[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudkyň Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci

žalobce: Štůsek - DVB s.r.o.

 sídlem Valašská Bystřice 73

 zastoupeného advokátem JUDr. Jaromírem Štůskem, LL.M.

 sídlem Školní 646/20, Teplice 

proti  

žalovanému: Státní úřad inspekce práce

 sídlem Kolářská 451/13, Opava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2018, č. j. 3058/1.30/18-3, sp. zn. Q1-2018-41

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2018, č. j. 3058/1.30/18-3, sp. zn. Q1-2018-41,
   se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč,
   a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce,
   JUDr. Jaromíra Štůska, LL.M., advokáta.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno Opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole (dále též „opatření“) Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“, ze dne 27. 2. 2018, č. j. 31451/9.41/17-6, sp. zn. I9-2017-3002.

2. Dne 26. 10. 2017 správní orgán I. stupně zahájil u žalobce kontrolu dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. e), v rozsahu ustanovení § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o inspekci práce“), a to v souvislosti s pracovním úrazem R. P., zaměstnankyně žalobce (dále též „postižená“), k němuž došlo dne 11. 10. 2017 cca v 17:45 hod. na pracovišti žalobce (hala opracování dřeva č. 1) na adrese Valašská Bystřice 73.

3. Žalobce je společností zaměřenou na výrobu dřevěných násad. Pracovní úraz postižené, který
   si vyžádal její hospitalizaci delší 5 dní, se stal při obsluze kopírovací frézy na výrobu dřevěných násad na kladiva (zn. PAMER, rok výroby 2005, inventární číslo SI003). Fréza, která se nachází uvnitř haly na opracování dřeva č. 1, pracuje v automatickém režimu; obsluha tohoto stroje provádí vizuální kontrolu jednotlivých pracovních operací, stavu stroje a souvisejících zařízení. Konkrétní činnost obsluhy stroje spočívá ve vkládání dřevěných neopracovaných hranolků
   na podávací pás, na který se vejde přibližně 10 ks hranolků (v závislosti na rozměru). Obsluha poté musí stisknout pneumatické tlačítko ke spuštění automatického režimu stroje, kdy dochází k automatickému posunu těchto hranolků přes jednotlivé části stroje (včetně kopírovací frézy)
   a přes pásový dopravník a pásovou brusku až do připravené bedny (umístěné pod pásovou bruskou), do které padají hotové násady na kladiva. Další činnost obsluhy spočívá v odebírání násad z bedny, jejich třídění a skládání na paletu. Rotující pracovní nástroj kopírovací frézy
   je zakrytý ochranným krytem, který se přizvedne pouze v okamžiku, kdy automatické podávací zařízení neofrézovaných dřevěných hranolků překlopí hranolek do kopírovací frézy.
   Po ofrézování hranolku násada padá na pásový dopravník (umístěný pod kopírovací frézou)
   a ochranný kryt zakryje rotující pracovní nástroj.

4. Dne 11. 10. 2017, kdy došlo k pracovnímu úrazu, postižená nastoupila na odpolední pracovní směnu v 13:30 hod. K pracovnímu úrazu došlo cca v 17:45 hod., kdy postižená prováděla obsluhu kopírovací frézy na výrobu dřevěných násad na kladiva. Stroj pracoval v automatickém režimu a postižená pohledem zjistila, že došlo k nežádoucímu nahromadění vyfrézovaných násad ve spodní části pásového dopravníku, který dopravuje již vyfrézované násady k pásové brusce k finálnímu obroušení. Nahromaděné vyfrézované násady bránily v plynulém pohybu automatickému podavači neopracovaných dřevěných hranolků do frézy, a proto byl proces podávání přerušen stiskem tlačítka H („halt“), což znamená, že pracovní nástroj frézy stále rotuje, ale je přerušen proces automatického podávání dřevěných hranolků do frézy. Postižená se poté pravou rukou snažila uvolnit nahromaděné vyfrézované násady na kladiva ve spodní části pásového dopravníku tak, aby obnovila běžný provoz stroje, a při této činnosti svou levou ruku opřela o dřevěný hranolek upnutý v automatickém podavači. Po náhlém uvolnění nahromaděných vyfrézovaných násad došlo k posunu dřevěného hranolku upnutého v automatickém podavači do kopírovací frézy (vlivem nahromaděných násad bylo automatické podávací zařízení napruženo), a to i s levou rukou postižené, u níž v důsledku kontaktu s rotujícím pracovním nástrojem kopírovací frézy došlo k amputaci v místě lokte.

5. Z protokolu o kontrole, který byl vyhotoven dne 31. 1. 2018 pod č. j. 31451/9.41/17-3, sp. zn. I9
   -2017-3002 (viz bod 2. kontrolních zjištění), vyplynulo, že žalobce jako zaměstnavatel provozoval a používal ke své výrobní činnosti kopírovací frézu na výrobu dřevěných násad na kladiva
   (zn. PAMER, rok výroby 2005, inventární číslo SI003), u které nepřijal dostatečná opatření k zamezení kontaktu obsluhy stroje s jeho rotujícím pracovním nástrojem. Správní orgán tak dospěl k závěru, že žalobce porušil povinnost dle § 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), „že pokud není možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci“. V návaznosti na citované kontrolní zjištění správní orgán I. stupně vydal dne 27. 2. 2018 pod č. j. 31451/9.41/17-6 opatření k odstranění nedostatků, k němuž žalobci stanovil lhůtu do 23. 3. 2018. Z obsahu opatření je patrné, že „přijatá opatření k odstranění zjištěných nedostatků je nutné dokumentovat způsobem, ze kterého je zřejmé, jak byl zjištěný nedostatek řešen. Písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných kontrolou v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) podejte k č. j. 31451/9.41/17-3 do 30. 3. 2018 na nadepsaný oblastní inspektorát. Za nepodání písemné zprávy o odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě může být kontrolované osobě v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu uložena pokuta
   až do výše 500 000 Kč“.

6. Žalobce napadl toto opatření odvoláním, v němž se věnoval možným příčinám vzniku pracovního úrazu a mj. rozvedl rizika, jejichž vyhodnocení provedl v dokumentu „Pokyny k obsluze stroje na výrobu násad do kladiv – PAMER“, včetně přijatých opatření k jejich zamezení. Žalobce se domníval, že formálně vyhověl veškerým požadavkům stanoveným v § 102 odst. 4 zákoníku práce, jakož i vydanému opatření, a jelikož koná v souladu s platnou legislativou, nemůže neexistující nedostatek odstranit a podat o tom správnímu orgánu zprávu.

7. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 5. 2018, č. j. 3058/1.30/18-3, odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl a vydané opatření k odstranění nedostatků potvrdil. V závěru odůvodnění
   ve vztahu k vydanému opatření uvedl, že neshledal jeho nezákonnost ani nepřezkoumatelnost, neboť opatření obsahuje konkrétní povinnost uloženou žalobci, konkrétní lhůtu k jejímu splnění, obsahuje i řádné odkazy na příslušná ustanovení aplikovaných právních předpisů, identifikaci správního orgánu, který jej vydal, číslo jednací, datum, atd.

II. Obsah žaloby

8. Žalobce pokládal napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné co do srozumitelnosti i absence odůvodnění, neboť z výroku nelze v rozporu s § 68 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), dovodit, co konkrétně měl žalobce vlastně činit. Žalobce v této souvislosti připomněl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2008, č. j. 8 Afs 152/2006 - 144; a dle jeho názoru na projednávanou věc dopadají také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2011, č. j. 2 As 90/2011 - 42, ze dne 29. 5. 2014, č. j. 5 As 152/2012 - 43, a ze dne 16. 9. 2015, č. j. 2 As 123/2015 - 35. S ohledem
   na chybějící odůvodnění žalobce pokládal napadené rozhodnutí rovněž za nicotné. Navrhl proto, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný měl za to, že napadené rozhodnutí je věcně správné, přezkoumatelné a vydané v souladu se zákonem. Připomněl, že je třeba mít na paměti, že byť je opatření k odstranění nedostatků považováno za rozhodnutí v materiálním smyslu, jedná se o specifický druh „rozhodnutí“, na který není třeba klást natolik přísné požadavky než na rozhodnutí, kterým
   se např. ve správním řízení ukládá sankce za spáchaný správní delikt. V tomto směru se dle žalovaného jedná o méně formalizovaný postup orgánů inspekce práce, neboť účelem
   je především získání zpětné informace od kontrolovaného subjektu po seznámení se s výsledky provedené kontroly.

10. Žalovaný uvedl, že ačkoli je inspektor (potažmo kontrolní orgán – orgán inspekce práce) nadán oprávněním vydat opatření k odstranění nedostatků, není oprávněn jakkoli určovat způsob této nápravy. Jestliže tedy byl kontrolou zjištěn nedostatek spočívající v provozování určitého stroje,
    u něhož kontrolovaná osoba „nepřijala dostatečná opatření k zamezení kontaktu obsluhy“, lze takový nedostatek bezesporu odstranit nejrůznějšími technickými či organizačními opatřeními. Orgán (inspektor) práce však není oprávněn ani zákonem zmocněn stanovit kontrolované osobě konkrétní způsob odstranění tohoto nedostatku, toto je zcela na vůli a rozhodnutí kontrolované osoby. V tomto ohledu proto nelze než opatřením k odstranění nedostatků stanovit kontrolované osobě relativně neurčitou „povinnost“.

11. Žalovaný zároveň upozornil, že vzhledem k tomu, že inspektor provádějící kontrolu vydává opatření bezprostředně po vyhotovení protokolu o kontrole, popř. po vyřízení podaných námitek, není nezbytně nutné v opatření znovu citovat zjištěná porušení, u kterých se vyžaduje jejich odstranění a podání o tom zprávy kontrolnímu orgánu, neboť v řadě případů (zejména v oblasti bezpečnosti práce, dále též „BOZP“) se jedná o rozsáhlý popis zjištěných nedostatků. Žalovaný tak neshledal zásadní nedostatek vydaného opatření (resp. jeho výroku), neboť vytýkané pochybení bylo v daném případě jednoznačně určitelné odkazem na konkrétní část protokolu o kontrole.

12. Z opatření rovněž vyplývá, že bylo vydáno v souladu se zákonem, přičemž dle žalovaného nelze odhlížet především od smyslu a účelu tohoto institutu, kterého inspektoři v rámci výkonu kontroly hojně využívají k rychlé a efektivní „zpětné vazbě“ a k nápravě nejen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také v případech nevyplacení oprávněných mzdových nároků zaměstnancům.

13. Žalovaný odkázal také na tu část odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž konstatoval, že má-li účastník řízení výhrady vůči kontrolním zjištěním (i přes podané a vyřízené námitky), lze se proti nim bránit až v případném navazujícím správním řízení, v němž dojde k sankcionování účastníka za naplnění některé ze skutkových podstat správního deliktu. Odvolací orgán tak v řízení
    o odvolání proti opatření k nápravě nemůže kontrolní zjištění měnit. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

IV. Replika žalobce

14. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného podáním repliky, v níž zopakoval, že si je vědom rizik spojených s provozem uvedeného stroje, která v souladu s § 102 odst. 4 zákoníku práce náležitě vyhodnotil a zdokumentoval. Rizika jsou popsána v interních předpisech (v dokumentu „Pokyny k obsluze stroje na výrobu násad do kladiv – PAMER“) a zaměstnanci jsou ohledně nich školeni,
    což je patrné z obsahu správního spisu, který by žalovaný měl mít k dispozici. Žalobce připomněl, že mu text opatření k odstranění nedostatků sice ukládá odstranit nedostatky, avšak tyto nejsou nikde popsány; resp. jsou popsány tak, že není patrné, čeho se měl žalobce dopustit. Žalobce tak nemůže požadavkům opatření řádně vyhovět, neboť nedokáže nedostatky identifikovat a podat zprávu o jejich odstranění. Tímto neprofesionálním postupem správních orgánů byl tak žalobce zkrácen na svých právech.

15. Žalobce souhlasil se žalovaným, že nelze odhlížet od smyslu a účelu institutu opatření k odstranění nedostatků. Avšak kontrolovaná osoba by měla být seznámena s tím, co má odstranit a o čem má podat zprávu; opatření by tak mělo alespoň částečně naplňovat požadavky na náležitosti rozhodnutí dle správního řádu – výrok by měl být v souladu s nálezem Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 583/2003 jasný, srozumitelný, přesný a určitý. Žalobce proto trval
    na tom, aby soud rozhodl v souladu s podanou žalobou.

V. Posouzení věci krajským soudem

16. Krajský soud podanou žalobu shledal důvodnou.

17. Vzhledem k tomu, že žalobce předně uplatnil námitku nepřezkoumatelnosti (či dokonce nicotnosti) vydaného rozhodnutí žalovaného, krajský soud se nejprve zabýval otázkou,
    zda je rozhodnutí žalovaného a prvostupňové opatření zatíženo takovými vadami způsobujícími jejich případnou nicotnost nebo nepřezkoumatelnost. Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí (ať už pro jeho nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů), či dokonce nicotnost, jsou totiž vadou natolik závažnou, k nimž je krajský soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (ex offo)
    a pro kterou by muselo být rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., resp. § 76 odst. 2 s. ř. s. zrušeno. Namítanou nicotnost, resp. dle obsahu a charakteru uplatněných žalobních námitek spíše nepřezkoumatelnost, přitom žalobce spatřoval v tom, že vydaná rozhodnutí nenaplňují požadavky na náležitosti vyplývající z § 68 správního řádu (zejména pokud jde o výrok vydaného opatření) a že se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s odvolacími důvody obsaženými v žalobcem podaném odvolání.

18. Krajský soud v této souvislosti na úvod připomíná, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí může nastat z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Obecně
    lze za nesrozumitelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok
    a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem
    a kdo byl rozhodnutím zavázán, apod. V případě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů pak soud posuzuje, zda se žalovaný v rozhodnutí vypořádal se všemi žalobcem uplatněnými okolnostmi a zda srozumitelným způsobem uvedl, jaké skutečnosti vzal při svém rozhodování
    za prokázané a kterým naopak nepřisvědčil, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden,
    o které důkazy opřel svá skutková zjištění a které důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí.

19. Vychází-li krajský soud z výše uvedených závěrů, jakož i ze základních zásad vztahujících
    se k obsahovým náležitostem odůvodnění rozhodnutí, je nutno žalobci přisvědčit, že vydaná rozhodnutí těmto požadavkům nedostojí.

20. Byť je možno se žalovaným souhlasit do té míry, že ačkoli je opatření k odstranění nedostatků
    ve smyslu zákona o inspekci práce považováno za rozhodnutí v materiálním smyslu, je pravdou, že se jedná o specifický druh „rozhodnutí“, na který není třeba klást natolik přísné požadavky z hlediska naplnění formálních náležitostí jako např. na rozhodnutí, kterým je účastníku
    ve správním řízení ukládána sankce za správní delikt. Zároveň nelze odhlížet od smyslu a účelu tohoto institutu, kdy se jedná o méně formalizovaný postup orgánů inspekce práce, jehož účelem je především zajistit a získat zpětnou vazbu od kontrolované osoby. Není tedy nezbytně nutné v opatření znovu doslovně opakovat zjištěná porušení a za zásadní nedostatek vydaného opatření pokládat to, jsou-li v něm vytýkaná pochybení jednoznačně určitelná odkazem na konkrétní část protokolu o kontrole.

21. V posuzované věci je z vydaného opatření, ve spojení s obsahem kontrolního zjištění obsaženého v protokolu o kontrole (bodu 2.), patrné, že žalobce jako zaměstnavatel provozoval a používal
    ke své výrobní činnosti kopírovací frézu na výrobu dřevěných násad na kladiva (zn. PAMER),
    u které dle závěrů správních orgánů nepřijal dostatečná opatření k zamezení kontaktu obsluhy s rotujícím pracovním nástrojem. Žalobce se tak měl dopustit porušení povinnosti, „že pokud není možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno“. Za účelem odstranění zjištěných nedostatků proto správní orgán I. stupně vydal opatření, které žalobce napadl odvoláním, v němž mj. namítal, že v dokumentu „Pokyny k obsluze stroje na výrobu násad do kladiv – PAMER“ se věnuje možným příčinám vzniku pracovních úrazů a rozvádí vyhodnocení možných rizik, včetně opatření k jejich zamezení. Žalobce tak poukazoval na skutečnost, že vyhověl veškerým požadavkům vyplývajícím z právních předpisů, kdy není zřejmé, jaké nedostatky by měl odstraňovat (a jakým způsobem) a podat o tom správnímu orgánu zprávu.

22. Na tuto argumentaci přitom žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí žádným způsobem nereagoval, přestože je z pohledu krajského soudu ve vztahu k zákonnosti vydaných správních rozhodnutí argumentací klíčovou.

23. Je zjevné (a obsah vydaného opatření, ve spojení s obsahem kontrolních zjištění obsažených v protokolu o kontrole, toto bez pochybností signalizuje), že správní orgány vytýkané nedostatky směřované vůči žalobci jako kontrolované osobě dovodily ze samotného faktu, že konkrétního dne došlo v provozovně žalobce k pracovnímu úrazu poškozené v důsledku jejího kontaktu s rotující částí stroje. To je však závěr značně zjednodušující, neboť sama skutečnost,
    že u poškozené došlo k pracovnímu úrazu, ještě bez dalšího nemusí znamenat, že žalobce jako zaměstnavatel neučinil a nepřijal nezbytná a dostatečná opatření a že z pohledu právních předpisů na ochranu BOZP nesplnil vše, co měl (tedy vše, co mu předpisy ukládají). Žalobce jako zaměstnavatel byl povinen vyčerpat veškeré možnosti (technické či organizační povahy) vedoucí k zamezení kontaktu zaměstnanců s rotující částí stroje; a stejně tak správní orgány byly povinny na základě skutkového základu této věci vysvětlit, v čem konkrétně (ve které z níže uvedených oblastí) žalobce v projednávané věci pochybil, co zanedbal a v čem měly spočívat zjištěné nedostatky, které bylo nutno odstranit.

24. V souzené věci mohly tyto nedostatky vyplývat jednak z povahy samotného zařízení (tj. mohly spočívat např. v technické povaze stroje), nebo v zanedbání organizačně provozních opatření
    (v podobě chybějících či nedostatečných pokynů k obsluze). Správní orgány se však v předchozím řízení uvedenými skutečnostmi vůbec nezabývaly, přestože žalobce v podaném odvolání poukazoval na to, že učinil vše potřebné, co mu právní předpisy ukládají.

25. Z rozhodnutí správních orgánů není patrné a nebylo žádným způsobem vysvětleno, zda vytýkané nedostatky mají svůj původ v povaze stroje (jeho technické stránce a z ní plynoucích nedostatků), nebo naopak v absenci či nedostatečnosti bezpečnostních opatření, která měla být přijata v návaznosti na vyhodnocená rizika. V této souvislosti nelze dle krajského soudu odhlížet
    od skutečnosti, že z poznatků z ohledání místa vzniku pracovního úrazu (zachycených v protokolu o kontrole) vyplývá, že rotující pracovní nástroj kopírovací frézy je po celou dobu zakrytý ochranným krytem, který se zvedá pouze v okamžiku, když automatické podávací zařízení neofrézovaných dřevěných hranolků překlopí tento hranolek do kopírovací frézy. Není tedy zřejmé, co konkrétně měl žalovaný na mysli, když ve svém vyjádření k podané žalobě uvedl,
    že zjištěný nedostatek lze bezesporu odstranit nejrůznějšími technickými opatřeními. V daném případě by naplnění tohoto požadavku totiž nevedlo k jinému, než absurdnímu důsledku,
    kdy aby se zamezilo případnému kontaktu zaměstnance s rotující částí stroje (stejně jako např. v případě stolní okružní pily, tzv. „cirkulárky“), muselo by toto opatření spočívat v ponechání stroje v klidovém (tj. vypnutém) stavu. 

26. Totéž se týká i žalobcem přijatých organizačních opatření, jejichž dostatečností se z pohledu nutnosti vydat opatření k nápravě správní orgány v předchozím řízení rovněž nezabývaly, ačkoli žalobce v podaném odvolání poukazoval zejména na obsah interního dokumentu „Pokyny k obsluze stroje na výrobu násad do kladiv – PAMER“ a jeho dostatečnost.

27. Z obsahu tohoto dokumentu (založeného pod č. 12 správního spisu) vyplývá, že již v rámci kapitoly 1, podkapitoly 1.1 Zásady, zákazy a omezení v rámci obsluhy stroje a souvisejících zařízení je na str. 2 v předposlední odrážce obsažen zákaz za chodu stroje, tj. při obsluze stroje za provozu tohoto stroje, zasahovat do ohrožených (nebezpečných) částí stroje i souvisejícího zařízení rukama, případně pomůckami, týká se i prostoru automatického přísunu obráběného materiálu, mimo bezpečného způsobu ukládání materiálů pro obrábění na příslušný podávací pás. Za nebezpečné prostory stroje a souvisejících zařízení jsou pokládány prostory s pohybujícími se částmi a hlavně prostory pro posun do prostoru obrábění a vlastní obrábění materiálu, tyto prostory jsou
    za provozu stroje kontrolovány výhradně vizuálně, zasahovat do takovýchto prostorů možno pouze při zastaveném stroji (včetně ukončení setrvačného doběhu rotujících částí), případně zastaveném souvisejícím zařízení.

28. Hned v následující podkapitole 1.2 nazvané jako Nebezpečí a rizika v rámci užívání stroje a souvisejících zařízení je na str. 3 obecně popsáno riziko pořezání nebo zachycení, kde se uvádí: „Po automatickém vypnutí stroje nedojde k okamžitému zastavení nožové hlavy, pilových kotoučů a brusných pásů. Je nutná vizuální kontrola dotočení pilových kotoučů, brusných pásů a frézovací hlavy. Následuje uvedení nebezpečných prostor stroje a souvisejících zařízení s možností zachycení a vzniku poranění, do kterých platí zákaz zasahování částmi těla za provozu stoje, a to i v rámci oprav a údržby zařízení:

Prostor pro pneumatické upínání materiálů (dřevěných hranolů) k obrábění

Prostor přísunu k obráběcí válcové fréze a obráběcí prostor, i prostory možného sevření výkyvným podávacím zařízením

Prostor, kde dochází k pásovému broušení povrchů obrobků

Prostory pohonů pásových dopravníků

Nezakrytované prostory pohybujících se obráběcích prvků (fréza, pila, brusné, pásy) v případech oprav a údržby.

V podkapitole jsou poté vypočtena možná nebezpečí a rizika, včetně opatření k jejich omezení nebo odstranění:

např. riziko: zachycení části oděvu při zasahování do prostoru s pohybujícími se částmi – opatření: k obsluze stroje užívat pouze bezpečný oděv, včetně pokrývky vlasové části hlavy; riziko: zachycení rukou při zasahování do nebezpečných prostorů stroje rotujícími nebo upínacími částmi – opatření: mimo vymezený bezpečný prostor pásu na podávání polotovarů
do obráběcího prostoru stroje platí zákaz zasahování do ohrožených prostorů, pokud není stroj uveden do klidu (včetně doběhu); (…); riziko: zachycení rukou, případně oděvu při odstraňování nežádoucích materiálů (např. nahromaděných) v nebezpečných prostorách stroje a souvisejících dopravních zařízení (např. dopravní pásy apod.) – opatření: k obsluze stroje vždy používat bezpečně upnutý pracovní oděv bez volných částí, síťku na vlasy, neužívat módní doplňky
na rukou, případně zachytitelných částech těla. Nahromaděný (nežádoucí) materiál odstraňovat při provozním zastavení stroje (H) pouze k tomu určenou bezpečnou pracovní pomůckou, v případě nutnosti přímého zásahu rukou, zasahovat pouze po vypnutí a uvedení stroje do klidu (pozor na setrvačný doběh!!!).

29. V podkapitole 1.3 Bezpečnostní zařízení poskytnutá konstrukcí a ovládacími prvky stroje (str. 5) je obsaženo následující upozornění: „Pozor!!! Dotykem ikony H na řídicí obrazovce stroje dojde dle momentálního stavu automatického obráběcího cyklu pouze k zastavení posunu dopravníku (na podávání materiálu do obráběcího prostoru frézy), cyklus obrábění je přerušen až po dokončení obrábění příslušnou frézou, po celou dobu zůstává obráběcí fréza na jmenovitých obráběcích otáčkách. Opětovné uvedení stroje do automatického provozu nutno provést záměrných úkone (dotykem příslušné ikony na řídicí obrazovce). (…) Pozor! Platí zákaz zasahování (rukama) do všech ohrožených prostorů stroje, včetně prostoru pro obrábění (prostoru pro upínání materiálu a jeho přísunu k obráběcí fréze) v případě provozního zastavení pásu pro posun materiálu do obráběcího prostoru tlačítkem H (na obrazovce stroje). Příslušná fréza stroje zůstává v tomto režimu na jmenovitých otáčkách
    až do další možné provozní volby, nebezpečí úrazu!!! (str. 6); pozn.: zvýraznění podtržením doplněno krajským soudem.

30. Z obsahu správního spisu je dále patrné, že žalobce správnímu orgánu vedle shora citovaného interního bezpečnostního předpisu „Pokyny k obsluze stroje na výrobu násad do kladiv – PAMER“ doložil také řadu dalších dokumentů (viz jejich soupis na č. l. 25 správního spisu), mimo jiné:

-          Osnovy školení o BOZP a PO č. 1/2017, platnost od 9. 1. 2017

-          Doklad o provedeném školení bezpečnosti práce postižené ze dne 9. 5. 2017

-          Zásady BOZP a PO ve společnosti žalobce

-          Nebezpečí rizika v rámci prováděné dřevovýroby a činností souvisejících a opatření na omezení těchto rizik ze dne 9. 1. 2014

-          Obecná nebezpečí a rizika dřevoobráběcích strojů a podmínky a některá opatření k omezení těchto rizik

-          Přidělování ochranných pracovních prostředků ze dne 1. 9. 2009

-          Doklad o pořízení ochranných pracovních prostředků postižené ze dne 4. 9. 2017

-          Doklad o seznámení postižené s obsluhou a údržbou strojů a zařízení v dřevovýrobě žalobce
ze dne 4. 9. 2017

-          Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti postižené ze dne 19. 4. 2017

-          Zápis z roční kontroly provozovaných strojů a souvisejících zařízení dle místního provozního předpisu ze dne 1. 9. 2015

-          Zápis o měsíční a roční kontrole strojů – stroj PAMER

-          Místní provozní bezpečnostní předpis k provádění ročních kontrol provozovaných strojů
a souvisejících zařízení

-          Zápis z roční prověrky BOZP ve společnosti žalobce ze dne 9. 1. 2017

-          Zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení č. 276/2016 – výrobní hala ze dne 12. 12. 2016

-          Zpráva č. VB 95/2015 o revizi elektrického zařízení pracovního nástroje – frézka na kladiva (PAMER) ze dne 2. 12. 2015

31. Je tedy otázkou, kterou se správní orgány v předchozím řízení nezabývaly - jaké konkrétní nedostatky byly za shora popsaných okolností u žalobce v jeho provozu zjištěny a na základě jakých konkrétních skutečností správní orgány tyto nedostatky dovodily, když jak bylo uvedeno výše, k přijetí závěru nepostačuje sama skutečnost, že v provozu žalobce došlo k pracovnímu úrazu postižené.

32. Z odůvodnění rozhodnutí tak v posuzovaném případě není možno seznat, jakými úvahami byl žalovaný ve své rozhodovací činnosti veden, jakými skutečnostmi se zabýval a jaké důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí. Z rozhodnutí nejsou patrné závěry, které žalovaný zaujal ve vztahu k relevantním námitkám žalobce a na základě jakých konkrétních skutečností k nim dospěl. Krajský soud tak ve shodě se žalobcem dospěl k závěru,
    že správními orgány vydaná rozhodnutí (rozhodnutí žalovaného včetně prvostupňového opatření) jsou zatížena namítanou nepřezkoumatelností a z tohoto důvodu nemohou obstát.

VI. Závěr a náklady řízení

33. Krajský soud tak na základě všech výše uvedených skutečností shledal žalobu důvodnou
    a napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1
    písm. a) s. ř. s. bez jednání zrušil.
34. Ve smyslu § 78 odst. 4 s. ř. s. krajský soud dále vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, v němž je žalovaný vázán právním názorem vysloveným krajským soudem ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Na žalovaném také bude, aby v dalším řízení posoudil nutnost zrušení prvostupňového opatření.
35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl
    ve věci plný úspěch, a proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a dále
    v nákladech právního zastoupení v celkové výši 12 342 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
    o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V daném případě se jedná o odměnu advokáta JUDr. Jaromíra Štůska, LL.M. za zastupování žalobce v řízení před krajským soudem, a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a dvě písemná podání soudu ve věci samé – podání žaloby a repliky) dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 9 300 Kč (3 x 3 100 Kč); a dále o náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se částka odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů o částku 2 142 Kč odpovídající příslušné dani z přidané hodnoty. Celkem se tedy jedná o částku ve výši 15 342 Kč. Ke splnění uvedené povinnosti byla žalovanému stanovena přiměřená lhůta.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se  podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 31. březen 2020

Mgr. Milan Procházka
předseda senátu