č. j. 15 A 21/2020-65
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Ladislava Vaško ve věci:
žalobce: N. Q. N., narozený „X“,
státní příslušnost Vietnam,
bytem „X“,
zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem,
sídlem Příkop 8, 602 00 Brno,
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 26. 3. 2020 prostřednictvím svého zástupce domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti o vydání zaměstnanecké karty žalobce a zároveň se domáhá i náhrady nákladů soudního řízení.
Soudu bylo dne 16. 7. 2020 prostřednictvím datové schránky doručeno sdělení žalobce, jímž bylo soudu oznámeno, že do datové schránky právního zástupce žalobce bylo dne 15. 7. 2020 doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. OAM-39950-33/ZM-2019, kterým podle § 46 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítl žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty. V příloze žalobce bylo soudu zasláno rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. OAM-39950-33/ZM-2019.
V návaznosti na vydání rozhodnutí ve věci žádosti o vydání zaměstnanecké karty vzal žalobce výslovně tuto žalobu podáním ze dne 16. 7. 2020 zpět. Žalobce tento procesní návrh odůvodnil skutečností, že po podání žaloby žalovaný vydal rozhodnutí ve věci vydání zaměstnanecké karty. V této souvislosti žalobce současně doplnil, že žalobu bere zpět z důvodu pozdějšího chování žalovaného, neboť žalobní návrh, jímž se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost rozhodnout ve věci jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty, se tak stal vydáním rozhodnutí žalovaného bezpředmětným. Z této skutečnosti žalobce zároveň vyvozuje a uplatňuje jeho právo na náhradu nákladů právního zastoupení, neboť dle něho byla žaloba podána důvodně, jelikož žalovaný byl v řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty dlouhodobě nečinný.
Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce tímto podáním vzal výslovně tuto žalobu zpět, přičemž o obsahu tohoto právního jednání nejsou žádné pochybnosti, soud podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) řízení o této žalobě výrokem I. tohoto usnesení zastavil.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) rozhodl výrokem II. tohoto usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, který soudu uhradil za žalobu ve výši 2 000 Kč, a to toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu, a to v zákonné lhůtě (srov. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Výrok III. tohoto usnesení o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci má oporu v § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle kterého platí, že vzal-li žalobce podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 13 342 Kč, která se skládá z částky 1 000 Kč, která odpovídá nevrácené části soudního poplatku, dále z částky 9 300 Kč za tři úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a návrhu na zastavení řízení podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; dále z částky 900 Kč za tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % představující částku ve výši 2 142 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Ústí nad Labem 12. srpna 2020
JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje I. T.