USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2019, č. j. KRPU-131753-18/ČJ-2019-0400DP-05,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 9. 2019, č. j. KRPU-131753-18/ČJ-2019-0400DP-05, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, územního odboru Ústí nad Labem, dopravního inspektorátu, ze dne 21. 8. 2019, č. j. KRPU-131753-12/ČJ-2019-041006-TOT, jímž byla zamítnuta její žádost o povolení obnovy řízení ve věci přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Současně s podáním žaloby žalobkyně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek podle § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek, vznikla jí povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za předmětnou žalobu [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku [položka 20 téhož sazebníku]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

Žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích při podání žaloby nesplnila, naopak společně se žalobou požádala o osvobození od soudních poplatků. Soud usnesením ze dne 8. 1. 2020, č. j. 16 A 61/2019-32, které nabylo právní moci téhož dne a proti němuž žalobkyně nepodala kasační stížnost, přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků ve výši 90 % a současně ji vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení uhradila soudní poplatek za žalobu ve výši 300 Kč a za návrh na přiznání odkladného účinku 100 Kč. Zároveň ji soud poučil, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudních poplatků byla právnímu zástupci žalobkyně řádně doručena do jeho datové schránky dne 8. 1. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků tak žalobkyni uplynul ve čtvrtek 23. 1. 2020.

Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty (23. 1. 2020) nebyly soudní poplatky na účet soudu zaplaceny. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.

Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudních poplatků zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 29. ledna 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu