[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

žalobce: I. D.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti

žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 8. 2019, č. j. MSK 109731/2019, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů

takto:

1. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 11. 9. 2019 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2019, č. j. MSK 109731/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Český Těšín (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 3. 5. 2019, č. j. MUCT/26020/2019  o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.
2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body:

1)      Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení.

2)      Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále poukázal na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. V případě porušení být za jízdy připoután bezpečnostním pásem není dostatečným popisem přestupku formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem, nepřipoután BP, pásy as.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných tak i u povinností stanovených zákonem.

3)      Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 16. 12. 2018, 20. 10. 2018, 29. 8. 2018, 22. 6. 2017, 7. 9. 2016 a 16. 5. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně způsobilými podklady pro záznam bodů. 
4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s.
5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámením ze dne 18. 12. 2018 sdělil žalobci, že ke dni 16. 12. 2018 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 2. 1. 2019 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů.  Obsahem těchto námitek byl nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů a dále návrh na doplnění dokazování, a to  doplnění spisového materiálu o způsobilé podklady, tedy rozhodnutí, kterými měl být žalobce uznán vinným z předmětných přestupků. Správní orgán I. stupně zaslal dne 3. 1. 2019 do datové schránky zástupce žalobce oznámení  o zahájení správního řízení ve věci námitek a vyrozuměl jej o možnosti v průběhu správního řízení nahlížet do správního spisu a vyjadřovat se k průběhu správního řízení. Správní orgán opatřil kopie pokutových bloků a písemností a následně dne 16. 1. 2019 (doručeno 21. 1. 2019 do datové schránky právního zástupce žalobce) předvolal žalobce k ústnímu jednání konanému dne 15. 2. 2019. Zároveň byly právnímu zástupci žalobce téhož dne zaslány jednotlivé pokutové bloky. Následně dne 14. 2. 2019 podal žalobce návrh na přerušení řízení do doby rozhodnutí  o mimořádném opravném prostředku, přičemž přiložil návrh na zahájení přezkumného řízení ze dne 14. 2. 2019 adresovaný Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Součástí návrhu na přerušení řízení bylo i sdělení žalobce, že nevyužije práva účasti na ústním jednání. Správní orgán I. stupně žalobci vyhověl a vydal dne 15. 2. 2019 usnesení o přerušení správního řízení na dobu nezbytně nutnou, a to do doby, než bude příslušným správním orgánem Policie České republiky rozhodnuto o přestupku žalobce, kterého se měl dopustit dne 29. 8. 2018 v 16:40 h v Ludgeřovicích na ulici Hlučínské porušením ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon o silničním provozu) a za který mu byla uložena v příkazním řízení pokuta ve výši 200 Kč, příkazový blok série AC/2017, číslo bloku C1783217. Dne 13. 3. 2019 obdržel správní orgán I. stupně písemnost „Přestupek ze dne 29. srpna 2018 v Ludgeřovicích- sdělení“ s informací, že Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje neshledalo důvod k zahájení přezkumného řízení. Po obdržení sdělení policie vyrozuměl správní orgán I. stupně žalobce o tom, že dne 16. 4. 2019 bude proveden důkaz listinou mimo ústní jednání a současně, že má žalobce možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Právní zástupce žalobce zaslal správnímu orgánu I. stupně dne 12. 4. 2019 písemnost nazvanou „Vyjádření se k podkladům správního spisu“, ve které je namítána způsobilost blokové pokuty ze dne 22. 6. 2017, konkrétně absence uvedení názvu obce, kde mělo ke spáchání přestupku dojít. K ústnímu jednání konanému dne 16. 4. 2019 se nedostavil žalobce, ani jeho právní zástupce, přičemž se z tohoto ústního jednání ani nemluvili, a proto proběhlo bez jejich přítomnosti. Správní orgán I. stupně vydal dne 3. 5. 2019 rozhodnutí, kterým námitky proti záznamu bodů v registru řidičů zamítl jako neodůvodněné a provedené záznamy potvrdil (do datové schránky právního zástupce žalobce dodáno dne 9. 5. 2019, doručeno dne 13. 5. 2019.) Blanketní odvolání žalobce bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 25. 5. 2019 s tím, že bude doplněno o odvolací důvody do 20 dnů. Na výzvu správního orgánu I. stupně ze dne 24. 6. 2019 bylo odvolání doplněno dne 4. 7. 2019.  O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že je zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
6. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení  o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.
8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,

b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,

c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,

d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,

e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,

f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,

g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,

h) označení správního orgánu,

i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,

j) podpis oprávněné úřední osoby,

k) datum a místo vydání příkazového bloku a

l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry:
10.                   Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná. Obsahem správních spisů má krajský soud za prokázané, že správní orgán I. stupně si vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žalované tvrzení je tedy v přímém rozporu s obsahem správních spisů a tudíž je nedůvodné.
11.                   Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek a určení kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.
12.                   Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.

13. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:

- pokutový blok ze dne 16. 5. 2016, série FC/2013, číslo bloku C 0320353 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu, číslo občanského průkazu i řidičského průkazu. K popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „16. 5. 2016 v 9:00 hod., Hranice, ulice Olomoucká, CT Park, RZ: X, ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Řidič překročil povolenou rychlost v obci upravenou dopravní značkou 70/84/81. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4“ zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby tak podpisu obviněného.

- pokutový blok ze dne 7. 9. 2016 série GD/2014, číslo bloku: D 2175346 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „7. 9. 2016 v 15:47 h. silnice I./3, 103,9 km směr České Budějovice, § 4/c z. č. 361/2000 Sb., překročená rychlost mimo obec. R 60/97/94 km/h. RZ X“. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f3  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1 000 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

- pokutový blok ze dne 22. 6. 2017, série FC/2013, číslo bloku: C 0449261 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 22. 6. 2017 v 17:30 h., na ulici Ostravská, dle (špatně čitelný údaj- pozn. soudu) z č. 361/2000 Sb., nebyl při jízdě připoután bez. pásem, (špatně čitelný údaj- pozn. soudu)“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 100 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

- pokutový blok ze dne 29. 8. 2018, číslo bloku: C 1783217 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „dne 29. 8. 2018 v 16:40 hod. Ludgeřovice, ulice Hlučínská jako řidič vozidla RZ X porušil ust. dle § 6/1a z. č. 361/2000 Sb.- nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

- pokutový blok ze dne 20. 10. 2018, číslo bloku: B 0734479 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 20. 10. 2018 v čase 16:01 hod. v místě L. Bohdaneč, Šípkova 190 s vozidlem RZ X porušil § 18 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., neboť v obci překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou obecnou úpravou 50 km/h o 12 km/h (3 km odečteny, naměřeno 65 km/h. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f 4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.

- pokutový blok ze dne 16. 12. 2018, číslo bloku: C 1853145 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Ostrava dne 16. 12. 2018, 12:30 hod., ul- Rudná x sjezd Místecká § 6/1a z. č. 361/2000 Sb., nepřipoután za jízdy bezpečnostním pásem, X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1k zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.

14. Z pokutového bloku ze dne 16. 5. 2016 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci stanovené dopravní značkou o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Pokud jde o užití zkratek „70/84/81 km/h, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci stanovenou dopravní značkou 70 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 84 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 81 km/h (třetí číselný údaj). Žaloba tak v této části důvodná není.

15. Z pokutového bloku ze dne 7. 9. 2016 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 30 km/h mimo obec, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 4/c“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „60/97/94 km/h, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost mimo obec 60 km/h, druhý údaj naměřenou rychlost 97 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 94 km/h (třetí číselný údaj). Žaloba tak v této části důvodná není.

16. Z pokutového bloku ze dne 22. 6. 2017 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl při jízdě připoután bezp. pásem“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání. Přestože v popisu přestupkového jednání chybí výslovně obec, kde byl přestupek spáchán a je uvedena toliko ulice Ostravská, nepovažuje soud tento nedostatek za zásadní pro případné vyslovení závěru o nedostatečném podkladu pro vydání rozhodnutí. Obec, kde došlo ke spáchání přestupku, je totiž uvedena v bodě 9. pokutového bloku, konkrétně „V Petřvaldě dne 22. 6. 2017“, což také žalobce stvrdil svým podpisem. Soud se tedy ztotožňuje rovněž v tomto bodě s žalovaným a žaloba není v této části důvodná.

  17. Z pokutového bloku ze dne 29. 8. 2018 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nebyl při jízdě připoután bezpečnostním pásem“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje služební číslo oprávněné osoby a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za  dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se  k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedeno služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o neurčitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde  o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem.  V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané zákonem o přestupcích účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu zůstává stále stejný. Žaloba tak v této části není důvodná.

  18. Z pokutového bloku ze dne 20. 10. 2018 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci stanovené dopravní značkou o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Rovněž je dostatečně identifikována oprávněná osoba, konkrétně funkcí, celým jménem a příjmením a podpisem. Žaloba tak v této části důvodná není.

  19.Z pokutového bloku ze dne 16. 12. 2018 jasně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „nepřipoután za jízdy bezpečnostním pásem“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 6/1 a) z. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 6 ods. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., ve znění p. p.“, která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání. Rovněž je dostatečně identifikována oprávněná osoba, konkrétně celým jménem a příjmením, služebním číslem a podpisem. Žaloba tak ani v této části důvodná není.

  20.Krajský soud po přezkoumání všech pokutových bloků připouští, že některé pasáže jsou hůře čitelné, avšak plně se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány dostatečně srozumitelně a splňují požadavek individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Sám žalobce svým podpisem na všech napadených pokutových blocích stvrdil jemu vytýkané přestupkové jednání, toto nikdy nerozporoval, přičemž věděl, jaké konkrétní přestupkové jednání je mu kladeno za vinu. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná.

  21. Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v předposledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G1498901 a série GF/2013 číslo bloku F0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

 22. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
s. ř. s. zamítl (výrok I.).

 23. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   

Ostrava 21. května 2020

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu