USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2020, č. j. MV-182375-4/SO-2019,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, ze dne 28. 1. 2020, č. j. MV-182375-4/SO-2019, jímž bylo v řízení o žalobcově odvolání změněno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 20. 11. 2019, č. j. OAM-31382-20/ZM-2019, tak, že jeho výrok zní: Žádost se zamítá a platnost zaměstnanecké karty se podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 s odkazem na § 37 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 7. 2019 neprodlužuje, neboť cizinec nepředložil ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti. Současně s podáním žaloby žalobce navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek podle § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhl, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek, vznikla mu povinnost uhradit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za předmětnou žalobu [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku [položka 20 téhož sazebníku]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

Žalobce splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnil, a proto jej soud usnesením ze dne 24. 2. 2020, č. j. 16 A 27/2020-13, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč a za návrh na přiznání odkladného účinku 1 000 Kč. Zároveň soud žalobce poučil, že pokud soudní poplatky nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení soudních poplatků byla žalobci řádně doručena vložením do jeho domovní nebo jiné schránky dne 27. 2. 2020, jak vyplývá z doručenky založené v soudním spisu. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků tak uplynul dne 13. 3. 2020.

Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty nebyly soudní poplatky na účet soudu zaplaceny. Jelikož žalobce i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradil soudní poplatky ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobce upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.

Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudních poplatků zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Pro úplnost soud dodává, že žalobce ani ve lhůtě dvou týdnů od skončení nouzového stavu nepožádal o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudních poplatků podle § 3 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a proto soudu nic nebránilo řízení zastavit.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 4. června 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu