ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Volkové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

žalobce: J. N., narozený dne X

bytem Dr. M. H. 218/31, X  O.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje

sídlem Jeremenkova 40a, 779 11  Olomouc

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2019, č. j. KUOK 60678/2019, ve věci bodového hodnocení,

takto:

I.  Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2019, č. j. KUOK 60678/2019, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Olomouce (dále též „správní orgán I. stupně“ či „správní orgán“) ze dne 31. 1. 2019, č. j. SMOL/027648/2019/OARMV/DPD/Bat, kterým byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty námitky proti provedení záznamu 12 bodů v registru řidičů ze dne 25. 6. 2018.

B. Žaloba

2. Žalobce navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil. Konkrétně namítal:

a)    nerespektování odvolacích důvodů a ignorování předložených důkazů včetně odlišné rozhodovací praxe odvolacích orgánů. Žalobce namítal, že odvolací správní orgán zcela ignoroval předložené důkazní prostředky. Přílohou odvolání bylo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 49924/2014, vydané ve shodné věci, a z kterého je zřejmé, že je běžnou odvolací praxí posuzovat i jednotlivé podklady z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů, kdy odvolací orgán se zabýval kvalitou provedení jednotlivých rozhodnut (v blokových řízeních) a rozhodnutí označil za nezpůsobilá. Ustálená praxe vyplývá i z dalších rozhodnutí odvolacího správního orgánu (Krajského úřadu Moravskoslezského kraje) ze dne 22. 10. 2014, č. j. MSK 126113/2014 a ze dne 12. 11. 2014, č. j. 121761/2014, když se odvolací orgán zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body a činí tak na základě podaných odvolání. Obdobný postup vyplývá i z rozhodnutí Městského úřadu v Písku ze dne 19. 1. 2015, č. j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3, kde správní orgán odmazal dva konkrétní záznamy z bodového hodnocení. S odkazem na zásadu legitimního očekávání, dle které mají správní orgány ve skutkově podobných či totožných případech povinnost postupovat stejně, není dle žalobce přiléhavé, aby totožný správní orgán rozhodoval a postupoval zcela odlišně, čímž je dotčena rovnost účastníků před zákonem, a to pouze na základě rozdílné místní příslušnosti;  

b)   nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů. Žalobce namítal, že žalovaný i přes podané odvolání neposuzoval jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedení záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče, nýbrž se zabýval toliko oznámeními Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků. Tato oznámení však dle názoru žalobce nemohou sama o sobě představovat dostatečný podklad pro záznam bodů.

Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době jeho spáchání, mělo by být jasné, čeho se měl přestupce dopustit a jakou zákonnou povinnost porušil. Argument, že přestupce dal podpisem pokutového bloku souhlas nejen s tímto druhem projednání, ale i se správností takového rozhodnutí, je nesprávný, neboť od přestupce nelze očekávat znalost práva, tudíž nemůže za správnost rozhodnutí odpovídat. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, sice vyplývá, že pro způsobilost rozhodnutí být podkladem pro záznam bodů postačuje jistá zkratkovitost při popisu přestupkového jednání, ovšem konkrétní jednání konkrétní osoby musí být v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním;

Žalobce dále zpochybňoval řádné vyplnění konkrétních pokutových bloků ze dne 21. 8. 2018, 1. 12. 2017, 28. 6. 2017, 9. 4. 2017, 4. 5. 2015, 29. 1. 2013, 11. 7. 2012 a 2. 2. 2012, přičemž u pokutového bloku ze dne 21. 8. 2018 namítal následující nedostatky: v kolonkách 1 – 4 není přesně označena osoba přestupce, kdy údaje jsou částečně nečitelné a částečně neúplné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození, rovněž ověření totožnosti není dostatečné; v kolonce 5 nejsou přezkoumatelným způsobem uvedeny údaje o datu, čase a místě spáchání přestupku, když jsou údaje uvedeny nečitelně, nejsou kompletní, či uvedeny v nesrozumitelné zkratce, z popisu přestupkového jednání pak nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, přičemž právní kvalifikace není zapsána konkrétně; v kolonce 6 je uvedena právní kvalifikace zkratkovitě a částečně nečitelně a nelze jednoznačně určit povahu jednání, tedy i odpovědnost za toto jednání a oprávněnost uložené sankce; z kolonky č. 7 nevyplývá konkrétní forma zavinění, v kolonce 8 není zřetelná a úplná výše sankce, v důsledku čehož není možné ověřit, zda koresponduje s jejím písemným přepisem; z kolonek 9 až 11 nevyplývá konkrétní místo vydání rozhodnutí ani údaje o oprávněné osobě, která je vydala, a to včetně jejího podpisu, rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí nejsou dostatečně určitá, konečně z rozhodnutí není zřetelný ani podpis přestupce. Tytéž námitky pak žalobce uplatňoval i v souvislosti s pokutovým blokem ze dne 1. 12. 2017. V souvislosti s pokutovými bloky ze dne 28. 6. 2017, 9. 4. 2017, 4. 5. 2015, 29. 1. 2013 namítal tytéž námitky, s rozdílem, že ke kolonce 7 nenamítal vady zavinění, ale to, že výše sankce není zřetelná a úplná, v důsledku čehož není možné ověřit, zda koresponduje s jejím písemným přepisem a vady ohledně místa a podpisu rozhodnutí uplatňoval ke kolonce č. 8-9. U pokutových bloků ze dne 11. 7. 2012 a 2. 2. 2012 žalobce namítal, že není přesně označena osoba přestupce, kdy údaje jsou částečně nečitelné a částečně neúplné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození, rovněž ověření totožnosti není dostatečné; nejsou přezkoumatelným způsobem uvedeny údaje o datu, čase a místě spáchání přestupku, když jsou údaje uvedeny nečitelně, nejsou kompletní, či uvedeny v nesrozumitelné zkratce, z popisu přestupkového jednání pak nevyplývá jednoznačná skutková podstata ani její propojení s povinností stanovenou zákonem, přičemž právní kvalifikace není zapsána konkrétně; uvedená právní kvalifikace je zkratkovitá a částečně nečitelná a nelze jednoznačně určit povahu jednání, tedy i odpovědnost za toto jednání a oprávněnost uložené sankce; není uvedena zřetelná a úplná výše sankce, v důsledku čehož není možné ověřit, zda koresponduje s jejím písemným není uvedeno konkrétní místo vydání rozhodnutí ani údaje o oprávněné osobě, která je vydala, a to včetně jejího podpisu, rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí nejsou dostatečně určitá, konečně z rozhodnutí není zřetelný ani podpis přestupce.

C. Vyjádření žalovaného

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 26. 8. 2019, kdy navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Dle žalovaného žalobce nerozlišuje řízení o vlastním přestupku a řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Pravomocné rozhodnutí o přestupku má povahu správního aktu, který je nadán presumpcí správnosti a zákonnosti a správní orgán je povinen z něj vycházet. Pokud chce žalobce zpochybňovat jednotlivá rozhodnutá, musí využít mimořádných opravných prostředků a teprve v případě pravomocného zrušení napadeného rozhodnutí může dojít k odečtení bodů v registru řidičů. Žalobní námitky nespadají do řízení o bodovém hodnocení dle zákona o silničním provozu. V řízení bylo postupováno v souladu se správním řádem a zákonem o silničním provozu, a to při zachování všech procesních práv žalobce.

D. Skutečnosti vyplývající ze správního spisu

4. Žalobci bylo dne 2. 7. 2018 doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení spolu s výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění ze dne 29. 6. 2018, č. j. SMOL/154810/2018/OARMV/ER/Vys, proti kterému žalobce brojil námitkami podanými dne 2. 7. 2018, a to proti pokutovým blokům ze dne 21. 6. 2018 a 28. 6. 2017.
5. Správní orgán I. stupně rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 9. 2018, č. j. S‑SMOL/212971/2018/OARMV/DPD/Bat, námitky žalobce zamítl a provedené záznamy potvrdil. Žalovaný na podkladě odvolání žalobce, v němž žalobce brojil i proti dalším pokutovým blokům,  rozhodnutím ze dne 14. 11. 2018, č. j. KÚOK 118603/2018 výše uvedené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu I. stupně k opětovnému projednání a rozhodnutí s tím, že správní orgán I. stupně postupoval zmatečně, když postupoval v rozporu s tím, že řízení není ovládáno zásadou dispoziční, účastník nemůže volně disponovat s řízením předmětu a správní orgán měl přezkoumat všechny záznamy bodů. Správní orgán I. stupně navíc vydal v řízení nicotné usnesení o postoupení „čehosi“ a dalším příkladem zmatečnosti byl odkaz na ustanovení o věcné příslušnosti ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
6.  Správní orgán I. stupně ve věci opětovně rozhodl rozhodnutím ze dne 20. 2. 2019, č. j. SMOL/027648/2019/AORMV/DPD/Bat, přičemž námitky žalobce proti provedenému záznamu 5 bodů ke dni 21. 6. 2018 za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5) zákona o silničním provozu, 3 bodů ke dni 1. 12. 2017 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) bod 3 zákona o silničním provozu, 3 bodů ke dni 28. 6. 2017 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) a 3 bodů ke dni 1. 12. 2017 za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) bod 3 zákona o silničním provozu v registru řidičů zamítl a provedené záznamy potvrdil. Správní orgán si opatřil pokutové bloky ze dne 21. 6. 2018, 1. 12. 2017, 28. 6. 2017 a 9. 4. 2017, které následně porovnal s údaji obsaženými v oznámeních Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků, přičemž dospěl k závěru, že údaje spolu zcela korespondují, jsou dostatečně konkrétní, srozumitelné a čitelné. Správní orgán dodal, že se zabýval způsobilostí jednotlivých bloků a dospěl k závěru, že tyto jsou dostatečným a způsobilým podkladem pro zápis bodů do bodového hodnocení řidiče, přičemž není vázán rozhodnutím Krajských úřadů Moravskoslezského a Jihočeského kraje. Vznesené námitky byly vyhodnoceny jako nedůvodné.
7. Žalobce se proti shora uvedenému rozhodnutí bránil blanketním odvoláním, které blíže neodůvodnil.
8. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Odvolací správní orgán přezkoumal rozhodnutí v souladu s § 82 odst. 2 správního řádu v plném rozsahu a došel k závěru, že odvolání není důvodné. Správní orgán si ke svému rozhodnutí opatřil potřebné podklady, tedy kopie bloků, které porovnal s údaji v oznámeních o uložení pokuty a zaměřil se na přezkoumání zápisové způsobilosti bloků. Žalovaný neshledal, přezkoumáním podkladů obsažených ve spisovém materiálu, žádné faktické ani právní vady v hodnocení těchto bloků. Žalovaný rovněž neshledal žádné vady mající vliv na zákonnost rozhodnutí, co se formálních a obsahových náležitosti napadeného rozhodnutí týče.
9. Součástí správního spisu jsou:

a)      pokutový blok ze dne 21. 6. 2018, č. b. X, obsahující jméno: J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. č. p. 218/31, O., totožnost ověřena z OP: X, a popis přestupkového jednání: „21. 6. 2018 15:50 X Olomouc – Rolsberská – u OD Hornbach jízda křižovatkou na červený signál „stůj“, § 70/2a z. č. 361/2008, “. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uvedeno „125c/1f5 zák. č. 361/2000 Sb.“, forma zavinění nedbalostní. Celková výše uložené pokuty je 1 000 Kč, slovy „tisíc“ Kč. Dále je uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, tedy v Olomouci dne 21. 6. 2018, označení oprávněné úřední osoby č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce a otiskem úředního razítka;

b)      pokutový blok ze dne 1. 12. 2017, č. b. x, obsahující jméno: J. N., datum narození X, adresa místa pobytu Dr. M. H. 218/31, O., totožnost ověřena z OP: X, a popis přestupkového jednání: „dne 1. 12. 2017 v 7:45 hod. v Olomouci na ul. Masarykova 24A, § 6/1a z. č. 361/200 Sb. Řidič nebyl připoután bezpečnostním pásem. Lékařské potvrzení nevlastní RZ: X“.  Forma zavinění nedbalost. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uvedeno „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“, forma zavinění nedbalostní. Celková výše uložené pokuty je 300 Kč, slovy „třista“ Kč. Dále je uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, tedy v Olomouci dne 1. 12. 2017, označení oprávněné úřední osoby č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce a otiskem úředního razítka;

c)      pokutový blok ze dne 28. 6. 2017, č. b. X, obsahující jméno: J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. 31, totožnost ověřena z OP: X, a popis přestupkového jednání: „28. 6. 2017 v 16:35 hod. na ulici Tovární 29 v Olomouci porušil ust. § 6/1a z. č. 361/2000 nebyl za jízdy připoután bezp. pásem, lékařské potvrzení nevlastní RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uvedeno „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“,. Celková výše uložené pokuty je 200 Kč, slovy „dvěsta“ Kč. Dále je uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, tedy v Olomouci dne 28. 6. 2017, označení oprávněné úřední osoby č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce a otiskem úředního razítka;

d)      pokutový blok ze dne 9. 4. 2017, č. b. X, obsahující jméno: J. N., rodné číslo X, adresa místa pobytu Dr. M. H. 218/31, O., totožnost ověřena z OP: X, ŘP: X, a popis přestupkového jednání: „Dne 9. 4. 2017 v 10:35 hod .na ul. Lipenská 12, Olomouc řidič vozidla RZ X porušil ust. § 6/1a z. č. 361/200 Sb. – řidič nebyl za jízdy připoután bezp. pásem – lékařské potvrzení nevlastní“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uvedeno „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“, Celková výše uložené pokuty je 200 Kč, slovy „dvěstěkorun“. Dále je uvedeno datum a místo vypsání pokutového bloku, tedy v Olomouci dne 9. 4. 2017,  jméno a označení oprávněné úřední osoby M. P. č. X s jejím podpisem a podpisem žalobce a otiskem úředního razítka;

e)      oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 22. 6. 2018, č. j. KRPM‑79744/PŘ‑2018-14007, obsahující mimo jiné: jméno J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. 218/31, X O.‑B., dne 21. 6. 2018 v 15:50 hod., místo Olomouc, ulice Rolsberská, odbočka k OD Hornbach, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: překročil na křižovatce nezastavil na signál s červeným světlem „Stůj!“ tím porušil § 70 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 21. 6. 2018 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 1 000 Kč, číslo příkazového bloku AC/2017 X;

f)       oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 4. 12. 2017, č. j. KRPM‑148379/PŘ‑2017-140506, obsahující mimo jiné: jméno J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. 218/31, X O.‑B., dne 1. 12. 2017 v 7:45 hod., místo Olomouc-Hodolany, ulice Masarykova třída 883/24, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 1. 12. 2017 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 300 Kč, číslo příkazového bloku AC/2017 X;

g)      oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 28. 6. 2017, č. j. KRPM‑84092/PŘ‑2017-140523, obsahující mimo jiné: jméno J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. 218/31, X O.‑B., dne 28. 6. 2017 v 16:55 hod., místo Olomouc-Hodolany, ulice Tovární 978/29, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, lékařské potvrzení nevlastní a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 28. 6. 2017 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 200 Kč, číslo příkazového bloku JL/2015 X;

h)     oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 10. 4. 2017, č. j. KRPM‑48497/PŘ‑2017-140523, obsahující mimo jiné: jméno J. N., datum narození X, trvale bytem Dr. M. H. 218/31, X O.‑B., dne 9. 4. 2017 v 10:35 hod., místo Olomouc-Hodolany, ulice Lipenská 12, při řízení motorového vozidla OA registrační značky X, popis skutku: řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem – lékařské potvrzení nevlastní a dopustil se tak přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Za výše uvedené jednání mu byla dne 9. 4. 2017 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 200 Kč, číslo příkazového bloku JL/2015 X;

E. Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud ověřil, že žalobu podala osoba k tomu oprávněná, po vyčerpání řádných opravných prostředků a žaloba splňuje všechny formální náležitosti. Žalobce podal žalobu ve lhůtě dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Je tedy věcně projednatelná.
11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř .s.). V souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl bez jednání.
12. Jednotlivé žalobní námitky posoudil krajský soud takto:

ad a) nerespektování odvolacích důvodů a ignorování předložených důkazů včetně odlišné rozhodovací praxe odvolacích orgánů

13. Ustanovení § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné, přičemž každý žalobní bod je způsobilý projednání v té míře obecnosti, ve které byl formulován. Míra preciznosti žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit.
14. V návaznosti na výše řečené soud podotýká, že se nemohl reálně zabývat námitkou tvrzeného nerespektování odvolacích důvodů žalovaným, neboť žalobce v žalobě žádným způsobem neuvedl, o jaký konkrétní odvolací důvod se má jednat, a to navíc za situace, kdy žalobce své odvolání proti rozhodnutí orgánu I. stupně jakkoliv blíže neodůvodnil, přestože k tomu byl vyzván.
15. Pokud jde o tvrzená nezohlednění rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Městského úřadu Písek, tak jak již bylo uvedeno výše, žalobce své odvolání blíže neodůvodnil a navíc k němu žádná rozhodnutí nepřiložil. Odvolací orgán se tedy s nimi ani neměl jak vypořádat. Žalobní námitka je tak nedůvodná.
16. Pokud se týká tvrzeného porušení zásady legitimního očekávání, pak krajský soud uvádí následující: Zásada ochrany legitimního očekávání, jejímž atributem je rovněž zásada ochrany očekávání jednotnosti v rozhodování správních orgánů, je formulována v § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř.“), tak, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Správní praxe zakládající legitimní očekávání je ustálená, jednotná a dlouhodobá činnost (případně i nečinnost) orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití právních předpisů. Této zásady se lze stěží dovolávat odkazem na žalobcem vybraná tři rozhodnutí jiných správních orgánů v téže agendě, jejichž stáří navíc překračuje více jak 5 let. Tato zásada tak byla žalobcem nesprávně aplikována.

ad b) nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů

17. Žalobce v prvé řadě namítal, že správní orgán I. stupně při svém rozhodování vycházel toliko z oznámení Policie ČR o spáchání jednotlivých přestupků, přičemž se vůbec nezabýval i jinými podklady pro zápis bodů do registru, konkrétně rozhodnutími v blokovém řízení. Tento názor žalobce krajský soud shledává nesprávným, neboť je v rozporu s obsahem správního spisu. Krajský soud shledal, že správní orgán I. stupně si v řízení opatřil pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů do registru řidiče, jejichž nedostatky žalobce namítal, tyto jsou součástí správního spisu, a správní orgán se oběma podklady (tj. nejen oznámením Policie ČR, ale i samotnými pokutovými bloky) zabýval a údaje v nich obsažené vzájemně porovnával, aby zjistil, zda mezi nimi nejsou nějaké odchylky, což jednoznačně vyplývá ze strany 3 až 5 rozhodnutí správního orgánu. Správní orgán I. stupně stejně jako následně žalovaný žádné odchylky nezjistily. Tato námitka žalobce tak není důvodná.
18. Námitky žalobce proti konkretizaci skutků a formulaci právní kvalifikace přestupkových jednání v pokutových blocích byly vzneseny ve zcela obecné rovině, tj. jako výčet typových nesprávností bez vztahu ke konkrétním pokutovým blokům. Jak uvedeno dále, konkrétní pokutové bloky týkající se žalobce, byly vyplněny řádně, v souladu se zákonnými požadavky.
19. Pokud jde o námitku směřující proti řádnému vyplnění pokutových bloků, krajský soud na úvod jejího vypořádání konstatuje, že žalobce ve správním řízení vedeném před správním orgánem I. stupně nejprve namítal nedostatky pokutových bloků ze dne 21. 6. 2018 a 28. 6. 2017. O těchto námitkách bylo rozhodnuto rozhodnutím správního orgánu I. stupně dne 5. 9. 2018. Následně v odvolání proti tomuto rozhodnutí žalobce napadal i pokutový blok ze dne 1. 12. 2017 a ze dne 9. 4. 2017. Tyto čtyři pokutové bloky, které byly podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče a na jejichž podkladě žalobce dosáhl 12 bodů, byly poté přezkoumány správními orgány (nejprve opětovně správním orgánem I. stupně a následně žalovaným). Následně v žalobě žalobce namítal nejen nedostatky těchto pokutových bloků, ale i pokutových bloků ze dne 4. 5. 2015, 29. 1. 2013, 11. 7. 2012 a 2. 2. 2012. Krajský soud konstatuje, že tyto pokutové bloky, proti nimž žalobce brojí poprvé až v žalobě, vůbec nebyly předmětem přezkoumávaného správního řízení, neboť 12 bodů, proti jejichž zápisu žalobce brojil námitkami ve správním řízení, bylo zapsáno na podkladě jiných pokutových bloků (ze dne 21. 6. 2018 - 5 bodů, 28. 6. 2017 - 3 body, 1. 12. 2017 - 3 body, 9. 4. 2017 - 3 body). Krajský soud se tak námitkami proti těmto pokutovým blokům nezabýval, nicméně s ohledem na obecnost námitek lze i na tyto bloky vztáhnout následné.
20. K jednotlivým žalobcem tvrzeným nedostatkům pokutových bloků krajský soud uvádí, že byť se tato žalobní námitka na první pohled jeví jako konkrétní, neboť žalobce namítá vady konkrétních částí (kolonek) pokutových bloků, přesto je svým obsahem toliko obecná a navíc zjevně bez návaznosti na projednávanou věc. Žalobce jen obecně tvrdí, nečitelnost, neúplnost či nepřesnost v bloku povinně těch kterých vyplňovaných údajů, a to i u těch kolonek, které jsou bez jakýchkoli pochyb čitelné a řádně vyplněné. Žalobce např. tvrdí, že „není přesně označena osoba přestupce, kdy údaje jsou částečně nečitelné a částečně neúplné, nejsou zde přesně vypsány požadované údaje, například požadavek na uvedení rodného čísla a data narození, rovněž ověření totožnosti není dostatečné“, tak všechny bloky obsahují čitelně vyplněné jméno, adresu, datum narození a bydliště žalobce. Soud se tedy k těmto námitkám vyjadřuje rovněž pouze obecně, když veškeré údaje v blocích, které žalobce napadá, jsou čitelné a obsahují veškeré potřebné informace. Je z nich patrná identifikace konkrétní osoby, tedy žalobce, jeho adresa bydliště, datum narození, případně rodné číslo v bloku ze dne 9. 4. 2017, a z jakého dokladu byla ověřena jeho totožnost, včetně čísla dokladu. Dále je patrné, jaké vozidlo žalobce řídil, jaký přestupek spáchal, kdy ho spáchal, kde ho spáchal a podle jakého ustanovení, kterého zákona a je uvedeno, dle jakého ustanovení zákona byl potrestán pokutami a v jaké výši. Všechny bloky obsahují označení oprávněné osoby a její podpis a rovněž podpis žalobce, včetně data a místa vydání bloku. Z bloků které obsahují kolonku zavinění vyplývá, že se jednalo o nedbalost, když úmysl je přeškrtnut. K nutnosti uvádění rodného čísla na bloku krajský soud uvádí, že se nejedná o jeho obligatorní součást v případě, že lze identitu přestupce bezpečně zjistit z jiných vyplněných údajů, v tomto případě z celého jména a data narození. Na způsobu popisu, který bloky obsahují, není ničeho, co by mohlo působit v jakémkoliv ohledu neurčitě, neúplně či nečitelně, ostatně tento způsob záznamu na pokutových blocích opakovaně jako řádný a dostatečný aproboval Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích, např. ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, které v jednom ze svých podání cituje i sám žalobce, ale své podání odůvodňuje v rozporu s textem rozhodnutí, které ve velkém rozsahu sám cituje, a závěry rozhodnutí si vykládá nesprávně, přičemž vytrhává z kontextu pouze jednotlivé věty, které se mu hodí.  Z výše uvedených důvodů jsou námitky žalobce nedůvodné.
21. Závěrem krajský soud dodává, že všechny údaje uvedené v pokutových blocích zcela korespondovaly s oznámeními Policie ČR o uložení pokuty příkazem, která jsou součástí správního spisu (viz odst. 9 tohoto rozsudku).
22. Krajský soud tedy uzavírá, že žalovaný nepochybil, pokud zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

F. Závěr a náhrada nákladů řízení

23. Jelikož krajský soud neshledal žalobní body důvodnými, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 18. února 2020

JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r.

předsedkyně senátu