č. j. 17 A 109/2018 - 75

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou ve věci

žalobce:

 

J.R.,  nar. …  , státní příslušnost SR, bytem

proti

 

 

žalovanému:

 

Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, sídlem Škroupova 18, 306 13  Plzeň,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.5.2018 č.j. PK-DSH/4222/18 ve znění opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 14.6.2018 č.j. PK-DSH/6399/18,

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo k odvolání žalobce změněno rozhodnutí Magistrátu města Plzně, Odboru správních činností, oddělení přestupků ze dne 13. 3. 2018 čj. MMP/064045/18, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta snížená žalovaným na 2.500,- Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na 6 měsíců a náhrada nákladů řízení 6.000,- Kč.
  2. Žalobce v žalobě zejména namítal, že na místě kontroly si byl jist svým zdravotním stavem a skutečností, že nelze detekovat návykovou látku v krvi osobě, která nejeví známky akutní intoxikace ani snížení kognitivní schopnosti, což je poslední fáze, kdy lze prokázat návykovou látku v krvi. Doba, po kterou lze prokázat přítomnost THC (tetrahydrocannabiolu) v krvi, je podle žalobce max. 12 hod. Má-li být vzorek krve a moče zaslán do Toxikologické laboratoře, jejím úkolem není vystavit další orientační vyšetření - screeningový záchyt drog v moči, nýbrž potvrdit či vyvrátit přítomnost návykové látky v krvi a stanovit její koncentraci plynovou chromatografií v souladu s nařízením vlády č. 41/2014 Sb. a podle § 20 odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb. Podle žalobce v Žádosti o lékařské a toxikologické vyšetření ve spodní části kolonky C jsou uvedeny výsledky toxikologického vyšetření. Jelikož tato kolonka byla proškrtnuta, podle žalobce z toho vyplynulo, že nebyla v krvi prokázána přítomnost návykové látky. Podle žalobce je nesprávný závěr žalovaného, že důkazy předvedené v řízení o zadržení řidičského průkazu prokazují důvodné podezření. Podle ust. § 118 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz na základě podezření z užití návykové látky. Z tohoto ust. podle žalobce vyplývá, že k zadržení průkazu na místě kontroly postačuje pouhé podezření, ale ve správním řízení o zadržení řidičského průkazu je zapotřebí toto podezření prokázat. V tomto řízení o zadržení řidičského průkazu dále podle žalobce bylo porušeno ust. § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., protože dokazování proběhlo mimo jednání. Nadto se v tomto řízení objevil jako důkaz výsledek vyšetření moče, které je pouze orientační a podle žalobce slouží pouze pro laboratoř ke stanovení dalšího postupu. Podle žalobce orientační testy a vyšetření nelze použít jako důkaz. Dále žalobce v žalobě tvrdil, že znalecký posudek čj. MMP/291591/17 ze dne 22.12.2017 je nepravdivý. Stanovení krevních hladin návykové látky se provádí jako součást odborného lékařského vyšetření, které je provedeno bezodkladně. Doba skladování biologického materiálu je 8 týdnů. Biologický materiál byl Toxikologické laboratoři dodán 16.10.2017, proto podle žalobce nebyl v posudku analyzován již jeho biologický materiál. Podle žalobce institut zadržení řidičského průkazu byl doprovázen nesprávným úředním postupem, neboť podmínky pro zadržení řidičského průkazu byly naplněny až v řízení o přestupku samotném. Žalobce rovněž namítal nesprávnou výši nákladů správního řízení, změněnou rozhodnutím žalovaného ze dne 14.6.2018 čj. PK-DSH/6399/18, neboť podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/217 Sb. hradí poskytovateli zdravotních služeb náklady na odborné lékařské vyšetření Policie ČR (žadatel).
  3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a plně odkázal na napadené rozhodnutí.
  4. V replice žalobce znovu zdůraznil, že vyšetření moče je pouze orientační. Znalecký posudek je podle žalobce vadný i proto, že v záhlaví se uvádí Magistrát města Plzně, tudíž jej správní orgán vystavil sám sobě.
  5. Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 13. 10. 2017, podle něhož žalobce v tento den ve13:30 hodin řídil osobní motorové vozidlo Peugeot 206, RZ … v Plzni na ulici Edvarda Beneše ve směru k ulici Klostermanova od ulice Arbesova u zastávky MHD Poliklinika Bory. Podrobil se orientačnímu vyšetření na návykové látky Drugwipe a tento test byl pozitivní na látku CA. Řidič se vyjádřil, že před jízdou se cítil v pořádku, a proto řídil, vliv THC nepoznal. Dbá na to, aby pod vlivem THC nikoho neohrozil. To, že usedl za volant, bylo proto, že na sobě nepoznal žádné známky omezení či psychického hendikepu. Mrzí ho to. Podle úředního záznamu Policie České republiky ze dne 13. 10. 2017 podezření hlídky na návykovou látku vniklo proto, že řidič měl zrychlené reflexy, potil se a byl nervózní. Hned po testu byl vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu. Policie sepsala úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z pozření alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky, do něhož žalobce udal, že měl cigaretu marihuany dne 9. 10. 2017 okolo čtvrté hodiny odpolední.
  6. Správní orgán prvního stupně zahájil řízení o přestupku. Policie na místě zadržela řidiči řidičský průkaz, zároveň byla vyplněna žádost o lékařské a toxikologické vyšetření. Toto bylo provedeno 13. 10. 2017 paní JUDr. K., jež potvrdila převzetí vzorků pro toxikologickou laboratoř, kam byly doručeny dne 16. 10. 2017. Následovalo chemicko-toxikologické vyšetření moči dne 20. 10. 2017 Mgr. M.B. z toxikologické laboratoře FN Plzeň se závěrem, že byly v moči žalobce zachyceny kanabinoidy. Správní orgán prvního stupně usnesením ze dne 24. 11. 2017 ustanovil znalce Mgr. M.B. k provedení chemicko-toxikologického vyšetření krve. Znalecký posudek je datovaný 22. 12. 2017 a podepsaný tímto znalcem, vycházející z dodaného materiálu dvou zkumavek krve a dvou zkumavek moči s odběrem 13. 10. 2017. Závěr znaleckého posudku zněl, že byl prokázán v krevním vzorku THC (tetrahydrokanabinol) o koncentraci 2,5 mikrogramů/ml. Podle nařízení vlády č. 41/2014 Sb. řidič se považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou při koncentraci THC v krvi od 2 mikro gramů litru. Součástí spisu je i faktura za posudek na částku 4 337 Kč.
  7. Při jednání dne 26. 1. 2018 žalobce uvedl, že v inkriminované době jel do Veselí nad Lužnicí na wellness pobyt s přítelkyní. Dne 9. 10. 2017 ve večerních hodinách vykouřil jednoho jointa marihuany v množství, které nedokáže přesně určit. Dále dne 12. 10. 2017 ve večerních hodinách užil zbytek skleněnky, což je skleněná trubička s velmi malým množstvím marihuany na jejích stěnách, kterou si zapálil a z této skleněnky si potáhl. Při řízení žádné účinky návykové látky nepociťoval. S ohledem na dobu užití a množství látky nepředpokládal ji ve svém těle. Domníval se, že nemůže být ovlivněn. Dále uvedl, že není pravidelným uživatelem návykových látek. Užívá pouze velmi občasně marihuanu na uklidnění ve vypjatých situacích.
  8. Rozhodnutím správního orgánu prvého stupně ze dne 3. 1. 2018 byl žalobci zadržen řidičský průkaz. Rozhodnutí bylo vydáno pod č.j. MNP/001688/18. O odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnuto dne 13. 2. 2018 žalovaným tak, že bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 2. 2018.
  9. Následovalo prvostupňové rozhodnutí o přestupku. Žalobce byl uznán vinným z porušení § 5 odst. 2 písmeno b) zákona silničního provozu a z naplnění skutkové podstaty přestupku, protože řídil motorové vozidlo v takové době po předchozím užití návykové látky, kdy byl již pod jejím vlivem, neboť znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví v odvětví toxikologie byla v jeho krvi prokázána návyková látka THC - tetrahydrokanabinol o koncentraci 2,5 mikrogramů/ml. Správní orgán prvního stupně uložil pokutu 4 000 Kč a náklady řízení stanovil na 6 000 Kč z důvodu vypracovaného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví v odvětví toxikologie a to podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění správní orgán prvního stupně uvedl, že za důkaz považuje znalecký posudek Mgr. M.B., z něhož vyplývá, že v krvi žalobce byla hmotnostní spektrometrií zjištěna a dokázána návyková látka THC o koncentraci 2,5 mikrogramů/ml. Dle nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou v případě koncentrace THC v krvi od 2 mikrogramů/ml. Správní orgán uvedl, že ačkoliv žalobce připustil užití návykové látky THC ve dnech 9. a 12. 10. 2017 a nepředpokládal a nepociťoval na sobě již v době řízení žádné účinky této látky, s ohledem na provedené důkazy zejména na výsledek znaleckého posudku nezbavuje toto žalobce odpovědnosti za přestupek, neboť se jedná pouze o subjektivní pocit žalobce. Zejména na základě výsledků znaleckého posudku není pochyb o tom, že v inkriminované době byl žalobce při řízení vozidla pod vlivem THC, kdy mu tato látka v těle byla bezpochyby prokázána, a to v koncentraci přesahující limitní hodnotu, při jejímž dosažení se řidič považuje za obviněného touto látkou.
  10. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, k němuž přiložil stejné listiny jako k žalobě, a to Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR z 27. 11. 2012 a Laboratorní příručku toxikologické laboratoře ústavu soudního lékařství ve FN Plzeň pod číslem směrnice 8/010/07.
  11. Žalobou napadeným rozhodnutím žalobce změnil rozhodnutí prvostupňové tak, že snížil uloženou pokutu na 2 500 Kč. Následně vydal opravné rozhodnutí, neboť v prvním rozhodnutí nesprávně citoval z prvostupňového rozhodnutí o povinnosti nahradit náklady řízení ve výši 1000 Kč. V opravném rozhodnutí ze dne 14. 6. 2018 č.j. PK-DSH/6399/18 byla nadále žalobci uložena povinnost hradit náklady ve výši 6 000 Kč s tím, že je to dané nutností vypracovat znalecký posudek. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že je zřejmé, že zčásti odvolání žalobce svými námitkami brojí proti řízení o zadržení řidičského průkazu, jež bylo rozhodnuto pravomocně rozhodnutím ze dne 13. 2. 2018. Žalovaný se plně ztotožnil s žalobcem, že důkazy provedené v řízení a o zadržení řidičského průkazu neprokazují, že žalobce předmětného dne řídil pod vlivem návykové látky. Prokazují však důvodné podezření, že žalobce pod vlivem návykové látky předmětného dne řídil. Tudíž byl plně důvod pro zadržení řidičského průkazu podle § 118 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. Dále žalovaný konstatoval, že z odvolání je zřejmé, že žalobce nerozlišuje mezi řízením o zadržení řidičského průkazu a řízením o přestupku samotném. Řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno 19. 10. 2017 doručením přípisu o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu. Žalobce byl vyrozuměn o tom, že ve věci bude prováděno dokazování mimo jednání. Na základě podkladů bylo rozhodnuto. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto i rozhodnutím žalovaného. Toto rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu tedy bylo již přezkoumáno. Řízení o přestupku samém bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku. V tomto řízení se konalo jednání a bylo prováděno dokazování listinami včetně znaleckého posudku. Byly v řízení o přestupku provedeny při jednání důkazy znaleckým posudkem, který jednoznačně prokazuje, že žalobce inkriminovaného dne řídil pod vlivem návykové látky. Není tedy pravdou, že posudek prokazující jeho vinu nebyl v řízení o přestupku proveden jako důkaz. Dále žalovaný popisoval postup odhalování případného spáchání přestupku řízení pod vlivem návykové látky. Příslušník policie na základě podezření vyzve k orientační zkoušce slin pomocí detekční sady Drugwipe 5+. V případě pozitivního výsledku je podezřelý vyzván k lékařskému vyšetření k odběru krve a moči. Chemicko-toxikologické vyšetření moče neprokazuje, že řídil vyšetřovaný pod vlivem návykové látky, pozitivní výsledek však zakládá důvodné podezření, že tomu tak bylo, což postačuje k rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. V řízení o přestupku je zavinění nutno bezpochyby prokázat, proto je nutné vypracovat znalecký posudek provádějící analýzu krevního vzorku pomocí specifických chromatografických metod v kombinaci s hmotnostní spektrometrií a interpretací zjištěných nálezů, které látky byly prokázány a v jakých koncentracích. Dle zákona o silničním provozu byla zavedena právní domněnka, že řidič je ovlivněn návykovou látkou, je-li v jeho krevním vzorku zjištěna návyková látka v určitém nadlimitním množství, které stanoví nařízení vlády č. 41/2014 Sb. Žalovaný považuje za stěžejní důkaz znalecký posudek, z něhož vyplynulo, že v krvi žalobce byla plynovou chromatografií prokázána návyková látka THC o koncentraci 2,5 mikrogramů v mililitru. K námitce žalobce, že byla přeškrtnuta kolonka Výsledky toxikologického vyšetření v Protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření, což prokazuje, že toxikologická laboratoř nenašla v krvi návykovou látku, k tomu žalovaný uvedl, že jde o mylnou úvahu. Proškrtnutí kolonky znamená, že dne 16. 10. 2017 nebylo toxikologické vyšetření prováděno. Formulář neobsahuje žádné výsledky. Razítko zdravotnického zařízení toliko stvrzuje převzetí biologických materiálů. Zadržení řidičského průkazu bylo v souladu se zákonem na základě podezření, které vzniklo na základě pozitivního testu, doba kontroly na 13:30 hodin v moči. Není podle žalovaného pravdou, že ve znaleckém posudku není uvedeno místo a čas. Je na posudku uvedeno, že byl vypracován v Plzni dne 22. 12. 2017.
  12. Žalobu soud neshledal důvodnou.
  13. Hlavní žalobní námitky nesměřují proti rozhodnutí o přestupku samém, které bylo napadeno touto žalobou žalobce, nýbrž proti rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, proti kterému žalobce sice podal včasné samostatné odvolání, nikoli však již žalobu. Protože rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu mělo a mohlo být napadeno samostatnou žalobou, nelze úspěšně vznášet námitky proti tomuto rozhodnutí a jemu předcházejícímu řízení teprve v řízení o žalobě proti rozhodnutí o přestupku.
  14. Na základě toho se soud v předmětném řízení nemohl zabývat důvodností námitek, že v řízení o zadržení řidičského průkazu nebylo nařízeno jednání, či že došlo k porušení § 51 odst. 1 správního řádu, ani že bylo rozhodováno v řízení o zadržení řidičského průkazu na základě pouhého podezření - výsledku screeningu moče, nikoli na základě řádného prokázání návykové látky vyšetřením krve.
  15. Z výše shrnutého odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí o přestupku je zřejmé, že se žalovaný pokusil vysvětlit žalobci rozdíly v průběhu správních řízení o zadržení řidičského průkazu a o přestupku. Současně je z rozhodnutí zřejmé, že žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí o spáchání přestupku označil za stěžejní důkaz znalecký posudek Mgr. B. ze dne 22.12.2017. Znalecký posudek podle názoru soudu neobsahuje vytýkané formální vady spočívající v absenci správného označení data vydání posudku či v označení zpracovatelem. Posudek je datován dnem 22.12.2017, autorem je Mgr. B. Pouze ze skutečnosti, že biologický materiál je podle Věstníku Ministerstva zdravotnictví uchováván min. 8 týdnů, a z pozdějšího data posudku nelze dovodit, že by došlo k případné záměně biologického materiálu. Soud stejně jako správní orgány považuje za rozhodující výsledek vyšetření krve prokazující přítomnost THC v množství vyšším, než je minimální koncentrace stanovená vládním nařízením č. 41/2014 Sb.
  16. Pokud jde o námitku žalobce, že je proškrtnuta kolonka výsledky toxikologického vyšetření v žádosti o toxikologické vyšetření, žalovaný správně vysvětlil, že výsledky toxikologického vyšetření krve byly získány až později, proto v žádosti ještě uvedeny nejsou.
  17. Poslední žalobní námitka se týkala nákladů správního řízení. Tyto náklady správně stanovil a odůvodnil správní orgán prvního stupně, který uvedl, že paušální částka náhrady nákladů řízení, kterou je žalobce povinen zaplatit, je 6.000,-Kč. Podle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb. paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Pokud byl přibrán znalec z oboru zdravotnictví odvětví toxikologie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 5000 Kč. Krajský úřad Plzeňského kraje pochybil, když přehlédl uloženou částku nákladů řízení 6 000 Kč z důvodu vypracovaného znaleckého posudku. Opravil toto teprve opravným rozhodnutím, které je již v souladu s rozhodnutím správního orgánu prvního stupně. Výše nákladů řízení pak je stanovena vyhláškou č. 520/2005 Sb., v tomto směru bylo postupováno v souladu se zákonem.
  18. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
  19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy by na náhradu nákladů řízení měl právo žalovaný, jenž měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ani nepožadoval jakoukoli jejich náhradu, proto nebyla náhrada nákladů žádnému z účastníků řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Plzeň 30. září 2019

 

Mgr. Jana Komínková  v.r.

samosoudkyně

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.