tzv. černou stavbu, která byla dodatečně povolována, přičemž tato skutečnost je následně ze strany žalovaného přičítána k tíži žalobkyně.
  4. Pokud už žalovaný zmiňuje hypotetický plánovaný stav po dokončení stavby, nutno namítnout, že žalobkyně ve své žalobě namítá nesouladnost výroku I. prvoinstančního rozhodnutí s faktickou skutečností, tj. skutečností, která měla být objektivně zjištěna ze strany stavebního úřadu, avšak zjevně nebyla, nikoliv se skutečností, která má snad někdy v budoucnu nastat podle projektové dokumentace. Žalovaný toto zcela převrací (viz např. tvrzení žalovaného, že „pokud stavba není dokončena, je přirozené, že stávající stav neodpovídá tomu, který byl navržen.“).
  5. Ve výroku I. prvoinstančního rozhodnutí je explicitně uvedeno, že „Stavba obsahuje:

- jedná se o již provedené přístavby ke stávajícímu rodinnému domu a o již provedené úpravy stávajícího rodinného domu, a to: …. (tj. jejíž součástí již v době rozhodování „jsou“ – nikoliv podle projektové dokumentace „budou“ – pozn. žalobkyně) …

(…) - součástí stavby je likvidace dešťových vod ze střechy rodinného domu včetně střech přístaveb (celková odvodňovaná plocha střech činí 1026 m2), vody ze střech stékají do okapů, z okapů třemi svody do lapačů střešních splavenin, lapače střešních splavenin jsou napojeny na ležaté dešťové kanalizační potrubí, které je zaústěno do stávajícího potrubí stávající kanalizační přípojky, která je zaústěna do jednotného kanalizačního řadu uloženého v ulici x (způsob likvidace dešťových vod je odsouhlasen statutárním městem Plzeň, Technickým úřadem, odborem rozvoje a plánování Magistrátu města Plzně, vyjádření ze dne 20. 4. 2016, zn.: MMP/064269/16. (tj. jejíž součástí již v době rozhodování „jsou“ – nikoliv podle projektové dokumentace „budou“ – pozn. žalobkyně) …

  1. Pokud žalovaný dále namítá, že otázky hydrologické situace, vsakovací jímky a vsakování dešťových vod ze střechy předmětného domu, nebyly předmětem řízení, jeví se tato námitka jako zjevně mimo rámec podané žaloby.
  2. K vyjádření žalovaného, že drenážní potrubí má být podle podmínky ve výroku II. bodu 20 prvoinstančního rozhodnutí odstraněno, přičemž toto bude následně kontrolováno při převádění stavby do užívání, žalobkyně upřesnila, že správní žalobou napadá nesouladnost provedení stavby s podmínkou stanovenou ve výroku II. bodu 17 prvoinstančního rozhodnutí. Žalobkyně napadá nesoulad střešních svodů s podmínkou stanovenou v tomto výroku, tj. se stanovenými technickými požadavky na vybrané stavební výrobky ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb., nikoliv samotné a žalovaným uváděné drenážní potrubí.
  3. Pokud žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že v řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, nebyla otázka vsakovací jímky vůbec řešena, protože před novým projednáním byla projektová dokumentace upravena na řešení odtoku dešťových vod do kanalizace, namítá žalobkyně, že toto žádným způsobem nekoresponduje s namítanou skutečností uvedenou v žalobě. V žalobě byl namítán nesoulad, kdy se stavební úřad nevypořádal s námitkou žalobkyně týkající se neexistence vsakovací jímky, jejíž zbudování bylo ze strany stavebníka tvrzeno, a ani žalovaný se s touto námitkou žádným způsobem nevypořádal.
  4. Z výše uvedených důvodů žalobkyně nadále trvala na své žalobě i návrhu zrušit napadené rozhodnutí ve výroku B.
  5. Žalobkyně dne 28. 2. 2018 soudu zaslala znalecký posudek RNDr. J. V. nazvaný „Odstranění drenážního potrubí z pozemku parcel č. x a č. x k.ú. x, jako předpoklad ochrany pozemku a staveb před vlivy srážkové a podzemní vody na parcele č. x k.ú. x ze dne 16. 1. 2018“. Tímto znaleckým posudkem žalobkyně doplnila svůj první žalobní bod (nesouladnost výroku I. prvoinstančního rozhodnutí).
  6. Znalec v posudku dochází k závěru, že pro zabránění účinků vody drenované vsakovací jímkou a drenážním potrubím na destrukci opěrné zídky a havárii plotu, je nutné, aby Magistrát města Plzně, odbor stavebně právní, doplnil napadené rozhodnutí ze dne 2. 5. 2017 o stanovení určitého data, do kterého bude drenážní potrubí z pozemku parc. č. x a č. x odstraněno. Tato skutečnost v napadeném rozhodnutí zcela absentuje, přestože žalobkyně toto požadovala, a stejně tak požadovala zevrubnou dokumentaci a svoji osobní účast na tomto odstranění. Žalovaný se s touto dlouhodobě uváděnou námitkou žádným způsobem nevypořádal, což je patrné v odůvodnění napadeného výroku B) napadeného rozhodnutí.  
  7. Dne 7. 6. 2018 dále žalobkyně pro dokreslení celé situace předložila Odborné vyjádření – Havárie opěrné zídky na pozemku č. x zpracované Ing. L. H., autorizovaným stavitelem pro pozemní stavby a znalcem v oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí ze dne 25. 10. 2016 (dále též „Odborné vyjádření“), které dle žalobkyně dokumentuje neřešené, resp. nesprávně řešené odvádění dešťové vody – neodstraněná drenážní hadice a vsakovací jímka na pozemku osoby zúčastněné na řízení (stavebníka) působící negativně na zbudovanou „opěrnou zídku“ ze strany této osoby. Vše žalobkyně doplnila fotografií opěrné zídky pořízenou dne 8. 1. 2018.

[V] Posouzení věci krajským soudem

  1. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).
  2. Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního, soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
  3. Podle § 75 odst. 2 věty prvé soudního řádu správního, soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.
  4. Při jednání před soudem dne 20. 3. 2019 zástupce žalobkyně setrval na svrchu rekapitulované argumentaci, žalovaný se k jednání nedostavil.
  5. Právní rámec věci je vymezen v § 128 a násl. stavebního zákona.
  6. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona platí následující: Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena.
  7. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona platí: Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.
  8. Podle § 129 odst. 3 stavebního zákona pak platí: Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území [písm. a)], není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje [písm. b)], není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem [písm. c)]. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.
  9. Není pochyb o tom, že M.Ch. realizovala v úvodu rozsudku popsanou stavbu bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Stavební úřad na situaci reagoval zahájením řízení o odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. M.Ch. požádala dne 21. 7. 2015 o dodatečné povolení stavby ve smyslu § 129 odst. 2 stavebního zákona a předložila zákonem požadované podklady. Prvoinstanční správní orgán následně přerušil řízení o nařízení odstranění stavby a dne 17. 8. 2015 oznámil zahájení řízení ve věci dodatečného povolení stavby. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavebník (= M.Ch.) prokázal, že stavba není v rozporu s § 129 odst. 3 stavebního zákona, a proto dne 31. 3. 2016 vydal pod čj. UMO2/04685/16 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Magistrát města Plzně následně rozhodnutím ze dne 25. 7. 2016, čj. MMP/181064/16, rozhodnutí o dodatečném povolení zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Ve věci tak bylo prvoinstančním správním orgánem rozhodováno znovu, a to rozhodnutím ze dne 19. 1. 2017, čj. UMO2/00962/17 (= prvoinstanční rozhodnutí), kteréžto je spolu s napadeným rozhodnutím předmětem soudního přezkumu ve věci vedené soudem pod sp. zn. 30A 115/2017.
  10. Obecně vznesenou námitku o nepřezkoumatelnosti výroku B) napadeného rozhodnutí (prvé tři odstavce části II. žaloby) žalobkyně následně konkretizovala třemi žalobními výtkami.
  11. Soud žádnou z nich neshledal důvodnou, když o nich uvážil následovně.
  12. Stran prvé žalobní námitky soud nejprve připomíná, že obsahem výroku I. prvoinstančního rozhodnutí je popis dodatečně povolované stavby, konkrétně přístavby terasy s přestřešením při severním průčelí RD, přístavby balkónu nad vstupem do RD včetně přestřešení balkónu a úpravy podkroví s vysazením vikýře do střešní roviny. Zároveň je zde popsán způsob likvidace dešťových vod jakožto součást stavby. Leitmotivem úvodního tvrzení je nesoulad způsobu likvidace dešťových vod, tak jak je vymezen ve výroku I. prvoinstančního rozhodnutí, se skutečností.
  13. Podstatné pro závěr soudu je, že námitka byla vznášena v situaci, kdy dodatečně povolovaná stavba ještě nebyla dokončena.
  14. Jak je uvedeno výše, M.Ch. na samém počátku realizace stavby postupovala v rozporu se stavebním zákonem, konkrétně bez příslušného povolení. Výsledkem toho byla jednak určitá podoba oné nelegální stavby, a dále kroky stavebního úřadu, které jsou popsány v odst. 58 tohoto rozsudku. A právě tyto kroky cílily k legalizaci stavby v podobě vymezené v bodu I. výroku dodatečného povolení stavby a za podmínek, které byly stanoveny v bodech 1 – 25 jeho výroku II. Ergo, finální podoba dodatečně povolené stavby musí být po vydání prvoinstančního rozhodnutí taková, jaká je určena ve výroku I. Zásadní je, že takovou podobu musí mít finální stavba, a proto je předčasné domáhat se jí ve chvíli, kdy teprve dochází ke stavebním úpravám odstraňujícím nelegální podobu stavby a realizujícím ji tak, aby odpovídala výroku I. prvoinstančního rozhodnutí. Prvoinstanční i napadené rozhodnutí z tohoto pohledu obstála jak co do odůvodnění, tak ohledně vypořádání námitek žalobkyně.
  15. Druhou námitkou žalobkyně tvrdila nesoulad podmínky č. 17 výroku II. prvoinstančního rozhodnutí se skutečností.
  16. Soud k této námitce může jednak zopakovat to, co již bylo řečeno v odst. 63 tohoto rozsudku, a dále upozornit na to, že prvoinstančním rozhodnutím bylo (po korekci provedené napadeným rozhodnutím) stavebníkovi nařízeno odstranění drenážního potrubí z perforovaných PVC trubek flexibilních, do kterého byly zaústěny lapače střešních splavenin pro dešťové svody ze střech rodinného domu a přístaveb. Způsob svodu dešťových vod byl prvoinstančním rozhodnutím napříště určen tak, aby byl proveden do dešťové kanalizace, a nedocházelo tak k průtoku (průsaku) po/na pozemku/pozemek žalobkyně a vzniku případných škod. Ani tato námitka proto nebyla shledána důvodnou.
  17. Stejný závěr soud přijal i ve vztahu k třetí uplatněné námitce. Ta se totiž zcela míjí se skutkovým stavem věci. Jak poznamenal žalovaný ve vyjádření k žalobě,  otázka vsakovací jímky byla řešena v  řízení, jehož výsledkem bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 31. 3. 2016, čj. UMO2/04685/16, které bylo ovšem žalovaným zrušeno v odvolacím řízení (rozhodnutím ze dne 25. 7. 2016, čj. MMP/181064/16). V následujícím řízení, v němž bylo vydáno prvoinstanční i napadené rozhodnutí, již nebyla otázka vsakovací jímky řešena, protože projektová dokumentace byla upravena na realizaci svodu dešťových vod do kanalizace.
  18. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu podle § 78 odst. 7 zamítl.
  19. Soud pro úplnost uvádí, že neprovedl žalobkyní navržené důkazy [znalecké posouzení Průvodní zprávy „Přístavba rodinného domku na poz. st. x a x v k. ú. x“ (projektant Ing. K.H.) se zaměřením na odstraňování srážkových vod z parcely k. č. x a na posouzení možného vlivu těchto vod na sousední pozemky a stavby (Praha, prosinec 2016); hydrotechnická situace s podpisem a razítkem Statutárního města Plzeň, odboru rozvoje a plánování Magistrátu města Plzně; výkres s obsahem situace, který je přílohou průvodní zprávy pod názvem „Likvidace dešťových vod ze střech přístavby RD na pozemku st. x a č. x v k. ú. x“, kterou vypracoval Ing. K.H,. pod názvem „Přístavba RD na poz. st. x a č. x v k. ú. x“; fotografie vyústění svodů střešních splavenin předložených ze strany žalobkyně; znalecký posudek RNDr. J. V. „Odstranění drenážního potrubí z pozemku parcel č. x a č. x k. ú. x, jako předpoklad ochrany pozemku a staveb před vlivy srážkové a podzemní vody na parcele č. x k. ú. x“ ze dne 16. 1. 2018; čtyři fotografie datované dne 15. 10. 2016 předložené při jednání soudu], neboť by to bylo, vzhledem k důvodům, které vedly soud k zamítnutí žaloby, zjevně nadbytečné.

[VI] Náklady řízení

 

  1. Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému správnímu orgánu žádné specifické náklady soudního řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.              
  2. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Soud osobě zúčastněné na řízení výslovně žádnou povinnost neuložil, proto bylo rozhodnuto tak, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Plzeň dne 20. 3. 2019

JUDr. Václav Roučka v.r.

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.