[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobce:  V. M., narozený dne

zastoupený zmocněncem T. M.

proti
žalovanému:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

   sídlem Náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2018, č. j. MV-34293-4/SO-2017

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žaloba

1. Žalobce se žalobou, podanou v zákonné lhůtě u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2018, č. j. MV-34293-4/SO/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 12.1.2017, č.j. OAM- 13344/DP-2016, kterým bylo dle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „spr. ř.“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem společného soužití rodiny (dále jen „rozhodnutí I. stupně“).
2. Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgán I.stupně v oznámení o zahájení řízení ze dne 12.1.2017, č.j. OAM-8296/DP-2013 odůvodňuje záměr ukončit pobytové oprávnění žalobce tím, že přestal splňovat jednu z podmínek pro udělení víza, v čemž spatřuje důvod pro ukončení povolení k pobytu ve smyslu § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. Žalobce nesouhlasí s rozhodnutím žalovaného a uvádí, že v roce 2011 a 2012 nebyla dána přesná metodika zákona o pobytech cizinců a sám žalovaný nevěděl, jak by měl zákon o pobytech cizinců znít a jaké dokumenty požadovat od cizinců v platnosti prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení. Proto žalobce rozporuje rozhodnutí o zrušení pobytu z důvodu nedoložení pojištění žalobce. Žalobce žádá o obnovení dlouhodobého pobytu.
3. Dne 8.2.2018 podal žalobce žádost o přiznání odkladného účinku žalobě, kdy tato žádost byla usnesením zdejšího soudu ze dne 8.3.2018, č.j. 11 A 59/2018-17 zamítnuta.

Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve svém vyjádření shrnuje, že žalobce k žádosti nedoložil veškeré náležitosti, přestože byl k tomuto řádně vyzván. K námitce, že v roce 2011 a 2012 nebyla dána přesná metodika žalovaný konstatuje, že žádost k povolení dlouhodobému pobytu podal žalobce až 7.6.2016. Doklad o cestovním zdravotním pojištění je dle § 42b odst. 5 zákona o pobytu cizinců stanoven jako povinná náležitost žádosti. Co se rozumí dokladem o zdravotním pojištění je uvedeno v § 180j odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Správní orgán I. stupně ve výzvách adresovaných žalobci potřebný doklad o zdravotním pojištění dostatečně charakterizoval a odkázal na příslušná zákonná ustanovení. Dle žalovaného žalobci nebránila žádná závažná překážka požadovaný doklad předložit.

Obsah spisu

5. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal dne 7.6.2016 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Výzvou správního orgánu I.stupně ze dne 7.6.2016, č.j. OAM-13344-5/DP-2016, byl žalobce vyzván, aby doložil doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území dle § 31 odst. 6 zákona o pobytu cizinců a doklad o cestovním zdravotním pojištění dle § 180j zákona o pobytu cizinců, doklad prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení ve smyslu § 42b odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Tuto výzvu žalobce dne 7.6.2016 osobně převzal. K odstranění vad byla žalobci poskytnuta lhůta 60 dnů od doručení výzvy a byl zároveň poučen, že v případě nedoložení uvedených náležitostí žádosti bude řízení o žádosti zastaveno dle § 66 odst. 1 písm.c) spr. ř. Usnesením ze dne 7.6.2016 č.j. OAM-13344-6/DP-2016 správní orgán určil lhůtu 60 dnů k odstranění vad žádosti a řízení dle ust. § 64 odst. 1 písm.a) spr. ř. přerušil. Dne 10.6.2016 vydal žalovaný opět výzvu, č.j. OAM-13344-7/DP-2016,  k doložení chybějících dokladů, tj. dokladu o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, doklad o cestovním zdravotním pojištění, doklad prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení. Usnesením ze dne 10.6.2016 č.j. OAM-13344-8/DP-2016 správní orgán určil lhůtu 60 dnů k odstranění vad žádosti a řízení dle ust. § 64 odst. 1 písm.a) spr. ř. přerušil. Žalobce následně doložil nájemní smlouvu, pracovní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a společností G.V. s.r.o. a přehled čistých příjmů.
6. Usnesením správního orgánu I. stupně ze dne 12.1.2017, č.j. OAM-13344-13/DP-2016 bylo řízení o žádosti zastaveno s odkazem na § 66 odst. 1 písm. c) spr. ř. V tomto rozhodnutí správní orgán I. stupně konstatoval, že žalobce doložil nájemní smlouvu ze dne 1.8.2016 s fotografiemi bytové jednotky, pracovní smlouvu ze dne 30.3.2016 uzavřenou mezi žalobcem a společností G. V. s.r.o., potvrzení o výši příjmu ze závislé činnosti za měsíc květen až červen 2016. Doklad o cestovním zdravotním pojištění nebyl do dne vydání rozhodnutí doložen, proto správní orgán I. stupně zastavil řízení o žádosti.
7. Dne 26.1.2017 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání žalobce, ve kterém uvedl, že ve stanovené lhůtě byly zákonem stanovené náležitosti doloženy.
8. Žalovaný posoudil odvolání jako nedůvodné. Dle žalovaného je k žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území dle § 42a zákona o pobytu cizinců účastník řízení povinen doložit náležitosti dle § 42b s odkazem na § 31 odst 1 písm. a), d), a e) a § 31 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. S ohledem na skutečnost, že žalobce podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území ČR, je povinen podle s § 42b odst. 5 zákona o pobytu cizinců doložit doklad o cestovním zdravotním pojištění platný po dobu pobytu na území a současně na požádání předložit doklad  o cestovním zdravotním pojištění. Ostatní požadované doklady žalobce doložil, ale doklad o uzavření zdravotního pojištění nebyl doložen. K námitce žalobce, že chybějící doklady doložil ve stanovené lhůtě, přičemž odkazuje na potvrzení pošty, žalovaný konstatuje, že k žádosti byly doloženy pouze nájemní smlouva, pracovní smlouva a potvrzení o příjmech, kopie těchto dokladů byla doložena také s odvoláním. Doklad o zdravotním pojištění nebyl do dnešního dne doložen a takový doklad si správní orgán ani nedokáže sám obstarat v rámci své úřední činnosti, neboť mu není známo, u jaké zdravotní pojišťovny si žalobce zdravotní pojištění sjednal. Žalobce byl správním orgánem I. stupně správně vyzván k odstranění vad žádosti, byla mu poskytnuta přiměřená lhůta, vada byla dostatečně specifikována a bylo řádně vysvětleno, jak vady odstranit. Žalobce vady neodstranil a žalovaný tak shledal naplnění podmínek pro zastavení řízení dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) spr.ř.

Posouzení důvodnosti žaloby

9. Městský soud v Praze přezkoumal na základě žaloby napadené rozhodnutí z hlediska námitek v žalobě uvedených, neboť jejich rozsahem je soud vázán, při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů -  dále jen „s.ř.s.“). Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud bez jednání, když účastníci nevyjádřili s takovým postupem výslovný nesouhlas, má se tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
10. Podle § 42b odst. 5 zákona o pobytu cizinců je před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.
11. Dle § 66 odst. 1 psím. c) spr. ř. správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.
12. Z obsahu správního spisu má soud za prokázané, že žalobce nepředložil doklad o cestovním pojištění, a to ani s žádostí, ani na výzvu správního orgánu. Žalobce měl možnost tuto vadu spočívající v nepředložení konkrétního dokumentu odstranit, byl správním orgánem I. stupně vyzván k doložení chybějících dokumentů, byl řádně poučen o tom, jaké dokumenty má doložit a zároveň mu byla stanovena lhůta 60 dnů k odstranění této vady. Žalobce až do vydání napadeného rozhodnutí žalovaným chybějící dokumenty nedoložil. V daném případě se jednalo o doklady, které byl žalobce povinen předložit ze zákona. Jejich nedoložení v řízení o žádosti znamená, že správní orgán I. stupně neměl možnost tyto doklady formálně a obsahově posoudit a zároveň neměl možnosti si je obstarat jiným způsobem.
13. Žalobce i přes výzvu, a tedy s vědomím možných důsledků, zůstal ve věci nečinný a v určené lhůtě neodstranil podstatnou vadu žádosti bránící v pokračování v řízení. Toto zjištění má dostatečnou oporu ve spise a s ohledem na skutečnost, že nebylo možné v řízení pokračovat, nezbývalo než řízení zastavit.
14. Žalobce namítá, že v roce 2011 a 2012 nebyla dána přesná metodika zákona o pobytu cizinců a sám žalovaný tak nevěděl, jaké dokumenty má od cizinců požadovat a nevěděl, jak má zákon o pobytu cizinců znít. Tato námitka je nedůvodná, kdy je nutné zdůraznit, že žalobce podal žádost až dne 7.6.2016, období 2011 a 2012 tedy nemá pro danou věc žádný význam.  Doklady, které je cizinec povinen předložit ke své žádosti nebo na vyžádání správního orgánu, jsou výslovně uvedeny v samotném zákoně o pobytu cizinců, kterým jsou správní orgány vázány a který zde dotčené správní orgány při své činnosti běžně aplikují a znají. Není tedy rozhodné, zda existovala nebo neexistovala metodika, na kterou odkazuje žalobce.
15. Z výzev správního orgánu I.stupně k odstranění vad žádosti je zřejmé, že správní orgán věděl, jaké dokumenty od žalobce požaduje doložit, ve výzvě je konkrétně uvedl a specifikoval, současně odkázal na příslušná zákonná ustanovení, na základě kterých jejich doložení požadoval. Žalobce měl možnost tyto jasně specifikované dokumenty doložit, nelze tedy hovořit o tom, že by žalovaný nevěděl, jaké dokumenty má po cizincích požadovat. Povinnost předložit požadované doklady vyplývá přímo ze zákona. Protože tuto povinnost žalobce nesplnil, byl vyzván k jejich dodatečnému doložení a současně byl poučen o následcích nesplnění své povinnosti. Bylo tedy v plné dispozici žalobce, aby svou zákonem stanovenou povinnost splnil.
16. Je nutno zdůraznit, že sám žalobce v odvolání proti usnesení o zastavení řízení ze dne 12.1.2017 uvádí, že doložil pracovní smlouvu, potvrzení o příjmech a nájemní smlouvu  odkazuje na podací lístek pošty. Ani on sám v odvolání netvrdí, že předložil doklad o doklad o cestovním zdravotním pojištění platný po dobu pobytu na území. Právě nedoložení tohoto dokladu bylo důvodem pro zastavení řízení. Doložení požadovaných dokladů až k žalobě nemá vliv na posouzení věci, protože soud rozhoduje podle skutkového stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu (§ 75 s.ř.s.).
17. Pokud žalobce v žalobě rozporuje rozhodnutí o zrušení pobytu z důvodu nedoložení pojištění žalobce a žádá o obnovení dlouhodobého pobytu, je nutno uvést, že v dané věci nerozhodovaly správní orgány o zrušení pobytu žalobce. Předmětem řízení byla žádost žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem společného soužití rodiny. Tento druh pobytu žalobci nebyl zřejmě povolen, neboť by jinak žalobce takovou žádost nepodával. Neexistující pobyt také nemůže být zrušen. V dané věci bylo zastaveno řízení o uvedené žádosti,  nebylo rozhodnuto o zrušení povolení k pobytu žalobce. Obecně uvedené námitky o problémech s vycestováním jsou, vzhledem k předmětu řízení irelevantní, žalobce neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, ke kterým by se soud mohl blíže vyjádřit.
18. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
19. Výrok o nákladech v řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému správnímu orgánu náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 13. prosince 2019

    JUDr. Hana Veberová v. r.

                    předsedkyně senátu