USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobkyně:  I. Č.

zastoupená advokátem JUDr. Emilem Flegelem

sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2019, č. j. KUKHK-15806/DS/2019/DV-3,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč.
3. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 228 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jejího zástupce.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 10. 3. 2020 domáhala přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného.

Krajský soud obdržel dne 15. 4. 2020 oznámení žalovaného, že na základě námitek uvedených v žalobě, se kterými se ztotožnil, bude postupovat podle § 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Tedy že uspokojí účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví.

Krajský soud proto stanovil žalovanému lhůtu pro vydání rozhodnutí, kterým bude žalobkyně uspokojena, dle § 62 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“). Dne 8. 5. 2020 soud obdržel sdělení žalobkyně, že rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 5. 2020 byla uspokojena ve smyslu § 62 s. ř. s. (uvedené rozhodnutí bylo zároveň přiloženo k danému sdělení).

Podle § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Podle § 62 odst. 2 s. ř. s. předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu. Dle § 62 odst. 3 s. ř. s. dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Podle § 62 odst. 4 soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně sdělila soudu, že je postupem žalovaného uspokojena, rozhodl krajský soud dle § 47 písm. b) ve spojitosti s § 62 odst. 4 s. ř. s. o zastavení řízení (výrok I. usnesení). Žalobkyně sice zaslala uvedené sdělení soudu sama od sebe, nikoliv na základě výzvy soudu dle § 62 odst. 3 s. ř. s., tato skutečnost ale nijak nebrání tomu, aby soud rozhodl o zastavení řízení. Bylo by projevem přehnaného formalismu, kdyby soud za těchto okolností nutil žalobkyni výzvou dle § 62 odst. 3 s. ř. s., aby mu opětovně sdělila, že je postupem žalovaného uspokojena.

Krajský soud rozhodl o zastavení řízení před prvním jednáním, žalobkyně tak má právo na vrácení zaplaceného poplatku za řízení sníženého o 1 000 Kč (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Výrokem II. usnesení tedy krajský soud rozhodl, že žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Uvedená částka bude žalobkyni vrácena z účtu krajského soudu.

O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. Řízení bylo zastaveno pro uspokojení žalobkyně, a tak má žalobkyně právo na náhradu části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a na náhradu nákladů právní služby poskytnuté zástupcem žalobkyně za dva úkony po 3 100 Kč, včetně paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony po 300 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif); úkony spočívají v přípravě a převzetí zastoupení a v podání žaloby]. Žalobkyní vynaložené náklady tak činí 7 800 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající dani, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (tj. o 1428 Kč). Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 9 228 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 21. května 2020

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce