USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 3. 2020, č. j. ČOI 46016/20/O100/2400/Ber/Št,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou, kterou zdejší soud obdržel dne 4. 6. 2020, domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 30. 3. 2020, č. j. ČOI 46016/20/O100/2400/Ber/Št, kterým bylo změněno rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Ústeckého a Libereckého, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 2. 2020, č. j. ČOI 27493/20/2400/0388/R/Ka/Če, tak, že v části výroku II se slova „pokuta ve výši 100 000 Kč“ nahrazují slovy „pokuta ve výši 50 000 Kč“; ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. Správní orgán I. stupně rozhodnutím uložil žalobkyni pokutu 100 000 Kč pro porušení § 13 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o technických požadavcích na výrobky“) v návaznosti na § 2 odst. 1 a § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí, ve znění pozdějších předpisů, čímž naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 19a odst. 3 písm. b) zákona o technických požadavcích na výrobky. Současně s podáním žaloby žalobkyně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek podle § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků] a soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč [viz položka 20 sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnost, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
3. Žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích při podání žaloby nesplnila. Soud proto dvěma samostatnými usneseními ze dne 8. 6. 2020, č. j. 16 A 64/2020-21 a 16 A 64/2020-22, žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení těchto usnesení uhradila soudní poplatky ve výši 3 000 Kč a 1 000 Kč. Zároveň ji soud poučil, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobkyně řádně doručena do datové schránky dne 8. 6. 2020, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného v soudním spise. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak žalobkyni uplynul v úterý dne 23. 6. 2020.
4. Kontrolou v účtárně soudu bylo zjištěno, že k poslednímu dni lhůty (23. 6. 2020) nebyly soudní poplatky na účet soudu zaplaceny. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení neuhradila soudní poplatky ve stanovené výši a lhůtě, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudních poplatků. Na tomto místě soud žalobkyni upozorňuje, že v souladu s § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží.
5. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 20. července 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu