[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce:  T.G.,

zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem,

sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00  Praha 10

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje,

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

o žalobě na přezkoumání rozhodnutí o přestupku ze dne 4. 2. 2019, č. j. MSK 167417/2018,

takto:

1.          Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 18. 4. 2019 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Jičín ze dne 10. 10. 2018, č. j. OSČ/69180/2018, o přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě rozvedl dva okruhy žalobních bodů. Za prvé namítá, že správní orgán opomenul vypořádat jednu zásadní odvolací námitku, a to že prvoinstanční správní orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedl, které důkazy a jak byly provedeny a jak byly hodnoceny, a proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. O provedení důkazů nebyl vyhotoven protokol podle ust. § 18 správního řádu. Prvostupňovému rozhodnutí dále vyčítá absenci úvahy o hodnocení důkazů, která promítá zásadu volného hodnocení důkazů. Za druhé žalobce namítá, že nebyl poučen o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Písemnost ze dne 14. 9. 2018, která měla být žalobci podle žalovaného doručena dne 26. 9. 2018, a která obsahovala poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, žalobci ve skutečnosti doručena nebyla. Tuto písemnost převzala namísto žalobce jeho manželka, což dokazuje příslušná doručenka, na níž je zcela čitelný podpis manželky žalobce „G.“. Manželka žalobce převzala rovněž rozhodnutí správního orgánu I. stupně v této věci, nicméně toto rozhodnutí mu předala, a proto žalobce mohl podat odvolání. S  písemností převzatou dne 26. 9. 2018 obsahující procesní poučení se žalobce, na rozdíl od prvostupňového rozhodnutí, nikdy neseznámil. Žalobce konstatuje, že rozdílnost podpisů na doručenkách, které sám podepisoval, a které podepisovala jeho manželka, je zcela zřejmá a i laickým pohledem rozpoznatelná. Kromě toho na všech doručenkách k písemnostem prokazatelně převzatým žalobcem je v poli „vztah příjemce k adresátovi“ uvedeno „osobně“, zatímco na obou doručenkách k písemnostem prokazatelně žalobcem nepřevzatým jsou tato pole prázdná. Žalobce tedy nebyl vyrozuměn o provedení dokazování, čímž byl zkrácen na právu se dokazování účastnit, a nebyl vyrozuměn o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. K prokázání svých tvrzení žalobce k důkazu navrhuje kopie svého občanského průkazu a občanského průkazu manželky k porovnání podpisů, veškeré doručenky ze správního spisu a případně také znalecký posudek, byť ho sám s ohledem na ostatní důkazy pokládá za nadbytečný.  

3. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že v prvostupňovém rozhodnutí se nacházejí pasáže popisující, jaká skutková zjištění správní orgán z provedených důkazů učinil a jak tato zjištění hodnotil. K tvrzené opomenuté odvolací námitce o nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí, se žalovaný vyjádřil na straně 4 napadeného rozhodnutí. Žalovaný na základě informací obsažených v žalobě ohledně nedoručení zásilky obsahující procesní poučení provedl šetření u České pošty. V potvrzení o převzetí zásilky ze dne 26. 9. 2018, přičemž šlo o zásilku určenou do vlastních rukou adresáta, kterou není oprávněna převzít třetí osoba, a to ani zmocněnec pro doručování, je za jménem „G.“ uvedeno číslo občanského průkazu, který není občanským průkazem žalobce, nýbrž jeho manželky, nicméně dále je zde uveden zcela čitelný podpis „G. T.“. Žalovaný tedy dovozuje, že zásilku žalobce převzal osobně. Pro případ, že by se soud s tímto názorem neztotožnil, žalovaný uvádí, že ani nedoručení předmětné zásilky by nemělo vliv na práva žalobce. Dokazování bylo provedeno dne 16. 8. 2018, o čemž byl žalobce vyrozuměn a současně již dříve nahlédl do spisu a seznámil se s jeho obsahem. O právu vyjádřit se k podkladům byl řádně poučen, tohoto práva však nevyužil a po datu 16. 8. 2018 již spis nebyl o žádné nové důkazy doplňován. K věci samé a podkladům pro rozhodnutí se žalobce vyjádřil v odvolání. Žalovaný uzavřel, že žalobci bylo umožněno být přítomen provádění dokazování a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, těchto práv však nevyužil, ačkoliv mu v tom nic nebránilo a navrhl provést důkaz listinou Výzva k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky ze dne 26. 9. 2018 a protokolem o ověření SZR – ROB T.G. a D. G.

4. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval replikou, ve které setrval na námitkách uvedených v žalobě. Na rozdíl od žalovaného je toho názoru, že z Potvrzení o převzetí zásilky ze dne 26. 9. 2018 zcela zřejmě vyplývá, že žalobce zásilku nepřevzal.

5. Krajský soud v souladu s ust. § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) rozhodl o žalobě bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu žalobce i žalovaný sdělili, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Žalobní body vyjádřené v žalobě nespočívají ve zpochybnění skutku samotného, ale směřují proti procesnímu postupu správního orgánu a brojí proti odepření přístupu žalobci k projednání přestupku, a proto se soud při přezkumu zaměřil především na posouzení těchto otázek.

8. Ze správního spisu vyplývá, že podkladem pro rozhodnutí bylo Oznámení přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, dopravního inspektorátu Nový Jičín sepsané na místě samém dne 6. 8. 2017, z něhož je zřejmé, že žalobce byl identifikován jako řidič motorového vozidla značky Škoda Superb, RZ X, na základě předložených dokladů, tj. občanského průkazu a řidičského průkazu. Žalobce se na místě nevyjádřil a oznámení přestupku podepsal. Ve spisu je rovněž kopie občanského průkazu žalobce a záznam o přestupku, jehož součástí je snímek č. 11636, na kterém je zachyceno motorové vozidlo tovární značky Škoda, RZ X. Rychlost vozidla byla měřena 6. 8. 2017 v 18:35:56 hodin na silnici I/48 rychloměrem Ramer 10C č. 10/0008. Vozidlu byla naměřena rychlost 145 km/h, přičemž limit byl 90 km/h. Ve spisu je založen ověřovací list tohoto zařízení ze dne 14. 10. 2016 s platnou kalibrací do 13. 10. 2017 a rovněž úřední záznam Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, dopravního inspektorátu Nový Jičín ze dne 29. 8. 2017 o průběhu silniční kontroly pořízený zasahujícím policistou, osvědčení o proškolení policisty, který měření prováděl a výpis z evidenční karty řidiče – žalobce.

9. Ve správním spisu je dále založeno Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018, č. j. OSČ/49986/2018, sp. zn. OSČ/57577/2017 - PD 590/2017/Wit, které obsahuje popis skutku, jeho právní kvalifikaci, poučení o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim, a to před vydáním rozhodnutí a poučení, že ve věci bude provedeno dokazování. Za účelem seznámení se se spisem a vyjádření se k podkladům rozhodnutí bylo stanoveno, že se žalobce může dostavit nejpozději dne 16. 8. 2018 v 9.00 hod na Městský úřad Nový Jičín, anebo v jiném dřívějším termínu sjednaném po předchozí domluvě s oprávněnou úřední osobu. Po uplynutí výše uvedeného termínu bude ve věci vydáno rozhodnutí. Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018 dále obsahuje poučení o právech a povinnostech obviněného z přestupku podle zákona o odpovědnosti za přestupky a správního řádu. Toto poučení obsahuje mimo jiné doslovnou citaci ust. § 36 odst. 1 až 5 správního řádu. Dle přiložené doručenky označené č. j. OSČ/49986/2018, sp. zn. OSČ/57577/2017 - PD 590/2017/Wit, bylo Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018 doručeno žalobci osobně dne 2. 8. 2018. Součástí správního spisu je dále záznam o nahlédnutí do spisu, ze kterého se podává, že dne 9. 8. 2018 v 12:30 hod žalobce nahlédl do spisu a byla mu předložena kompletní spisová dokumentace. Žalobce si vlastním fotografickým zařízením pořídil kopii spisu. Dne 16. 8. 2018 bylo u správního orgánu I. stupně provedeno dokazování v nepřítomnosti obviněného, tj. žalobce, o čemž svědčí Záznam o seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 16. 8. 2018. Záznam obsahuje seznam důkazů a podkladů pro rozhodnutí a je konstatováno, že žalobci bylo dne 2. 8. 2018 doručeno Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí obsahující poučení, že dne 16. 8. 2018 v 9.00 hod je oprávněn se k tomuto úkonu dostavit. K úkonu se žalobce nedostavil.

10. Téhož dne, tj. 16. 8. 2018, správní orgán vydal příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným tím, že dne 6. 8. 2017 v 18:35 hod., v katastru obce Starý Jičín mimo obec na pozemní komunikaci, a to silnici I. třídy číslo 48, GPS souřadnice 0175639.816 E, 493408.807 N, ve směru jízdy od obce Hranice na Moravě směrem na obec Šenov u Nového Jičína jako řidič při řízení motorového vozidla tovární značky Škoda Superb, RZ X překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem mimo obec (90 km/h) nejméně o 50 km/h, neboť prokazatelně nejnižší hodnota jeho rychlosti jízdy činila 140 km/h, tedy tímto jednáním z nedbalosti porušil ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, čímž spáchal přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu a byla mu podle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a podle § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu. Podle § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč.

11. Dne 11. 9. 2018 podal žalobce proti příkazu odpor, který nebyl neodůvodněn. Součástí správního spisu je Poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 14. 9. 2018, které obsahuje popis skutku a sdělení, že podáním odporu byl zrušen příkaz a řízení pokračuje. Správní orgán konstatuje, že má shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí a poučuje žalobce ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu poučení o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim. Za účelem seznámení se se spisem a vyjádření se k podkladům rozhodnutí bylo stanoveno, že se žalobce může dostavit nejpozději dne 10. 10. 2018 v 9.00 hod na Městský úřad Nový Jičín, anebo v jiném dřívějším termínu sjednaném po předchozí domluvě s oprávněnou úřední osobu. Dále je v listině obsaženo totožné poučení o právech a povinnostech obviněného, jako v Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018. K předmětnému Poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 14. 9. 2018 je připojena doručenka označená shodným číslem jednacím, ze které se podává, že zásilka byla přijata dne 26. 9. 2018, u jména a příjmení příjemce je uvedeno „T. G.“, je připojen podpis, pole „vztah příjemce k adresátovi“ není vyplněn. Dne 10. 10. 2018 správní orgán vydal rozhodnutí, kterým shledal žalobce vinným totožným skutkem jako v příkazu ze dne 16. 8. 2018 a za přestupek mu uložil totožný správní trest včetně povinnosti k úhradě nákladů řízení.

12. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl nyní napadeným rozhodnutím ze dne 4. 2. 2019, č. j. MSK 167417/2018, jímž odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

13. Pokud jde o první žalobní námitku, tedy absenci provedení hodnocení důkazů a opomenutí odvolací námitky, má krajský soud za to, že není důvodná. V prvostupňovém rozhodnutí je na straně 2-3 rozvedeno, jaká skutková zjištění z podkladů pro rozhodnutí správní orgán učinil. Na straně 4 rozhodnutí jsou vyjmenovány důkazy, ze kterých bylo vycházeno. Stejně tak žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal skutková zjištění a provedl hodnocení skutkového stavu. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří jeden celek. V posuzovaném případě se jedná o skutkově a důkazně poměrně jednoduchou věc, kdy stěžejním podkladem pro rozhodnutí je záznam o přestupku obsahující snímek č. 11636 z měřícího zařízení Ramer 10. Hodnocení důkazů je provedeno dle názoru krajského soudu adekvátně k charakteru přestupku na straně 3 rozhodnutí orgánu prvního stupně, kde je výslovně uvedeno: „Naměřená rychlost je zcela průkazná a správní orgán nemá žádných pochybností o hodnotě naměřené rychlosti a tato nebyla v řízení o přestupku nijak a nikým zpochybněna.“. Žalobce také poukazuje na skutečnost, že o provedení důkazů nebyl vyhotoven protokol podle ust. § 18 z. č. 500/2004 Sb., správního řádu. S tímto se krajský soud neztotožňuje. Správní spis obsahuje Záznam o seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 16. 8. 2018, který má veškeré náležitosti protokolu dle ust. § 18 odst. 2 správního řádu, tedy zejména obsahuje místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla a je podepsán oprávněnou úřední osobou, jak vyžaduje ust. § 18 odst. 3 správního řadu. Nesprávné formální označení protokolu jako záznam není vadou řízení, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. K tvrzené opomenuté odvolací námitce soud konstatuje, že odvolání žalobce bylo velice obsáhlé, čítalo 5 stran vlastního odvolání a dalších 11 stran hustě psaného drobného textu doplnění odvolání a košatě popisovalo teorii správního řízení a nebylo snadné konkrétní námitky identifikovat. Povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí nezahrnuje povinnost se jednotlivě vypořádat se všemi vyslovenými odvolacími argumenty. Orgán veřejné moci na určitou námitku může reagovat i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, tím se s námitkami účastníka řízení vždy - minimálně implicite - vypořádá. Absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí (či rozhodnutí soudu) tak bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. Zejména u velmi obsáhlých podání by tento přístup vedl až k absurdním důsledkům a k porušení zásady efektivity a hospodárnosti řízení. Podstatné je, aby se správní orgán (či následně správní soud) vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení, zpravidla proto postačuje, jsou-li vypořádány alespoň základní námitky účastníka řízení, případně, za podmínek tomu přiměřeného kontextu, je akceptovatelná i odpověď implicitní (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2015, č. j. 6 As 153/2014-108).

14. Krajský soud nepřisvědčuje ani druhé žalobní námitce, která spočívá v tvrzeném nedostatečném poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, a to ačkoliv krajský soud má pochybnosti o perfekci doručení předmětné zásilky. Z obsahu správního spisu lze dospět k závěru, že písemnost ze dne 14. 9. 2018 nadepsaná „Poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí“ nebyla žalobci doručena do vlastních rukou. Podpis na doručence, na které je potvrzeno převzetí zásilky dne 26. 9. 2018, se výrazně liší od ostatních podpisů žalobce ve spisu, konkrétně podpisu na doručence k příkazu, na záznamu o nahlédnutí do spisu, na doručence k oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018 a na oznámení přestupku ze dne 6. 8. 2017. Podpůrně k tvrzením žalobce přistupuje zjištění žalované, že číslo občanského průkazu uvedené na potvrzení o převzetí zásilky se neshoduje s číslem občanského průkazu žalobce. Soud se však dále nezabýval otázkou, kdo na místo žalobce a za jakých okolností zásilku převzal, neboť toto není relevantní pro rozhodnutí ve věci samé. Podstatné je, že správní orgán nebyl po zrušení příkazu povinen opětovně žalobci doručovat poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 správního řádu. Podle ust. § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Žalobce byl poučen o svých procesních právech, o možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí a možnosti vyjádřit se k nim již v Oznámení o zahájení správního řízení a poučení o možnosti vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2018, které mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 2. 8. 2018. Žalobce nahlédl do spisu dne 9. 8. 2018 a s podklady se seznámil. Práva vyjádřit se nevyužil. Po žalobcem provedeném náhledu do spisu nebyly žádné další důkazy do spisu doplněny, a to ani po 16. 8. 2018, kdy bylo provedeno dokazování bez účasti žalobce, ani po podání odporu proti příkazu. Po zrušení příkazu, před vydáním rozhodnutí, nebylo dokazování žádnými novými listinami provedeno. Poučení obsažené v nedoručené písemnosti ze dne 14. 9. 2018 se shoduje s poučením o právech a povinnostech obviněného dle správního řádu a zákona o odpovědnosti za přestupky uvedeném v písemnosti ze dne 20. 7. 2018 a neobsahuje žádné informace navíc, a proto žalobce nebyl nijak na svých procesních právech zkrácen. K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší správní soud v rozhodnutí č. j. 7 As 126/2013–19, ve kterém konstatoval, že je-li věc po zrušení rozhodnutí vrácena k dalšímu řízení, ve kterém nebylo potřeba provádět další dokazování, pak dostal-li účastník řízení možnost vyjádřit se ke všem podkladům řízení a nové rozhodnutí nebylo vydáno s neodůvodněnou časovou prodlevou, nelze o porušení ust. § 36 odst. 3 správního řádu uvažovat. V posuzované věci mezi vydáním příkazu ze dne 16. 8. 2018 a novým rozhodnutím ze dne 10. 10. 2018 je blízká souvislost časová. Namítá-li žalobce, že mu byla odňata možnost navrhnout doplnění dokazování, pak návrhy mohl činit po celou dobu řízení, jak plyne z citovaného ust. § 36 odst. 1 správního řádu a jak byl správním orgánem poučen dne 20. 7. 2018. Stejně tak se měl možnost ve věci vyjádřit, a to i před vydáním příkazu, nicméně neučinil tak. Je podstatné, že se všemi podklady pro rozhodnutí se žalobce fakticky seznámil při náhledu do spisu. Žalobce v odvolání ani ve svých žalobních námitkách neuvedl, k jakým konkrétním důkazům se chtěl vyjádřit, proč tak nemohl učinit dříve, jaké další důkazy chtěl navrhnout, a neučinil tak ani v odvolacím řízení, ani v řízení před soudem.

15. Soud dospěl k závěru, že žalobcem a žalovaným navrhované důkazy, které se vztahovaly výhradně k prokázání jejich tvrzení ohledně doručení, resp. nedoručení, předmětné zásilky, jsou nadbytečné z  výše rozvedených důvodů.  

16. Soud neshledal žalobcem tvrzené a ani jiné vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí, správní orgány se dostatečně ve svém odůvodnění vypořádaly s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce, rozhodnutí jsou přezkoumatelná a zákonná.

17. Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 30. 4. 2020

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně