Číslo jednací: 14A 130/2019 - 28

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci

žalobce:  MISSHA Czech & Slovakia s.r.o., IČO 05398720

sídlem Osová 717/20, Brno

zastoupený advokátem Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem

sídlem Joštova 4, Brno

proti
žalovanému:  Ministerstvo životního prostředí

   sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2019, č. j. MZP/2019/500/1266,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, ředitelství, oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES (dále jen „inspekce“) ze dne 25. 4. 2019, č. j. ČIŽP/OOPLC/2019/950, jímž bylo žalobci dle § 34a odst. 1 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodování s ohroženými druhy“), zabaveno 42 ks balení výrobku Missha Cho Bo Yang BB Cream (M2473) s obsahem rostliny Bletilla striata, 30 ks balení výrobku Missha Cho Bo Yang BB Cream (M2474) s obsahem rostliny Bletilla striata, 300 ks balení výrobku Missha M SignatureReal Complete BB Cream (M2419) s obsahem rostliny Bletilla striata a 6 ks balení výrobků Signature Wrinkle Fill-up BB Cream (15479) s obsahem rostliny Dendrobium phalaenopsis a Phalaenopsis amabilis (dále jen „zboží“), které žalobce dovezl bez vývozního povolení Jižní Koreje a bez dovozního povolení České republiky.
  1. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti.  
  2. Dne 21. 2. 2019 žalobce dovezl v zásilce zboží z Jižní Koreje do České republiky na letiště Václava Havla. V rámci kontroly na Letišti Václava Havla inspekce zjistila, že dovezené výrobky obsahují extrakty rostlin Bletilla striata, Dendrobium phalaenopsis a Phalaenopsis amabilis (dále též „exempláře“). Jelikož exempláře nedoprovázela potřebná povolení CITES, inspekce zboží dne 21. 2. 2019 zadržela a zahájila řízení o jejich zabavení.
  3. Shora označeným rozhodnutím inspekce zboží zabavila. V odůvodnění konstatovala, že exempláře nebyly při dovozu opatřeny doklady požadovanými právem EU. Žalobcem předložené kopie několika povolení Jižní Koreje nelze uznat z důvodu vydání některých z nich na druhy, které nebyly vůbec v zásilce přítomny, a z důvodu absence originálů, které by byly potvrzeny celním orgánem při výstupu ze země. Je přitom prokázáno, že žalobce byl minimálně od konce roku 2018 velmi dobře obeznámen s pravidly týkajícími se dovozu a obchodování s exempláři CITES.
  4. K odvolání žalobce žalovaný nyní napadeným rozhodnutím prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.
  5. V odůvodnění uvedl, že žalobce prokazatelně dovezl zadržené zboží v rozporu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení Rady (ES) č. 338/97“), tj. bez potřebných vývozních a dovozních povolení. Se zadrženým zbožím je třeba v souladu s čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97 zacházet jako s exemplářem, neboť z obalu zboží, což je patrné z fotodokumentace, kterou pořídila inspekce při zadržení zboží, je zřejmé, že obsahuje části exemplářů zařazených do přílohy B nařízení Rady (ES) č. 338/97. Dovoz exempláře druhu zařazeného do přílohy B uvedeného nařízení je přitom možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly, a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo dovozní povolení vydané výkonným orgánem cílového členského státu. Takové povolení, resp. rozhodnutí o povolení k dovozu včetně dokladu CITES (tzv. permit), je třeba zajistit předem u výkonného orgánu CITES, v daném případě u Ministerstva životního prostředí, a smí být vydáno pouze na základě vývozního povolení vydaného příslušným orgánem země, ze které se vývoz uskutečňuje. Takovými povoleními však žalobce nedisponoval, a proto je zabavení předmětných exemplářů důvodné v souladu s ustanovením § 34a odst. 1 zákona o obchodování s ohroženými druhy. Z průběhu správního řízení přitom vyplývá, že žalobce si byl vědom povinností disponovat dokumenty pro vývoz. Žalovaný odmítl, že by mohl rezignovat na ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití proto, že v jiných případech může docházet k jistým činnostem v rozporu se zákonem o obchodování s ohroženými druhy bez příslušných reakcí správních orgánů. 

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce namítá, že skutková zjištění žalovaného nemají oporu v provedeném dokazování.
  2. Žalobci není zřejmé, z čeho žalovaný dovodil, že žalobcem dovezené kosmetické výrobky obsahují látky Bletilla striata, Dendrobium phalaenopsis a Phalaenopsis amabilis pocházející z rostlin pod ochranou nařízení Rady (ES) č. 338/97. Žalobce v napadených rozhodnutích nenalezl ani jediný podklad (důkaz) pro toto rozhodující skutkové zjištění. Inspekce v tomto směru pouze uvedla, že tato skutečnost má být uvedena na oficiálních webových stránkách výrobce těchto kosmetických přípravků. Údaje obsažené na oficiálních webových stránkách výrobce však neprokazují, že žalobcem dovezené kosmetické výrobky obsahují exempláře. Žalobce se domnívá, že tuto skutečnost měl žalovaný zjistit z chemického rozboru vzorku žalobcem dovezené kosmetiky.
  3. Žalobce tvrdí, že žalovaný ani inspekce dostatečným způsobem nezohlednil námitku, že rostliny, které používá výrobce při výrobě žalobcem dovezené kosmetiky, nelze považovat za planě rostoucí rostliny, na které se vztahuje ochrana podle nařízení Rady (ES) č. 338/97. A to přesto, že je obecně (veřejně) známo, že kosmetika značky MISSHA se dováží z Asie do zemí EU bez jakéhokoliv omezení, resp. bez nutnosti tuto kosmetiku vybavovat vývozním nebo dovozním povoleními CITES právě z důvodu, že rostliny, které výrobce používá k výrobě této kosmetiky, jsou pěstovány uměle a jejich používáním při výrobě kosmetiky nedochází k poškozování životního prostředí.

III. Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření setrval na názorech vyjádřených v žalobou napadeném.
  2. Žalovaný uvádí, že k naplnění definice pojmu „exemplář“ (CITES) ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 338/97 není nutná přítomnost částí či odvozenin (resp. látek) nařízením chráněných druhů živočichů či rostlin v určitém výrobku, ale postačí i pouhé označení, etiketa, průvodní dokumenty či jiné příznaky, ze kterých lze vyvodit, že výrobky části či odvozeniny chráněných živočichů či rostlin obsahují. A předmětné zboží mělo na krabičkách a obalech krémů jejich podrobné složení, které obsahovalo výše uvedené druhy chráněných rostlin. Jestliže tedy k naplnění definice exempláře postačí pouhé uvedení chráněných rostlin na obalu zboží, nebylo nutné dokládat a dokazovat reálnou přítomnost látek pocházejících z uvedených chráněných rostlin. A stejně tak není podstatné, o jaké rostliny se jedná, zda o rostliny z volné přírody či o vypěstované rostliny ve sklenících. Tato zvýšená ochrana má mimo jiné za účel zamezit stimulaci obchodu s výrobky (údajně) obsahujícími chráněné druhy, která by mohla vést k následné skutečné decimaci populací těchto druhů volně žijících a planě rostoucích v přírodě.

IV. Replika žalobce

  1. V replice na vyjádření žalovaného žalobce namítl, že žalovaný ani inspekce před vydáním svých rozhodnutí nepožádali Komisi Evropské Unie, aby podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 338/97 určila, zda exempláře, které jsou obsaženy ve zboží, byly vypěstovány uměle nebo se jedná o planě rostoucí rostliny a zda se vůbec na kosmetiku vyráběnou globální společností ABLE C&c Co., LTD, se sídlem v Jižní Koreji, vztahují omezení vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 338/97. Žalobce má o tom s ohledem na globální postavení výrobce této kosmetiky pochybnosti.
  2. Žalobce namítá, že žalovaný před vydáním svých rozhodnutí neučinil dotaz na výrobce kosmetiky za účelem zjištění, zdali rostliny, ze kterých vyrobil žalobcem dovezenou kosmetiku, byly vypěstovány uměle nebo se jedná o planě rostoucí rostliny a dále za účelem zjištění, zdali k vývozu této kosmetiky z Jižní Koreje do EU je potřeba povolení příslušného celního nebo jiného úřadu státu Jižní Korea.
  3. Žalobce namítá, že žalovaný ani inspekce neučinili prostřednictvím Ministerstva životního prostředí České republiky dotaz na Ministerstvo životního prostředí Jižní Koreji, zdali vývoz předmětné kosmetiky podléhá schválení ze strany orgánu veřejné správy státu Jižní Korea v režimu Dohody CITES.
  4. Žalobce namítá, že žalovaný ani inspekce nenechali zhotovit znalecký posudek z oboru analýza přírodních látek (chemie) za účelem zjištění, zda zboží obsahuje látky z exemplářů.
  5. Žalobce dále tvrdí, že bletilla striata z čeledi vstavačovité (Orchidaceae sp.) není uvedena v seznamu příloh nařízení rady (ES) č. 338/97. Podobně ani dendrobium phalaenopsis a phalaenopisis amabilis nejsou uvedeny v seznamu příloh nařízení rady (ES) č. 338/97.
  6. Žalobci není zřejmé, z jaké listiny správní orgány usoudily, že výrobek Missha signature real complete BB cream (M2419) obsahuje chráněné druhy rostlin dendrobium phalaenopsis a phalaenopisis amabilis, když zboží při kontrole nebylo žádným způsobem označeno. Tato povinnost vzniká dovozci až při dalším prodeji koncovým uživatelům, kdy k tomuto s ohledem na zadržení zboží nedošlo.
  7. Žalobce poukazuje na odlišný postup žalovaného a inspekce u jiných dodavatelů, kteří totožné výrobky rovněž dováží z Jižní Koreje a následně dále prodávají na území České republiky. Jednotlivé výrobky jsou těmito dovozci nabízeny k prodeji na jejich internetových stránkách (tuto skutečnost dokládá jednotlivými odkazy na dané výrobky).
  8. Žalobce nesouhlasí s právním názorem žalovaného, že není podstatné, o jaké rostliny jedná, zdali z volné přírody či vypěstované ve sklenicích, neboť čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 338/97 stanoví odchylky pro obchodování s uměle vypěstovanými rostlinami nebo hybridy.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

  1. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť účastníci takový postup soudu akceptovali.
  2. Soud dle § 75 s. ř. s. přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
  3. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/97 dovoz exemplářů druhů zařazených do přílohy B do Společenství je možný pouze poté, co byly provedeny potřebné kontroly a na hraničním celním úřadě v místě dovozu bylo předloženo dovozní povolení vydané výkonným orgánem cílového členského státu.
  4. Podle § 34a odst. 1 zákona o obchodování s ohroženými druhy inspekce zabaví nelegálně získaný, dovážený, vyvážený, zpětně vyvážený nebo držený exemplář, exemplář, který nebyl zaregistrován podle § 23, anebo exemplář, u něhož nebyl prokázán původ ve smyslu § 24 zákona. Pouze v odůvodněných případech a pokud to není v rozporu s jinými právními předpisy, může inspekce od zabavení upustit. Stejně postupuje inspekce v případě, že bylo porušeno právo Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů.
  5. Soud předně zdůrazňuje, že žalobce nikterak netvrdí, že by disponoval potřebnými povoleními CITES pro dovoz předmětného zboží obsahujícího exempláře. Tvrdí však, že těmito povoleními vůbec disponovat nemusel. S tímto tvrzením se však soud neztotožnil.
  6. Podle čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97 se pro účely tohoto nařízení rozumí „exemplářem“ jakýkoli živočišný nebo rostlinný jedinec, ať živý nebo neživý, patřící k některému z druhů zařazených do příloh A až D, jakákoli jeho část nebo odvozenina, ať tvoří součást jiného zboží či nikoli, jakož i jakékoli jiné zboží, u něhož je podle průvodních dokumentů, obalu nebo označení či etikety nebo jakýchkoli jiných příznaků patrné, že představuje nebo obsahuje části či odvozeniny živočichů nebo rostlin uvedených druhů, pokud takové části či odvozeniny nejsou vyňaty z působnosti ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení týkajících se přílohy, do které je dotyčný druh zařazen, a to vyznačením této skutečnosti v dotyčných přílohách.
  7. Z citovaného článku nařízení vyplývá, že pro naplnění pojmu exemplář není zásadní, zda výrobek skutečně obsahuje části či odvozeniny živočichů nebo rostlin druhů zařazených do příloh A až D, nýbrž postačí, pokud je tato informace uvedena na obalu či krabičce zboží. Soud se ztotožňuje se žalovaným, že tato zvýšená ochrana je na místě, neboť zamezuje stimulaci obchodu s výrobky (údajně) obsahujícími chráněné druhy, která by mohla vést k následné skutečné decimaci populací těchto druhů volně žijících a planě rostoucích v přírodě.
  8. Jestliže tedy k označení výrobku jako výrobku obsahujícího „exempláře“ postačí toliko konstatování obsahu chráněných rostlin na obalu výrobku, posoudil soud obal nyní posuzovaného zboží a shledal, že jsou na něm jednoznačně uvedeny údaje o obsahu shora uvedených chráněných exemplářů. Výrobky s názvy Missha Cho Bo Yang BB Cream a Missha M Signature Real Complete BB Cream na svém obalu deklarovaly přítomnost extraktů z rostlin Bletilla striata v jejich složení a obdobně u výrobku Missha Signature Wrinkle Fill-up BB Cream obal deklaroval přítomnost rostliny Dendrobium phalaenopsis a Phalaenopsis amabilis. Za této situace tedy dle soudu byla naplněna shora uvedená definice „exempláře“ dle čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97, neboť obaly zboží uváděly, že jednotlivé výrobky obsahují nařízením chráněné rostliny či jejich části (extrakty).
  9. Uvedené skutečnosti přitom byly dle soudu jednoznačně prokázány fotodokumentací pořízenou dne 21. 2. 2019 při zadržení zboží. Inspekce pečlivě zaznamenala podobu jednotlivých výrobků, včetně jejich přebalů složení, a z pořízených fotografií lze jednoznačně dospět k relevantním závěrům o tom, zda zboží obsahovalo či neobsahovalo chráněné exempláře. Uvedenou fotodokumentaci tak soud považuje za jednoznačný podklad pro tvrzená skutková zjištění. V tomto směru je nezbytné korigovat tvrzení žalobce, že inspekce vyšla pouze z oficiálních webových stránek výrobce kosmetických přípravků. Z obsahu rozhodnutí inspekce jednoznačně vyplývá, že vycházela z údajů zjištěných při provedené kontrole dne 21. 9. 2019, kdy součástí podkladů byla právě pořízená fotodokumentace. Pořízené kopie webových stránek tedy nebyly pro skutková zjištění zásadní, nýbrž pouze dokládaly, že výrobce zboží skutečně deklaruje ve složení výrobků přítomnost chráněných exemplářů.
  10. Soud přitom musí konstatovat, že ve světle výše uvedeného by bylo zcela nadbytečné a nehospodárné provádět žalobcem navržený chemický rozbor vzorku žalobcem dovezené kosmetiky (či znalecký posudek), neboť výsledek tohoto rozboru, tj. zjištění skutečného složení zboží, by byl bez významu pro posouzení předmětných krémů jako exemplářů dle čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97 za situace, kdy zboží na obalu deklarovalo přítomnost nařízením chráněných rostlin.
  11. K námitce žalobce, že rostliny, které používá výrobce při výrobě žalobcem dovezeného zboží, nelze považovat za planě rostoucí rostliny, neboť jsou pěstovány uměle, soud uvádí, že čl. 2 písm. t) nařízení Rady (ES) č. 338/97 při určení exempláře nikterak nerozlišuje mezi uměle vypěstovanými a planě rostoucími rostlinami, takže nelze než dospět k závěru, že na druhy z volné přírody a na druhy uměle vypěstované musí být nahlíženo bez rozdílu. Případné výjimky pro uměle vypěstované exempláře jsou sice stanoveny v jednotlivých ustanoveních nařízení (především v čl. 7), avšak žádná z nich na případ žalobce nedopadá. Proto pro rozhodnutí o zabavení zboží nebylo rozhodné, zdali výrobce zboží používá při jeho výrobě chráněné exempláře, které byly uměle vypěstovány či které planě vyrostly ve volné přírodě. Důvod opět tkví ve snaze zamezit obchodování s výrobky obsahujícími chráněné druhy, které by mohlo vést k následné decimaci populací druhů planě rostoucích v přírodě.
  12. Soud pak musí dát za pravdu správním orgánům, že pro jejich rozhodování nemohla být relevantní skutečnost, zda z tohoto důvodu jsou při dovozu dotčeného zboží vyžadována povolení CITES též jinými členskými státy či nikoli. Správní orgány rozhodovaly dle prokázaných zjištění a platné právní úpravy, přičemž jak již bylo uvedeno výše, jejich závěry nejsou s touto právní úpravou v jakémkoli rozporu. Obecný poukaz žalobce na přístup správních orgánů při dovozu jiného obdobného zboží či postupy v jiných členských státech Evropské unie proto není relevantní. A stejně tak dle soudu nebylo na místě, aby správní orgány žádaly Komisi Evropské Unie o stanovisko, zda exempláře, které jsou obsaženy ve zboží, byly vypěstovány uměle nebo se jedná o planě rostoucí rostliny a zda se na danou kosmetiku vztahují omezení vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 338/97, neboť právní posouzení věci bylo jednoznačné.
  13. K námitkám uplatněným žalobcem v replice na vyjádření žalované pak soud uvádí, že tyto námitky byly vzneseny po lhůtě stanovené v § 72 odst. 1 soudního řádu správního. Dle soudu v případě námitky, zda se vůbec na dotčené zboží vztahují omezení vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 338/97, že bylo třeba ověřit, zda vývoz předmětné kosmetiky podléhá schválení ze strany orgánu veřejné správy státu Jižní Korea v režimu Dohody CITES, že bletilla striata, dendrobium phalaenopsis a phalaenopisis amabilis nejsou uvedeny v seznamu příloh nařízení rady (ES) č. 338/97, a že při kontrole nebylo žádným způsobem označeno zboží, neboť tato povinnost je stanovena až pro další prodej koncovým uživatelům, se nejedná o argumentaci rozvíjející námitky uvedené v žalobě, nýbrž o nové žalobní námitky. Řízení před správními soudy je přitom ovládáno zásadou koncentrace řízení, kdy k námitkám uplatněným opožděně soud nepřihlíží. A žalobce v podané žalobě vznesl pouze námitku, že skutková zjištění žalovaného nemají oporu v provedeném dokazování a v souvislosti s tím poukázal na neprokázání přítomnosti chráněných exemplářů a na nutnost rozlišení planě a uměle pěstovaných rostlin. Pouze pro úplnost však soud uvádí, že mnohé z těchto námitek vypořádal již žalovaný v napadeném rozhodnutí.

VI. Závěr

  1. Žalobce se svými námitkami tedy neuspěl; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.
  2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha, 13. srpna 2020

 

 

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D.  v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.