[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25.2.2019 č.j.  …,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.2.2019 č.j. … a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. …  ze dne 21.12.2018 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.
2. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 26.3.2019 domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalované, které považoval za nesprávné, protože nebyl správně posouzen jeho zdravotní stav. Podle žalobce nebylo přihlédnuto k tomu, že jeho zdravotní stav nejen při výkonu výdělečné činnosti, ale při běžných aktivitách působí obtíže. Žalobce poukazoval, že dle předchozích posudků Okresní správy sociálního zabezpečení Cheb byla míra poklesu pracovní schopnosti 50%, a od těchto dob se žalobcův zdravotní stav nezlepšil, naopak s přibývajícím věkem se stav postižených obratlů zhoršuje a dochází k progresu stavu. Po operaci, která měla alespoň částečně zlepšit stav pravé spodní končetiny, zlepšení nenastalo. Žalobce se domnívá, že jeho zdravotní stav je závažnější, než je uvedeno v posudcích lékařů. Rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného zdravotního stavu a byl tak nesprávně posouzen jeho zdravotní stav. Závěrem navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.  
2. Napadeným rozhodnutím ze dne 25.2.2019 č.j. … žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jako „ČSSZ“) … ze dne 21.12.2018, jímž byl žalobci odňat invalidní důchod ode dne 12.2.2019 dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Cheb ze dne 13.12.2018 již účastník řízení není od téhož dne invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 30%. Dle odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 13.2.2019 lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce není od 13.12.2018 nadále invalidní. Dle posudku se v případě žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který neomezuje tělesné, duševní ani smyslové schopnosti v takovém rozsahu, aby měly podstatný vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je dle posudku ČSSZ zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20%; žalobci byla přiznána horní hranice 20% a vzhledem k vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace navýšil lékař ČSSZ dle § 3 odst. 2 vyhlášky tuto hodnotu o 10%. Celkově tak pokles pracovní schopnosti dle lékaře ČSSZ činil 30%, proto nebylo možno námitkám vyhovět. 
3. Z obsahu posudkového spisu OSSZ Cheb vedeného ohledně žalobce, konkrétně ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 13.12.2018 (jednání se zúčastnil i žalobce) a záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 13.2.2019 soud zjistil, že žalobce nadále nebyl uznán invalidním dle § 39 odst. 1 zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnosti pouze o 30%, přičemž den zániku invalidity byl stanoven k 13.12.2018 – jednání OSSZ.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30.4.2019 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, setrvala na svém rozhodnutí a navrhla soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 25.2.2019 bylo žalobci doručeno dne 1.3.2019.
5. V replice soudu doručené dne 21.5.2019 žalobce setrval na své žalobě a připojil se k návrhu žalované na vyhotovení nového posudku, jímž bude znovu posouzen jeho zdravotní stav.
6. V nyní projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 8.8.2019 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie i žalobce, v jehož závěru komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, tedy o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona.  PK MPSV nebyla v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Cheb ani námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jedná o těžké funkční postižení, těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy svěračů a pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení (chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře s motorickou lézi kořenů L5 S1 vpravo na podkladě protruze disku L5/S1, stav po operaci (1.10.2018) a dále Morbus Scheuermann těžkého stupně s progresí). Míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena 50% podle kapitoly XIII., odd. E, položky 1d přílohy vyhlášky, tj. na dolní hranici taxace s ohledem na to, že se nejedná o závažné parézy a nejsou poruchy svěračů. Pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce není schopen práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách. Naopak je schopen lehčí práce s možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu a při dodržení uvedených obecných pracovních kontraindikací. Datum vzniku invalidity stanovila komise dnem neurochirurgického vyšetření, jež bylo podkladem pro přiznání invalidity druhého stupně již v roce 2013, tj. 4.7.2013; platnost stanovena trvale, neboť se jedná o chronické onemocnění, kdy není předpoklad stabilizace a zlepšení zdravotního stavu. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci a žalované.)
7. Soud shledal žalobu důvodnou.
8. Podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:

(1)      Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2)      Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)   nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)    nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3)      Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

9. Podle § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.) soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
10. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 21.12.2018, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.). 
11. Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně z důvodů v ní uvedených. Vzhledem k závěrům shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 8.8.2019 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, proto je podaná žaloba důvodná.
12. Soud proto napadené rozhodnutí žalované ze dne 25.2.2019 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 21.12.2018 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I.) pro vadu řízení (§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně (od 4.7.2013), neboť míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 50%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Cheb a poté i na ČSSZ, kdy byl žalobci odňat invalidní důchod, neboť již nebyl uznán invalidním, jak je shora uvedeno.
13. Po právní moci tohoto rozsudku bude proto žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je i nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Žalovaná vydá nové rozhodnutí o tom, že se změnily skutečnosti rozhodné pro výměru důchodu, a tudíž od 12.2.2019 nedošlo k odnětí invalidního důchodu žalobci, čímž bude realizován i tento rozsudek Krajského soudu v Plzni, neboť rozhodnutí o odejmutí invalidního důchodu by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně již na základě posouzení na OSSZ Cheb či by žalobci vyhověla v řízení o jeho námitkách uplatněných proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 21.12.2018.
14. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků má právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje. 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 31.10.2019

Mgr. Jana Komínková  v.r.

samosoudkyně