ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci

žalobce:  BEMETT nemovitostní uzavřený investiční fond, a.s.

sídlem Jeremiášova 2722/2b, Praha

zastoupen Mgr. Jiřím Křížem, advokátem

sídlem Polská 1282/16, Praha

proti

žalovanému: Magistrát města Brna

sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno

za účasti: Ing. J. Z.

  bytem P. nám. 21, B.

  zastoupen JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem

sídlem Údolní 222/5, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. MMB/0298705/2018 ze dne 19.7.2018

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
4. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. MMB/0298705/2018 ze dne 19.7.2018, kterým bylo podle § 117 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), rozhodnuto, že oznámení stavebního záměru Bytové domy Brno Slatina – III. Etapa, SO 21 – dům E, SO 22 – dům F, na pozemku parc. č. x obec Brno (5827861), k.ú. x (612286) s certifikátem autorizovaného inspektora Ing. Š. J. č.j. C003-2018 ze dne 23.4.2018 nemá právní účinky, neboť oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy.

II. Shrnutí žaloby

2. Žalobce především namítá, že v době mezi 2.5.2018 a 17.5.2018, tedy ve lhůtě podle § 117 odst. 4 stavebního zákona, nebyly žádnou oprávněnou osobou podány námitky a stavební úřad nebo dotčené orgány nepodaly žádné výhrady, pročež žalobci v souladu s § 117 odst. 6 stavebního zákona vzniklo právo provést stavební záměr. Žalobce uvedené závěry vyvozuje ze skutečnosti, že podání osoby zúčastněné na řízení není, s ohledem na jeho obsah i okamžik jeho podání před vyvěšením záměru, námitkami ve smyslu § 117 stavebního zákona a současně osobě zúčastněné na řízení nesvědčí postavení účastníka řízení, neboť není vlastníkem žádného ze sousedních pozemků. Obdobně byl i stavební úřad oprávněn proti záměru uplatnit výhrady toliko ve lhůtě podle § 117 stavebního zákona, což neučil. Žalobce nesouhlasí ani s tvrzením žalovaného, že nesplnil požadavky na doložení souhlasů podle § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona.
3. Žalobce dále namítá, že pokud stavební úřad měl za to, že oznámení autorizovaného inspektora bylo provedeno vadně, neboť v něm měl chybět elektronický podpis a oznámení nebylo do pěti dnů potvrzeno, pak měl postupovat podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a pomoci žalobci tuto vadu podání odstranit, příp. jej k jejímu odstranění vyzvat.
4. Ze shora uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

5. Žalovaný se žalobními námitkami nesouhlasí; dle jeho názoru osobě zúčastněné na řízení svědčí postavení účastníka řízení a její podání ze dne 16.5.2018 je nutné posuzovat jako námitky proti oznámení o záměru. Okamžikem podání námitek přitom na žalovaného přechází povinnost přezkoumat zákonnost oznámení záměru.
6. Žalovaný tedy se žalobou nesouhlasí a navrhuje ji jako nedůvodnou zamítnout. Na svém procesním postoji setrval během celého řízení před soudem.

IV. Posouzení věci

7. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
8. Zdejší soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; rozhodoval bez jednání, neboť pro to byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s.ř.s.
9. Žalobce předně namítá, že podání osoby zúčastněné na řízení nebylo námitkami a osoba zúčastněná na řízení nebyla účastníkem řízení, neboť nebyla vlastníkem žádného ze sousedních pozemků; žalobci tak dle jeho názoru vzniklo právo provést oznámený stavební záměr.
10. Podle § 117 odst. 3 stavebního zákona autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111 odst. 1 a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí obsahovat kromě identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby trvání stavby a identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona s podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního souhlasu anebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, popřípadě regulačního plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu.
11. Podle § 117 odst. 4 stavebního zákona stavební úřad vyvěsí do 5 dnů od obdržení na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 15 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148 stavebního zákona, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.
12. Podle § 117 odst. 5 stavebního zákona podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 a rozhodne a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost nebo opožděnost.
13. Podle § 117 odst. 6 stavebního zákona stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).
14. Podle § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
15. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobce předal certifikát s dalšími podklady a projektovou dokumentací stavebnímu úřadu dne 27.4.2018. Stavební úřad následně podle § 117 odst. 4 stavebního zákona pod č.j. MCBSLA/03106/18/OVÚR/Kre dne 2.5.2018 vyvěsil na úřední desce „oznámení stavebního záměru“, které bylo vyvěšeno od 2.5.2018 do 18.5.2018. Lhůta pro podání námitek či výhrad podle § 117 odst. 4 stavebního zákona tak uplynula dne 17.5.2018. Dne 16.5.2018 bylo stavebnímu úřadu doručeno podání osoby zúčastněné na řízení nazvané „Dodatek č. 1 k žádosti dle ustanovení § 28, odst. 1, zákona č. 500/2004 Sb. o zařazení mě jako účastníka územního řízení ze dne 19.4.2018, podané osobně na podatelně ÚMČ Brno – Slatina dne 25.4.2018“, ve kterém osoba zúčastněná v bodě 4. písm. d) uvedla: „doplňuji moji žádost o  zařazení mě jako účastníka řízení a to o zařazení do všech řízení, jak budou následně označena: ostatní spisy, týkající se jakéhokoliv dalšího řízení (územní, stavební, společné územní a stavební) a týkající se p.č. x a x, obě k.ú. x, tedy spisy, jejichž přesné označení prozatím neznám. Pokud jsem tedy nebyl zařazen Vaším stavebním úřadem MČ Brno – Slatina jako zákonný účastník těchto řízení uvedených v předcházejícím bodě as 4) písmeno a) až d), žádám v souladu s ustanovením § 28, odst. 1, zákona č. 500/2004 Sb., o zařazení … [s]voji žádost o zařazení odůvodňuji tím, že jsem vlastníkem pozemkové parcely č. x, v k.ú. x a moje práva jsou uvažovanou realizací stavebních akcí přímo dotčena“. O těchto skutečnostech není mezi stranami sporu.
16. Z podání osoby zúčastněné na řízení tak jednoznačně vyplývá její přesvědčení o tom, že jí s ohledem na možný zásah do jejích práv realizací předmětné stavby či staveb na pozemku parc. č. x k.ú. x svědčí postavení účastníka řízení. Po obsahové stránce tak podáním ze dne 16.5.2018 osoba zúčastněná na řízení namítala, že její souhlas se stavbou nebyl opatřen s ohledem na skutečnost, že nebyla autorizovaným inspektorem zařazena mezi osoby, které  by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona. Takové podání je obsahově námitkou podle § 117 odst. 4 stavebního zákona. Na tomto závěru nic nemění ani žalobcem namítaná skutečnost, že podání neobsahuje výrazy „námitka“ či „souhlas“. Stejně nelze v postupu osoby zúčastněné na řízení spatřovat toliko její zájem na získání informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jak se snaží tvrdit žalobce; naopak z jednání osoby zúčastněné na řízení je zřejmá konstantní snaha získat informace o probíhajících správních řízeních vztahujících se k pozemku parc. č. x k.ú. x s cílem stát se účastníkem těchto řízení a bránit tak svá práva. Zdejší soud tak souhlasí se žalovaným, že podání osoby zúčastněné na řízení ze dne 16.5.2018 je námitkou podle § 117 odst. 4 stavebního zákona.
17. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani tvrzení žalobce o předčasnosti podání námitky z toho důvodu, že v názvu podání ze dne 16.5.2018 označená žádost, která měla být tímto podáním doplněna, byla podána před vyvěšením oznámení stavebního záměru na úřední desce stavebního úřadu; ač je podání ze dne 16.5.2018 označeno jako „dodatek“, fakticky v sobě obsahuje několik (minimálně zčásti) nových podání, přičemž jedním z nich je právě podání námitek ve smyslu § 117 odst. 4 stavebního zákona. Tvrzení žalobce se tak zcela míjí s materiálním posouzením podání ze dne 16.5.2018.
18. Brojí-li žalobce proti postavení osoby zúčastněné na řízení jako účastníka řízení ve smyslu § 117, resp. § 109 stavebního zákona z toho důvodu, že není vlastníkem žádného ze sousedních pozemků, pak mu zdejší soud dává za pravdu v tom, že osoba účastněná na řízení vskutku není vlastníkem žádného z bezprostředně sousedících pozemků, nýbrž pozemku vedle pozemku bezprostředně sousedícího. Tato skutečnost nicméně potenciální účastenství osoby zúčastněné na řízení nutně nebrání.
19. Podle § 109 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.
20. Pro účastenství ve stavebním řízení není rozhodující existence fyzické hranice mezi pozemkem stavebníka a osoby zúčastněné na řízení, ale možnost, že i přes jistou vzdálenost může dojít k porušení či ohrožení jejích práv (nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 59/99 ze dne 3.8.2000). Omezení pojmu „soused“ jenom na vlastníky nemovitostí, které spolu bezprostředně souvisí, resp. mají společnou (mezující) hranici se stavebním pozemkem, není v souladu s ústavními principy ochrany základních práv (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 609/04 ze dne 7.4.2005). Jak k otázce účastenství osob v postavení vlastníků pozemků, které bezprostředně s pozemkem, na kterém má být stavba realizována, nesousedí, uvedl Nejvyšší správní soud – byť ve vztahu k řízení o odstranění stavby, avšak tyto závěry lze plně vztáhnout i na nyní posuzovanou věc – v rozsudku č.j. 7 As 47/2007-102 ze dne 10.4.2008: „[ú]častníkem řízení  odstraňování staveb podle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je tak vlastník pozemku, na němž došlo k provedení stavby bez povolení stavebního úřadu, a vlastník takové stavby, dále vlastníci pozemků a staveb na nich, které mají společnou hranici s pozemkem, na němž je předmět řízení o odstranění stavby, ale i osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Rozhodující proto není existence fyzické hranice mezi pozemkem stavebníka a vlastníkem stavby nebo pozemku, ale možnost, že i přes jistou vzdálenost, která bude vždy věcí individuálního posouzení, může dojít k porušení či ohrožení práv tohoto vlastníka.“
21. Nelze tak pouze na základě skutečnosti, že osoba zúčastněná na řízení je vlastníkem pozemku, který bezprostředně nesousedí s pozemkem, na kterém má být předmětná stavba realizována, a priori vyloučit její postavení účastníka řízení, tím spíše ne v situaci, kdy žalovaný dospěl k závěru, že autorizovaný inspektor v certifikátu rezignoval na důsledné určení osob podle § 109 stavebního zákona (tj. účastníků řízení, jejichž souhlas měl k oznámení připojit); tuto skutečnost uvedenou žalovaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom žalobce nerozporoval.
22. Pokud žalobce namítá, že stavební úřad byl oprávněn podat proti záměru výhrady toliko ve lhůtě podle § 117 odst. 4 stavebního zákona, pak mu zdejší soud sice dává za pravdu, nicméně mu není zřejmé, co z této skutečnosti plyne, neboť žalovaný podání těchto výhrad netvrdí a v napadeném rozhodnutí z nich ani náznakem nevychází. Ani ze spisu neplyne, že by byly výhrady v posuzované věci stavebním úřadem podány.
23. Zdejší soud tak uzavírá, že podání osoby zúčastněné na řízení ze dne 16.5.2018 materiálně obsahuje námitky podle § 117 odst. 4 stavebního zákona a bylo podáno ve lhůtě podle § 117 odst. 4 stavebního zákona. Žalobci tak podle § 117 odst. 5 stavebního zákona nevzniklo právo předmětnou stavbu provést. 
24. Žalobce dále nesouhlasí se závěry žalovaného, že nesplnil požadavek na doložení souhlasů podle § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona – žalobce má za to, že souhlasy byly doloženy, toliko v jiné formě.
25. Podle § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona je stavebník oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.
26. Podle § 18g odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu autorizovaný inspektor v certifikátu uvede souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení, vyznačené v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby.
27. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobce nepředložil souhlasy ve smyslu § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona ve formě požadované zákonem a konkretizované citovanou vyhláškou; proti tomu žalobce ničeho nenamítá a uvádí, že stanovenou povinnost splnil, neboť k oznámení připojil souhlasy v textech smluv, což je sice formálně nesprávně, avšak z právního hlediska má smluvní souhlas lepší kvalitu. Žalovaný k této skutečnosti v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „autorizovaným inspektorem uváděné přílohy obsahují kopie částí kupních smluv, uzavřených mezi společností BEMETT a kupujícími (kteří jsou jmenovitě uvedeni v okruhu účastníků řízení). V textech smluv je uvedeno, že „kupující berou na vědomí, a souhlasí se skutečností, že v budoucnu na sousedních pozemcích v k.ú. x mohou být realizovány bytové domy a řadové rodinné domy…“, aniž by v textu byl konkrétně specifikován stavební záměr, který je obsahem předmětného certifikátu. Předložení takových forem „souhlasů“ není možné považovat za splnění povinnosti stanovené § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona“.
28. S ohledem na uvedené zdejší soud dává za pravdu žalovanému, neboť obecné souhlasy, které žalobce předložil, nelze považovat za souhlasy ve smyslu § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Účelem souhlasů podle tohoto ustanovení je totiž postavit najisto, že veškeré osoby, které mohou být dotčeny stavbou, k níž se oznámení vztahuje, se stavbou souhlasí. Žalobcem připojené souhlasy se však nevztahují ke konkrétní podobě stavby a jsou zcela obecné. Nemohou tak materiálně naplnit požadavek § 117 odst. 2 písm. f) stavebního zákona. Z ničeho současně neplyne „lepší kvalita“ souhlasů obsažených ve smlouvách. Nad rámec uvedeného zdejší soud připomíná, že stavební zákon předjímá podání oznámení stavebního záměru autorizovaným inspektorem, který by vzhledem ke své odbornosti měl o zákonem vyžadované formě konkretizované ve výše uvedené vyhlášce vědět a v souladu s ní i postupovat. Oznámení stavebního záměru tak nesplňuje zákonné požadavky a žalovaný tak správně v napadeném rozhodnutí konstatoval, že nemá právní účinky.
29. Žalobce konečně namítá, že v případě vadně podaného oznámení autorizovaného inspektora, kterému chyběl elektronický podpis, měl stavební úřad podatele v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu vyzvat k odstranění vady podání.
30. Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
31. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
32. Podle § 37 odst. 4 správního řádu je možno podání učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.
33. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23.3.2012, č.j. 4 Ads 5/2012 – 16, „pokud stěžovatelka volí cestu komunikace prostou elektronickou cestou, musí počítat s tím, že se bude vyžadovat její další aktivita. Přitom, jak vyplývá i z judikatury, správní orgány nejsou povinny vyzývat podatele k tomu, aby ve lhůtě pěti dnů provedl potvrzení svého podání zákonem stanoveným způsobem. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009, č.j. 9 As 90/2008 - 70, publikovaného pod č. 2041/2010 Sb. NSS „podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu … je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat“.
34. Z uvedeného je tedy zřejmé, že podání účastníků řízení má předepsanou formu. Pokud je učiněno jinými technickými prostředky, musí být ve lhůtě pěti dnů potvrzeno způsobem, který preferuje správní řád. V opačném případě je třeba na takové podání nahlížet, jako by vůbec nebylo učiněno. Lhůta 5 dnů stanovená v § 37 odst. 4 správního řádu pro potvrzení, případně doplnění podání, je procesní lhůtou stanovenou přímo zákonem, která dává možnost při dodržení podmínek v zákoně stanovených učinit podání i pomocí jiných technických prostředků než v zákoně stanovených. Jelikož zaručený elektronický podpis není obsahovou náležitostí podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu, v případě absence nemá správní orgán povinnost pomoci podateli odstranit tuto vadu, nebo ho vyzvat k jejímu odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu podle § 37 odst. 3 správního řádu.
35. Pokud tedy stavební úřad žalobce, případně autorizovaného inspektora nevyzval k opravení podání, resp. k jeho řádnému podepsání, nepochybil. Ani tato námitka tedy nebyla shledána důvodnou.
36. Lze tedy uzavřít, že zdejší soud neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náhrada nákladů řízení

37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 a 5 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Osoby zúčastněné na řízení mají právo na náhradu jen těch nákladů, které jim vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil. Nic takového se v daném případě nestalo. Vzhledem k tomu, že soud neshledal ani existenci důvodů zvláštního zřetele hodných, rozhodl tak, že osoba na řízení zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. února 2020

David Raus v.r.

předseda senátu