č. j. 30 A 16/2020-29
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci
žalobce: Ing. Arch. J. D. B.
proti
žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje
se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. září 2019, č. j. KUKHK-25702/ZP/2019-3,
takto:
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2020, č. j. Na 228/2019-10, byla zdejšímu soudu postoupena žaloba žalobce, doručená Nejvyššímu správnímu soudu dne 4. 12. 2019, proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka ze dne 4. 6. 2019, č. j. MUNP/2019/7911/ŽP/LJ, kterým ve společném územním a stavebním řízení schválil stavební záměr na stavbu vrtané studny na pozemku p. č. x v k. ú. x a současně povolil podle § 8 vodního zákona nakládání s vodami – odběr podzemních vod.
Obsah žaloby není třeba podrobněji rozvádět a to z následujících důvodů.
Z obsahu vyjádření žalovaného k žalobě, které bylo doloženo i relevantními podklady, totiž vyplynulo, že žalobou napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno podle § 98 správního řádu rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 17. 12. 2019, č. j. 62816/2019-MZE-15111, ve zkráceném přezkumném řízení a věc byla vrácena k novému projednání. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 1. 2020.
Okamžikem zrušení přezkoumávaného správního aktu tak odpadl předmět řízení, neboť žalobou napadené rozhodnutí bylo již nadřízeným správním orgánem zrušeno, tedy neexistuje. Tato skutečnost představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (srovnej např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Ao 8/2011-129 nebo jeho rozsudek č. j. 2 Afs 125/2009-104; dostupné na www.nssoud.cz).
Krajský soud tedy neměl jinou možnost, než žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Taková situace v projednávané věci nastala.
Krajský soud nepřehlédl, že součástí žaloby byl i návrh žalobce na vydání předběžného opatření. Protože však bylo rozhodnuto neprodleně ve věci samé, nebylo nutno o tomto návrhu rozhodovat, neboť se stal bezpředmětným.
Ke stejnému závěru dospěl soud rovněž ohledně návrhu žalobce na osvobození od soudního poplatku a na ustanovení zástupce k hájení jeho práv v daném soudním řízení.
Dle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, totiž soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
Za situace, kdy meritorní rozhodnutí o návrhu bylo ze skutkového stavu věci zcela zřejmé, tedy krajský soud netrval na tom, aby žalobce zaplatil soudní poplatek, neboť by mu byl vzápětí v plné výši vrácen a jednalo by se tak o zcela formální záležitost. Bylo by tak rovněž zcela bezpředmětné rozhodovat o jeho návrhu na osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce (srovnej § 35 odst. 8 a § 36 odst. 3 s. ř. s.).
Dle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
V posuzované věci byla žaloba podána důvodně, neboť v době jejího podání jí napadené rozhodnutí žalovaného existovalo, zrušeno v přezkumném řízení pro nezákonnost bylo až následně. S ohledem na skutečnost, že žalobce neplatil soudní poplatek a že z obsahu soudního spisu nevyplynulo, že by mu vznikly nějaké jiné náklady řízení, rozhodl krajský soud ohledně nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.)
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 24. března 2020
JUDr. Jan Rutsch v. r.
předseda senátu