USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci

 žalobce: J. V.

 o podáních doručených zdejšímu soudu dne 27. 10. 2019

takto:

1. Podání se odmítají.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu byla dne 27. 10. 2019 doručena tři podání žalobce, která sám označil svými značkami P1320, P1321 a P1322. Tato podání podal žalobce společně a skutečnost, že spolu obsahově souvisí, plyne i z jejich obsahu, který je částečně shodný, částečně se doplňuje. V nich jako žalobce označil sebe a dále M. V. a A. V. Plné moci k podání za tyto osoby však nedoložil. Jako žalovaného označil opakovaně Ministerstvo dopravy a bývalého ministra dopravy Ing. Dana Ťoka. Tato tři podání označil jednou jako „Žalobu na přezkum rozhodnutí správního orgánu“, jednou jako „Žalobu na ochranu proti zásahu“ a poslední jako „Žalobu na určení nezákonného zásahu“.

Z obsahu všech podání nebylo možné vůbec dovodit, proti kterému rozhodnutí konkrétně žalobcem označeného správního orgánu žalobce vlastně brojí, stejně tak nebylo ani zřejmé, o jaký nezákonný zásah žalobcem konkrétně označeného správního orgánu by se mělo jednat. Rovněž tak podání neobsahovala návrh, čeho se žalobce vlastně domáhá (tj. jak má soud v dané věci rozhodnout) a zda skutečně vůbec bylo jeho vůlí podat žalobu ve správním soudnictví, tedy v procesním režimu soudního řádu správního.

Výše uvedená podání tak nesplňovala náležitosti vymezené v § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Krajský soud proto usnesením ze dne 4. 11. 2019, čj. 30 Na 62/2019-8, vyzval žalobce k odstranění vad podání. Vyzval jej, aby ve stanovené lhůtě specifikoval, zda vůbec hodlal podat žalobu(-y) dle soudního řádu správního, a pokud ano, zda se mělo jednat o žalobu(-y)  proti rozhodnutí správního orgánu nebo o žalobu(-y)  na ochranu před nečinností správního orgánu nebo o žalobu(-y)  na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. A pro ten který případ, aby žalobu opatřil všemi náležitostmi stanovenými příslušnými ustanoveními soudního řádu správního. Současně žalobce poučil, že nebudou-li vady podání v této lhůtě odstraněny a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud podání dle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítne.     

Žalobce zareagoval podáním doručeným zdejšímu soudu dne 16. 12. 2019, které on sám označil svou značkou P1442.  Uvedené podání je však velmi zmatečné a nesrozumitelné.  V důsledku toho není soud ani schopen obsah tohoto podání stručně popsat, neboť by neměl jistotu, zda by takový pokus skutečně vystihl podstatu podání, resp. vůli žalobce.

Pokud snad lze z obsahu tohoto podání dovodit nějaký ústřední motiv, pak je to snaha žalobce „poprat se s úřední mašinérií, kdy stát žalobce a jeho rodinu nesmyslným vyvlastňováním (jejich jediného rodinného domu a pole) a navazujícími procesy zatížil, až téměř zničil ...“. O tom, zda a případně kdy, bylo zmíněné řízení ukončeno pravomocným správním rozhodnutím, se však již žalobce nezmínil.

Přes, dle soudu, podrobné poučení, které obsahovalo jeho shora citované usnesení, kterým k odstranění vad podání žalobce vyzval, nelze z obsahu podání dovodit, jaký typ žaloby chtěl žalobce podat, proti komu jeho podání směřuje a čeho se jím chce domoci.

Vady jeho podání ze dne 27. 10. 2019 tak odstraněny nebyly. Protože se jedná, jak je patrno ze shora uvedeného, o vady takové povahy a intenzity, že pro ně není možno v řízení pokračovat, krajskému soudu nezbylo, než postupovat dle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. a podání odmítnout.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí podání, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.)

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 23. ledna 2020

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu