č. j. 52 Ad 23/2019-35

 

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci

žalobce:  Ing. J. M.,

zastoupen Mgr. T. D.
proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení
   sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 10. 2019, č. RN-X-315-PB,

takto:

I.               Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 10. 2019, č. j. RN-X-315-PB, se pro vady řízení ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se včasnou žalobou ze dne 6. 12. 2019 domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo podle ust. § 92 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), rozhodnuto o námitkách, podaných žalobcem proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 8. 2019, jímž byl žalobci přiznán invalidní důchod pro III. stupeň invalidity, a to tak, že tyto námitky byly zamítnuty jako opožděné. Žalobce odůvodnil žalobu následujícím způsobem.
  2. Nejprve uvedl, že mu bylo 21. 8. 2019 doručeno zmíněné rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jímž mu byl přiznán nárok na invalidní důchod. Poté tvrdil, že 20. 9. 2019 podal žádost o doplnění podkladů pro výpočet dávky důchodového pojištění, na kterou správní orgán dosud nereagoval a že 26. 9. 2019 „učinil nadepsanému správnímu orgánu podání prostřednictvím běžného technického prostředku elektronické komunikace bez užití uznávaného elektronického podpisu“, které dalšího dne 27. 9. 2019 řádně doplnil písemným podáním a že v tomto podání byly učiněny námitky proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobce dále namítl, že v žalovaném rozhodnutí „správní orgán však falzifikuje literu zákona“, když v něm bylo uvedeno, že proti rozhodnutí lze podat u ČSSZ nebo kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, což je však v rozporu s § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění (dále jen „zák. č. 582/1991 Sb.“). Podle § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., tak lhůta pro podání písemných námitek běží již ode dne oznámení, nikoliv ode dne následujícího po dni oznámení, jak bylo uvedeno v poučení žalovaného rozhodnutí. V takovém případě lhůta pro podání námitek by skončila dne 23. 9. 2019, žalobce poukázal na ust. § 83 odst. 2 správního řádu, který lze aplikovat v případě nesprávného poučení o opravném prostředku. Dále uvedl, že podání učiněné předáním poštovnímu doručovateli dne 20. 9. 2019 nebylo námitkou, jako správní orgán v odůvodnění žalovaného rozhodnutí mylně tvrdil, ale žádostí o doplnění odůvodnění rozhodnutí I. instance, resp. žádosti o předložení dokladů dle § 88 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Žalobce dále namítl existenci další procesní vady, tj. že správní orgán mylně uvedl, že žalobce podal námitky osobně na ČSSZ dne 23. 9. 2019. Proti tomuto „omylu se ze strany správního orgánu se podatel ostře vymezuje“. V další části žaloby označené jako „k věci samé“ žalobce uváděl v podstatě námitky proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, když zpochybňoval zákonnost rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukázala na obsah žalovaného rozhodnutí, navrhla, aby soud žalobu zamítl.
  4. Krajský soud přezkoumal v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) žalované rozhodnutí dle žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  5. Ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti.
  6. Žalobci bylo dne 21. 8. 2019 doručeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 8. 2019, jímž byl žalobci dle zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, přiznán s účinností od 17. 7. 2019 invalidní důchod pro III. stupeň invalidity ve výši 4 040 Kč měsíčně. Ze shodného tvrzení účastníků, tj. žalobce a žalované vyplývá, že není sporu o datum doručení tohoto rozhodnutí žalobci. Žalované byla dne 20.9.2019 doručena listina, označená jako „žádost o opravu rozhodnutí č. j. R-15.8.2019-424/X“, tedy žádost o opravu zmíněného rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, v němž mj. žalobce žalované sdělil, že z odůvodnění není patrné, jakými úvahami se správní orgán zabýval, ze kterých podkladů vycházel a že žalobce nemá možnost posoudit, jak byly podklady, které předložil, použity, že zejména z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, jak a na základě jakých podkladů byl stanoven výpočtový základ ve výši 1 090 Kč, v jakém rozsahu byla započtena doba studia atd. Žalobce tedy požadoval závěrem doplnění odůvodnění rozhodnutí, aby mohl případně po jeho prostudování podat námitky. Žalovaná dne 8.10.2019 vydala rozhodnutí, kterým zamítla námitky žalobce proti zmíněnému rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, přičemž v něm uvedla, že žalobce podal námitky doručené osobně na ČSSZ až dne 23.9.2019, ačkoliv lhůta pro podání námitek uplynula dne 20. 9. 2019 a nebyla tak dodržena zákonná lhůta pro podání námitek.
  7. Podle ust. § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníkům řízení. Podle ust. § 88 odst. 2 cit. zákona, požádá-li účastník před uplynutím lhůty k podání námitek o předložení podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku, který je povinen uhradit, počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny. Podle ust. § 88 odst. 8 cit. zákona, není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, které se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popř. v nich pokračovat. Podle § 40 odst. 1 správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
  8.  Žalobce v žalobě mj. tvrdí, že žalovaná v rozhodnutí „falzifikovala literu zákona“, když poučení o opravném prostředku, tedy o podání námitek, bylo uvedeno v rozporu s ust. § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. Názor žalobce však správný v případě této námitky není, neboť poučení v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, které se týká možnosti podání námitek, je v souladu s platnou právní úpravou. Žalobce totiž nesprávně odvodil běh lhůty pro podání námitek pouze ze zák. č. 582/1991 Sb., přehlédl však, že i v případě této zákonné lhůty pro podání námitek platí subsidiárně správní řád (§ 88 odst. 8 zák. č. 582/1991 Sb.), tedy platí ust. § 40 odst. 1 správního řádu, podle něhož se do běhu lhůty nezapočítává dne, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. V daném případě takovým dnem byl den doručení, tedy oznámení rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, tedy den 21. 8. 2019, lhůta pak nemohla začít běžet od 21. 8. 2019, ale od dne následujícího, tedy ode dne 22. 8. 2019 a skončila dne 20. 9. 2019. Poučení v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu bylo tedy uvedeno v souladu s platnou právní úpravou, když z té opravdu vyplývá, že zákonná 30 denní lhůta pro podání námitek běží až ode dne, který následuje po dni oznámení, tedy doručení rozhodnutí. Správní orgán tak uvedl poučení v souladu se zákonem a nedopustil se žádné „falzifikace“ litery zákona, jak nesprávně uvádí žalobce v žalobě. V dané věci však je třeba přihlédnout k další skutečnosti, zahrnující další podání žalobce ze dne 20. 9. 2019, tedy ze dne, kdy uplynul poslední den lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. V tento den, tedy v poslední den zmíněné lhůty, totiž žalobce zaslal žalované listinu, která je sice označena jako „žádost o opravu rozhodnutí“, ale z jejího obsahu vyplývá požadavek žalobce na poskytnutí bližších údajů, resp. způsobu vyhodnocení podkladů, které žalovaná měla k dispozici, přičemž z obsahu zmíněného podání žalobce ze dne 20. 9. 2019 bylo možné vyvodit požadavek žalobce na předložení podkladů pro výpočet důchodu (§ 88 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb.) nebo alespoň žalovaná v případě nejasností žádosti žalobce jej měla vyzvat podle § 37 odst. 3 správního řádu ke sdělení, zda žalobce žádá o předložení podkladů pro výpočet důchodu s příslušným poučením o tomto jeho právu (§ 4 odst. 2 správního řádu).
  9. Napadené rozhodnutí tak trpí vadou řízení, a to z důvodu podstatného porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c s.ř.s.), proto krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátit žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.).
  10. Věcný přezkum rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu již nebyl předmětem žalovaného rozhodnutí, protože v dané věci bylo rozhodováno pouze o zamítnutí námitky žalobce jako opožděné, tedy krajský soud se nemohl zabývat dalšími věcnými námitkami žalobce, které směřují proti rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, krajský soud nemůže fungovat jako správní orgán rozhodující o námitkách proti zmíněnému rozhodnutí. Věcnými námitkami proti rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu se krajský soud může zabývat až v případě, že budou vyčerpány námitky proti rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, tyto následně žalovaná věcně posoudí, až poté lze takové věcné námitky uplatnit v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví (§ 5 a § 65 s.ř.s.).
  11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšnému žalobci podle obsahu spisu žádné náklady v řízení nevznikly (v případě jeho zastoupení se jednalo o zastoupení obecným zmocněncem, nikoliv advokátem), neúspěšná žalovaná neměla právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 6. března 2020

JUDr. Jan Dvořák v. r.

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje