USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci

žalobce: Z. G., narozený X,

  státní příslušník Gruzie,

t. č. neznámého pobytu,

zastoupený opatrovníkem Mgr. M. M., advokátem,

  sídlem X,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2019, č. j. OAM-466/ZA-ZA11-ZA08-2018,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Ustanovenému opatrovníku žalobce Mgr. M. M., advokátovi, se přiznává odměna ve výši 3 400 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 1. 3. 2019 ke Krajskému soudu v Brně a následně postoupenou zdejšímu soudu, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
2. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
3. Soud v průběhu řízení zjistil, že žalobce je neznámého pobytu. Za adresu svého pobytu žalobce v žalobě označil adresu P. s. Z., k datu podání žaloby však toto pobytové středisko opustil a jako místo svého pobytu uvedl adresu X. Podle evidence žadatelů o mezinárodní ochranu se měl žalobce zdržovat na adrese hlášeného pobytu od 1. 3. 2019 do 1. 9. 2019. Na uvedené adrese však žalobce soudní zásilky nepřebral dne 11. 3. 2019 ani dne 22. 5. 2019. Dle sdělení žalovaného ze dne 24. 5. 2019 byl žalobce nadále hlášen na téže adrese, tentýž údaj o pobytu žalobce byl zjištěn i z evidence žadatelů o mezinárodní ochranu dne 4. 10. 2019. Soud proto na základě § 10 s. ř. s. požádal Okresní soud v K. H. o zjištění na místě samém, zda se žalobce na této adrese skutečně zdržuje. V rámci dožádání bylo zjištěno, že se na dané adrese nachází penzion a žalobce se nepodařilo dohledat.
4. Z přípisu Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 1. 11. 2019, vyplynulo, že žalobce měl poslední hlášenou adresu od 1. 3. 2019 do 1. 9. 2019 na adrese X. Souběžně byl žalobce nahlášen k ubytování od 1. 2. 2019 do 31. 1. 2020 u ubytovatele Č. na adrese X. Dne 11. 11. 2019 proto došlo ze strany zdejšího soudu ke kontaktování Č. K. H., a. s., za účelem zjištění, zda zde žalobce pracuje a je ubytován. K dotazu soudu bylo sděleno, že na tomto místě žalobce nepracuje a nebydlí již ode dne 16. 3. 2019 a žalobcovo aktuální místo pobytu jim není známo.
5. Protože místo současného pobytu žalobce nelze zjistit, soud řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože řízení bylo zastaveno.
7. Odměnu opatrovníka, ustanoveného žalobci usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 12. 2019, č. j. 45 Az 7/2019-44, platí stát. Výši odměny určil soud na 3 400 Kč. Tato částka je odměnou za jeden účelně provedený úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení), která činí 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném od 20. 11. 2019. K této částce soud přičetl paušální částku jako náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za samostatný úkon přitom soud nepovažoval nahlížení do spisu dne 17. 12. 2019. Tento úkon totiž soud při nedoložení uskutečnění první porady s klientem (která je v dané věci vyloučena) považuje za úkon první poradu s klientem nahrazující, a tedy za součást převzetí a přípravy zastoupení. Odměna bude opatrovníku vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve stanovené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 9. ledna 2020

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

soudkyně