č. j. 61 Ad 1/2019-67

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci

žalobkyně:  I. V.

 

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, Smíchov

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.11 2018, č. RN-X-46091-VJ

takto:

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 11. 2018, č. j. RN-X-46091-VJ se  ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí č. j. R-17.9.2018 - 427/X ze dne 17. 9. 2018 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, a to pro nesplnění podmínek podle ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 15 %.
  2. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobkyně a následně uzavřela, že žalobkyně není osobou, jejíž stav odpovídá invaliditě prvního stupně. Za rozhodující zdravotní příčinu svých obtíží označila žalobkyně potíže s koleny s výrazným omezením hybnosti.
  3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na skutkovém zhodnocení věci a na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí.           
  4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.  
  5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku OSSZ Pardubice ze dne 30. 8. 2018, který byl zpracován podle ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“), bylo za rozhodující zdravotní postižení žalobkyně označeno jednostranné středně těžké postižení kolenního kloubu žalobkyně, čemuž podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9b) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti o 15 %. Následně v rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem žalované ze dne 8. 11. 2018 potvrzeno určení rozhodujícího zdravotního postižení, včetně jeho zařazení a určení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. 
  6. Krajský soud provedl při jednání ve věci důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Posudek byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ dne 3. 5. 2019 Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborný lékař zasedal MUDr. V. M., ortoped. Z posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně funkčně středně těžké postižené levého kolenního kloubu na podkladě poúrazově se rozvíjejících degenerativních změn, s pooperačními projevy nestability. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovila tato PK MPSV dle kapitoly XIII., oddílu A, položky 1b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity na 30 %. Svůj závěr odůvodnila tato PK MPSV charakterem průběhu základního onemocnění s přihlédnutím k ostatním objektivně doloženým zdravotním obtížím žalobkyně se základním vzděláním.  
  7. Následně bylo doplněno dokazování o srovnávací posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 4. 12. 2019, kdy v posudkové komisi jako odborný lékař zasedal MUDr. L. H., ortoped.  Z tohoto srovnávacího posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Brně vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně poúrazové obtíže s levým kolenním kloubem. Na základě tohoto zdravotní postižení zhodnotila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně pro značnou nestabilitu levého kolenního kloubu i přes používání kompenzačních pomůcek s výrazným porušením stereotypu chůze pro chůzi a stání, dle kapitoly XV., oddílu B, položky 10b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, na 30 %. Následně pak takto stanovený pokles pracovní schopnosti žalobkyně zvýšila uvedená PK MPSV  o dalších 10 % s ohledem na ostatní zdravotní potíže žalobkyně  - degenerativní změny obou kolenních kloubů, stav po uvolnění loketního nervu vlevo v roce 1997 s následnými operacemi, stav po uvolnění loketního nervu vpravo v roce 2018, obezita I. st., vysoký krevní tlak, vertebrogenní algický syndrom s poruchou statiky na podkladě degenerativních změn bez doloženého kompresivního syndromu, nikotinismus, stav po odstranění levého vaječníku pro cystu v roce 2006. 
  8. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla k datu vydání žalovaného rozhodnutí invalidní pro invaliditu prvního stupně, což bylo prokázáno posudkem PK MPSV, pracoviště v Brně. Tento posudek byl co do množství a kvality lékařských zpráv, tak do odůvodnění posudkového závěru přesvědčivý, vypořádal se s předchozími zhodnoceními a za rozhodující lékařský nález označil ortopedický nález ze dne 6. 11. 2018 - MUDr. K., Ph. D., Fakultní nemocnice Hradec Králové, který prokazuje rozsah a míru postižení levého kolenního kloubu žalobkyně. 
  9. Krajský soud proto po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  10. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
  11. Podle § 38 zákona o důchodovém pojištění, má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
  12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

  1. Shora uvedeným posudkem PK MPSV, pracoviště v Brně, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když podhodnotila zdravotní stav žalobkyně. Následně pak učinila právní závěr, že žalobkyně není invalidní podle § 39 zákona o důchodovém pojištění, a tudíž že nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu podle § 38 zákona o důchodovém pojištění.
  2. Žalovaná uvedeným postupem porušila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení, která způsobila nezákonnost napadeného rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, když jí v rozporu s ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění byla zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu, ačkoliv se u ní jednalo o invaliditu prvního stupně.
  3. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně vzniku a stupně invalidity žalobkyně, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobkyně a procentuálního ohodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jak uvedeno shora. V dané věci proto bude žalovaná v dalším řízení vycházet z posudku PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 4. 12. 2019.
  4. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.


Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice dne 8. ledna 2020  

JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v. r.  

samosoudkyně