č. j. 19 A 4/2020 - 28

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  Mgr. M. B.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje,

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku ze dne 21. 12. 2019, č. j. MSK 178450/2019,

 

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou dne 16. 1. 2020 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 20. 11. 2019, č. j. SMO/649153/19/DSČ/JaŠ, o přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.
  2. Žalobce namítal, že správní orgán mu nedal žádnou šanci se řádně hájit, rozhodl šikanózním způsobem, neumožnil mu předložit důkazy o jeho nevině a nezákonném postupu policie a potrestal ho bez řádného důkazního řízení. Správní řád, Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a například také trestní řád stanoví, že orgány činné v trestním řízení musí umožnit obviněnému řádně se vyjádřit k předloženým důkazům, navrhovat své vlastní důkazy a umožnit mu hájit svá nezadatelná práva. Závěrem žalobce navrhl, aby nadepsaný soud zrušil napadené rozhodnutí a stejně tak zrušil jemu předcházející rozhodnutí orgánu prvého stupně. 
  3. Žalovaný v písemném vyjádření plně odkázal na obsah správních spisů a odůvodnění napadených rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl.
  4. Krajský soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu k postupu dle § 51 odst. 1 s.ř.s. se žalobce ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání soudu nesdělil. Žalovaný s projednáním věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas.
  5. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  6. Jediný žalobní bod vyjádřený v žalobě nespočívá ve zpochybnění skutku samotného, ale směřuje proti procesnímu postupu správního orgánu a brojí proti odepření přístupu žalobci k projednání přestupku, a proto se soud při přezkumu zaměřil především na posouzení této otázky.
  7. Ze správního spisu vyplývá, že podkladem pro rozhodnutí bylo oznámení o přestupku Policie ČR, Městského ředitelství policie Ostrava, dopravního inspektorátu sepsané na místě samém dne 23. 10. 2019, z něhož je zřejmé, že žalobce byl identifikován jako řidič motorového vozidla značky Škoda Superb, RZ X, na základě předložených dokladů, tj. občanského průkazu a řidičského průkazu. Po zastavení vozidla byl žalobce informován o přestupku. Žalobce se na místě nečitelným rukopisem vyjádřil a oznámení přestupku podepsal. Ve spisu je rovněž záznam ze dne 23. 10. 2019, jehož součástí je snímek č. 3027, na kterém je zachyceno motorové vozidlo tovární značky Škoda, X. Rychlost vozidla byla měřena 23. 10. 2019 v 17:03:01 hodin na ulici Mariánskohorské v Ostravě rychloměrem Ramer 10C č. 16/0252. Vozidlu byla naměřena rychlost 168 km/h, přičemž limit byl 80 km/h. Ve spisu je založen ověřovací list tohoto zařízení ze dne 22. 2. 2019 s platnou kalibrací do 21. 2. 2020 a rovněž úřední záznam Policie ČR, Městské ředitelství policie Ostrava, dopravní inspektorát ze dne 24. 10. 2019 o průběhu silniční kontroly pořízený zasahujícím policistou, osvědčení o proškolení policisty P. Š., který měření prováděl a výpis z evidenční karty řidiče – žalobce. Ve správním spisu je dále založeno Oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 1. 11. 2019, č. j. SMO/612425/19/DSČ/Jaš, sp. zn. S-SMO/607183/19/DSČ, které obsahuje popis skutku, jeho právní kvalifikaci, předvolání k ústnímu jednání na den 20. 11. 2019 v 9.00 hod do budovy Magistrátu města Ostravy, poučení, že v závěru ústního jednání bude mít obviněný možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a poučení o postupu pro případ, že se obviněný nemůže k jednání v určenou dobu dostavit, které zní: „Nemůžete-li se ze závažných důvodů dostavit ve stanovenou dobu k ústnímu jednání, jste povinen se bezodkladně omluvit prokazatelným způsobem a s uvedením konkrétních důvodů, pro které se nemůžete na jednání dostavit, podáním podle § 37 správního řádu, učiněným u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Podání je učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo a musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která jej činí. Aby bylo možné požadovat omluvu z ústního jednání za náležitou, musí se jednat o omluvu včasnou (je nutné se omluvit bezodkladně, tj. ihned, jakmile to okolnosti dovolí), s vážným důvodem a s doložením důvodu (důvod je nutné prokázat). Za důležité důvody nelze považovat výkon podnikání či zaměstnání, pracovní aktivity, provozování koníčků a jiných soukromých zájmů. Nedostavíte-li se bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu, ačkoliv jste byl řádně předvolán, … bude přestupek projednán bez Vaší přítomnosti dle § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky.“ V záhlaví listiny Oznámení o zahájení řízení o přestupku je uveden konkrétní referent odboru dopravně správních činností Magistrátu města Ostravy, který věc vyřizuje a na tomto místě je také uvedena jeho telefonní linka a e-mailová adresa. Telefonní číslo je opětovně uvedeno v závěru u podpisu referenta. Součástí správního spisu je také doručenka k písemnosti označené č. j. SMO/612425/19/DSČ/Jaš, sp. zn. S-SMO/607183/19/DSČ, tedy k Oznámení o zahájení řízení o přestupku. Z této doručenky se podává, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 4. 11. 2019 a byla vložena do schránky adresáta dne 18. 11. 2019 ve 14.00 hod. Dne 20. 11. 2019 proběhlo ústní jednání, o čemž svědčí protokol o ústním jednání. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, správní orgán ověřil správnost doručování předvolání k ústnímu jednání. Podle protokolu o jednání byl přestupek projednán podle § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky v nepřítomnosti obviněného, neboť tento byl k ústnímu jednání řádně předvolán a na předvolání se nedostavil bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.
  8. Téhož dne, tj. 20. 11. 2019, správní orgán vydal (tj. vypravil) rozhodnutí, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že dne 23. 10. 2019 v 17:03 hod., v Ostravě, na ulici Mariánskohorská, u sjezdu k ulici Grmelova, ve směru jízdy k ulici Cihelní, řídil motorové vozidlo tovární značky Škoda, RZ: X, přičemž v místě, kde je dopravním značením (B 20a) – „Nejvyšší dovolená rychlost“ stanovena rychlost jízdy nejvýše 80 km/h, mu byla naměřena silničním rychloměrem okamžitá rychlost 168 km/h, po odečtu možné odchylky rychloměru (-3 km/h do 100 km/h a -3 % nad 100 km/h), jel rychlostí nejméně 162 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy v obci o 40 km/h a více. Tímto jednáním porušil úmyslně ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu a dopustil se přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu a byla mu podle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 9 000 Kč a podle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 10 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč.
  9. Ve správním spisu je dále založena omluva žalobce z nařízeného ústního jednání včetně protokolu o výsledku ověření datové zprávy. Omluva byly digitálně podepsána dne 19. 11. 2019 v 15:09 hod, byla odeslána e-mailem na adresu X dne 19. 11. 2019 v 15:11 hod a doručena správnímu orgánu byla 20. 11. 2019 v 05:38 hod. Omluva je následujícího znění: „Předvolání na den 20. 11. 2019, které mi bylo doručeno vhozem do schránky dne 18. 11. 2019 a přečteno po návratu dne 19. 11. 2019 se tímto z jednání omlouvám. Dne 20. 11. 2019 jsem z neodkladných rodinných důvodů mimo obec. Tímto se Vám omlouvám.“  
  10. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém poukazuje na skutečnost, že ústní jednání dne 20. 11. 2019 se konalo přes jeho řádnou omluvu, čímž byla hrubě porušena jeho práva na obhajobu.
  11. O odvolání žalovaný rozhodl nyní napadeným rozhodnutím ze dne 21. 12. 2019, č. j. MSK 178450/2019, jímž odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  12. Podle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Podle věty první odst. 3 téhož ustanovení, nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
  13. Podle ust. § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, k ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.
  14. Podle ust. § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně pětidenním předstihem. V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit
  15. Krajský soud na základě podkladů obsažených ve spisovém materiálu dospěl k závěru, že omluvu žalobce z ústního jednání nařízeného na den 20. 11. 2019 v 9:00 hod nelze považovat za náležitou omluvu ve smyslu § 80 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a to jak co do její včasnosti, tak co do jejího odůvodnění.
  16. Omluva obviněného z přestupku z nařízeného ústního jednání je považována za náležitou, pokud jsou splněny tři podmínky: 1) Obviněný se musí omluvit neodkladně, tedy ihned, jakmile mu to okolnosti dovolí. 2) V omluvě musí být uveden důvod, který obviněnému účast na jednání znemožňuje. 3) Důvod omluvy musí být doložen, obviněný tedy musí své tvrzení v rámci objektivních možností prokázat.
  17. Omluva nemohla být řádná, neboť ji žalobce neučinil včas. Ze soudní judikatury vyplývá, že je nutné trvat na bezodkladnosti omluvy, tedy aby byla sdělena ihned poté, co vznikne překážka bránící v účasti na jednání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 3 As 140/2015). Včasnou lze považovat pouze takovou omluvu, která byla správnímu orgánu adresována bezodkladně po zjištění překážky vylučující účast obviněného při projednání přestupku a která současně správnímu orgánu došla nejpozději v době, kdy k ní mohl ještě před zahájením jednání přihlédnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 248/2017-37). Žalobce nesprávně dovozuje, že mu bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno dne 18. 11. 2019 vhozením do schránky. Ve shodě se žalovaným krajský soud dospěl k závěru, že předvolání bylo žalobci doručeno fikcí podle ust. § 24 odst. 1 správního řádu posledním dnem desetidenní lhůty běžící ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, tj. od 4. 11. 2019. Zásilka obsahující předvolání k ústnímu jednání se považuje za doručenou od čtvrtka 14. 11. 2019 a je nerozhodné, kdy byla, nebo zda vůbec byla, vhozena do domovní schránky adresáta - žalobce. Dle dlouhodobé a ustálené judikatury je každý povinen zajistit si přebírání písemností na své adrese pro doručování. Jde tedy k tíži žalobce, že se s předvoláním neseznámil dříve. Žalobce odeslal omluvu až dne 19. 11. 2019 v odpoledních hodinách. Jednání bylo nařízeno na ráno následujícího dne a dle protokolu o výsledku ověření datové zprávy byla omluva doručena dne 20. 11. 2019, tedy v den konání ústního jednání, přičemž dle ust. § 37 odst. 5 správního řádu je podání učiněno dnem, kdy tomuto orgánu došlo. Do dispozice příslušného referenta se dle obsahu protokolu o jednání ze dne 20. 11. 2019 omluva před zahájením tohoto jednání nedostala. Lze oprávněně očekávat, že žalobce, který vystupuje mimo jiné také v tomto soudním řízení pod označením dopravní expert a dává najevo, že úzce spolupracuje s advokátní kanceláří, je obeznámen o možnostech operativní komunikace se správním orgánem. Pokud měl žalobce skutečný zájem na účasti u ústního projednání jeho přestupku, mohl se obrátit na konkrétního referenta odboru dopravně správních činností buď telefonicky, nebo e-mailem, a to i přímo v době nařízení ústního jednání. V předvolání je přímý kontakt na konkrétního úředníka uveden, telefonní číslo je uvedeno dokonce na dvou místech. Žalobce tak však neučinil a doručení omluvy z jednání neověřil. Soud považuje takový přístup žalobce za velice laxní. V tomto směru lze podpůrně odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, sp. zn. 7 As 331/2017: „Aprobovat pak nelze ani postup žalobce následující po jím tvrzeném předání zásilky dne 13. 10. 2015. Žalobce namísto, aby správní orgán I. stupně již dne 13. 10. 2015 či nejpozději následujícího dne promptně kontaktoval formou umožňující okamžitou komunikaci (telefon, e-mail – telefonní číslo i e-mailová adresa jsou výslovně uvedeny v předvolání), vyčkal následujícího dne (14. 10. 2015), kdy sepsal omluvu, tuto pak předal k poštovní přepravě opět až dalšího dne (15. 10. 2015). Za takového stavu si žalobce musel být vědom, že omluva se nedostane do dispozice správního orgánu I. stupně před datem nařízeného ústního jednání.“  O náležitostech a bezodkladnosti omluvy byl žalobce podrobně poučen v předvolání, jak bylo citováno výše.
  18. Krajský soud nepovažuje omluvu žalobce ani za řádně odůvodněnou, přičemž ústní jednání lze konat v nepřítomnosti žalobce, nedostaví-li se bez dostatečného důvodu. Nejvyšší správní soud opakovaně dovodil, že v omluvě musí být nejen uveden důvod, který obviněnému účast na jednání znemožňuje, ale důvod omluvy musí být také doložen, obviněný tedy musí své tvrzení v rámci objektivních možností prokázat (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, č. j. 3 As 248/2017-37). Dle rozsudku ze dne 27. 1. 2015, č. j. 6 As 215/2014 – 25 „Důkazní břemeno ohledně prokázání náležitosti omluvy totiž leží na osobě, která omluvu podává. Bylo tedy pouze věcí stěžovatele, aby doložil důvody omluvu ospravedlňující. Úkolem magistrátu nebylo poučovat stěžovatele o tom, jaké by měl předložit důkazy a důvody omluvy.“ S ohledem na citovanou judikaturu bylo tedy pouze na žalobci, aby správnímu orgánu I. stupně konkrétně tvrdil a současně doložil jím uváděný důvod, který mu brání v účasti na ústním jednání. V tomto smyslu byl žalobce v citovaném předvolání poučen. Žalobce pouze zcela obecně konstatoval, že důvodem jsou neodkladné rodinné záležitosti mimo obec, avšak v samotné omluvě a ani dodatečně v odvolání nebo žalobě vůbec nerozvedl charakter jím tvrzené překážky a nijak ji nedoložil. K důvodnosti omluvy se tak v podstatě de facto nelze vyjádřit, protože žalovanému ani soudu není dostatečně určitý důvod omluvy znám.
  19. Není vadou řízení, pokud správní orgán prvního stupně projednal přestupek a konal ústní jednání v nepřítomnosti žalobce v situaci, kdy se žalobce z účasti na ústním jednání náležitě neomluvil. Soud dále konstatuje, že žalobce byl v listině Oznámení o zahájení řízení o přestupku poučen ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu, že je oprávněn se před vydáním rozhodnutí vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastník řízení se ve věci může vyjádřit a činit důkazní návrhy kdykoliv, a to i mimo nebo před konáním ústního jednání (§ 36 odst. 1, 2 správního řádu). Žalobce však žádné vyjádření či návrh na doplnění dokazování správnímu orgánu nezaslal a ani nesdělil, že tak má v úmyslu učinit (a to ani neformálně telefonicky, jak bylo rozebráno výše).  
  20. Soud neshledal žalobcem tvrzené a ani jiné vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí, správní orgány se dostatečně ve svém odůvodnění vypořádaly s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce, rozhodnutí jsou přezkoumatelná a zákonná.
  21. Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 28. 4. 2020

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje