U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci

žalobce:  M. R., nar. X

státní příslušnost Ukrajina

zastoupen advokátkou JUDr. Irenou Strakovou

se sídlem Karlovo náměstí 180, Praha 2

proti
žalovanému:  Ministerstvo vnitra

   sídlem Nad štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2020, č. j. CPR-22384-3/ČJ-2020-930310-V240

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal dne 13. 7. 2020 u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 7. 2020, č. j. CPR-22384-3/ČJ-2020-930310-V240, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce ve věci správního vyhoštění.

2. Podle § 71 odst. 1 s.ř.s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku. Podle § 71 odst. 2 s.ř.s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí.

3. Jak dovodil Nejvyšší správní v rozhodnutí ze dne 23. 10. 2003, č.j. 2 Azs 9/2003-40, v důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Obdobně uzavřel Nejvyšší správní soud též v rozhodnutí ze dne 27. 10. 2004, č.j. 4 Azs 149/2004-52, podle kterého žalobní body [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.

4. Popsané závěry byly dále rozvedeny Nejvyšším správním soudem v rozhodnutí rozšířeného senát ze dne 20. prosince 2005 č. j. 2 Azs 92/2005 - 58), ve kterém se mimo jiné uvádí, že „jím (žalobním bodem) je konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizované) skutkové tvrzení doprovázené konkrétní právní argumentací, z něhož plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným, popisem.

5. Popsané judikatorní závěry lze shrnout tak, že v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obsahovat alespoň zárodek žalobního bodu, uvedení konkrétních skutkových okolností projednávaného případu, která alespoň v minimální míře individualizují námitky žalobce proti napadenému rozhodnutí.

6. Napadené rozhodnutí bylo podle doručenky předložené žalovaným doručeno zástupkyni žalobce dne 1. 7. 2020, a lhůta pro doplnění žaloby v souladu s ustanovením § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, alespoň o jeden žalobní bod tak marně uplynula dnem 13. 7. 2020.

7. S ohledem na výše uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl, neboť nejsou splněny podmínky řízení (žaloba neobsahuje předepsané náležitosti – žalobní bod) a tento nedostatek již nelze odstranit. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 5. 2007, č.j. 7 Afs 106 /2006-76, neobsahuje-li žaloba při svém podání žádný žalobní bod, může být tato vada odstraněna jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. 2 s. ř. s.), přičemž není povinností soudu v takových případech žalobce k odstranění vad podání vyzývat podle § 37 odst. 5 s. ř. s. V daném případě takový postu ani nebyl možný, neboť žaloba byla podána poslední den lhůty.

8. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. srpna 2020

JUDr. Tomáš Louda v. r.

samosoudce