č. j. 22A 9/2020 - 29

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Miroslavy Honusové ve věci

 

žalobce:  K. P.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

   sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2019, č. j. MSK 152074/2019, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů

 

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 1. 2020 se žalobce domáhá zrušení výše nadepsaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 5. 9. 2019, č. j. SMO/504977/19/DSČ/Rez-BS (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti provedeným záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.
  2. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s odvolacími důvody, nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky a nerespektoval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve shodných věcech, které žalobce předložil s odvoláním. Dále namítal nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, neboť každé oznámení policie          o spáchání přestupku musí být porovnáno s předmětným rozhodnutím tak, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce napadá jednotlivá rozhodnutí jako nezpůsobilá pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče zejména z důvodu, že tato rozhodnutí neměla veškeré zákonem stanovené náležitosti jako je specifikace jednání, kterého se měl přestupce dopustit, jednoznačné uvedení porušené povinnosti, právní kvalifikaci, místo a čas spáchání přestupku. Všechny tyto požadované údaje by pak měly být zásadně uvedeny určitě, srozumitelně a čitelně. Žalobce dále ve svém vyjádření odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 127/2014-39, ve kterém se soud zabýval náležitostmi rozhodnutí vydaných v blokovém řízení.
  3. K rozhodnutí ve věci přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“) č. j. SMO/682177/18/DSČ/LipA žalobce namítal nedostatek rozhodnutí spočívající v neuvedení porušené povinnosti, neboť porušení ustanovení § 12 zákona o silničním provozu lze jen těžko dovozovat, když k ohrožení majetku či zdraví může dojít i za dodržení ohleduplnosti účastníka. Správní orgán v rozhodnutí neprokázal naplnění materiálního aspektu přestupku, z rozhodnutí nevyplývá, jakým způsobem mělo ke spáchání přestupku dojít, ve věci nebylo nařízeno ústní jednání a zjištěny pohnutky účastníka vedoucí ke spáchání přestupku. Celé rozhodnutí správního orgánu se tak žalobci jeví jako nepřezkoumatelné.
  4. K jednotlivým pokutovým blokům ze dne 11. 8. 2016, 13. 10. 2016, 26. 1. 2018, 12. 11. 2018 žalobce namítal konkrétně následující nedostatky: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, nedostatečná specifikace přestupkového jednání, zkratkovitá právní kvalifikace, neuvedení výše uložené sankce, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem či její nečitelnost, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce. U pokutových bloků ze dne 12. 11. 2018, 26. 1. 2018 je nad rámec uvedeného namítáno neuvedení, zda bylo vytýkané jednání spácháno úmyslně či z nedbalosti.
  5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobní námitky považoval za nedůvodné, jelikož zůstaly zcela v obecné rovině, jsou šablonovité, bezmyšlenkovitě se opakují bez ohledu na skutečný obsah spisu. Námitky žalovaného jsou nepřiléhavé a často nevychází ze skutečností vyplývajících ze spisu. Žalobce opakovaně namítá vady rozhodnutí, kterými tato vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí správních orgánů obsahují zákonné náležitosti a jsou způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. 
  6. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem vyslovil výslovný souhlas a žalobce se k výzvě soudu nevyjádřil, a soud tedy má za to, že i on s takovým projednáním věci souhlasil ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s.
  7. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámil žalobci dne 16. 3. 2019, že ke dni 25. 2. 2019 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Současně jej vyzval, aby do 5 pracovních dnů odevzdal řidičský průkaz. Dle výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 13. 3. 2019 vyplývá, že žalobci byly zaznamenány: dne 11. 8. 2016 tři body, dne 13. 10. 2016 tři body, dne 14. 10. 2017 byly čtyři body odečteny, dne 26. 1. 2018 byly tři body přičteny, dne 12. 11. 2018 přičteny tři body a dne 25. 2. 2019 bylo zaznamenáno pět bodů. Podkladem pro záznam v registru řidičů bylo vyjma pokutových bloků také rozhodnutí vydané ve správním řízení ze dne 31. 10. 2018, č. j. SMO/682177/18/DSČ/LipA, jímž byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu pro porušení § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil tím, že – stručně řečeno – při předjíždění do pravého jízdního pruhu ohrozil osobní automobil Mazda 5, kdy pravým zakončením zadního nárazníku za zadním kolem svého automobilu narazil do levého zakončení předního nárazníku automobilu Mazda 5, čímž byl žalobce svým automobilem uveden do smyku, při němž přední částí karosérie narazil do ochranných ocelových svodidel po pravé straně komunikace, přičemž byla žalobci uložena pokuta 1 500 Kč. K projednání přestupku bylo nařízeno ústní jednání. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, kde namítal, že správní orgán konal ve věci jen jedno ústní jednání, nesprávně vyhodnotil provedené důkazy, důkazy navrhované žalobcem neprovedl, a tak nesprávně zjistil stav věci, neboť žalobce se přestupku nedopustil, naopak byl sám ohrožen jednáním řidiče vozidla Mazdy 5, který mu nedal přednost v jízdě. Odvolací správní orgán se vytýkanými vadami žalobce zabýval ve svém rozhodnutí ze dne 21. 2. 2019, č. j. MSK 1777282/2018, ve kterém dospěl k závěru, že námitky žalobce jsou nedůvodné, odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí ze dne 31. 10. 2018, č. j. SMO/682177/18/DSČ/LipA tak nabylo právní moci dne 25. 2. 2019. Žalobce podal u orgánu I. stupně námitky proti záznamu bodů s tím, že konkrétní důvody námitek upřesní po seznámení se všemi podklady, zároveň žádal správní orgán o vyžádání kopií pokutových bloků, aby mohl být řádně zjištěn stav věci. Správní orgán I. stupně si od Městské policie Ostrava a Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje vyžádal fotokopie všech pokutových bloků a dne 5. 9. 2019 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, že námitky proti záznamu bodů do registru řidičů se zamítají jako nedůvodné. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím tak, že se rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzuje.
  8. Pokud žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s jednotlivými důkazy a rozhodnutími správních orgánů v obdobných věcech, které k odvolání žalobce přiložil, jeho tvrzení je nepravdivé. Z obsahu správního spisu vyplývá, že nejprve bylo podáno blanketní odvolání, k výzvě bylo doplněno, avšak ani k jednomu z těchto podání nebyla přiložena žádná rozhodnutí žalovaného ani jiné důkazy a není o nich zmínka ani v odvolání. Žalovaný se tudíž neměl k čemu vyjadřovat a tato žalobní námitka je nedůvodná.
  9. Žalobcovy námitky týkající se rozhodnutí ve věci přestupku ze dne 31. 10. 2018, č. j. SMO/682177/18/DSČ/LipA se zcela míjejí s předmětem tohoto přezkumného řízení. Soud poukazuje na dlouhodobou ustálenou judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, která se jednoznačně vyjadřuje k rozdílnosti řízení o samotném přestupku a řízení ve věci záznamu bodů v registru řidiče. Lze citovat např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu již ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44: „V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.,            o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o přestupcích“), či v jiném právním předpisu, jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související                 s naplněním skutkové podstaty přestupku (zavinění atd.). V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů       v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku, atd. Předmětu řízení pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků proti těmto rozhodnutím, jsou–li zákonem připuštěny. V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů tak bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů. Oproti tomu v řízení o přestupku, resp. v eventuálně podaných opravných prostředcích proti rozhodnutí        o přestupku lze např. namítat, že přestupek nespáchal obviněný z přestupku, že v řízení o přestupku byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, nebo že jednání obviněného vůbec není přestupkem.“ V nyní přezkoumávané věci směřují žalobcovy námitky proti rozhodnutí ze dne 31. 10. 2018, č. j. SMO/682177/18/DSČ/LipA do řízení o samotném přestupku, kde měly či mohly být uplatněny, a to zvláště za situace, kdy o tomto přestupku bylo vedeno „klasické“ správní řízení a nejednalo se o pokutové bloky. Ze správního spisu však vyplývá, že žalobce ve správním řízení uplatnil námitky jiné, kterými se odvolací právní orgán zabýval a dospěl k závěru, že jsou nedůvodné. Přičemž rozhodnutí správního orgánu I. stupně i odvolacího správního orgánu obsahují formální náležitosti rozhodnutí, rozhodnutí je řádně odůvodněno a ve věci bylo konáno i ústní jednání. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, nemohou být nyní uplatněné námitky žalobce úspěšné a soud neshledává důvod se jimi blíže zabývat.
  10. Pokud žalobce namítal, že oznámení policie o tom, že měl spáchat přestupek, není způsobilým podkladem pro záznam bodů a musí být vždy porovnáno s předmětným rozhodnutím, kterého se týká, pak krajský soud s tímto souhlasí a k témuž závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76; správní orgán I. stupně tak i postupoval, k oznámení policie o tom, že žalobce spáchal přestupek, si vyžádal příslušné pokutové bloky a teprve poté ve věci rozhodl. Tato žalobní námitka tedy nemůže být důvodná.
  11. Dále žalobce namítal formální a obsahové nedostatky jednotlivých pokutových bloků. Krajský soud nejprve s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu jako např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, čj. 5 As 132/2016-34, rozsudek ze dne 17. 1. 2019, č. j. 10 As 28/2018-45 předestírá, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku a jeho ochotou na místě (příp. i později) zaplatit vyměřenou pokutu. Z toho důvodu nelze na pokutový blok, jakožto na rozhodnutí vydávané na místě           v blokovém řízení, co do formálních náležitostí klást přehnané požadavky. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, na který v žalobě odkázal sám žalobce, je v blokovém řízení přípustné užívání strohých a zkratkovitých formulací, přitom však z pokutového bloku – má-li být způsobilým podkladem pro záznam bodů, musí být patrné komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě.
  12. Žalobci byly vydány pokutové bloky, jejichž obsahové náležitosti jsou určovány shora popsanou povahou blokového řízení a blíže byly specifikovány v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, konkrétně v § 85 odst. 4, větě druhé, podle které pověřené osoby na pokutových blocích vyznačí komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon o přestupcích zrušen a nahrazen zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přičemž dosavadní blokové řízení bylo nahrazeno příkazním řízením, při kterém je příkaz vydáván na místě. Namísto pokutového bloku se vydává příkazový blok, mezi jehož obsahové náležitosti patří mj. i popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání (§ 92 odst. 2 písm. e) zákona                  o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).
  13. V případě předchozí a současné právní úpravy správního trestání platila, resp. platí povinnost popsat skutek, v němž má přestupek spočívat, podobně jako je tomu v oblasti soudního trestání, jehož principy se s ohledem na systémové vnímání trestání jako určitého jednotného veřejnoprávního mechanismu - uplatní i pro oblast správních deliktů.
  14. Smyslem popisu skutku, tj. konkrétního přestupkového jednání, je především jeho nezměnitelnost, která hraje významnou roli zejména z pohledu dodržení zásady ne bis in idem (nikdo nesmí být stíhán opětovně pro týž skutek), ale i z pohledu práva na obhajobu (je třeba, aby obviněný věděl, co je mu kladeno za vinu, a aby se tak mohl dostatečně bránit).
  15. Soud zkoumal formální a obsahové náležitosti jednotlivých pokutových bloků, které byly podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, s ohledem na žalobcem vytýkané vady a uvádí.
  16. Pokutový blok ze dne 11. 8. 2016 obsahuje identifikaci žalobce jménem, příjmením, rodným číslem, datem narození, adresou bydliště, číslem občanského a řidičského průkazu. Jeho totožnost byla ověřena z občanského a řidičského průkazu. Blok obsahuje popis skutku a právní kvalifikaci následovně: Dne 11. 8. 2016 v 11:06 hodin na ul. Radvanická (zast. MHD Holandská) v Ostravě, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h) o 26 km/h (naměřeno 76/73 km/h), Škoda X. Pokuta uložena ve výši 1 500 Kč, kdy uvedení částky souhlasí jak v číselném, tak slovním vyjádření. Místo a datum vystavení pokutového bloku, identifikace policisty, razítko Policie ČR a podpis žalobce jsou vyplněny řádně. Pokuta byla uložena podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 20 km/h a více nebo mimo obec o 30 km/h a více. Použité zkratky nevedou k nesrozumitelnosti popisu jednání a jsou dostatečně určité. K rychlosti uvedené ve formátu 76/73 km/h odkazuje soud na dlouhodobou judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39), s tím, že v pořadí 1. číslo označuje rychlost naměřenou a 2. číslo rychlost při zohlednění odchylky měření. Žádná z vytýkaných obsahových vad nebyla shledána. Blok tak podle názoru krajského soudu splňuje podmínky pro to, aby byl podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.
  17. Pokutový blok ze dne 13. 10. 2016 obsahuje identifikaci žalobce jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště a číslem občanského průkazu. Jeho totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Blok obsahuje popis skutku a právní kvalifikaci následovně: Dne 13. 10. 2016 v 12:10 hodin na ul. Vyškovická – Staňkova, řidič jel vozem RZ X a při řízení nebyl za jízdy připoután pásem, porušil § 6/1a zákona o silničním provozu. Pokuta uložena ve výši 300 Kč, kdy uvedení částky souhlasí jak v číselném, tak slovním vyjádření. Místo a datum vystavení pokutového bloku, identifikace policisty, razítko Policie ČR a podpis žalobce jsou vyplněny řádně. Pokuta byla uložena podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona, přičemž z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu vyplývá řidiči motorového vozidla povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu, což odpovídá popsanému jednání žalobce, který za jízdy při řízení vozidla nebyl připoután bezpečnostním pásem. Použité zkratky nevedou k nesrozumitelnosti popisu jednání a jsou dostatečně určité. Žádná z vytýkaných obsahových vad nebyla shledána. Blok splňuje podmínky pro to, aby byl podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.
  18. Pokutový blok ze dne 26. 1. 2018 obsahuje identifikaci žalobce jménem, příjmením, datem narození, posledním trojčíslím rodného čísla, adresou bydliště a číslem řidičského průkazu. Jeho totožnost byla ověřena z řidičského průkazu. Blok obsahuje popis skutku a právní kvalifikaci následovně: Dne 26. 1. 2018 v 12:15 hodin na ul. Volgogradská 99 v O-Zábřeh, řídil vozidlo Š. Octavia RZ X a nebyl za jízdy připoután bezp. pásem, tím porušil ust. § 6/1a zákona o silničním provozu. Zavinění bylos hledáno ve formě úmyslu, když nedbalost byla proškrtnuta. Pokuta uložena ve výši 100 Kč, kdy uvedení částky souhlasí jak v číselném, tak slovním vyjádření. Místo a datum vystavení pokutového bloku, identifikace policisty, razítko Policie ČR a podpis žalobce jsou vyplněny řádně. Soud nemá pochyb o dostatečné, nezaměnitelné identifikaci oprávněné úřední osoby ve smyslu § 92 odst.2 zákona o odpovědnosti za přestupky. Pokuta byla uložena podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou         v hlavě II tohoto zákona, přičemž z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu vyplývá řidiči motorového vozidla povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu, což odpovídá popsanému jednání žalobce, který za jízdy při řízení vozidla nebyl připoután bezpečnostním pásem. Použité zkratky nevedou                k nesrozumitelnosti popisu jednání a jsou dostatečně určité. Žádná z vytýkaných obsahových vad nebyla shledána. Blok tak podle názoru krajského soudu splňuje podmínky pro to, aby byl podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.
  19. Pokutový blok ze dne 12. 11. 2018 obsahuje identifikaci žalobce jménem, příjmením, datem narození, adresou bydliště a číslem občanského průkazu. Jeho totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Blok obsahuje popis skutku a právní kvalifikaci následovně: Dne 12. 11. 2018 v 8:15 hodin, na ul. Vyškovická 120 Ostrava, řidič OA RZ X nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, porušil § 6/1a zákona o silničním provozu. Zavinění bylo shledáno ve formě úmyslu, když nedbalost byla proškrtnuta. Pokuta uložena ve výši 100 Kč, kdy uvedení částky souhlasí jak v číselném, tak slovním vyjádření. Místo a datum vystavení pokutového bloku, identifikace policisty, razítko Policie ČR a podpis žalobce jsou vyplněny řádně. Soud nemá pochyb o dostatečné, nezaměnitelné identifikaci oprávněné úřední osoby ve smyslu § 92 odst.2 zákona o odpovědnosti za přestupky. Pokuta byla uložena podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, podle kterého fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona, přičemž z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu vyplývá řidiči motorového vozidla povinnost být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu, což odpovídá popsanému jednání žalobce, který za jízdy při řízení vozidla nebyl připoután bezpečnostním pásem. Použité zkratky nevedou                        k nesrozumitelnosti popisu jednání a jsou dostatečně určité. Žádná z vytýkaných obsahových vad nebyla shledána. Blok tak podle názoru krajského soudu splňuje podmínky pro to, aby byl podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.
  20. V posuzované věci pokutové bloky, které jsou podkladem pro zápis bodů do registru řidičů, vytýkanými vadami netrpí.
  21. Nad rámec uvedeného soud dodává, že účastník blokového řízení svým podpisem vyjadřuje souhlas s tím, že se přestupek stal tak, jak je popsán, a že je správně kvalifikován. Pokud má účastník řízení za to, že údaje uvedené v pokutovém bloku nejsou správné (např. se přestupek vůbec nestal nebo se odehrál jinak, je nesprávně právně kvalifikován atd.) či nejsou úplné, není jeho povinností pokutový blok podepsat. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, tedy že právo svědčí bdělým, si lze jen obtížně představit účastníka řízení alespoň průměrným způsobem chránícího svá práva, který by dobrovolně podepsal pokutový blok, přestože by s tím, co je v něm uvedeno, nesouhlasil, vůbec mu neporozuměl, anebo měl pochybnosti o správnosti údajů v něm uvedených. Podepsal-li žalobce pokutový blok, přestože měl údajně za to, že údaje    v něm nejsou správné (či úplné), nemůže jeho později uplatněná námitka zapříčinit nezpůsobilost pokutového bloku.
  22. Soud na závěr ještě konstatuje, že žalobcem podaná žaloba obsahovala v převážné většině velmi obecně vymezené žalobní body bez dostatečné míry individualizace a vztahu ke konkrétnímu případu. Soudu je známo, že zástupce žalobce používá v podstatě formalizované typy žalob se stále stejnými návrhy důkazů. Proto soud zdůrazňuje závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, podle nějž „míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej, není naprosto na místě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty.“
  23. Krajský soud tak s ohledem na výše uvedenou argumentaci dospěl k závěru, že správní orgán I. stupně a žalovaný nepochybili, pokud považovali napadené rozhodnutí a jednotlivé pokutové bloky za způsobilé být podkladem pro zápis bodů do registru řidičů. Žalobní námitky nejsou důvodné a krajský soud proto žalobu postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl jako nedůvodnou (výrok I.).
  24. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému                z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Ostrava 2. července 2020

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje