USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce:   D. Š.,

   bytem X,

   adresa pro doručování X,

proti

žalovanému:  Městský úřad Černošice,

   se sídlem Podskalská 19, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 8. 2018, č. j. MUCE-47423/2018 OP,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2020 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (žalobce sice v žalobě označil jako žalovaného rovněž i město Černošice, nicméně s obsahu podané žaloby je zřejmé, že brojí právě a pouze proti rozhodnutí městského úřadu Černošice, který tak je zjevně jediným zamýšleným žalovaným), kterým žalovaný rozhodl příkazem tak, že shledal žalobce vinným z přestupku podle § 5 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.,
   o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a za tento přestupek mu uložil pokutu ve výši 1 500 Kč. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 30. 10.2017 při silniční kontrole nepředložil povinnou výbavu vozidla.
2. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, neboť nejsou splněny zákonem stanovené podmínky pro řízení o žalobě a tento nedostatek je neodstranitelný.
3. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nepřípustná tehdy, „nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného“.
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších přestupků (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), může správní orgán
   o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
5. Podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, může proti příkazu ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
6. V projednávané věci žalovaný rozhodl v příkazním řízení ve smyslu § 150 správního řádu
   a § 90 zákona o odpovědnosti za přestupky. Příkazní řízení dle § 90 zákona o odpovědnosti za přestupky je zjednodušenou formou správního řízení a navazuje na § 150 správního řádu, přičemž rozlišuje příkaz, proti němuž lze podat odpor, a příkaz na místě, který nabývá právní moci podpisem na příkazovém bloku. Jelikož v projednávané věci zjevně nešlo o příkaz na místě, byl proti žalobou napadenému příkazu přípustný opravný prostředek – odpor. Žalobce tak měl k dispozici opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí, který však nevyčerpal (resp. jej podal až po podání žaloby), a jeho žaloba je proto nepřípustná. Pro výše uvedený závěr soudu je bez významu, zda byl napadený příkaz žalobci řádně doručen či nikoliv, jelikož jeho možnost podat proti němu odpor zůstala nedotčena. Pro úplnost soud dodává, že pokud by žalobci nebyl napadený příkaz řádně doručen (jak tvrdí), běžela by lhůta pro podání odporu teprve od okamžiku, kdy se s napadeným příkazem prokazatelně seznámil. Vzhledem k tomu, že žalobce dne 28. 4. 2020 odpor podal, bude otázka jeho včasnosti řešena ve správním řízení.
7. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný. Protože žalobce podal žalobu proti úkonu žalovaného, který je ze soudního přezkumu podle § 68 písm. a) s. ř. s. vyloučen, postupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a žalobu odmítl. Dílčími procesními návrhy se soud pro nadbytečnost již nezabýval.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je založen na ustanovení § 60 odst. 3 větě první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 3. června 2020

Mgr. Miroslav Makajev, v. r.
samosoudce