USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáš Blažka ve věci

žalobce: A. H.

proti

žalovanému:  Krajský soud v Hradci Králové

se sídlem Československé armády 218, Hradec Králové

v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 23. 1. 2020, č. j. 30 A  6/2020-155,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu bylo dne 6. 4. 2020 doručeno podání žalobce nazvané „Žaloba proti usnesení ČR – Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 6/2020-155 ze dne 23. 1. 2020“, kterou se žalobce domáhal zrušení tohoto rozhodnutí.

V žalobě uvedl, že dne 6. 2. 2020 mu bylo doručeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové,  č. j. 30 A 6/2020-155 ze dne 23. 1. 2020, v němž bylo konstatováno, že „I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“

Žalobce napadl předmětné usnesení Krajského soudu v Hradci Králové v celém rozsahu. Tvrdil, že nebyly splněny podmínky řízení pro usnesení č. j. 30 A 6/2020-155 ze dne 23. 1. 2020 a že dané usnesení vydal nepříslušný úřad a ve věci rozhodovali nepříslušní soudci a to JUDr. J. R., JUDr. P. K. a Mgr. H. K. Žalobce rovněž tvrdil, že i poučení uvedeného rozhodnutí, v němž je uvedeno, že lze proti němu podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení, je nezákonné, protože proti usnesení o odmítnutí žaloby je možné pouze odvolání. Dále uvedl, že v předmětném usnesení došlo k záměně účastníka řízení a žalované věci, než jak je označeno žalobcem v žalobě podané elektronicky ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Žádal, aby ve věci bylo nařízeno jednání.

Při posouzení žalobních námitek vycházel krajský soud z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), podle něhož soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou, nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

V projednávané věci je zřejmé, že žalobce podává žalobu nikoliv proti rozhodnutí správního orgánu, ale proti rozhodnutí soudu, a přitom ze shora uvedeného nepochybně vyplývá, že k rozhodování o takové žalobě nemá soud ve správním soudnictví pravomoc.

Dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, nestanoví-li tento zákon jinak, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Krajskému soudu proto nezbylo, než s odkazem na § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. podanou žalobu odmítnout pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, neboť zde není dána pravomoc krajského soudu o tomto návrhu rozhodnout.

Krajský soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1, věta prvá, s. ř. s. a contrario).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 20. dubna 2020

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu