č. j. 61 Ad  4/2018-94

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně:  I. S.

bytem P.

zastoupená advokátkou JUDr. Markétou Havlasovou

sídlem Topol 31, 537 01 Chrudim

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 Smíchov

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 5. 2018, č. j. X/46091-VJ,           

 

takto:

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 5. 2018, č. j. X se  ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně JUDr. Markéty Havlasové, advokátky, náklady řízení ve výši 4.719 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí č. j. X ze dne 28. 2. 2018 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím byl invalidní důchod žalobkyně pro invaliditu třetího stupně snížen na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 45 %.
  2. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobkyně a následně uzavřela, že zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě prvního stupně. Žalobkyně poukázala na široké spektrum svých zdravotních potíží. Za rozhodující zdravotní příčinu označila stav po onkologickém onemocnění v roce 2015.  
  3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na skutkovém zhodnocení věci a na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí.           
  4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.  
  5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku o invaliditě, který zpracoval posudkový lékař OSSZ Pardubice dne 12. 2. 2018 podle ust. § 8 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“), bylo vzato za rozhodující zdravotní postižení žalobkyně stav po onkologickém onemocnění v roce 2015, čemuž podle kapitoly II., oddílu A, položky 1c) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti o 45 %. Horní hranice procentního rozpětí byla zvolena s ohledem na četné další zdravotní potíže a s ohledem na depresivní syndrom žalobkyně.  Následně v rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem žalované (pracoviště ČSSZ Hradec Králové, oddělení lékařské posudkové služby) ze dne 5. 9. 2018 potvrzeno určení rozhodujícího zdravotního postižení, včetně jeho zařazení a určení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. 
  6. Krajský soud provedl ve věci důkaz posudky poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, které byly vypracovány v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ posudkovými komisemi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové, v Brně a v Praze.
  7. Při jednání dne 30. 10. 2019 byl tak tak proveden důkaz posudkem vypracovaným PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, v níž jako další odborný lékař zasedala MUDr. M. V., klinická onkoložka. Z uvedeného posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zhoubný nádor pravého prsu – stav po částečném odstranění prsu a uzlin z pravého podpaží v 2/15, stav po chemoterapii do 8/15, stav po ozařování od 13. 10. do 24. 11. 2015, stav po hormonoterapii Tamoxifenem od 12/15, stav po odstranění obou prsů s okamžitou rekonstrukcí implantáty v 9/16 pro BRCA 1 mutaci (geneticky podmíněný výskyt karcinomu prsu), stav po preventivním laparoskopickém odstranění obou vaječníků v 3/17 s následnou menopauzou s příznaky. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila PK MPSV podle kapitoly II. oddíl A položka 1 písm. c) přílohy k vyhl. Č. 359/2009 Sb., (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“) na 45%. Hodní hranici procentního rozpětí zvolila vzhledem k nežádoucím účinkům onkologické léčby a uměle navozené menopauzy. Tato PK MPSV ani přes četné diagnózy žalobkyně nezvýšila procentní zhodnocení poklesu její pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (možnost zvýšení až o 10 %), neboť k tomu nezjistila posudkově významné skutečnosti.  
  8. Následně byl při témže jednání proveden důkaz srovnávacím posudkem PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 13. 6. 2019, kdy v posudkové komisi jako odborný lékař zasedal MUDr. O. B., klinický onkolog.  Z tohoto srovnávacího posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV, pracoviště v Brně vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně rovněž zhoubný nádor pravého prsu – jedná se o stav po částečném odstranění prsu a uzlin z pravého podpaží v 02/2015, stav po chemoterapii do 08/2015, stav po ozařování v10-11/2015 s následnou hormonoterapií Tamoxifenem od 12/2015, stav po odstranění obou prsů s okamžitou rekonstrukcí implantáty v 09/2016 pro BRCA 1 mutaci (geneticky podmíněný výskyt karcinomu prsu), stav po preventivním laparoskopickém odstranění obou vaječníků v 03/2017 s následnou menopauzou). Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila PK MPSV Brno podle kapitoly II. Oddíl A položka 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v pl. znění, 30-45%. Samotné onkologické postižení hodnotila při dolní části procentního rozpětí. Horní hranici procentního rozpětí tzn. 45% PK MPSV zvolila vzhledem k nežádoucím účinkům onkologické léčby, uměle navozené menopauzy a dalším chorobám. S tímto zdravotním postižením je dle PK MPSV posuzovaná žena schopna výdělečné činnosti jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Je schopna rekvalifikace na duševní – kancelářskou činnost, např. kurzy pro daňové poradce, účetnictví apod. Ani tato PK MPSV přes četné diagnózy žalobkyně nezvýšila procentní zhodnocení poklesu její pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity (možnost zvýšení až o 10 %) s tím, že ostatní diagnózy označila za posudkově nevýznamné.   
  9. Žalobkyně uplatnila námitky do obou posudků s tím, že nebyly řádně zohledněny její souběžné diagnózy a vypořádány veškeré lékařské nálezy, přičemž zejména poukázala na své psychiatrické onemocnění.
  10. Následně soud přistoupil k dalšímu dokazování, a to posudkem poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, který byl vypracován PK MPSV, pracoviště v Praze dne 11. 3. 2020, kdy v posudkové komisi zasedala jako další odborná lékařka MUDr. H. D., psychiatrička. Tato PK MPSV vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně stav po parciální mastektomii a disekci axilly 11. 2. 2015 pro karcinom pravé mammy, stav po adj. chemoterapii do 8/2015, stav po adj. iradiaci pravého prsu do 11/2015, kompletní remise. Zdravotní postižení uvedené v kapitole II., oddílu A, položky 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které je stanoveno rozpětí 35-45%, komise zvolila horní hranici daného rozmezí tj. 45% vzhledem k průběhu postižení a odpovědi na léčbu, nežádoucím účinkům v důsledku léčby. Vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení, sekundární psychická alterace, depresivní syndrom, komise shledala důvod pro zvýšení o 5%, tj. celkem 50%. Datum změny stupně invalidity stanovila 12. 2. 20018, kontrolní lékařskou prohlídkou OSSZ Pardubice. Stav je stabilizovaný. Udržení stabilizace je podmíněno dodržováním určité léčby a pracovních omezení.  Tedy PK MPSV, pracoviště v Praze zohlednila u žalobkyně významnou komorbiditu, postupně narůstající depresivní obtíže, které byly dle onkologických nálezů přítomny již 4. 5. 2017, v souvislosti s iatrogenně vyvolaným klimaxem. Již 23. 3. 2018, tedy před vydáním žalovaného rozhodnutí, byla žalobkyně vyšetřena v psychiatrické ambulanci se závěrem těžké depresivní fáze se somatickým syndromem (viz str. 9 posudku PK MPSV, pracoviště v Praze). Dle uvedené PK MPSV je základní onemocnění v remisi, avšak psychické postižení vykazuje znaky funkčně významné poruchy, narušení pracovního a společenského života. Nepochybně se jedná o psychosociální faktor zvyšující riziko omezení výkonu denních aktivit (viz str. 10 posudku PK MPSV, pracoviště v Praze).  Žalobkyně je tak schopna bez zdravotní újmy vykonávat soustavnou pracovní činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě s vyloučením práce spojené se zvýšenou fyzickou námahou a v nepříznivých klimatických podmínkách, také práce náročné psychicky. Vzhledem k věku a vzdělání není vyloučena ani schopnost rekvalifikace. Komise se zabývala i doloženými lékařskými nálezy po době rozhodné pro posouzení a konstatuje, že doložené lékařské nálezy korespondují se zjištěným zdravotním stavem a funkčním postižením jmenované.
  11. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že teprve PK MPSV, pracoviště v Praze zhodnotila zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k poklesu její pracovní schopnosti uceleně a nebagatelizovala okolnost, že je u žalobkyně přítomno větší množství somatických i psychiatrických obtíží (komorbidita). Dle soudu obsazení této PK MPSV dalším lékařem z oboru psychiatrie mělo vliv právě na komplexnost posouzení. Vzhledem k uvedenému po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
  12. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
  13. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)      nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)     nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)      nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

  1. Podle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se při změně stupně invalidity nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.
  2. Shora uvedeným posudkem PK MPSV, pracoviště v Praze, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně podhodnotila její zdravotní stav. U žalobkyně se k datu vydání žalovaného rozhodnutí jednalo o invaliditu druhého stupně, neboť její pracovní schopnost poklesla o 50 %. Žalovaná proto nenaplnila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobkyně, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobkyně a procentuálního ohodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, jak uvedeno shora. V dané věci proto bude žalovaná v dalším řízení vycházet z posudku PK MPSV, pracoviště v Praze ze dne 11. 3. 2020.
  3. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v § 60 odst. 1 s. ř. s., když úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované náhradu nákladů spočívajících v nákladech právního zastoupení, a to za tři úkony právní služby [převzetí věci, 2 x účast na jednání před soudem - § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], přičemž sazba za jeden úkon právní služby činí 1 000 Kč (§ 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3. advokátního tarifu), která se zvyšuje o 300 Kč paušální náhrady hotových (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem tedy za tři úkony právní služby činí náhrada nákladů řízení 3 900 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně je plátkyní daně z přidané hodnoty, proto se částka v souladu s § 35 odst. 10 s. ř. s. zvyšuje o příslušnou sazbu této daně, celkem tedy o 819 Kč. Přiznané náklady řízení proti žalované tak činí celkem 4 719 Kč. Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) ve spojení s § 64 s. ř. s. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla určena jako přiměřená charakteru uložené povinnosti v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 24. června 2020

JUDr. Petra Venclová, Ph. D., v. r.  

samosoudkyně